1198

Zubří — zuberský, Hobzí — hobeský, Krum-
sín — krumeský, Lipník — lipenský. Mor.
Brt. D. 153.

Čicí, Empfindungs-. Č. nervy. Šv. 46.

Číč, e, m., os. jm. Tk. I. 604., V. 52.

Čiča, dle Káča, čičenka, y, f. = kočka
(v dětské řeči). Mor. Brt., Mtl. U Kdyně.
RgL, Vz Čičán, Čičena, Čičík, Čičinka. —
Č. = kdo doma čučí, der Hocker. Nemá býť
takovú čičú a doma pořád lapět. U Uher.
Hrad. Tč.

Číča. — Č. = nadávka. Ty číčo (ostudo) !
U Jilemn.

Čičál = čižánek.

Čičán, a, m. = kočka (v dětské řeči).
V Kunv. Msk.

Čičarodziny, pl., f. = borůvky. V jiho-
vých. Mor. Brt. L. IV. II. 140.

Čičati také: čucati, doma lapěti, hocken.
U Uher. Hrad. Tč.

Čičena, čičenka, y, f. = kočka (v dětské
řeči). Mor. Brt., Mtl. Vz Číča.

Čičenice, dle Budějovice, ves u Vodňan.
Tk. III. 37., Blk. Kfsk. 351.

Čičeretka, y, f. = brusnice, borůvka,
černá jahoda, vaccinium myrtillus. Vz Rstp.
984., Slb. 386.

Čičík = čiči. BPk. — Č., a, m. = kočka.
BPk.

Čičíkání, n. Žiadno č-nie ho neupokojilo.
Dbš. Sl. pov. I. 19.

Čičíkati. Chátra vlaská, mluvíc tuto řeč,
více syčí a sipí, čičiká a čvilíká, než mluví.
Koll. III. 244. — Č. = tišiti, uspávati. Slov.
Ssk.

Čičimek, mku, m. = jujuba, zizyphus,
gemeiner Judendorn. Mllr. 113.

Čičinka, y, f. = kočka (v dětské řeči).
Mtl., Kšá.

Čičirikati = čvirikati. Mor. Brt.

Čičisbeo, vz Cicisbeo.

Čička, y, f. = kočka (v dětské řeči). Mtl.

Čičkati = dvěma prsty kudliti. Vz Čvá-
kati. Val. Brt. D. 205.

Čičo, a, m. = kůň s bosými nohami. Mor.
(kopin.). Brt.

Čičorať, mit dem Schnabel im Wasser
spielen (wie die Gans). Slov. Ssk.

Čičorečka, čičořečka, y, f., coronilla, die
Kronwicke. Č. štírová, c. emerus, pestrá, c.
varia. Vz Rstp. 384., Rosc. 167., Schd. II.
312., Čl. 32., Sl. les. Vz Čičorka.

Čičorem voda teče. U Nezamyslic. Bkř.
Vz Cicour.

Čičoretka = čičeretka.
Čičorka, y, f. = čičorečka. Čl. Kv. 386.,
Slb. 523., FB. 104.

Číčov, a, m., ves u Rokycan. Tk. II. 430.,
458.

Číčová, é, f., Čičowa, ves u Kostelce n.
Orl.; samota u Turnova. — Č., hrad. Vz
Blk. Kfsk. 933., Sdl. Hr. I. 111., 227., II.
276.

Čičové či Tiťové, haluz slovan. kmene na
čičovském poli u Terstu. Koll. Cest. I. 66.

Čičovice, dle Budějovice, Čičowitz, ves
u Milevska. Blk. Kfsk. 185. — Č. Veliké a
Malé, vsi u Středokluk. Tk. I. 407., 408.
Blk. Kfsk. 847.

Číčovka, y, f., cynara scolymus, die Arti-
schoke. Slov. Rr. Sb.

Čičránie, n. Vz Čičrati. To č. sa v prachu
a blate. Phld. I. 1. 23.

Číčů, ze slova čí. Čí pak jsi? Číčů n.
číčovýho strejce, co prodává smradlavy vejce.
Na Policku. Kšá. Vz Číků.

Čičulice, e, f., taenia, der Bandfisch. Šm.

Čída. A ty pecúch, ty si nic nevidel! Čida
som nevidel (kozla sem neviděl, viděl jsem)!
Stál som na chlievci, keď tadiaľto letel. Slov.
Mt. S. I. 53.

Čída = střídavá práce jednotlivců ke spo-
lečnému účelu. Chodívali s pastýřem na čídu
do lesa (pomáhali pásti). Zlínsky. Brt. D.
204. Honáka posýlají míšaníci z čídy jeden
po druhém na týden n. na 14 dní na pastvu
(střídavě). Val. Brt. Kde sú spolu vod staro-
dávna čídú dobytky pásly. 1538. Sdn. kn.
opav. Vz Číditi se.

Čidali = věru, zajisté? Slov. Rr. Sb. Či-
dali, že by sa hockdo z takého katechismu
vďačne učil; Č. mu bude lepšie, že jeho
otcovi. Phld. VI. 4., 5.

Čidelný, sensoriel. Nz. lk. C. úkony. Dk.

Číditi, il, ěn, ění = děliti. Vz Počíditi,
Vyčíditi. — se = střídati se, abwechseln,
einander ablösen. U Opavy Klš. Mor. Vck.
Vz Čída, Brt. D. 204.

Čidlina, y, f., Čidlin, ves u Mor. Budějo-
vic.

Čidlo. Stff. Č. chuti, čichání, pohlavní,
hmatu, zrační či zrakové, slyšecí či sluchové.
Šv. 49., 50. Vz S. N.

Čidlosloví, n. = nauka o organech čidlo-
vých, die Aesthesiologie. S. N. IX. 1199.

Čidlový, vz Čidelný, Čidlosloví.

Čidroužice, dle Budějovice, Schidrowitz,
ves u Mor. Budějovic.

Čieč, e, m. č. z Budějovic, sudí zemský.
1251.—1264. Dal. 153.

Čielce, e, n. = čelko. Slov. Vlas tmavý
jak sa k čielcu rúti. Phld. IV. 22.

Čiepek u střevíce = podpatek. Gr.

Čiernavý = černavý. Němc. VII. 181.

Čiertäž, e, f., Linie. Slov. Vz Čertati.
Chlpk. Sp. 9.

Čiesť, i, f. = čásť. Čiesti liščie, partes
vulpium. Ž. wit. 62. 11. Nebudeš čiesti se
mnú v nebeském království jmieti. Hr. ruk.
223. Druhú čiesť jměj sobě; Desátá č. tvého
zbožie; Žes mú č. věrně vydával. Hr. ruk.
319., 339., 341. a j. Vz Čésť.

Čieše, e, f. = číše, calix. Ž. wit. 10. 7.,
115. 13. V MV. nepravá glossa. Pa.

Čieška, y, f., patella. V MV. nepravá
glossa Pa.

Čiešník, a, m. = číšník. Dal. 83.