177

od n-hu (nocležné). D. Prosím, bys mi dal
nocleh u sebe. Er. P. 483. N-hu v domě,
v hospodě propůjčiti, dopříti. V. Vz Noc a
o povinnosti klášterů a poddaných dávati
nocleh šlechticům, královským úředníkům,
lovcům atd. vz Gl. 180. — N., míra cesty,
die Tagreise. Dvacet dní cesty neb noclehův.
Trip. Na jeden n. (denní cestu). Šm.

Noclehář, e, noclehník, nocležník, a,
m., der Bettgeher, Beherbergte. — Noc-
lehařka, y, noclehnice, nocležnice, e,
f., die Beherbergte. D. — Noclehárna, y,
f., die Herberge.

Noclehovati, přenoclehovati (vz Nocleh),
übernachten, Nachtherberge nehmen. D. —
kde. N. v zahradě, V., pod šírým nebem.
Sych. N. u někoho. D. — s kým. Us.

Nocležné, ého, n., vz Nocleh. Das Schlaf-
geld. Jg.

Nocležník = noclehář. Jg.

Nocležný. N. hospoda, Einkehrhaus, n. Rk.

Nocovati, přenocovati, vz Noclehovati,
Nociti. Je-li kdo v nesnázi, říká: Kde já
hříšný tu budu nocovat ? Na mor. Zlínsku.
Brt. Moc tovaryšů mám, ve dne v noci kujú,
nikdá nenocujú. Mor. pís. 31. Zb. — kde.
N. pod šírým nebem. Kom. Pod milým Bo-
hem (= pod šírým nebem, sub Jove). N.
při nemocném (bdíti). — v čem: ve zbroji.
D. — koho (nocleh mu dáti). Us. na Mor.
Koho nocuješ? Já žádného tudy nenocuju.
Mor. pís. 18tí. 31. Zb.

Nočák, a, m. N. trojžíhaný, nictipithecus
trivirgatus, opice, der Nachtaffe. Vz Frč. 398.

Nočátko, a, n., noctua, hmyz. Krok.

Nočnák, u, m. = nočník. Na mor. Zlinsku.
Brt.

Nočně, nočním časem, v noci, nächtlich.
V., Prot, Vytáhl s vojskem nočně. Br. Vstana
nočně. Br. N. mu hlavu sťala. Br. Nočně
přišel a zase odešel. Aug. 26. A on nočně
se vystěhoval a nic se nedomlouval, než teď
ji z toho obsýlá. 1544. Lumír. 1857. 999.
Nočně do lesa přišli. Bl. 12. Nočně tělo od-
vezli. Háj. Pak v tom se ona n. vykradla.
Svěd. 1569. N. a tajně. Bart.

Noční, co v noci jest, noci se týká, nächt-
lich, Nacht-. N práce, stolice, neštovice
(přímět), košile, hrnec, stráž (bdění, ponoco-
vání, ponůcka), tábor, hodiny, obluda (můra),
strašidla, příšery, hrůzy, přístrachové, sen,
vidění, duchové, sova, čas, V., Jg., dohlídka,
obchůzka, J. tr., oděv, kalhoty, kazajka,
kamizola, živůtek, jupka, plášť, šněrovačka,
čepice, kožich, kabát, sukně, světlo, honba
(Nachtjagd), políčení (Nachstellen), síť (Nacht-
garn) na skřivany, střelba (Nachtschiessen),
Sp., střevíce, skřínka (Nachtkastei), strach.
Dch. Nočním časem, nočního času; při n.
chvíli. V. — Pták noční: sova, výr. Kom.
N. krkavec (sýc). V.

Nočnice, e, f., noční svíce, pochodně, das
Nachtlicht, die Fackel. V. — N., noční tu-
lačka, Nachtschwärmerin. Sych.

Nočnictví, n., die Nachtschwärmern. Rk.

Nočník, a, m., noční tulák, hýřil, Nacht-
schwärmer, m. Th. — N., a, m., slavík, který
v noci pěje, der Nachtschläger, der Sprosser.
D. — N., u, m., noční hrnec, pot de chambre,
der Nachttopf. Vz Nočňák.

Nočnina, y, f., noční modlitba, das Nacht-
gebet, nocturnum, Sš. L. 43., čásť breviáře.
Tak zvané ,jitřní' (matutinum) skládá se
mimo jiné ze tří nočnin. Hý.

Nočniti se, il, ění = tmíti se. Noční se,
es wird Nacht. Ros.

Nočný = noční. Viděnie nočné. BO.

Noe, gt. Noele, m. Noah. Lom., Kom.
Někdy se také neskloňuje. Kromě Noe je-
diného. Výb.

Noh, a, m., gryf, der Greif, jméno smyšle-
ného zvířete, obyč. křídlatého lva s ptačí
hlavou. Kom. — N., pták z řádu' dravců
supovitých, Geier, m., vultur. N. kulatohlavý
(černý, indijský), chocholatý (žlutonohý, sivo-
plešný n. popelavý), rudozobý, laločnatý,
pondicerský, čubatý. Jg. — Smil v. 1851.

Noha, y, nožka, y, nožička, noženka,
y, f. Dual: nom. a akkus. noze (toho již
neužíváme, nýbrž jenom pl.: nohy), dat. a
instr. nohama (dat. nohoum je novější v obec.
mluvě, což není ani dual, ani pl.. Km.; nyní
raději píšeme: nohám; v instr. říkáme nyní
také: nohami); gt. a lok. nohou (v obec.
mluvě: nohouch; genitiv pl. noh m. nohou
už dávno se užívá). Tedy: nohy, nohou (noh)
nohám, nohy, nohy, v nohou (pl. nohách),
nohama (nohami). Zk., D., Mk. V již. Čech.
nemá noha kromě instrumentalu nohama
(rukama) z pravidla žádného dualu, jako
také ne: ruka; jen někdy objevují se
nohou (nohouch), rukou (rukouch), nohoum.
Bž., Kts. Vz Ruka. Nohy, údy člověčí a
vůbec živočišné, na kterých stojí a jimiž se
z místa na místo pohybuje. Jg. U noh krále.
Zřiz. Ferd. z r.1564., Pr. Střevíce s noh
szouti. V., Br. Šlepěje noh. Pulk. Nedada
svých noh umývati. St. skl. Síla rysova spo-
čívá v nohou (lépe: v nohách, pl). Km. Cf.
Zvěř na čtyřech nohách stoji. Št. N. 152.
Šel široce v nohách (o tlustém). Us. Rychn.
Chtěl se dáti do noh (uprchnouti), ale bylo
již pozdě. Us. Rychn. Na nohách (pl. za
dual). Chč. P. 145. a. Noha lidská skládá
se z kyčle, stehna, holeni a chodidla. Cho-
didlo se dělí na: zanártí, nárt a prsty. Vz
S. N. iVoha má tyto kosti: kosť stehenní,
k. holenní nebo holeň, k. lýtkovou, 7 kůstek
zanártních, 5 nártních a 5 prstův. Kloub
mezi kostí stehenní a holenní sluje koleno,
na něm je čečel (Kniescheibe). Jhl. 256. Noha:
stehno, hnát (bérce), mezi oběma koleno;
hnát se skládá z lýtka а holeni (kosti píšťalí);
dole jsou: kotníky, pata, šlapka (šlapadlo,
chuda, chodidlo): na konci palec (ksuk) s ostat-
ními 4 prsty. Pt. Noha, něm. das Bein; der
Fuss je: chodidlo; Fusssohle: spodní ploska
nohy, tlačidlo, šlapadlo, ošlapí. Chodidlo
drží v sobě: kotníky, patu, nárt, podešvu a
s prsty palec. Lk. Vz popis nohy v Schd.
II. 342., 384., nohy ptačí tamtéž 440. Vz
také S. N. N. člověčí, ptačí, koňská, vlčí,
kozí, zaječí (vz Běhy), skočná (zaječí zadní
ke skákání způsobilá), Jg., nohy bočité nebo
turecké (zkřivené do sebe, do O); noha malá,
prostřední, veljká, ladná, úzká, útlá, tlustá,
silná, slabá, Šp., podsekřivá (Klumpíuss),
venkřívá (venkřivonohý, Plattf.); širokonohý,
klečatý nebo bočitý, šantavý, šmiťhavý,
křivonohý. Lk. Má nohy volšové = těžké ;