Předchozí (1121)  Strana:1122  Další (1123) |
|
|||
1122
|
|||
|
|||
Nasýpací kamna, der Füllofen, Dch.,
stroj, das Rumpfzeug. Prm. IV. 188. Nasypanina, y, f. = násyp, zasázka, das
Auf-, Eingeschüttete. NA. IV. 133 Nasypaný, hrdby oprav v: hradby.
Nasypati co, čeho kam Ten mu jich
nasypal (ran, dal). Us. Holk. Snadno jsem to unesl, co mi n-li. Hnšk. N. komu lah- vičku vína (naliti). Mor. Brt. — co, čeho komu kam. Dybych ja věděla, kdo nás s milým hubí, n-la bych mu pisku mezi zuby, soli mezi oči. Čes. mor. ps. 142. Na- sypal mu do kožucha (střelil do něho). Rr. Sb. Keď nenasypeš na koryto, chleba nena- pečeš. Rr. MBš. A naspěte sobě prachu na hlavy své Výb. II. 493. N-li popela na své hlavy. BO. — co kudy: po sednici písek. Us. Pdl. Násypka, der Mühlkübel, -stutz. Šp., Sš.
P. 743. — N.,der Aufschüttkasten, Sturz- schuttkasten. Šp., Bc. — N. = násep. Hned noha chraští v n-ke štrkovej. Slov. Orl. VI. 204. Násypkový, Schutt-. N. sloupy. Bc.
Nasýsati = kradmo, potměšile někam na-
hlédati. Co pořád nasýsáš? Mor. Mtl., Vck., Brt. D. 235. Nasytiti se čeho: chleba. BO. Masa mého
se nasyťte. Hus I. 229. Nemóž n-cen býti dobré věci. Št. A sladkosti pravé bude na- sycen, když .... Hus II. 149. — se, koho čím. Cizím se masem nasycuje; Jeho smrtí chtěl si se n. Hus I. 229., 97. Prostor pa- rami se nasytil. Mj. 135. — od čeho. Kdo lačněji spravedlnosti, nasyceni budú od hoj- nosti domu božieho. Hus III. 11. — čím čeho. Chtieše jim své vóle n. Ezp. 2227. Nasytnosť, i, f., die Sättigungskapacität,
-fähigkeit. Ssk. Nasytný, sättigbar. — čím. Č. Kn. š.
335, Náš. O skloňování vz List. fil. 1877. 251.,
v obec. mluvě, vz List. fil 1883. 431.. 1887. 379. Cf. Bž. 21., 152., Ž. wit. 233. Po na- šimu mluviti, die Muttersprache reden. Laš. Tč. Ta má před našima (veliká prsa). Us. Dhn. — Pojem před vaším, naším domem vyjadřuje se na Moravě takto: před naším (našem), na Zlinsku, Konicku, Prostějovsku, před našimi, před nimi = před jejich domem (na Jicku), před našima (v Krumlovsku), před naši (na Ostrožsku a Kroměřížsku), před naši (v Kyjovsku a v Blatničkách), před našej (v Kobylí), před naše (v Kojecku, v Přerovsku na Hané a na Zábřežsku), před naša, před vaša (na Vyzovsku a Val. Klo- boucku). Brt. D. Před našima stojí kalina. U Vanova. Sš. P. 477. Při akkusativě při- svojovací náměstka náš, váš vyjadřuje se genitivem pl. Potkal sem vaších staříčka. Podivte se na naších mamu. Mor. Brt. D. — I řekla jsem jim po našemu (naší řečí). Sl. sbor. 1887. 425. — Naši = rodiče, ho- spodáři. Nejsú tam naši? Us. Brt., Šd. Naša, vz Náš, Bž. 17.
Našarpati se = natrhati, natahati, na-
hrdliti -se. On se tam s tým koněm n-pal. Slez. Šd. Našať, i, f. = našina, die Unsrigen. Slov.
Chlpk. Sp. Vz Náš, Našeť. |
Našatýr, u, m., der Salmiak, der Salmiak-
beschlag, die Salmiakkruste. Rk. Naščekať = naštěkati. Slov. Bern.
Naščépať = naštípati. Slov. Bern.
Naščerbený = nastěrbený. N. kosa (ma-
jící štěrbiny, schadhaft). Na již. Mor. Šd. Naščerbiti = naštěrbiti, eine Ritze ma-
chen, beschädigen. N. kosu. Na již. Mor. Šd. Naščípať, viel kneipen. Slov. Bern.
Naščiřiti se = naškeŕiti se, nasmáti se.
— komu. Laš. Tč. Naščíviti = navštíviti. Slov. a mor. Na-
včívil mě milý pán Bůh lenivým synkem. Sš. P. 418. Naše vaše = farao, hazard, hra. Us.
Nasec = purpura. 1424., Sv. ruk. SR.
677. Našedivěle. Listy n. zelené. Let. Mtc.
S. XI. 1. 16. Nášedivý. N. mlha. Č. Kn. š. 250.
Nášejek. Táhnouti za n. = ledabylo pra-
covati (mnoho se nenamáhati). U N. Bydž. Nášept, u, m., die Einflüsterung. N-tňm
ucha popřáti. Dch. Našeť, i, f. — naši, našinci. Vz Našať.
Slov. Postavil do radov všetku n.; V Mo- šovcach ponavštévoval som bodrú n. Phľd. III. 1. 94., VI. 166. Či žertva našeť Maďarov tam? Sldk. Mart, 11. Našetice, dle Budějovice, Naschetitz, ves
u Znojma. Naše vaše, vz Naše.
Náševka, y, f. = plachta na trávu, tráv-
nice. Na mor. Kop. Brt. L. N. II. 108. Naší, Naschau, ves u Kralup v Chebsku.
Blk. Ktsk. 607., 622., Rk. Slov. Našialistý = šílený. Chodil ako n-stý.
Slov. Zátur.Priat. I. 7. Našibaliti se koho, genug betrügen.
Mor. Tč. Našibati komu metlou po zadku, genug
schlagen. N. dřeva do pece, genug schie- ben. N. se čeho. Mor. Tč. Našibal sem se dost (genug gehen), až sem se tam dostal. Laš. Tč. Našiditi se koho, genug betrügen. Us.
Našichorený = našuchorený. Slov. Rr.
Sb. Našichoriť = našuchořiti. Slov. Bern.
Nášijek, vz Nášik.
Našijník, u, m., das Halsband. Us. Rgl.
Nášik, u, m, = řetěz n. řemen od cho-
moutu k oji připiatý, aby koně mohli vůz našinovati a zadržovati, držák, der Halter, die Halskette. Slez. Šd. Našikmělý. etwas schief. Šm.
Našikovati koho = nastrčiti. Svého
sedláka n-val, aby jej pohnal. Půh. II. 421. Našimír, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 123.
Našina, y, f. = našať, naset, naši. Zúri
boj a našina stála si do kola. Slov. Chlpk. Sp. 9. Našinka, y, f., fem. k našinec, die Unsrige.
Hrvat. od., Kolář, Mluv. rus. 37., LObz. XXI. 27. Našinský. N. plémě (kaukaské). Pal. Rdh.
II. 9. Madarské noviny místa mají mezi na- šinskými. Koll. III. 46. Tam že může mlu- viť po n-sku. Jrsk. Psohl. |
||
|
|||
Předchozí (1121)  Strana:1122  Další (1123) |