Předchozí (151)  Strana:152  Další (153) |
|
|||
152
|
|||
|
|||
Dromle, e, f.= dromblička. Na d-li dro-
mluje. Koll. II. 79. Dromlovati = na dromli hráti. Vz Drom-
blovati, Dromle. Koll. Zp. II. 79. Dromedár. BO.
Dromo, a, m., nadávka. Slov. Ty d.!
Dbš. Obyč. 44., Mt. S. I. 116. Drondati = tlachati. Ta toho nadrondá.
U Poclěšína. Rsck. Drop veliký, otis tarda, Frč. 347., Schd.
II. 467., Kram. Slov., S. N., malý, otis tetrax, der Zwergtrappe. Sl. les. Vyvezl nás na lov tuzokov (dropů), velikých ptáků. Koll. IV. 189. Cf. Mkl. Etym. 51. Dropa, vz Drob.
Dropčiti = drobčiti. Ssk.
Dropovitý. D-tí ptáci, alektorides: zorav,
drop, kamiš, chaja, kariama. Vz Frč. 347. Dropsiti = drobným krokem jíti. Cf. Drmo-
liti. Val. Vck. Drosav, a, m., Trossau, ves v Chebsku.
Blk. Kfsk. 98. Drosometr, u, m. = rosoměr, přístroj
k měření rosy. Exc. Vz S. N. Drososkop, u, m. = drosometr.
Drošíny. Na Drošínech = bařinatá rovina
u Dražovic v Sušicku. B. Pk. Droška, y, f., Droschig, ves v Žatecku.
Blk. Kfsk. 1085. Drôt, drót = drát. Slov. Ssk.
Drota, y, f. = drop. Pdy.
Drotár, a, m. = dráteník. Vz S. N. Drotár
som ja, drotár budem, drotárom chcem zo- stati, a keď pôjdem po uliciach, tak si budem spievati: Hrnce, misky i randličky, dajte drotovať, ženičky. Sl. spv. III. 91. Drotári, drotári ako dzivé husi po tom šírom svece potlkac sa musí. Sl. sp. 90. Drotárä, ata, h. = drátare, dítě drátařovo,
dráteníček. Slov. Zátur. Drotárčina, y, f. = drátarčina, drátařská
řeč. Slov. Phld. I. 1. 49. Drotárik, a, m. = malý drotár. Slov.
Zátur. Drotařina, y, f. = drátařské remeslo.
V Rovnérm živí se všecko d-nou. Slov. Pok. Pot. I. 165. Drotárka, y, f. = drátenictví, drátování.
My, čo chodzíme po širokom svece po dro- tárce. Čkžk. I. 3. Drotárna, y, f., die Drahtzieherei. Ssk.
Drotarovati = drátařovati. Jeden bemo-
lačí a druhý liptačí, třetí drotaruje (mluví jako drotár) a čtvrtý krekačí. Slov. Hlasové. 236. Drotárství, n. = drátenictví, die Draht-
zieherei. Bern. Drótik, u, m. = drátek. Slov.
Drotovati — dratovati. Já znám dobre
d. hrnce, misy, rajnice. Koll. Zp. I. 352. — Sl. sp. 91. Drotovník, a, m, der Drahtzieher. Slov.
Ssk. Drôtový = drátový. Slov. Ssk.
Droučkovitý. D-tí (hmyzi), gamasea, die
Schmarotzermilben. Nz. Drouh (tyč, drauk) šermovní, die Fecht-
stange. Čsk. Co dva unésti mohou na drouhu (sochore). Kom. Táhlo-li vojsko do boje, nesen byl před ním na drouhu koňský ocas. |
Č. Čtení o poč. vzdél. 90. — Cf. Mz. v List.
filol. VII. 166., Mkl. Etym. 51., KP. I. 462. — Droužek pečetního vosku, eine Stange. Kod. Drouhal, a, m., der Tölpel, Klotz. Srn.
Drouhatý, voll Stangen. Šm.
Drouhavý, Stangen-, Hebel-. Šm.
Drouchavec, vce, m., Drouchovice, Drou-
chavec, ves v Písecku. Blk. Kfsk. 422. Drouže, vz Druže.
Droužetice, vz Družetice.
Droužkovice, vz Družkovice.
Droužný, Stangen-. Šm.
Drozd. Vz Mkl. a L. 285., Et. 51., Šrc. 57.,
Mz. v List. filol. VIL 162. Drozdi, turdinae, die Drosseln. Brm. II. 2. 154. D. skalní, petro- cinela (turdus, monticola) saxatilis, die Stein- drossel (Sl. les., Frč. 355.); malý či modrý, monticola (petrocinela) cyanea, die Blau- drossel (Sl. les.); obecný či drozen, turdus musieus, die Drossel (Frč. 355., Schd. II. 441); hebkoperý, t. molissimus; rudokřídlý, t. fuscatus; černohrdlý, t. atrogularis; Nau- mannův, t. Naumannii; rudohrdlý, t. rufi- collis; plavý, t. pallens, t. obseurus, die blasse D. (Frč. 355., Sl. les.); sibiřský, t. 8ibiricus; stěhovavý, t. migratorius, die Wan- derdrossel (Sl. les.); Swainsonův, t. Swain- sonii, Pallassův, t.Pallassii; horský, t. dauma; mnohohlasý, mimus polyglottus; Karolínský, galeoseoptes caroliensis; hnědý, mlatec, har- porhynchius rufus; drozdi hřmotiví, tima- liidae, žvatlaví či píčaly, timalia. Brm. II. 2. 142., 144., 154., 159., 166., 168., 170., 175. Cf. S. N., Kram. Slov. D. rákosní (rákosník veliký), turdus arundinaceus (calamodyta), die Flussnachtigall; d. samotář, t. eremita, die Einsiedlerdrossel; vodní, t. turquatus, die Meeramsel; lesklý, t. nitens, die Glanz- drossel; zpěvný = d. obecný. Sl. les. D. pokřikuje uštěpačně na hofera jedoucího s tragáčkem do lesa na sucháří: ,Kmotr Fiala jede na drva, nemá vozíka ani koníka,´a ptá se ho: ,Půjdeš hore alijú?' Bačovi na salaši posmívá se: ,Pes (= zlý pastýř) valach, žere sýr, žere sýr a já nic, a já nic? Brt. v Km. 1886. 378. — D. = souhvězdí. Vz Stč. 7. 25. — D. Jos, dr. a docent ve Vídni. Vz Tf. H. 1. 3. vyd. 196. Drozdí, Drossel-. D. peří, píšťalka (kterou
se hlas drozdí napodobuje). NA. IV. 117. Drozdice, dle Budějovice, Drozditz, ves
u Pardubic. Drozdín, a, m., Drozdein, ves u Olo-
mouce. Drozdov, a, m., Drozdow, ves u Cerhovic
Blk. Kfsk. 987.; Drosenau, ves u Zábřehu na Mor. D. ol. XI. 61., Tk. III. 60. Drozdovitý. D-tí ptáci, turdidae: drozd,
brávník, kvičala, cvrčala, kos, slavík, čer- venka, modráček, rehek, brambořík, bělořit, rákosník, pěnice škorec. Vz Trč. 355., Brm. II. 2. 121. Drozň, ě, m. = drozd. MV.
Drozňák, a, m. D. bělořitý, crateropus
leucopygius, pták. Brm. II. 2. 176. Drozosť, i, f. = drzosť, praesumptio. BO.
Drožďářský, flefenhändler-. Šm.
Drožděnka, y, f., v lihovaru, die Hefe-
karamer. Zpr. arch. |
||
|
|||
Předchozí (151)  Strana:152  Další (153) |