224

Perron = výstupiště, předschodí. Rk.

Perruthenan, u, m., v lučbě. Šfk. Poč.
370.

Persán. Cf. Čl. Kv. 192., Slb. 414., 895.,
Mllr. 8., 17, 83.

Perseus, souhvězdí. Stč Zem. 24.

Persianský. P. tyč (komediantská). Jmt.

Persiárna, y, f., die Persiofabrik. Šm.

Persistentní, persistent. P. typy tvor-
stva. Stč. Zem. 706.

Persolvovati, z lat. = vykonati.

Personalnosť, i, f., die Personalität. P.
krásna. Dk. Aesth. 275.

Personka, y, f., osobní vlak. U Přerova.
F. Harna.

Perspektivný. P. kreslení, pohled, Us.
Pdl., průmětna, Bildebene, obraz, Jrl. 423.,
401., průmět. NA. V. 80.

Persulfokyan, u, m., v lučbě. Vz Rm.
I. 132.

Persulfokyanitý. P. kyselina. Vz Rm.
I. 132.

Perša, dle Bača, peršo, a, m. = pohnědlý
vůl. Mor. Brt.

Peršáň = peršavý holub. Mor. Brt.

Peršavý = pěhovitý. Brt. D. 247. P.
kráva. Mor. Brt.

Perše, pl., f. = peršaviny Mor. Brt. D.
247.

Perši, perša = prvší. Slov. Er. Sl. čít.

Peršina, y, f. = peršavá kráva. Mor.
Brt.

Peršovec, vce, m. = pole mezi Chlumem
a Máslojedy. Kšť.

Perštein, a, m., v Praze. Tk. VI. 52. —
P., v Boleslav. (z: Pirkenštein. Mus. 1889.
163). Blk Kfsk. 1383., Sdl. Hr. V. 364.

Perták, u, m., der Porthaken beim Salz-
sieden. Šm.

Pertinence, appertinence, věc vedlejší.
Vz Ott. II. 541.

Pertram. Cf. Rstp. 894, Mllr 14.

Pertramový kořen. Mllr. 14.

2. Peru, oprav v: Per-u,

Perubalsam, u, m. Vz Rm. II. 372.

Peruc. Arch. VII. 716., Rk. Sl.

Peručí, u Domažlic.

Perucina, y, f. = peručí; chvojkový stro-
mek. U N. Kdyně. Rgl.

Perun, lit. Perkunas, lotyš. Perhkons,
strprus. Perkunos. Šf. Strž. I. 72. Cf. Sbtk.
Výkl. 22., 31., Sbtk. Rostl. 75.-79., 82.-84.,
123., 172.-173., 177., 178., 184., 282., 294.,
301., 329., Parom (dod.), Mkl. Etym. 244,
Šrc. 116. V M V. nepravá glossa. Pa. Na
spiši uderil blesk hromu (tam ho perúnom
zovú) do dvoch volov. Slov. N. Hlsk. IV.
282. Perun do toho! Dch.

Perunek, nku, m., halber Groschen (ehe-
malige Münze). Šm.

Perunice, e, f., die Gattin des Perun.
Rk.

Peruník, u, m. Fialový p., iris germa-
nica. Němc. IV. 415.
Perunolibec, rs^mxé^awo';. Lšk.
Perunoskumec, mce, m., fulgurator.
Koll. St. 206.
Perunový. P. skály. Phľd. II. 410.
Perunský útvar (dias). Vz Frč. G. 88.
nu.

Peruntování, n. = zpytování peruna
(hromu). Slov. Koll. St. 206.

Perunův, -ova, -ovo, dem Perun gehö-
rig, eigen. P. květ. Sbtk. Rostl. 49.—51.,
326., 329. P-va dubrava v Dalmacii. Koll.
I. 408. (409.).

Pěruška, y, m., os. jm. ve Slez. Šd.

Peruť. Mkl. Etym. 240., List. fil. XII.
335. Jakási těžká p. zavanula nad chalupou.
Hlk. Na p-těch slávy. Posp. Život prak-
tický mu značivě polámal p-ti vší blouzni-
vosti. Šml. P. myšlénky, Dk. Aesth. 60.,
mhly, Čch., vichru, Kká., hvězdnaté noci.
Vrch. Temno níž a níž svou klade p. lehce
klamavou. Vrch. Peruť smrti ho ovanula
(umřel). Tkč. Aby ta podezřelosť byla pod
p-tí (tajně) vyhledána. 1570. Wtr. I pod
p mi jeho ufati budu. Ž. kl.

Peruťan, a, m. = operutěný. Truhlář.
Vz násl.

Perutěnec, nce, m. = pták, der Fittig-
träger. Dch.

Perutěrychlý, fittigschnell. Vinař.

Perutnatý list = ku peruti podobný.
S. N. X. 125., Phľd. II. 92.

Perutník, u, m., hottonia palustris, die
Wasserprimel. Posp.

Perutný, geflügelt. P. slovo. Dch., Kos.

Perutý, geflügelt. P. slovo, Lšk., Kuzm.,
Dk., kůň. Dk. Aesth. 256.

Perutýn, pterois, der Fittiggroppen. P.
ohnivý, p. volitans, der Rothfeuerfisch. Brm.
III. 3. 71.

Peruvský balsam. Bern.

Pěrůžek, žka, m. Dětská hra na p-ka.
Na Hané. Bkř.

Perwolf, a, m., os. jm. — P. Jos., prof.
univ. varšavské, naroz. 1841. Vz Tf. H. 1.
164., Šb. Dj. ř. 275., Pyp. K. I. 378., II.
544., Mus. 1880. 402., Ukaz. 106., Tf. Mtc.
243., Rk. Sl.

Pes. Cf. Mkl. aL. 262., Šrc. 30.—32.,
69., Kram. Slov., Rk. Sl. Pes samec, vz
Pumer, Pumr. P. dánský, canis familiaris
danicus (míšenec mezi chrtem a hafanem
či vlkodavem), dänischer H., hedvábný,
Seide-, hyenový (stepný, hyena lovecká),
lycaon pictus, Steppen-, indiánský, jelení,
Hirsch-, kunovitý, Marder-, liščí, Fuchs-,
nahý či africký, Nackt-, pomořský, pucho-
lovitý, Schleichkatzen-, pyraenejský, rožni-
toč, Spiess-, slídič, Stöber-, uherský vlčí,
vodní, c. f, hirsutus aquatilis, Wasser-, žluto-
rouný (šakal). Cf. Brm. I. 620., 623., 635.,
647., 650., 651., 667, 668., 720.—725. Psí
jm. na Val: Bosík, Boská, Čočka (malý
pes), Fryška, Ináč, Karoš, Mostar, Pozor,
Šverma atd. Vck. Na Laš. je pumr pes sa-
mec. Jména psů na Mor. dle Brt.: Azór,
Belko, Bojek, Bosák, Bosek, Bundáš, Buryš,
Čapalák, Erdek (červený), Fodmek (připa-
listý), Fortáš, Gajdoš, Haras, Háruš, Chlebu-
rád, Jímač, Juhas, Kaštan, Kuťa, Kutiš,
Kyjón, Miloň, Nebojsa, Režón, Skovajsa,
Strakoš, Šohaj, Tarko (strakatý), Tarkoš,
Verýn, Žabka (malý). Jména fen: Cifra,
Čamrdka, Ejuša (s červeným límcem), Ha-
miga (červená), Linda, Mupka, Rajta (černá,
hrubá), Šetrna, Šmurka, Veryna, Žulina.
Brt. D. 320., Km. 1885. 104. Cf. Psí. Pes