Předchozí (384)  Strana:385  Další (386) |
|
|||
385
|
|||
|
|||
Uplavati, vz Uplouti. Mé peníze upla-
valy. Er. Uplavení, n., die Abschwemmung. Hdk.
L. k. 55. Uplavený; -en, a, o, abgeschwemmt. Us.
Úplaví, n. = úplavice. Na Slov.
Úplavice, e, f. = běhavka, červená nemoc,
červenka, chvístačka, plynutosť, úplavka, der Durchfall, Bauchfluss, Durchlauf, die Ruhr, dysenteria. V. Ú. červená, černá, močová (scavka). Us. Ú. asijská (cholera), domácí, močová cukrová (močení cukru, die Zucker- ruhr, glycosuria), močová bezchutná, dia- betes insipidus. Nz. lék. Umřel na ú-ci. V. Cf. Nemoc, Průjem. V MV. nepravá glossa. Pa. Úplavičník, u, m. = plesnivec chlumný,
filago montana. Slb. 437. Úplavičný, Ruhr-. Ú. nemoc. Pal. Dj.
III. 1. 74. Uplaviti, il, en, ení = vyplaviti, ab-
schwemmen. — koho: koně. Us. — U. = uplouti, wegschiffen, schiffend zurücklegen. — co kdy. U. v hodině tři míle. Ros. —
U. = na moři unésti, zu Schiffe wegführen. — co komu. Kupci pannu mú mi uplavili.
Biancof. 62. — jak: po vodě. Us. Tč. Úplavka, y, f. = úplavice. — Ú. zimná,
die Gallenruhr. Ja. Úplaz, u, m., na Slov. = oknu u stodoly,
das Scheuerfenster. Plk. — Ú. = nesnadno dostupné místo v horách. Na Slov. S. N. — Ú. = úžina. Plk. Úplazy = při orání pře- skočené rýhy. Na Želivsku. Sř. Uplaziti, il, ení = ulézti, erkriechen. —
co: cestu kam. Us. Tč. Uplemeniti se, il, ění = podařiti se,
wohlgerathen. Brambory se u-ly. Us. — kde: v suché půdě. Us. Upleniti, il, ěn, ění, upleňovati = uko-
řistiti, porobiti, zajati, erbeuten, unterwer- fen. — co kam. Mne ve službu svou u-nil. Sš. I. 81. (Hý. ). Upleskati, uplesknouti, sknul a skl, ut,
utí; upleštiti, il, ěn, ění = plesknouti, ab- klatschen; špatně udělati, zusammenpatzen; usaditi, wohin setzen. Jg. — co komu: sobě chalupu. Us. — koho jak. Ten kůň je, jakoby ho z másla u-kal. Ksm. Někoho po tváři u. Us. Tč. — co čím kde: prádlo pleskačem na pleskatém kameni. Mor. Tč. Máslo lžicí. Us. Upleskotati se kde: ve vodě, stark
plätschern. Mor. Tč. Uplesněti = uplesnivěti. Na Ostrav. Tč. Uplesnivěti, ěl, ění, verschimmeln. Ros. — kde: ve sklepě.
Uplésti, upletu, upleť, -pleta (ouc), tl,
ten, ení; uplétati, upletávati = pletením zho- toviti, flechten, stricken; zaplésti, ver-, um- stricken; zosnovati, abkarten, anzetteln, ver- abreden. — co komu: věnec, plot, košík, punčochy. Us. Upletl ho co pavouk mouchu (zapletl, přemluvil). Co s tém prótím dělati budem ? Upleteme si pěknó zahrádku. Sš. P. 674. — co na koho: na sebe metlu, na sebe bič. Dch., Kšá, — co kde. Upletli to mezi sebou (zosnovali). Us. — se v co. Lakomci v mnohé bolesti se upletli. Stav. |
svob. Mnozí upletli se v mnohé bolesti;
Opustiv úřad kněžský upletl si se v úřad světský, jenž na kněze nesluší. Hus I. 437., III. 243. (Tč. ). — se s kým, gehörig plau- schen. Na Ostrav. Tč. — co z čeho: věnce z kvítí. Uplestiti, vz Upleskati.
Úplet, u, m. = něco upleteného, das Ge-
flechte, die Flechte, Bestrickung, Umschlin- gung, der Kranz, das Band, Výb. I. 338.; cop, der Haarzopf. Jg., Arch. Na svej hlavě úplet jeden rozpletši a rozmetavší prameny (jmá) řéci: Opovídaju, že sem podávena. Kn. rož. čl. 228. Úpleť, é, f. = teneto. Hned ji (myšlénku)
lapí v svoji duši a slov sladkých do ú-tě upoutá ji v samoletě. Hdk. C. 191. Upletení, n., das Geflecht.
Upletený; -en, a, o, geflochten, gestrickt.
Most z prutův u-ný, tak zvaný most rohoží, hať, hatě. Ddk. IV. 258. Upleti, upleji, el, et, etí = vypleti, durch-,
ausjäten. Jg. — čeho kde proč: trávy v zelí pro krávy na večer. Us. Tč. — U. = ukradnouti, stehlen. Na Slov. Bern. Upletí, n., die Ausjätung. — U. = ukra-
dení, die Stehlung. Slov. Bern. Upletý; -et, a, o, ausgejätet. — U., ge-
stohlen. Na Slov. Uplhoniti, il, ěn, ění = udupati, zer-
stampfen. V Krkonš. Kb. Uplíhati = pošpiniti, beschmutzen, be-
schlumpern. Košile vykasovali, aby jich ne- uplíhali a nezasmýkali. Ler. — co, se čím. Scip. Uplískati; uplísknouti, knul a kl, ut,
utí = ustříkati, bespritzen. — co čím: blá- tem. — U. = uplácati, zusammenpatzen. — co komu: sobě chalupu. Us. Upliskyřiti se, Blasen bekommen. Noha
se u-la. Na Ostrav. Tč. Uplísniti, il, ěn, ění = vyhubovati, aus-
schelten, anfahren. — koho. Jg. Upliti, pliji, il, it, ití; uplinouti, upliv-
nouti, vnul a vl, ut, utí; uplvati a uplivati = plije unečistiti, an-, bespeien, bespucken, an-, begeifern. — koho. Br., Hus I. 182. — se. Ros. — co: pohlavek (žertem), ein Kopf- stück geben. U N. Bydž. Kšť. Uplkanosť, i, f., die Geschwätzigkeit,
Plauderhaftigkeit. U Olom. Sd. Uplkaný; -án, a, o, geschwätzig, plauder-
haft. Mor. Sd. U. plkoš. Mor. Sd., Brt., Šd. Uplknouti = zaklepnouti. — co: vejce.
Mor. Šd. Úpln, u, m., na Slov. = úplněk, ňku, m.,
die Fülle, Vollheit, das Vollsein. Bern. Mě- síc byl v úplně. Troj. Úplně = zúplna, dokonale, plně, völlig,
ganz und gar. Ú. někomu věřiti. Troj. Sud úplně naplniti. Us. — Ú. = zevrub, genau. Kom. Ú vlastní jeho slova, ipsissima verba; Důkaz ú. platný. Dch. Otroby ú. napité, vollgesaugt. Šp. Poněvadž to svědomie o tom, což ona žaluje, úplně a jasně nevy- znává, nemóž tiem při obdržeti. NB. Tč. 168. I zdáť se, že toho času neměl již ú. po ruce své starší zápisky. Ddk. IV. 122. Tomu jest ke 30 letům, ač ú. není. Brt. S. 67. A tomu již rok minul, že kšeftovník |
||
|
|||
Předchozí (384)  Strana:385  Další (386) |