628

Rožkatý = mající malé růžky. R. na
nebi mesiac. Ppk. I. 152., Orl. VIII. 8. R.
diabel. ZObz. XXIV. 98.

Rožku, a, m. = vůl s pěknými růžky.
Mor. Brt.

Rožkov, a, m., osada na Opavsku. Pk.
Čest. 7.

Rožkuľa rožkule = rožky, rohlíky, bram-
bory. Slov. Zátur., Rr. Sb.

Rožky, vz předcház.

Rožmberský. R. erb. Mus. 1880. 85. R.
starý pán. Vz Rožemberk (dod.). R. kniha
(kniha starého pána z Rožmberka). Vz Ro-
žemberk (dod.), Pal. Rdh. II. 152., List.fil.
VII. 261.-292. (text).

Rožmitál. Cf. Arch. VII. 719., 720 , VIII.
602., Rk. Sl. Z R-la Lev. Pyp. K. 360., Jg
H. 1. 621., D. Gesch. 275. Kateřina z R-la.
Arch. IX. 11.

Rožmitálský. Jakou rebelii R-ští r. 1810.
způsobili. Vz Sbtk. Krat. h. 97.

Rožňář, e, m. = kdo točí rožněm. Us.
Šd.

Rožnay, e, m. R. Samuel, kazatel církve
evang., † 1815. Vz Šb. Dj. ř. 284., Pyp. K.
381., Jg. H. 1. 621., Bačk. Pís. 81., 931.,
Zl. Jg. 81., Rk. SI., S. N.

Rožné, ého, n. = zárožné. Vz Rohové

Rožník, rožeň. Vz Mz. v List. fil. XVI.
175. — R. měsíc (některý letní měsíc). Pa-
ležev posýlal na hrozny v r-ku úpal. V Pod-
luží. Hrb. Obr. 140.

Rožnový. R. kozy, Bratspiessstützen.
Lpř.

Rožový = režný = žitný. Vz Rož (dod.).
R. chlieb. Slov. Phl'd. VII. 141.

Řpajlky. Vz Řápek (dod.).

Rputiti se = urputiti se. Ros. Cf. List.
fil. 1890. 179.

Rputnosť = urputnosť. List. fil. 1890.
179.

Rputný = urputný. Cf. List. fil. 1890.
179 (Mz.).

Rtíček, čku, rtík, u, m., vz Ret.

Rtina, y, f. = rytina. Rk.

Rtousiti = rdousiti. Krnd. 199.

Rtový. R. zpievání, cantus labiorum.
B. mik. Sir. 39. 20.

Rtuť. V MV. pravá glossa. Pa. 23. Cf.
Šfk. Poč. 287., Rm. I. 192., Schd. I. 354.,
388, Slov. zdrav. 333., Rk. Sl. Nevzniklo
přesmyknutím hlásek z truť. List. fil. 1890.
180. (Mz.). Léčení rtutí, Quecksilbercur, f.
Výška rtuti. Šp. Má v sobě r. (jest živý,
pohyblivý); Vytratiti se jako r. (tajně zmi-
zeti). Us. Tkč. Byl, jakoby do něho rtuti
nabil (pohyblivý). Wtr. exc. Dch. Čilý jako
r. Us. Fč. Nevrť sebou pořád jako r. Rais.
Děti nikde dlouho nevydrží, nébrž se jako
r. mektají semo tamo. Sš. II. 117.

Rtutěnka, vz Rtuťovka.

Rtutičnatosť, i, f., Mercurialismus.

Rtuťnatka horečnatá, hydrargyria fe-
brilis.

Rtuťově neposedný hoch. Hrts. Hum. 13.

Rtuťovka, rtutěnka, y, f. = vleklá otrava
rtutí, Quecksilberkrankheit, f.

Rtuťový. R. vývěva, Mj. 123., ZČ. I. 478.,
barometr, Stč. Zem. 558 , teploměr, ib. 494.,
sloupec, ib. 480., manometr, Šmr. 47., ky-

vadlo, ZČ. I. 160., závěra, -schluss, Šp.,
sírník, -sulphid. Sl. les.

Rtyně. Ve Rtyni u Úpice nesmí se zpí-
vati: Jezte špičky od žemličky, však jste
z Rtyně. Vz Sbtk. Kr. h. 35.

2. Rub. Cf. Mkl. Etym. 281. R. peníze.
NA. IV. 53. Tobě je všecko jedno, r. nebo
líc (nemáš ničeho). Čce. Tkč. — Přenes. Na
ruby býti s někým (hněvati se). Us. Kšť.

4. Rub, vestimentum. Bhm. 43. Hanebná
miesta těla svého jedniem rúbkem zakryjí.
Mill. 109.

5. Rub = les u Přerova. Pk.

Ruba, y, f. = rouška. Kln. Bs. 205. Vz
Rub, 4.

Rubáč = spodnice (sukně). Mor. Brt. —
R. = druh čepce vlasy i uši kryjícího. Laš.

— Cf. Mkl. Etym. 281., Rubáš (i dod.).
Rubadlo na uhlí, Kohlenbrechapparat,

Kohlenbrecher, m. Hř.
Rubák, u, m. = bidlo, Raubhaken, m.

— R. = klát, na němž se rube. Slov. Zátur.

Rúbaň, ě, f. = dědina v Malém Hontu.

Rúbanice. Sš. P. 182.

Rúbanicový hrúd, vz Hrúd, keř, chod-
ník, cesta. Mor. Šd.

Rubanina = hromada dobyté rudy, Hau-
werk, n. Hř.

Rúbanka, y, f., das Holzschlagen. Slov.
Phľd. V. 54.

Rubár, a, m. = drvoštěp. Slov. LObz.
XXI. 22., Dbš. Sl. pov. II. 50.

Rubárik, a, m., zdrobn. rubár. Dbš. Sl.
pov. II. 50.

Rubáriť = rubářem býti, Holzhauer sein.
HNaj. BD. I. 34.

Rubárský, Holzhauer-. R. chalupa. Slov.
Dbš. Sl. pov. II. 50.

Rubárstvo, n., das Holzhauen. ZObz.
XXI. 22.

Rubáš = spodní čásť košile z hrubého
plátna konopného. Vz Rukávec, Oplečí, Zbrt.
Krj. 47., 90., 265. Val. Brt. — R. = šat.
Bílý r. Drk. hry 328. — R., rubáč = řásná
suknice konopná n. plátěná, nahoře se-
braná a všitá do širokého pasu. Vz NZ. I.
23. R. sedlek. Cf. Hus II. 240., Št. N. 137.

— R. = košile na umrlého. Šijte r. (umře).
Tkč. Na rubáši nesmějí se dělati uzly, aby
umrlce netlačily. Mus.

Rubáše. V R-ších = pole u Studené.
Vlchř.

Rubášik, u, m., zdrobn. rubáš. Slov.
LObz. XXIII. 83.

Rubášový. R. řása. Čch. Sl. 17.

Rubati = sekati. — kam. Rubala jako
do pňa. Mt. S. Nerúbaj nad sě, ať třiesky
v očí nepadají. Výb. I. 634. — se = práti
se. Zná sa r. Slov. Němc. — se s kým jak
Já bych sa s ním do krve rúbal. Brt. P.
N. 294. — čím: bičom = práskati. Slov.
Sb. sl. ps. II. 1. 139.

Rubeanovodík, u, m., Rubeanwasser-
stoff, m. Nz.

Rubeanovodíkový. R. kyselina. Rm. I.
118.

Rúbec, bce, m. = roubek, urúbaná vět-
vička lebo prútek ku štepeniu. Slov. Rr. Sb.

— R. = perník ze sušené řípy. Mor. Knrz.