bohat (vz Pracovitosť); Lépe bohatý psa
cvičí, než-li chudý syna; Pán bohatý, pes
kosmatý, je mu teplo. Lb. Ten bohat,
kdo bez viny; Bohatým býti pracno, ale
sytým netěžko. Pk. — Bohatý na co: B.
jazyk na slova, Vš. XX. B. na zlato,
zboží, dědiny. V. — Br., Troj., Ros. Jel.,
Háj. Sv. Agata bývá na sníh bohata. Č. Na
sliby můž každý bohat býti. Pk. B. na my-
šlénky. Zeman na dobytek B. Háj. 9. —
čím: Ruský jazyk jest bohatý plnými samo-
hláskami. Č. B. Duchem. Reš. Ruda kovem
Bohatá. Vys. Počínám dílo Bohaté neho-
dami. Čím jsem Bohat, tím sloužím rád. Pk.
Bůh bohat milostí. Č. Mesto zlatom b. Na
Slov., Ht. — na čem: na dědinách. Troj.

— v čem: v dědinách. Troj. — v co:
v zlato a stříbro, Hist. schol.; Ms. Cerron;
v peníze. Svěd. Vz v (s akkusativem). — 2-
B. = vzácný, drahocenný, vynikající; hojně
se objevující. B. hrách (grosse Erbse, Klotz-
erbse), len, D., pšenice, včely (dobré), léto
(když mnoho pastvy včelám), Rozm. o vč.,
couk, žeň, V., ruda, pramen, Us., kořist', šat
(drahý). Nt. Pot se jim v Bohatých krůpějích
řinul (dle Km. lépe: valnými krůpějemi).
Bohatá rukojeť šavle (dle Km. lépe: ozdobná).

Bohatýr, a, m. = hrdina, rek, Held.

Bohatýrský, hrdinský. B. srdce, krev. Č.

Bohatýrstvo, a, -ství, n., Heldenmuth.

Bohdá = Bůh dá. Dnes B. odjedeme. Us.
Toho B. nebude. Rk. Vz Bohdej.

Bohdal, a, m. = čáp bílý. Na Mor. Vz
Bočan. Storch. Na Mor.: bogdál. Brt.

Bohdan, a, m., Theodor.

Bohdana, y, f., Theodora. Mus.

Bohdej (strč. Bohdaj), Bohdejž, Bodej, bo-
dejž, bodejt, bodejť (= Bůh dej ať, Bůh dej aby,
při čemž se však abych vypouští. A to stojí
m. „kéž". Vz toto.) Bodej zdrávi byli =
(Bůh dej, aby zdrávi byli.) Bodej tě kat
sťal. Jg. Bodejž tě husa kopla. D. Bodejž ho
čert vzal. Us. Bodejž tě komár kopl. Bodejž
visel jako sysel. Bodajže si umieral a zasa
ožíval; Bodajže si vykapal; B. si zkameněl;
B. si stiel na prach; B. fa chytil kat; B. ťa
porantalo. Mt, S. - Ellipt. Bodejž tě (tebe)!

- Byls tam? Bodejť (= ovšem, arci). —
Povím vše. Bodejť Bysi lhal, odpověděl otec.
Ml. —

Bohemi-a, e, f., lat. = Čechy. — Bo-
hemism-us, u, m., způsob mluvení českého.
Rk. —

Bohobojenství, n. = Bohabojnosť. Št.

Bohobojný, V. = Bohabojný.

Bohodar, u, m., lépe: Boží dar. L., Rk., Jg.

Bohomluvec, vce, m., Bohoslov, a, Boho-
slovec, vce, m., V., Kom., Lex. vet. Schrift-
gelehrter.

Bohomodlec, dlce, m. Gottesanbeter. L.

Bohomyslně = pobožně, Št., fromm.

Bohomyslnosť, i, f., rozjímání o Bohu.
Háj. — B., bohabojnosť, nábožnosť. V, Kon.

Bohomyslný život vésti. Gottbetrachtend,
beschaulich. Jel. — B. předsevzetí, práce,
zaměstnání, úmysl, člověk. Jg. Fromm, got-
tesfürchtig.

Bohoposlušný,lépe: Boha poslušný. Rk.

Bohopustný, -stý, velmi prostranný. Kom.

Bohorodice, e, bohorodička, y, f., Mutter
Gottes, bohoroditelka. Hus.
Bohorovný, Raj, göttergleich.
Bohoslovec, vce, utvořeno dle řeckého

Ο-εολόγος. Schl. Taktéž : bohosloviti, Ο-ιολογεϊν.
Vz Bohomluvec. Theolog.

Bohosloví, n. Kram. Theologie.

Bohoslužba, y, f. B-ě obcovati. Gottes-
dienst. — Bohoslužebnosť, i, f., Cultus. Rk.

Bohoslužebný úřad, gottesdienstlich,
Cultus-.

Bohosudov, a, Šejnov, a, m., Maria-
Schein v Čechách. S. W.

Bohosvítný, čemu Bůh svítiti dává;
slýchá se toliko o dni, u př. Každý b. den
u nás býval. Č.

Bohovati — jako Bůh vládnouti. D., Ráj.

Bohovy = božský. B. slib. Troj.

Bohpomozi, bopomozi = Bůh pomozi,
pomoz. Wohlan! — komu čemu: B. těm
doktorům. D., V. — čeho: B. té zprávy. Kom.

Bohtati, houkati jako sova, heulen wie
die Nachteule. D.

Bohumil n. Bohomil, a, m., Bohuslav,
GottlieB. — Bohumila, y, f.

Bohumilý. B. pravda, D., gottangenehm.

Bohumín, a, m. Polsky: Bogumin,město
v Slezsku, Oderberg. — Bohumíňan, a, m.

— Bohumínský.

Bohumyslný život. Ctib. Vz Boho ....
Bohuslav, a, m., Timotheus, Gottlob. Br.

— Bohuslava, y, f.
Bohusudov, vz Bohosudov.
Bohužel, leider. Otec b. zemřel; B. osud

můj tomu chce. Nt. Vz Žel, Běda,

Bohyně, ě, f., gt. pl. bohyň: vz ostatně:
-yně. Göttin. B. výmluvnosti, V., mladosti,
krásy, moudrosti, řek, moře atd. Jg. B. štěstí,
vítězství, války, Blaha. Nt.

Boch, u, m., trup staženého vola atd;
vepřové plece (perna petaso), Speckseiten,
z něm. Bache. Schinke, Speckseite. Mz. 115.

Bochánek, nku, m., malý bochník.

Bochatý, buclatý. Světoz.

Bocheň, vz Bochník.

Bochnice, e, f., pokrutina, Oelkuchen-.
2. Na Slov. = bochník, Laib. Koll.

Bochník, u, bocheň, chně, bochníček, čku,
bochánek, nku, m., Laib = pecen. B. chleba
(žitný, ječný), bochníček velikonoční, boch-
ník sýra, Jg. Vz Násada.

Bochníkový. B. cukr. Laibzucker.

Boiotia, vz Boeotia.

Boj, e, m., od bi (v bí-ti, i se stupňovalo
v oj; vz i v oj). — B. = hádka, půtka,
útok, bitva, potkání, potýkání, srážení, vojna,
der Streit, die Schlacht, Kampf, der Krieg.
B. krutý, krvavý, vražedlný, ostrý, hrdinský,
tuhý, litý, ukrutný, smrtelný, plavecký, ná-
ramný, těžký, nesnadný, snadný, dobrý,
šťastný, nešťastný, dívčí, rozhodný, neroz-
hodný, Us., Jg., tvrdý, Alx. B. za národnosť.
Bs. K boji se hotoviti, strojiti, přistrojiti.
Jg. B. na moři, na vodě. V. B. vésti, svésti;
b. s někým bojovati n. proti někomu, V.; B.
ztratiti. Rkk. Boj obdržeti. Alx. B. s někým
vzíti. Alx., VýB. II, 7. (Pass.). B. byl tvrdý
s každé strany. Alx. 1120. V čas pokoje
i Boje. V. B. začíti, v boj vjíti. Jg. Začátek
boje činiti. Kom. B. z novu začíti. D. V b.