Předchozí (941)  Strana:942  Další (943) |
|
|||
942
|
|||
|
|||
Báník, a, m. = horník. Němc.
Banín, a, m., Bohnau, ves u Poličky. Vz
Blk. Kfsk. 281., Sdl. Hr. I. 252. Baníř, e, m., samota u Nepomuk. PL
Baníš, e, m., der Fratz. U Místka. Škd.
T yb-ši! Banka, vz Bank. B. = ústav buď od
státu anebo na akcie soukromníky založený, sloužící k usnadňování platebných záležitostí a k rozmnožování potřebných k tomu pro- středkův, ale též k dobývání a upevňování zemského úvěru. Blř. — B., jm. ženské ze 14. stol. Mus. 1880. 467. Baňka, ad 1. B. rozsévací, die Saatflasche,
Heronova, der Heronsball. Sl. les. Vz KP. II. 109., Vlšk. 140. — Kohoutek u baňky, der Glockenhahn, držadlo k baňce, der Glo- ckenhalter, kříž k baňce, das Glockenkreuz. Šp. — B. přepalovací, překapovací, der Destillirkolben. Šp., Schd. I. 105., Zpr. arch. XL 12. B. puščedlné. MV. (pravá glossa). Pa. Vz Slov. zdrav. 26., Kram. Slov. 27. — B., druh hrušek. Mor. Brt. — Ad poliček. Hynek dal baňku Zdenkovi. Dač. — B. = bublina, die Wasserblase. Uhodíš-li kaměnem do vody, dělají se baňky; Baňky z mydlin. Ostrav. Tč. Bankál. Přidej: Celý otvor okna ve
světlosti jest omezen čtyřmi kusy kamen- nými, z nichž spodní slove bankál, svrchní nadpraží a oba postranní ostění. Šand. II. 58. Baňkář, e, m. Za Ohrenblaser polož : Vz
Poklička. — B. = pes (v zlodějské řeči). Šd. Baňkarec, rce, m., nadávka dětem. Cf.
Panchart, Baňkart. Ti tvoji paťhani všecko mi chtějí sežrať. A ti tvoji baňkarci ni! Slez. Šd. Laš. Brt. D. 199. Baňkářka, y, f.. die Schröpferin; Ohren-
bläserin. Rk. Baňkážský, Flaschner-; Anhetzer-. Šm.
Baňkářství, n., die Ohrenbläserei. Vz
Baňkář. — B., die Flaschnerei. Rk. Všecka jejich předešlá pochlebenství a b. na né (dvořany) obrácena bývají. Vod. Baňkart, a, m. = panchart, der Bastard,
Fratz. Ty b-te, budeš mlčet! U Místka. Škd. Vz Baňkarec. Baňkati = namlouvati, přemlouvati, na-
váděti, ponoukati, überreden, anführen, rei- zen, bethören. — koho. Knrz. Pořád mě baňkal, abych tam šel. Již. Mor. Šd. Hdo tě baňkal? Mor. Neor. — koho k čemu. K. Adámek, Sd. — koho čím. Věříte-li pak tomu, čím jste baňkal Veselého? Kos. v Ol. I. 135. — Vz Nabaňkati, Zbaňkati. Bankéřka, y, f. = žena bankéřova.
Bankéřský, Banquier-. B. obchod. Pr.
1884. 3. Bankéřství, n., die Bankhalterei, das
Bankwesen. Pr. 1884. 3. Banket. — 2. B-ty silničné = chodníky.
NA. IV. 182. Vz o nich ve spise Fr. Peichla: Rada o správě silnic. 1867. — B-ty = krtiny. U Domažl. Nl., Němc. IV. 248. Banknotka = banknota. — B. = po-
hlavek, ein Kopfstück. Dám ti b-ku, že jí neproměníš. U Kr. Hrad. Kšť. Cf. Kram. Slov. 27. |
Banko, a, n , ves u Píščan na Slov. Tč.
Bankonče, ete, n. = odrostlé sele. Slov.
Tč. Bankorot, u, m. Přidej: das Falliment.
Vz S. N. Baňkovati se = bez účelu sem tam cho-
diti, herumschlendern. U Nivnice. Kch. U Uher. Brodu. Brt. D. 199. Vz Baňčiti. Baňkovitec, tce, m., der Zyathodes. Šm.
Baňkovitosť, i, f., die Bauchigkeit. Šm.
Baňkovitý, kugelförmig. B-tá koruna
(v botan.) = jak džbáneček baňatá, pod ústím zaškrcená. Čl. Kv. XVIII., Slb. XL. Bankovní, Bank-. Přidej: B. závod,
jednota, obchod, Us. Pdl., cedule, směnka, úhrada. Kaizl 244.—246. B. číslo = druh peněz, jímž vede obchod některá banka, die Bankvaluta. Vz S. N. Bankovnictví, n., das Baukwesen. Vz
Bankéřství. Kaizl 239., 250. Bankrotka, y, f. = čepice s beránkem.
Sá. Kř. u pot. Bankrotní, Bankrott-. Šm.
Bankrotník, a, m., der Bankrottirer. Šm.
Banky, banek, pl., f., das Banket. Slov.
Bern. Bankyta, y, f. = kalina, viburnum lan-
tana. Slb. 489. Bano, a, n. = chvojčina, frica, das Heide-
kraut. Slb. 383. B. = vřes, břes, chamajda, erica, die Heide. Sl. les. Vz Rstp. 992. Baňo, a, n. = banka, hrnec? Holianské
pastocha má hodnýho lenocha ; navařil mo baňo moch, na, lenocho, naper břoch, hejno, naper břoch. Sš. P. 555. Báno mi = žel mi. Báno mi je, báno,
čerkati ostrožkami. Na Slov. Báno mi je, báno, nebol šuhaj dávno. Sb. sl. ps. II. 1. 85. Bánosť, i, f. = lítosť, das Leid. Nech
nemají za bánosť. Slov. Ssk., Ntr. IV. 348. Baňousy, pl., m., z pavousy, der Knebel-
bart. Č. Banov, a, m. (od Bana, Pal. Rdh. I. 133.),
Banow, městečko u Uher. Brodu. PL. Vz S. N. Baňov, -a, m., samota u Sedlčan, ves
u Votic. Žer. Záp. I. 111., 212., Sdl. Hr. IV. 368. Banovati = litovati, želeti, pykati, be-
dauern, bereuen, slov. a mor. z mad. Brt., Vck., Kld. I. 51., Sl. ps., Rr. Sb., Šd., Džl. — abs. Nevydávejte mia na druhú dědinu: keď mia tam vydáte, b. budete; Počkaj, děvče, budeš b., nechtělos mně oken otvá- rať; ani oken ani vrat, ani se mnú hovárať. Sš. P. 495., 627, Veď já nebanujem, že tvoja nebudem, ale jen banujem, jako ťa zabud- nem. Sl. sp. 11. Či ty, milá, nebanuješ, keď mňa viacej nepočuješ hor dědinou zpievá- vati, ani k tebe chodievati?; Janíčok, Ja- níčok, voňavý ladníčok, kdo ťa bude voňať, nebude banovať. Koll. Zp. I. 60., 148. — čeho. Nic toho nebanuj; Vždycky jsem té chvíle banovala. U Frýšt. Džl. Včilej enom banuju starodávního času. Brt. P. 78. Ani tak nemele ve mlýně odrážka, jako mé sr- denko banuje šohajka. Sš. P. 795. — za čím = toužiti, sich sehnen. Jedon mä odišiel, druhý sa zjavuje; ale moje srdce za prv- |
||
|
|||
Předchozí (941)  Strana:942  Další (943) |