913

Madro, a, n., der Mader (staubige Erd-
art). Sm.

Mädunica, e, f. = medunice, symptomům
offifinale. Rr. Sb., Let. Mt. S. VIII. 1. 31.

Madva, y, m., farář. 1786.—1852. Č. Čt.
I. 107.

Madža, e, f. = drn, Rasen, m. Slov.
Ssk. Vz Maga.

Mädžgať = mačkati. Druhou rukou mäd-
žgá žalúdok. Čkžk. III. 37.

Maeandřina, y, f. = hadovitá ozdoba
kolem lemu. M. keltická, čínská, mexická,
nejkrásnější je řecká. V. Lužická.

Maenal-us, a, m., souhvězdí. Stč. Zem.
25.

Maga, y, f. = bláto, der Koth. Val. Vck.
— M. = hlína s vápnem smíchaná. Laš.
Brt. D. 229. — M., magina, mačina — drn,
trávník s hlinou odkopaný, der Rasen zur
Bekleidung der Sitze usw. Vz Mačiny. —
M. = strašidlo, které chyrá děti, jež jdou,
kam nemají. Nechoď tam, chytne té M.
Mor. a slov. Mtc. 1880. 9., Rr. Sb., Džl.,
Vck., Brt. D. 28., List. fil. X. 57.

Magacinář, e, m. = magaciník, der Ma-
gancinsunteroffizier. Čsk.

Magiciník, a, m. = magacinář,

Magacinky, pl., f., nové ručnice v Prusku.

Magacínové, ého, n., das Speichergeld.
Šm.

Magacínový, Magazin-. Šm.

Magacínský, Magazin-. Šm.

Magačka, y, f. = maga (hlína atd.).
Brt. ib.

Magaš, e, m. = jídlo z mouky a z uva-
řených ustrouhaných bramborů. Mor. Džl.

Mágať = madžgať, mačkati. Mor. Brt. D.
159. — M. = ponořovati. Vo vode sä má-
gali. Hdž. Šlb. 14., 21.

Magda, y, f. = Majdalena.

Magdala červeň. Řm. II. 299.

Magdalena = ženská mnoho milující.
Bdl. Vz Majdalena.

Magduša, e, f. = Magdalena. Slov. Sb.
sl. ps. II. 1. 38.

Magelona (Majolena). Vz Rk. Sl., S. N.

Maget, a, m. M. Karel, jezuita. 1683.-1746.
Vz Jg. H. 1. 2. vd. 595., Jir. Ruk. II. 1.

Magicky, magisch. M. osvětlený. Us.
Pdl.

Magický. M. světlo, osvětlení, Us. Pdl.,
slovo. S. N. I. 16.

Magistralka, y, f. = magistralní čára.
NA. III. 149.

Magistralní čára předprsně. NA. III. 148.

Magistratní, Magistrats-. M. rada, se-
kretář, koncipista. Us. Pdl.

Magistratovati, beim Magistrat proces-
siren. Šm.

Magl, u, m. = mangl. Mkl. Etym. 142.

Muglár, a, m.= manglář. Slov. Bern.

Maglovati = manglovati. Slov. Bern.

Magm-a, ata, n. — hmota na polo nebo
úplně sklovitá tvořivá součásť čediče. Krč.
v Osv. 1885. 194., S. N. XI. 510.

Magmatový čedič. Vz Magma. S. N. XI.
510.

Magnáš, e, m., der Magnat. Slov. Bern.

Magnesia. Cf. Šfk. P. 264., Schd. I. 336.,
KP. IV. 305., Kram. Slov., Rk. Sl.

Magnesiový. M. světlo. SP. II. 109.

Magnesit. Cf. Bř. N. 135., 241., Schd.
II. 39., Šf. Poč. 266., Rk. Sl.

Magnesi-um, a, n. Vz Šfk. Poč. 264.,
Schd. I. 336., KP. IV. 304., Slov. zdrav.,
Rk. Sl.

Magnet příčný, Transversal-Magnet. Sl.
les. Jak se magnety zhotovují, o tom vz
v MS. 238., Schd. 1.137., Kram. Slov., Slov.
zdrav., Rk. Sl.

Magnetek, tku, m. = malý magnet. Mj.

Magnětenec, nce, m. = magnetovanec.
Šrn.

Magnetický. M. tyč, Mj., polarnosť, MS.
229., influence, 231., síla země, 232., dekli-
nace, 233., inklinace, 233., působení do dálky,
235, velikosť m. síly. 234. M. jehla, poled-
ník. Schd. I. 138., 140. Cf. Sté. Zem. 666.,
669., 670, 673., 675. M. prvky, vousy, NA.
V. 286, 287., dotýkáni, mag. Striche, spá-
nek, fluidum. F. Janiš O spirit. 8., 12.

Magnetičnosť nerostů, magnetischer Zu-
stand. Br. N. 59., Schd. I. 137.

Magnetičný = magnetický. Šm.

Magnetina, magnetisches Fluidum oder
Materie. Nz.

Magnetismus. MS. 229., Schd. II. 19.,
Rk. Sl. M. rotační. ZČ. 7., KP. II. 236. —
Kram. Slov., Slov. zdrav., Ukaz. 54.

Magnetisovati, vz Magnetovati.

Magnetit, u, m., vz Magnetovec.

Magnetiti = magnetovati. Rk.

Magnetivo, a, n. Mj. 353., 2.

Magnetoelektrika, y, f., magnetoelek-
trische Rotationsmaschine, Megneto-Elektri-
sirinaseliine. Nz.

Magnetoelektřina, y, f., die Magneto-
elektiicität. Nz.

Magnetoměr bifilarní, unifilarní. S. N.
V. 32. M. = nástroj ku pozorování magne-
tismu zemského. Blř., Rk. Sl.

Magnetometr, u, m. = magnetoměr. Nz.,
KP. II. 191.

Magnetovač, e, m., der Magnetisirer.
Šm.

Magnetovanec, nce, m., der Magnetisirte.
Šm.

Magnetovati. Nz. Podkovy ocelové ma-
gnetují se podkovami magnetickými. Mj.

Magnetovec. Cf. Krč. G. 266., Bř. N.
198., 241., Prm. V. č. 1. str. 3., Šfk. Poč.
342., Schd. I. 137., Rk. Sl.

Magnetovnosť, i, f. M. proudu elektri-
ckého. Mj. 432.

Magnolie, e, f., rostl. Rosc. 142. Vz
Šácholan.

Magnoliovitý. M. rostliny. Rosc. 142.
Vz Šácholan.

Magnolka, y, f. = magnolie. Šm.

Maguolkovitý = magnoliovitý. Šm.

Magnúť = udeřiti o zem. Val. Brt. D.
229.

Magnýt, u, m. = magnet, hromosvod.
U Nezamyslic. Bkř.

Magoldský Šim. 1804. Vz Jg. H. 1. 2.
vd. 595.

Magonka, y, f., magonia, die Magonie,
rostl. M. pýřitá, m. pubescens. Rstp. 231.

Magonkovitý. M, rostliny, magonieae:
magonka. Rstp. 231., 222.

425



	913

	Madro, a, n., der Mader (staubige Erd- art). Sm. Mädunica, e, f. = medunice, symptomům offifinale. Rr. Sb., Let. Mt. S. VIII. 1. 31. Madva, y, m., farář. 1786.—1852. Č. Čt. I. 107. Madža, e, f. = drn, Rasen, m. Slov. Ssk. Vz Maga. Mädžgať = mačkati. Druhou rukou mäd- žgá žalúdok. Čkžk. III. 37. Maeandřina, y, f. = hadovitá ozdoba kolem lemu. M. keltická, čínská, mexická, nejkrásnější je řecká. V. Lužická. Maenal-us, a, m., souhvězdí. Stč. Zem. 25. Maga, y, f. = bláto, der Koth. Val. Vck. — M. = hlína s vápnem smíchaná. Laš. Brt. D. 229. — M., magina, mačina — drn, trávník s hlinou odkopaný, der Rasen zur Bekleidung der Sitze usw. Vz Mačiny. — M. = strašidlo, které chyrá děti, jež jdou, kam nemají. Nechoď tam, chytne té M. Mor. a slov. Mtc. 1880. 9., Rr. Sb., Džl., Vck., Brt. D. 28., List. fil. X. 57. Magacinář, e, m. = magaciník, der Ma- gancinsunteroffizier. Čsk. Magiciník, a, m. = magacinář, Magacinky, pl., f., nové ručnice v Prusku. Magacínové, ého, n., das Speichergeld. Šm. Magacínový, Magazin-. Šm. Magacínský, Magazin-. Šm. Magačka, y, f. = maga (hlína atd.). Brt. ib. Magaš, e, m. = jídlo z mouky a z uva- řených ustrouhaných bramborů. Mor. Džl. Mágať = madžgať, mačkati. Mor. Brt. D. 159. — M. = ponořovati. Vo vode sä má- gali. Hdž. Šlb. 14., 21. Magda, y, f. = Majdalena. Magdala červeň. Řm. II. 299. Magdalena = ženská mnoho milující. Bdl. Vz Majdalena. Magduša, e, f. = Magdalena. Slov. Sb. sl. ps. II. 1. 38. Magelona (Majolena). Vz Rk. Sl., S. N. Maget, a, m. M. Karel, jezuita. 1683.-1746. Vz Jg. H. 1. 2. vd. 595., Jir. Ruk. II. 1. Magicky, magisch. M. osvětlený. Us. Pdl. Magický. M. světlo, osvětlení, Us. Pdl., slovo. S. N. I. 16. Magistralka, y, f. = magistralní čára. NA. III. 149. Magistralní čára předprsně. NA. III. 148. Magistratní, Magistrats-. M. rada, se- kretář, koncipista. Us. Pdl. Magistratovati, beim Magistrat proces- siren. Šm. Magl, u, m. = mangl. Mkl. Etym. 142. Muglár, a, m.= manglář. Slov. Bern. Maglovati = manglovati. Slov. Bern. Magm-a, ata, n. — hmota na polo nebo úplně sklovitá tvořivá součásť čediče. Krč. v Osv. 1885. 194., S. N. XI. 510. Magmatový čedič. Vz Magma. S. N. XI. 510. Magnáš, e, m., der Magnat. Slov. Bern. Magnesia. Cf. Šfk. P. 264., Schd. I. 336., KP. IV. 305., Kram. Slov., Rk. Sl.	Magnesiový. M. světlo. SP. II. 109. Magnesit. Cf. Bř. N. 135., 241., Schd. II. 39., Šf. Poč. 266., Rk. Sl. Magnesi-um, a, n. Vz Šfk. Poč. 264., Schd. I. 336., KP. IV. 304., Slov. zdrav., Rk. Sl. Magnet příčný, Transversal-Magnet. Sl. les. Jak se magnety zhotovují, o tom vz v MS. 238., Schd. 1.137., Kram. Slov., Slov. zdrav., Rk. Sl. Magnetek, tku, m. = malý magnet. Mj. Magnětenec, nce, m. = *magnetovanec.* Šrn. Magnetický. M. tyč, Mj., polarnosť, MS. 229., influence, 231., síla země, 232., dekli- nace, 233., inklinace, 233., působení do dálky, 235, velikosť m. síly. 234. M. jehla, poled- ník. Schd. I. 138., 140. Cf. Sté. Zem. 666., 669., 670, 673., 675. M. prvky, vousy, NA. V. 286, 287., dotýkáni, mag. Striche, spá- nek, fluidum. F. Janiš O spirit. 8., 12. Magnetičnosť nerostů, magnetischer Zu- stand. Br. N. 59., Schd. I. 137. Magnetičný = magnetický. Šm. Magnetina, magnetisches Fluidum oder Materie. Nz. Magnetismus. MS. 229., Schd. II. 19., Rk. Sl. M. rotační. ZČ. 7., KP. II. 236. — Kram. Slov., Slov. zdrav., Ukaz. 54. Magnetisovati, vz Magnetovati. Magnetit, u, m., vz Magnetovec. Magnetiti = magnetovati. Rk. Magnetivo, a, n. Mj. 353., 2. Magnetoelektrika, y, f., magnetoelek- trische Rotationsmaschine, Megneto-Elektri- sirinaseliine. Nz. Magnetoelektřina, y, f., die Magneto- elektiicität. Nz. Magnetoměr bifilarní, unifilarní. S. N. V. 32. M. = nástroj ku pozorování magne- tismu zemského. Blř., Rk. Sl. Magnetometr, u, m. = *magnetoměr.* Nz., KP. II. 191. Magnetovač, e, m., der Magnetisirer. Šm. Magnetovanec, nce, m., der Magnetisirte. Šm. Magnetovati. Nz. Podkovy ocelové ma- gnetují se podkovami magnetickými. Mj. Magnetovec. Cf. Krč. G. 266., Bř. N. 198., 241., Prm. V. č. 1. str. 3., Šfk. Poč. 342., Schd. I. 137., Rk. Sl. Magnetovnosť, i, f. M. proudu elektri- ckého. Mj. 432. Magnolie, e, f., rostl. Rosc. 142. Vz Šácholan. Magnoliovitý. M. rostliny. Rosc. 142. Vz Šácholan. Magnolka, y, f. = magnolie. Šm. Maguolkovitý = magnoliovitý. Šm. Magnúť = udeřiti o zem. Val. Brt. D. 229. Magnýt, u, m. = *magnet, hromosvod.* U Nezamyslic. Bkř. Magoldský Šim. 1804. Vz Jg. H. 1. 2. vd. 595. Magonka, y, f., magonia, die Magonie, rostl. M. pýřitá, m. pubescens. Rstp. 231. Magonkovitý. M, rostliny, magonieae: magonka. Rstp. 231., 222. 425