227

Obložiti, il, en, ení; (obložovati), obklásti,
obkládati, herumlegen, belegen, einschlagen,
verkleiden, versetzen. Jg.— co: dvéře (ver-
kleiden). D. Dílo, důl, štolu o. = dělníky ob-
saditi. Vys., Am. — co, koho, se čím: ránu
hojivými bylinkami, Hank., okrajek vejci, D.,
Šm , korunu perlami, Šm., dýky stříbrem, Us.,
se rozkoší, Výb., Alx. 1099., modlu ohněm.
Har. I. 204. O. něco zlatem. BO. — co okolo
čeho. Obložíš je okolo sebe jako nevěsta.
Proch. — se = oddati se, navyknouti (s po-
nčtím lenosti), sich ergeben, sich verlegen.
Jg. — se v čem: v rozkoši. St. skl., Dal. —
se čemu. Svému se zboží obložil (oddal).
Dal. Tvému se zbožiu obloživ (= se oddav).
Alx. Výb. I. 167. 9. O. se žebrání Št. Viz,
aby sě té kratochvíli neobkládal. Št. N. kř.
94. — se čeho (zastr.). Výb. I. 141. O. se
pokoje, lítosti (oddati se). Št. — se k čemu:
k lovóra (oddati se). Št. N. kř. 86.

Obluba, y, f., zastaralé = obliba.

Oblučiti, il, en, ení, obloukem obvěsiti,
biegen. — co kde: loukoť na kolách. L.

Oblud, u, m., obluda, y, f., obluzení,
klam, omyl, Irrthum, m., Täuschung. Nedržte
sě v tom obluda. St. skl. O. smyslu, zraku,
sluchu. Lk. O-dú oklamáni srny, vanitate
seducti. BO. — O., obyč. obluda, noční
příšera, strašidlo, vidění, Gespenst, Unbild,
Ungethüm, Nachtgesicht, Phantom, Hirnge-
spinst, n.. Erscheinung, f., Poltergeist, m.
V., ZN. Ten oheň jako obluda zmizel. Pass.
967. Dříve času budu o. (před časem umru).
Vz více v Mus. 1863. 6. Jir. Ukázala se mu
o. a jemu řekla, aby ji pochoval. Štlc. Obluda
noční, zázračná. V. Dříve času o-da ze mně
bude. Tkadl. O. pekelná (čert). Troj. Dušeť
jest vietr a kněz o.; Dobří a šlechetní kněžie
nejsúť obluda, Št. N. kř. 180., 181 — Kat.
2111., 2114., 3485. — Oblud, a, m., obluda =
šelma, lat. bestia. D. — O., a, m., bloud, blázen.
Kat. 1345. — O., u, m., aberratio. Očitý dů-
vod ročního běhu země poskytuje o. světla
Bradleyem vyskoumaný. Smet. Astr. 35. —
Obluda. Nestrachuji se oblud, totižto jam.
dolův a míst příkrých. Potv. drak. apok. 16.

Obluditi (nyní: oblouditi), il, zen, eni;
obluzovati = bludem zmámiti, oklamati, pod-
voditi, betrügen, täuschen, Jg., Ros., Kat.
1700., 2148., Pass. 248 , 572. — koho. Liška
obludí túr jarohlavý. Rkk. 22. Obraznosť nás
obluzuje. Marek, Bs. Sami sebe obluzujem
(klameme). M. Mnohé jsem oblúdila. Pass.
894. — na čem. Tak-liby na všem smysle
ženská moc je obludila. Kat. 2147. — kým.
Adam obluzen zlým duchem. M. Sami sebou
obluzujeme a pravdy v nás není. Rkp., Bs.,
Pass. 615. — se čím. Nejeden se tím obludí.
St. skl. — Vz Obluzený.

Obludně, betrüglich, zum Scheine. Kri-
stus ne o. vzal jest na sě bolesti naše (ne-
učinil, aby ho nebolelo). St. N. kř. 186.

Obludní duch = obluda. Reš.

Obludník, a, m., klamatel, Betrüger, m.
Leg.

Obludnosť, i, f., pokrytosť, ošemetnosť,
klamavosť, Falschheit, Betriigliehkeit; obluda,
vidění, seltsames Gesicht, n., Erscheinung,
ť. Mnoho obludností po městech choditi vi-
deli. Háj. — O., příšernosť. Jg.

Obludný, podvodný, klamavý, Schein-, be-
trüglich. O. řeč, Leg., svět. St. skl. Řekli,
že by o. tělo vzal, by netrpěl bolesti v pravdě.
Št. N. kř. 179. Vz Obludně. O. muž (illusor),
obraz (modla). BO. O-dnou sladkostí zapojil.
M. — O., příšerný, scheusslich, abenteuer-
lich, gespenstisch. Jg.

Obludství, n., obluzení, die Täuschung,
der Trug. f. Zlob., Rk.

Oblucha, y, f., nothus, druh hmyzu. Krok.

Obluk, u, m., zastr. = oblouk. — O., lub
(ve mlýně). Rkp. Č.

Oblupitel, e, m., der Berauber. Rk.

Ohlupovati, vz Obloupiti.

Obluzení (zastr.), n., klamání, Täuschung,
Verirrung. V mej řeči nenie o. Výb. I. 389. —
O. opilců, Delirium, n. Vz S. N.

Obluzený, obluzen, a, o; oklamaný, irre-
geführt, getäuscht. — na čem. Jsem na
úmysle obluzen (seine Absicht verfehlen). —
podlé čeho. Žena podlé těch slov obluzená.
St. skl. — čím. Adam obluzen zlým duchem.
Rkp.

Obluzovati, vz Obluditi.

Oblý, okrouhlý, kulatý, m. o-hb-lý. Ht.
Sr. ml. 282. Oval, rund. Oblé stavební dříví,
rundes Bauholz. Dch. O. sochor. Ler. Oblé,
okrouhlé do pul kola. Reš. O. jablko. V. —
O., okrouhlý na šíř, válcovitý, länglichrund.
O. válec, had, V., úd, vlas. Rost.

Oblyselý, lysý, kahlköpfig. Jg.

Oblysení, n., das Kahlwerden, Kahlmachen,
n. Br.

Oblyseti, el, ení; lysým se státi, kahl
werden. Hlava oblysela, Ben. V., oblezla.
Br.

Oblysiti, il, en, ení, kahl machen. — koho.
Oblysi pacholky Davidovy. V.

Oblysosť, i, f., nálysosť, die Kahlheit.

Oblysý, nálysý, etwas kahl. D.

Obmacati, obmakati, betasten. — co,
čím: prsty. Us.

Obmáchnouti, chnul a chl, ut, utí; ob-
máchati, umschwenken. — čím: mečem,
rukou. Jg. — koho od čeho: od much
(mouchy s něho odehnati). Rus.

Obmantati = ošiditi, übertölpeln. Na Slov.
Plk.

Obmaz, u, m., der Körlehm. Am.

Obmazaný, obmazán, a, o, umschmieret,
bestrichen. — čím. Zeď vápnem o-ná. Har.,
BO.

Obmazati, obmazám a obmaži; obmazo-
vati, umstreichen, umschmieren, bestreichen.
— co čím: hlinkou. Us. Zeď vápnem, Šm..
Har., lžíci. BO.

Obmázka, y, f., die Schmiere; das Um-,
Einschmieren.

Obměk, u, m., obměkčení, die Erweichung.
Jg. Vz Odměk.

Obměkčení, n., das Erweichen, die Er-
weichung. Vz Obměkčiti. O. života, srdce.
Vz Obměkčování.

Obměkčený, -čen, a, o, erweicht. Jel.

Obměkčiti, il, en, ení; obměkčovati, změk-
čiti, erweichen, weich machen: oblehčiti, mil-
dern, erleichtern; lítosť, milosrdnosť zbuditi,
tišiti, mitleidig machen, erweichen. V., Jg.
Hněv jejich počal se obměkčovati. BN. Hrušky
zacpávají, fíky obměkčují. Kom. — co. Olej