483

hrávati. Vz Bíti. H. = nějakou hru hráti
buď o peníze n. darmo, spielen; baviti se,
žertovati, tändeln, schäkern, spielen; h. na
hudební nástroje, na divadle, spielen; obí-
hati, im Umlaufe sein; tancovati, tanzen (na
Slov. ). Vz Hráti se. — abs. Kdo nehrá,
neprohrá. Č. Nehraj, neprohraješ. Jg., Jd.
Jest čas hráti (hráni, k hrání). Ros. Všecka
zvěř polní hrá tam (baví se, žertuje). Br.
Děti hrají. Jak by hrál (snadno). Jg. Tetřevi
hráli. L. Nápoj hrá (působí). L. Děla hrají
(střílejí z nich). L. Ty zvony pěkně hrají.
Jg. Kameny až milo hrají (barvy mění).
Hrám = tancuji. Na Slov. — co. Karty (Jir.
dh. ), kostky, šachy, míč (šp. m.: v karty,
v kostky, v šachy, v míč hráti. Brt. ), housle
(šp. m. na housle, na houslích, Ht. Brus 277. ).
smutnohru h., Jg., hru, divadlo. Rk. To bude
h. všech pět kousků (to bude povedené, doko-
nalé); Ať to hraje všech 5 kousků! Us. Úlohu
svou dobře h. Us. koho. — Nějakou osobu h.
Us. On chtěl jistého hráti. V. Hraje jistého,
nejde s kožichem do vody. Jg. — v co.
V šachy, v kuželky, v strašáka, ve vrhcáby,
v pikety, v lurč, v míč, v kostky, v karty,
Ros., Jg., ve hru. Jel. Hraje (páv) v karty
s holubem. Er. P. 29. — na co, na koho.
Na míč, V., Jel., na slepou bábu, na pána,
Jg., na hudební nástroj, na housle, na harfu,
V., na varhany (Er. P. 5. ). Us. Hráli na
loutny a na harfy. Br. H. na lich sudu. Reš.
Dobrá věc nehráti na mstěnou. Jg. Na, podej
dál' hráti = odkládati. V. Hlad naučil osla
(medvěda) na housle hráti. Prov., Jg. H. si
na nemocného, na přísného, na učence. Nt.
— čím. Míčem, V., šípem, Ros., zdravím.
L. Dítě ručkami hrající. Er. Nehraj kočko
uhlem, tlapku si spálíš. Č. Tím lidé nehrají,
od čeho umírají. Č. Tato ruda hraje bar-
vami. Am. — jak. H. hned s listu, s místa
(vom Blatte weg spielen, prima vista). Šm.
Bez peněz h., dle pravidel, z partesů. —
s čím, s kým. Já s ním jen tak hrál (žer-
toval). Ros. Dal bzdu vejce, on neumí s ním
hráti. Prov., Jg. Hraje si s věnečkem. Er.
P. 144. H. s dítětem, se psem. Ros. Sytá
svině s věchtem hrá Har. II. 241. — (s kým)
oč. Hraje se tu o tvou hlavu (běží o ni).
Ros. Hráli tam o věnec. Er. P. 177. A šak
ty o to, srdenko moje, dávno hráš. Mor. Pís.
H. o hrdlo (v nebezpečenství života se vy-
dati). V. Že by mu o jeho život hralo (šlo).
V. O peníze h. V. S někým o rovnou. Scip.
Mládenci o vínek s dcerou budou hráti. Lom.
H. o sukni (o poslední). D. — kde, v čem
(oč): v lázních o veliké peníze h. Ml. H.
v slovích (Wortspiel). Er. Když počnou v hrdle
hudci hráti, smrť stojí v hlavách (postele).
Č. V prsech, v hrdle hrá (chraplavě se ozývá).
L. Hrá mu v prsech (smrtelný). L. Ve vě-
cech vážných nehráti (nežertovati). Jg. Dnes
jsme za teplého večera hráli v zahradě. Nyní
hraje 100 milionů peněz mezi lidem (obíhá,
jest v běhu). Jg. U soudu o něco h. (roz-
por vésti). L. Pes hraje (štěká, liegt vor),
v doupěti, v brlohu (když jamník v brlohu
na jezevce neb lišku štěká). Šp. — (co)
komu: horu. Vz Hora. Snadno tomu hráti,
kdo rád skáče. Pk. Již mu hrany hrají (zvoní).
Us. Hrajte mi přes pole (marš). Jg. — komu

k čemu. Hrajte mi k doušku. Us. — kde
(komu). H. ňa divadle, na burse. Us. Vše
na něm hraje. D. H. někomu na hubě, na
nose. Vz Posměch. Č. —. Ten se vypíná
a za ňadry mu vši na vardu hrají. Jg. Na ze-
leném doubku dva holoubky hrají. Er. P.
165. — na čem (při čem). Hráli na har-
fách při zpěvu nízkém. Br. H. na, hudebním
nástroji; píseň na klavíru. Jg. H. na cim-
bálích. Br. H. na houslích. Mkl. S. 667. —
kdy. Psi hrají na honbě (vydávají, štěkají).
L. Hráli o posvícení, v noci. — co jak
dlouho: karty do noci. — v co, proč. V karty
pro zisk, ze ziskuchtivosti. — adv. Zvony
pěkně hrají. Šm. Kdo zle hrá, zisku ne-
pozná. Vz Hra. Lb., Jg. Komedianti dobře
hrají. Har. — se. Na Slov. = hráti. Král
Kazimír hrál se ( = hrál) jednoho dne s jedním
ze svých šlechticův. Koll. — 2. = Pojímati
se, běhati se (o skotu). Kráva se hraje, kráva
se odehrála. Us. D.

Hřáti, vz Hříti.

Hrátky, pl., f., hrání, hra, Spiel, Besuch
auf Spiel. Přijďte k nám na hrátky. Jdi s tím
dítětem někam na h. Jg. V již. Čech.: ve
hrátky ít = na nášvtěvu jíti. Kts. Vz Táčky.

Hrávati, vz Hráti.

Hravě, spielend, spielweise. H. něčemu se
naučiti.

Hravosť, i, f. Neigung zum Spiel, Spiel-
sucht.

Hravý, kdo si rád hraje. H. pachole, Ros.,
psík. V. — H. = hrací, Spiel-. Th.

Hráz, e, hráze, e, hrázka, y, f. H. od hrad
(hraditi; na Slov. hrádza. Vz Dj. ). Hráz dle
„Daň", hráze dle „Růže". — H. = lať, sochor,
jímž se co hradí. Ein Pfahl zum Dämmen.
Vezmu na tě hráz. Us. (Krkon. ). Má hlavu
na hrázi (dlouhokrký). Jg. Hrázka u fasuňku.
H., malý tenký stromek sloupaný, bidlo. Je
veliký jako hráz (bidlo). Us. — H., hradba
proti vodě vzdělaná, násyp, návoz, Damm,
Deich. V. H. u rybníka. D. Závěrek (závěrka,
závírka, zavírka) hráze = hořejší plocha
hráze rybníkové. Vys. Zem, dříví na hráz;
h. přímá, křivá, sklonitá, vysoká, nízká, ši-
roká, úzká, rybničná; šířka hráze hořejší:
závěrka; náklad na hráz; protržení, stržení
(strž) hráze; díra v hrázi. Šp. Okraj (koruna)
hráze. Čsk. H. jalová (Nothdamm). Nz. Hráz
dělati; hrází brániti vodě; hrázemi ohraditi,
obehnati, zahatiti. D. Hráz položiti, vyměřiti,
odděliti, přehraditi; hrází něco obehnati. Nz.
Hráz spraviti, nasypati, zkrátiti, prokopati,
prohlížeti, skopati; na h. jeti; hrázi uleviti
(do rybníka protrženého vody nepouštěti),
Šp., h. protrhnouti, stavěti, opraviti. Us.
Jest tam daleko co s hráze do rybníka. Jg.
A pilně hráz dělali, ješto na některých
místech vždy se jim propadala... A hráze
o loket povýšiti dal. Břez. 184. Hráze na
několiko místech ssadily se, tak že je obá-
vavše se, aby větší škoda se nestala, jocho-
vati dáti museli zastavivše vodu; než když
se ta místa opatřila a hráze se slehla a upev-
nila, zase naň (na rybník) voda, poněvadž
nasazen byl, puštěna. Břez. 160. — H. u za-
hrady = plot. V. — H., prostřední maso
mezi lůnem a řití. Ssav. — H. v huti že-
lezné, po které stéká stružka, Wallstein