1015

Blšečka = blešička. Vz Blecha.

Blšiak, a, m. = blešák. Slov. Ssk.

Blšina, y, f. = blešina. Slov. Ssk.

Blšisko, a, n. = veliká blecha. Bern.

Blška, y, f. = bleška. Slov. Ssk.

Blšník, u, m. = blešník. Slov. Ssk.

Blšťavý = blýskavý. Krásu ohně b-ho.
BO.

Blštění, n. = blýskání, splendor. BO.

Blštěti se = blýskati se. — kde. Na
tvých cestách bude se b. světlo. BO. Vz
Blščeti.

Bluboniti, il, ění = žvástati. Slov. Ntr.
VI. 68.

Blučati = mluviti. Ješfeť by byl viece
blučal, tož král kynu, aby mlčal. Smil v.
775.

Blučeti, vz Blučati, Gb. v Listech filol.
1884. 451.

Blučina, y, f, Lautschitz, ves u Židli-
chovic v Brněnsku. Jak chytají v Bučině
u Rajhradu zajíce? Vz Sbtk. Krat. h. 144.

Blud = omyl, mýlka. B. = nepravé po-
znání nebo pojetí věci; B. = úsudek křivý,
jehož se někdo drží maje jej za pravdu.
S. N., Blř. Cf. Mz. v List. filol. 1880. 10.
Chtějíce ten blud dobrodiním opraviti. CJB.
391. Proto bludu tomu Pavel z nepříma
čelí a b. ten poráží. Sš. II. 199. Zůstávati
v bludích a svodích. Čr. Bludy kacieřské;
Lid z bludu vyvésti. Št. Kn. š. 13., 11. B.
starý novým činem (způsobem) na javo vy-
nide. Dal. 149. Množství bloudících bludu
neochraňuje ani neospravedlňuje. V. Blud
bývá velmi plodný a snadno jiných více
urodí. Hkš, Plác. — B. = podražec, rostl.
Mor. Knrz. — B., a, m., os. jm. Pal. Rdh.
I. 118., Půh. II. 104. — B. = bloud. Ostrav.
Tč.

Blúd, a, m. = bloud. Slov. Ssk.

Bluďák, u, m. = bludička. Chodí jako
b. U Sadské. Kšť.

Bludárčiti, il, ení, der Irrlehre folgen.
Slov. Ssk., Loos.

Bludaření, n., die Irrung. Ssk.

Bludařiti, il, ení, im Irrthum befangen
sein; na Slov. ein Herumstreicher sein. Ssk.

Bludařka, y, f., die Irrlehrerin. Bern.

Bludárna, y, f. = bludiště. Pl., Ssk.

Bludařský, Herumstreicher-; Sektirer-
etc. Vz Bludař. Mus. 1880. 62.

Bludba, y, f. = bloudění, das Herum-
irren, die Irrfahrt. Ulyssovy bludby. Sš.
Snt. 9.

Bludec, dce, m., der Irrgläubige. Osv.

I. 67.

Bludek, dku, m. = malý blud. Bern.

Bludička. Vz Mus. 1853. 469., Schd. I.
175., S. N.

Bludidlo, a, n., der Irrgang. Slov. Loos.

Bludírna, y, f., der Irrgang. Šm.

Bludisko, a, n. = bludiště. Kos. Ol. 1.
196., Ssk.

Bludiště, ě, m., labyrinth. Vz Kram.
Slov. 38. B. v uchu. Vz KP. II. 292., Schd.

II. 348.

Bludištný, Labyrinth-. B. okliky. Osv.
I. 162.

Bludišťový, Labyrinth-. B. váček, das
Labyrinthbläschen. Nz. lk.

Blúditi = blouditi. Bern., Tč.

Bludivka, y, f., der Irrweg. Slov. Ssk.

Bludivý, erratisch. B. balvany, erratische
Blöcke, Findlinge, Findlingsblöcke. Nz.,
Bř. N. 247., 269.

Bludlivosť, i, f., die Irrigkeit, Fehler-
haftigkeit; die Irreführung, Verführung,
Herumschweifung. Šm.

Bludlivý = bludný. Slov. Ssk.

Bludněti, ěl, ění, irrig werden. Rk.

Bludnice, e, f. = tulačka. Slov. On zrak
má bystrý, snadno ju (krávu) najde, najme
keď už raz ví, maninou kade blúdnica išla.
Hol. 357. — B., der Planet, Wandelstern.
Dch.

Bludnicky, irrig; irrgläubsich, ketze-
risch. Bern.

Bludník. Sš. II. 30. — B., der Irrgang;
ve Strážnici jméno parku, der Irrgarten.
Šd. — B. = rukávnlk na ptáky. Škd.

Bludnina, y, f., der Irrgang. Šm., Loos.

Bludno. Sanaice (sanice) je, ale je tam
bludno = může člověk zblouditi, cesty jsou
sněhem zaváty. Slez. Šd.

Bludnomluvnosť, i, f., das Irrereden.
Šm.

Bludnomluvný, irreredend. Šm.

Bludný. B. člověk, kroky, Vrch., víra.
Pass. 14. stol. Jsi všech bludných cesta
jistá. Výb. II. 25. Aby bludné navedl (po-
učil). Hus III. 57. Chodí jako b. duše.
0 bludných duších u starých Čechů vz Mus.
1863. 5. Poněvadž ty listy byly bludny.
Půh. II. 268. Jako oněch sedm bludných
hvězd. Št. Kn. š. 91. — B. kořen. Sbtk.
Rostl. 336.

Bludoevangeli-um, a, n. = bludné, ne-
pravé evangelium, das Pseudoevangelium.
Ze se svésti dali k odměšnému b-liu. Sš.
II. 4.

Bludochod, a, m., der Irrgang. Šm.

Bludomyslnosť, i, f., der Irrsinn, Irr-
wahn. Rk.

Bludomyslný, blöde, irrsinnig. Rk.

Bludosektář, e, m., irriger Sektirer. Šm.

Bludov, a, m. (od Bluda. Pal. Rdh. I.
133.), Bludow, ves u Zbraslavic; Blauda,
ves v Olomoucku. PL., S. N., Žer. Záp. I.
126., Blk. Kfsk. 514., Sdl. Hr. II. 117., III.
108., 114.

Bludověrec, rce, m. = bludař. Ssk.

Bludověrectví, n., die Irrgläubigkeit. Rk.

Bludovice, dle Budějovice, Blauendorf,
ves u Nového Jičína. PL.

Blúdový. B. datělina = lucernka, medi-
cago sativa, der Lucernklee. Slov. Rr. Sb.

Bludy, dvůr u Chlumce v Jič. Cf. Sdl.
Hr. III. 126.

Blucha, y, f. = blecha. Slov. Bern.

Bluchavý = blchavý, plný blech. Slov.
Bern.

Blukati se = toulati se, herumstreichen,
herumirren, -ziehen. — kde. Na tych lich-
novských lukách tam se syneček bluká,
bluká se blukaja, děvčata hledaja. Sš. P.
183.

Bluma. Gb. Hl. 94., Rstp. 478., Kk. 253.
— B. Stál jako b., jako ťululum na ptáky
(neříkal nic). Hnšk.



	1015

	Blšečka = blešička. Vz Blecha. Blšiak, a, m. = blešák. Slov. Ssk. Blšina, y, f. = blešina. Slov. Ssk. Blšisko, a, n. = veliká blecha. Bern. Blška, y, f. = bleška. Slov. Ssk. Blšník, u, m. = blešník. Slov. Ssk. Blšťavý = blýskavý. Krásu ohně b-ho. BO. Blštění, n. = blýskání, splendor. BO. Blštěti se = blýskati se. — kde. Na tvých cestách bude se b. světlo. BO. Vz Blščeti. Bluboniti, il, ění = žvástati. Slov. Ntr. VI. 68. Blučati = mluviti. Ješfeť by byl viece blučal, tož král kynu, aby mlčal. Smil v. 775. Blučeti, vz Blučati, Gb. v Listech filol. 1884. 451. Blučina, y, f, Lautschitz, ves u Židli- chovic v Brněnsku. Jak chytají v Bučině u Rajhradu zajíce? Vz Sbtk. Krat. h. 144. Blud = omyl, mýlka. B. = nepravé po- znání nebo pojetí věci; B. = úsudek křivý, jehož se někdo drží maje jej za pravdu. S. N., Blř. Cf. Mz. v List. filol. 1880. 10. Chtějíce ten blud dobrodiním opraviti. CJB. 391. Proto bludu tomu Pavel z nepříma čelí a b. ten poráží. Sš. II. 199. Zůstávati v bludích a svodích. Čr. Bludy kacieřské; Lid z bludu vyvésti. Št. Kn. š. 13., 11. B. starý novým činem (způsobem) na javo vy- nide. Dal. 149. Množství bloudících bludu neochraňuje ani neospravedlňuje. V. Blud bývá velmi plodný a snadno jiných více urodí. Hkš, Plác. — B. = podražec, rostl. Mor. Knrz. — B., a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 118., Půh. II. 104. — B. = bloud. Ostrav. Tč. Blúd, a, m. = bloud. Slov. Ssk. Bluďák, u, m. = bludička. Chodí jako b. U Sadské. Kšť. Bludárčiti, il, ení, der Irrlehre folgen. Slov. Ssk., Loos. Bludaření, n., die Irrung. Ssk. Bludařiti, il, ení, im Irrthum befangen sein; na Slov. ein Herumstreicher sein. Ssk. Bludařka, y, f., die Irrlehrerin. Bern. Bludárna, y, f. = bludiště. Pl., Ssk. Bludařský, Herumstreicher-; Sektirer- etc. Vz Bludař. Mus. 1880. 62. Bludba, y, f. = bloudění, das Herum- irren, die Irrfahrt. Ulyssovy bludby. Sš. Snt. 9. Bludec, dce, m., der Irrgläubige. Osv. I. 67. Bludek, dku, m. = malý blud. Bern. Bludička. Vz Mus. 1853. 469., Schd. I. 175., S. N. Bludidlo, a, n., der Irrgang. Slov. Loos. Bludírna, y, f., der Irrgang. Šm. Bludisko, a, n. = bludiště. Kos. Ol. 1. 196., Ssk. Bludiště, ě, m., labyrinth. Vz Kram. Slov. 38. B. v uchu. Vz KP. II. 292., Schd. II. 348. Bludištný, Labyrinth-. B. okliky. Osv. I. 162. Bludišťový, Labyrinth-. B. váček, das Labyrinthbläschen. Nz. lk.	Blúditi = blouditi. Bern., Tč. Bludivka, y, f., der Irrweg. Slov. Ssk. Bludivý, erratisch. B. balvany, erratische Blöcke, Findlinge, Findlingsblöcke. Nz., Bř. N. 247., 269. Bludlivosť, i, f., die Irrigkeit, Fehler- haftigkeit; die Irreführung, Verführung, Herumschweifung. Šm. Bludlivý = bludný. Slov. Ssk. Bludněti, ěl, ění, irrig werden. Rk. Bludnice, e, f. = tulačka. Slov. On zrak má bystrý, snadno ju (krávu) najde, najme keď už raz ví, maninou kade blúdnica išla. Hol. 357. — B., der Planet, Wandelstern. Dch. Bludnicky, irrig; irrgläubsich, ketze- risch. Bern. Bludník. Sš. II. 30. — B., der Irrgang; ve Strážnici jméno parku, der Irrgarten. Šd. — B. = rukávnlk na ptáky. Škd. Bludnina, y, f., der Irrgang. Šm., Loos. Bludno. Sanaice (sanice) je, ale je tam bludno = může člověk zblouditi, cesty jsou sněhem zaváty. Slez. Šd. Bludnomluvnosť, i, f., das Irrereden. Šm. Bludnomluvný, irreredend. Šm. Bludný. B. člověk, kroky, Vrch., víra. Pass. 14. stol. Jsi všech bludných cesta jistá. Výb. II. 25. Aby bludné navedl (po- učil). Hus III. 57. Chodí jako b. duše. 0 bludných duších u starých Čechů vz Mus. 1863. 5. Poněvadž ty listy byly bludny. Půh. II. 268. Jako oněch sedm bludných hvězd. Št. Kn. š. 91. — B. kořen. Sbtk. Rostl. 336. Bludoevangeli-um, a, n. = bludné, ne- pravé evangelium, das Pseudoevangelium. Ze se svésti dali k odměšnému b-liu. Sš. II. 4. Bludochod, a, m., der Irrgang. Šm. Bludomyslnosť, i, f., der Irrsinn, Irr- wahn. Rk. Bludomyslný, blöde, irrsinnig. Rk. Bludosektář, e, m., irriger Sektirer. Šm. Bludov, a, m. (od Bluda. Pal. Rdh. I. 133.), Bludow, ves u Zbraslavic; Blauda, ves v Olomoucku. PL., S. N., Žer. Záp. I. 126., Blk. Kfsk. 514., Sdl. Hr. II. 117., III. 108., 114. Bludověrec, rce, m. = bludař. Ssk. Bludověrectví, n., die Irrgläubigkeit. Rk. Bludovice, dle Budějovice, Blauendorf, ves u Nového Jičína. PL. Blúdový. B. datělina = lucernka, medi- cago sativa, der Lucernklee. Slov. Rr. Sb. Bludy, dvůr u Chlumce v Jič. Cf. Sdl. Hr. III. 126. Blucha, y, f. = blecha. Slov. Bern. Bluchavý = blchavý, plný blech. Slov. Bern. Blukati se = toulati se, herumstreichen, herumirren, -ziehen. — kde. Na tych lich- novských lukách tam se syneček bluká, bluká se blukaja, děvčata hledaja. Sš. P. 183. Bluma. Gb. Hl. 94., Rstp. 478., Kk. 253. — B. Stál jako b., jako ťululum na ptáky (neříkal nic). Hnšk.