214

Obchod, u, obchodek, dku, m. O., z ob-
choditi. O., chození okolo, otáčení-se, ob-
cházka. Bibl. Der Umgang, Umlauf. O. krve
(obíhání). L. Zemřeli sú na púšti pro přě-
dlúhý o. cěsty (circuitus). BO. — O., obchá-
zení od jednoho k druhému, Umgang, m.
Roční o. statků (objíždka). L. — O., pro-
cessí, der Umgang, die Procession. O. okolo
kostela. O. pohřební. O. čili supplikace (u Ří-
manův). L. Mají o. a mši zádušní za ty duše
činiti. Chron. Igl. 33. (Gl. 183.). O. za mrtvé.
1522. — O., obcování, spolek, der Umgang,
Verkehr, die Gesellschaft. O. míti s kým
(obcovati). D., Har. — O., živnosť. Das Ge-
werbe, Geschäft, die Verrichtung, Hanthie-
rung, der Verkehr. Jg. Všeliký o. Dch. O.
vésti. D. Jaký o. vede? Ros. Krádežem svůj
o. vedeme (myši). Rad. zv. Spolčení v o-dích.
Br. Hospodářství jest nejlepší o. Cyr.V tom
vedu o. (tím se živím). Har. Jméno, vlasť
i o. jsme zapsali. Har. Války za o. míti.
Flav. O. má v měnění peněz. Jg. — O.,
kupčení, tržba. Geschäft, Gewerbsgeschäft,
n , der Handel, die Handlung. Poněvadž ob-
chod souvisí s obchoditi a obcházeti a tato
slovesa s předložkou s pojíme (obcházeti
s něčím), tedy je prý vazba obchod s ně-
čím lepší vazby: obchod v něčem. Obchod
s jedem, J. tr., s obilím, s barvami, s hed-
vábím, se suknem, Dch., s obilím, D., s pa-
pírem. Jg. O. s knihami, s věcmi uměleckými.
Pr. Ale také vazba obchod v něčem je
dobra dle anologií: V koních kupčiti a ob-
chod vésti. V. V knihách kupčiti. V. Kup-
čiti ve víně, ve stříbře, v železe, v suknech.
Br. Handlovati v koních, knihách, V., ve
dříví. D. Tedy i: O. v železe, D, v potra-
vinách (Viktualienhandlung), v osadnickém
zboží (Kolonialwaarenhandlung), ve vínech,
v hračkách, v ovoci a plodinách (Obst- und
Früchtenhandel), ve skle, Dch., v loketním
zboží, v kožich (kožený), Us., ve zboží smí-
šeném, J. tr., Nz., v obilí. Jg. Vede obchod
v krátkém zboží (krade). Us. u Kunv. Msk.
V tom vedu o. Har. V prodeji a koupi o.
vésti. V. Obchod vésti v nějakém zboží.
Dl. 1746. Méně obyčejné jest dle Brs. 114.:
o. vésti něčím o. kožemi, vz Obchoditi
se. — O. kupecký, kramářský, prostředniční.
Balb., Jg. O. zahraniční n. mezinárodní (velko-
kupec, kupec, obstaravatel), vnitrozemský,
pobřežný, zámořský, mezizemní (Zwischen-
handel), činný, trpný, podomovní, S. N., vý-
vozný, průvozný (Durchfuhr-H.), Nz., od-
sylatelský (Speditions-H.), po zemi, po moři,
stolový (Stand-H.), svobodný, J. tr., živý
(jistý, výnosný), Šp., kněhkupecký (vz Kněh-
kupec), podludný (Schleich-). O. přívozní,
peněžnický, obstaravatelský (Kommissions-),
vlastní, malý, drobný, ochablý, volný, pe-
něžní, s listinami úvěrnými, ve zboží různém,
poloviční, přespolní, zahraniční, s cizími ze-
měmi, clo cizozemska, domácí, hlavní, ve
velkém, podomní, v droždí, dovážecí (Import-).
O. od domu k domu, dodávací (Lieferungs-),
na podíl, solní, zasylatelský, směnný(Tausch-),
směneční, ve směnkách, se směnkami, ve
zboží materialném, ve zboží kuchyňském,
kořenném. Šp. O. pivní, Biergeschäft, niťař-
ský, Zwirnhandel. Dch. O. vésti, J. tr., V.,

míti v něčem. Šp. Dáti, pustiti se v ob-
chody; vyzvati k o-du. Nz. Svoboda, stav
o-du; ministerium tržby a o-du; o. vésti
způsobem směnečním; o. po domích provo-
zovati. J. tr. Všeliké živnosti a obchody
váznou. J. tr. O-dem peníze obrátiti. Nz.
Živo, mrtvo v obchodech; o. kaziti; něco
z o-du vzíti. Šp. O. vyříditi, obstarati, zří-
diti; o-dy za hotové peníze; o. z ruky do
ruky; tíseň v obchodech; o. vedoucí; správa,
správce o-du; zkušenosť v o-du. Sp. O. stojí,
lépe: vázne; o. postupuje, lépe: se zmáhá;
o. jde, lépe: kvete. Vst. Všechen o. je za-
ražen; obchody se mu daří; obchod klesá.
Dch. O. tržební. O. městský, städtisches
Handelsgeschäft. Václ. III., Pr. 1861. 26. O.
neprospívá, jde na zkázu, jde zpět; zákon
o o-du; uvázati se v o.; poměr, řízení, ztráta,
znalec o-du; úrok z o-du. O. vzdělati (em-
porheben). Er. Obchodem něco od sebe dáti.
Er. Vzdal jsem se všeho o-du s tímto domem
(přestal jsem s ním kupčiti). Bs. Má svůj
vlastní o. a krám. Lom. Po domích o. vésti.
D. Kdožby se škodou o. vedl? Kom. Jeho
o. není hrubě valný. D. O o-du vůbec vz
KP. I. 70., S. N. V. 952. O o-du v Čechách,
vz S. N. II. str. 315. B. VI., Tk. II. 390.-414.
O dějepise obchodu v Čechách vz S. N. II.
315. C. Vz Spojba, der Verkehr. — O., ob-
cházení, zacházení, der Umweg, Umgang.
Šel s nimi v о. lesy i horami, aby ze zadu
napadl na silného vraha. Mus. — O. zadní,
koneční střevo, der After, Afterdarm, Mast-
darm. O. vyšlý. Byl. — O., zaměstnání, Be-
schäftigung. Vlastní ženský o. jest s pře-
divem od lnu aneb vlny zacházeti. V. abc.
55. Císařové takovému o-du (šití, přádlu atd.)
dcerky své dali vyučovati. Ib. 56.

Obchodidlo, a, n., místo k obchození,
der Wandelplatz, Umgang. Život náš jest
všech psot o. Mudr.

Obchodilosť, i, f., ošumělosť. O. šatu.
Abgetragenheit, f. Jg.

Obchodilý, ochodilý, abgetragen. O. šaty
(ošumělé). D.

Obchodiště, ě, n., der Handelsplatz. Rk.

Obchoditel, e, m., der Umgeher. L.

Obchoditelka, y, obchoditelkyně, ě, f.,
die Umgeherin. Jg.

Obchoditi, il, zen, ení, obcházeti, el,
ení; vz také Obejíti. — O., choditi okolo
čeho, umgehen; obchod vésti, hanthieren,
Gewerbe treiben, handeln; něco chozením
otříti, abnützen; ostarati, besorgen. — co.
Řeka horu obchodí. Háj. O. pohřeb, L.;
boty, šaty. Jg. Obchodí mne to = baví. Šm.
Řeka obchodí všecku mouřenínskú zemi.
BO. — koho. Slabota mne obchodila. Na
mor. Zlinsku. Brt. — co proč: zdi pro vy-
šetření míst slabých o. L. — se s čím. Kdo
se s mečem rád obchodí, ten od meče často
schodí. D. Ktož sě s krotkostí obchodí (spo-
kojí). Alx. 1116. Kdo se s moudrostí obchodí.
Cat. Chudou se stravou obchodím se (spo-
kojím se). Rad. zv. Kdo se vnitř s nená-
vistí obchodí a milosť zevnitř ukazuje. Mudr.
Sv. Martin nechtě se již déle s světem o.
Pass. 984. Kterak se mnú lstivě obchodí.
Pass. 793. — se čím: loupežem se o. Zříz.
marg. mor. Kterou komu přirození živnosť