Předchozí (359)  Strana:360  Další (361) |
|
|||
360
|
|||
|
|||
Fait, fr. (fé), skutek, čiu, Thatsache. F.
accompli (fé akonpli), skutek dokonaný, ho- tový. Rk. Fajčár, a, m. = kuřák. Tabakraucher.
Na Slov. Fajčiti, fajfčiti = kouřiti, rauchen. Na Slov.
Fajfka, y, f., fajka, fajeka, faječka, fajčička,
fajfčička, Jg., v Krkonoších fejtka, na Slov. pípka, vind. kadnice = dýmka, die Pfeife, Tabakspfeife. Zapáliti si fajfku. Víčko z f-ky. Trubka, trestka, troubel od f-ky. D. — Jg. Fajfkář, e, m., dýmkář, kdo dýmky dělá,
prodává, Pfeifenmacher, -händler. Us. Fajmoštr, štra, m., na Slov., farář, z něm.
Pfarrmeister. Mz. 153. Fakan, fagan, a, m., fakáně, ěte, n., jméno
nezvedeného dítěte, s příhanou, křápě, žábě, der Fratz. To fakaně pořád zlobí, pláče. — Na Mor. a Slov. = pankhart. Jg.
Fákati = špiniti, káleti, sudeln, schmeis- sen, beflecken. Kdo dobře jí a dobře spí
a k tomu dobře fáká, před tím smrť sama utíká. Ros. — na koho — nedbati ho. Us. — Jg.
Fakce, e, f., z lat., politická strana, zvl.
krajní a vášnivá. S. N. Faktion, Partei, Rotte, Anhang. Faksimile, z: fac simile = učiň podobné
= snímek, úplně věrné napodobení tahův zvláště písma. S. N. Genau nachgebildete Handschrift einer Person. Faktický, z lat., skutečný, Rk., faktisch,
thatsächlich, wahr. Faktitivní, (ý) působivý. Časoslovo f. Vz
Časoslovo. Faktitiv. Faktor, u (a), m., (v počtech) činitel. In
Faktoren zerlegen, roznásobiti. Vůbec, kdo co činí: činící, působící osoba, síla, í děj n. okolnosť. Faktorové života = síly přírodní. — 2. F., a, m., představený průmyslných
závodův, správce obchodu n. tiskárny. Faktor, Werkmeister. V. — 3. Kdo jménem pána svého v některém cizím místě ustavičně ob- chod vede a řídí, obchodní správce. Takový obchod slove faktorie n. faktorství. S. N. III. Geschäftsführer. Vz lib. str. 266. Faktorialní, (ý) součinný, představující
součin přirozené řady čísel od 1 až do čísla daného n! = 1. 2. 3... n. Stč. Faktoriell. Faktorství, n. Faktorei. L. Vz Faktor.
Faktot-um, a, n., dle „Slovo". F. = fac
totum, lat. = čiň vše. Kdo za někoho vše obstarává nebo svým vlivem vše mu řídí. S. N. Der Alles in Allem ist, Alles gilt, Alles thut. Býti komu f. = hlavní osobou, pravou rukou. Kom. Fakt-um, a, n., dle „Slovo", lat., skutek,
čin, děj, událost', účinek, Thatsache, Bege- benheit, Ereigniss.; v mathm. součin. — De takto, skutečně. Rk. Vz Fait. Faktura, y, f., z lat., účet ze zboží přes-
polnímu kupci zasýlaný, udávající také, kterou cestou a za kterými výminkami zboží za- sláno. S. N. Vz více tamtéž. Waarenrechnung. Fakulant, a, m., Fackelträger. Rk.
Fakule, e, f., z lat., pochodně, Fackel.
Fakulemi svítiti; průvod s fakulemi prová- zeti. F. pohřební, voskové, smolné. Fakulta, y, f., z lat., oddíl učební na vy-
sokých školách, Fakultät. F. juridická, theo- |
logická, medicinská, filosofická. — 2. Schop-
nosť, natürliche Anlage; plná moc, Befug- niss. Rk., S. N. — 3. V mathm. = součin čísel arithmetickou řadu představujících. Stč. Fakultativní, (ý), z lat., co je vůli jednot-
livce ponecháno, svobodno. F. manželství. Vz, více v S. N. v článku, Manželství'. S. N. Fakultativ. Fakultní, Fakultäts-. Falaer-um, a, n., přístav v str. Athenách. Falanx, gt. falangy, f., řec, šik vojenský. Falara, gt. Falar, pl., n., dle „Slovo", mě. Thessalie. Falari-s, da, m., tyran agrigentský. Falbl, u, m., vz Mz. 154., násběrka, náhrn. Rk. — F. = žlutý, plavý kůň. Mřk. Falc, u, m., z něm. Falz. a) U uzdářů a jir-
chářů zahnutý díl na postruhu i postruh sám, Falz-, Gerbeisen. — b) U truhláře a tesaře žlábek po straně prkna, aby jiné prkno do něho se zasaditi mohlo a obě takto lépe spojena byla, žlábek, Jg., dražba, drážka, dražení, draž, draže, der Falz, die Fuge, Rinne. Dražení také = dělání dražby. Sp. — c) U knihaře hladicí dřevo (n. kosť) k hla- zení přehybů složených archův; kosť fal- covní. Jg. Falzbein. Falchrabství, n. Pfalzgrafschaft. Falcko, a, n., země Pfalz. F. horní č. bavorské, dolní č. porýnské, nové č. knížectví Neuburské. S. N. Falckrabí, í a ího, m., vz Jiří; falchrabě,
ěte, n. Pfalzgraf. V. Falcovati (u truhláře, vz Falc): drážiti,
vydrážiti, drážky dělati, Šp., falzen. — co. Falcovní, špuntovní prkno. Vz Falc. F. kosť, prkno. Falz-. Fald, u, m., faldík, faldíček, čku, z něm.
Falte, záhyb, zmrsk; řása, náběra (na Slov. více pl. náběry), vráska, vrkoč, ohyb, shyb, přehyb. Jg. Ta sukně dělá faldy. Us. Faldy dělati, nabírati, skládati. V. Faldy někomu spraviti (= zbíti ho). Vz Trest. Č. Faldy na tele, vrásky. Jg. F. na tváři. Us. Vráska (fald) sukně. V. F. v obličeji: vráska. — Faldovati co, nabírati, řásniti, falten. V. — Faldovatý, faltig, faltenreich. Falerii, rij, m., pl., mě. etrurské. Falernské víno, v Italii. Faleš, falše, f. a m., falš, e, m., z lat. falsus, fallax = nepravda, lež, lesť, klam, podvod, šibalství, křivda. Falschheit. Bez falše a lsti. V. Kdež není žádné falše. V. Faleš provodí kněz a prorok. Br. Falše se držeti. Ger. Faleš dělati = falšovati. Reš. O falši a podvodu; co se pokládalo za f., klam a podvod; jaká pokuta stíhala falešníka, klamaře, křivopřísežníka (dle strčes. práva), vz o tom Rb. str. 249. — 252. Falešnice, e, f. Betrügerin. Us. Falešnictví, n., Falschheit; Verfälschung. V. - Falešník, a, m., ein Fälscher, Verfälscher.
Horší jazyk falešníka, nežli kopí protivníka. F. listu, mince, váhy. Jg., Har., Tov. Falešnost', i, f., Falschheit. Falešný, z lat., falsus, fallax. V již. Čech. hamešnej. Kts. Vz Faleš. Falsch. 1. Nepravý, falsch, unecht, nachgemacht F. zlato, stříbro, perly, korály, kamení, zub (vsazený), vlasy, |
||
|
|||
Předchozí (359)  Strana:360  Další (361) |