Předchozí (937)  Strana:938  Další (939) |
|
|||
938
|
|||
|
|||
chem tu pannu trže. Ttistr. 116. — koho
k čemu. K němuž jejie prosba trží. Kat. 845. — Št. Kn. š. 42., 110, 104., Št. N. 253. — po čem. Když člověka trží mysl po rozkošné chuti krmí neb pitie. Št. Kn. š. 182. 35. Tržiště. Mkl. Etym. 354. Obyč. byla t.
na místech, kde byly stanice mýta anebo zemské hrady. Ddk. IV. 182. Tržitba, y, f. = tržení (peněz). Šd.
Tržiti. Mkl. Etym. 354. Synonyma: vy-
dělati zasloužiti, získati, t. a vyhráti. Vz Mus. 1845. 543.— co komu: peníze, sobě pochvalu. J. Lpř. — k čemu = domlou- vati. Kat. 845., dle Erbena. Dle Gb. v List. fil. 1882. 299. má se čísti tržeti. Vz tam. — proč: pro pilnú potřebu. Št. Kn. š. 204 12. Tržitý. Brt. D. 279.
Trživo, a, n., Marktwaare. Slov. ZObz.
XXIV 236. Tržkati, roztržkati ovce = smíchané od-
děliti. Na Vyzov. Wrch. Vz Trškati. Tržnosť, i, f. = vztek, furor, Zorn, zastr.
Rozk., Hank. Sb. 83. Tržný. Tržné. Pal. Rdh. II. 210., 112.,
Arch. VIII. 616., Hš. Dod. II. 51. č. 338, Št. Kn. š. 155., Wtr. Obr. 98. — T. rost- liny = obchodní. NA. IV. 90. Ts mění se v c v: děcko (dětsko; pů-
vodně dětisko), telacko, koťacko, prasecko atd. Dol. List. fil. 1891. 433. Tskný (cný). Mkl. Etym. 369. b.
Tščati, tščieti, vz Tščieti (dod.).
Tšče, tště, teště, ě, f., socrus, zastr. Rozk.
Tščice, tštice. Cf. Krok (nový) III. 243.
Plakáním i pak tščiciú byla vše pleť jeho zprahla. Výb. II. 6. Tščieti. III. 6. ; v II. tř. tesknúti angi.
Vz List. fil. 1884. 465. Vieš, ž'sem sie ji- nam netščala. Leg. o sv. Anně. 75. Tšeslavie, n., vana gloria. Hdž.
Tštitroba. Ct. Mkl. Etym. 369. a.
Tť v inft. mění se v obec. mluvě v cť:
plecť. Také místy na Mor. Brt. D. — ťť zní místy na Mor. jako ť (č): mlať — mlatě, pleť — pletě (pleťte). Brt. D. Tu = zde. Ct. Mkl. Etym. 366. Už ho tu
není (umřel). Tkč. Z tu odtúď. Brt. D. 176. Z tu od ty = (zde) odsad. Brt. D. 350. — T. = tam, dort. Vz Zde. Kdež trhové nejsú vysazeni, aby tu nikdež držáni nebyli; Vyvezli se na vršek a tu se vosekali; Tu také byl Prokop Rabštýn. Arch. IV. 435., V. 334., VIII. 344., Výb. II. 1110. Jeli sme do Tišnova a tu sme zavinuli, neb sme (sě) oblúpenie báli. Ib. VII 445. Držel zboží mé v Evančicích, což sem tu měl bez práva; Zvav mě na pečeni do Jevíčka, tu mi po- bral peníze. Půh. II. 134, 356 A tu nám připravíte jísti. Drk. (Mus. 1888 331.). Žižka oblehl Rabí hrad a tu jest zbyl oka druhého. Chron. 462. Tehda sv. Anastazia v hrozném žaláři byla zamčena a tu hladem umřela. Pass. — T. = sem (k tobě, k vám). Brt. D. 176. — T. = tam, dorthin. Veďte mne tu, kdež největší bitva se drží. Výb. II. 1541. Nelenuj se tu jeti, kde .... Ib. 1165. — T. = tudy. To na znamení, že tu Turci jeli. Sš. P. 146 — T. = teď, nyní. |
A tu na ně apoštoli svoji ruce vzložili
Pass. (Mus. 1883. 112.). Tubage, vz Tubáž (dod.).
Tubau, u, m, isonandra gutta, strom.
Zl. kl. 1856. č. 17. Tubanový strom, les. ZI. kl. 1856. č. 17.
Vz předcház. Tubáž, e, f. = katheterism hrtanu, za-
vádění pevných rourek nosem n ústy do hrtanu, Tubage, f. Šel, Slov. zdrav. 377. Tuberkule plic všeobecné, náhlé. Pdl.
exe. T. kostní, Knochen-, vstřebavé, Re- sorptions-. Propuk t-lí, Tuberkeleruption, vývoj t-lí, -entwickelung; chrupání, luskání t-lí, -krachen; t. malobunečný, kleinzelliger T., osamělý, solitärer T., vmetkový, embo- lischer T. Ktt. exc. Tuberkulin, u, m., Kochův t. (léčivá
látka). Tuberkulohoubovitý, tuberculösfungös.
Tuberkulosa jáhlová, Miliartuberculose
(krevní, haematogen, všeobecná, allgemein, míznicová, lymphangoitisch), kůže, Haut-, měchýře, Blasen-, nadledvin, T. der Neben- nieren, nadvarlete, Nebenhoden-, vemena, Eutertuberculose. T. bez souchotin, t. sine phthise, brzlíku, cévnatky, t. chorioideae, druhotná, t. secundaria, hltanu, t. pharyn- gis, jazyku, t. linguae, kolcevní, t. peri- vascularis, kloubní, Gelenk-, konečníku, Mascdarm-, kosti, Knochen-, ledvin, t. re- num, mandlí, Mandeln-, mikteru, t. pancre- atis, mízních žlaz krčních, T. der Hals- lymphdrüsen, náhlá, t. acuta, plen mozko- vých, t. meniugum, pobřišnice, t. peritonei, počasná, t. chronica, převleklá, t. metasta- tica, příjičná, t. syphilitica, puchýřků se- menných, T. der Samenblasen, původu krev- ního, t. haematogena, ranná, t., chirurgica, střevní, t. intestinorum, třetidobá, t. tertia- ris, vaječníku, t. ovaria, varlete, Hoden-, Ktt. ex. T. kostí, mozku, pobřišnice Cf. Slov. zdrav. 377., Čs. lk. (rejstřík). T. do- bytčí. KP. VI. 443. Tuberkolosní zánět omozečnice. Slov.
zdrav. 380. T. hnilina, caries tuberculosa, hnisovitosť kloubní, empyema articulare tuberculosum, výlev krevní, apoplexia tu- berculosa, zánět nadvarlete, epididymitis tuberculosa bacilli, Tuberkelbacillen, nádor, -geschwulst, zinka, -granula. Ktt. exc. Tuberkulový, Tuberkel-. T. buňky, -Zei-
len, uzlíky, -Knötchen. Tuberkulovina = látka tuberkulí.
Tubinkať, Laute von sich geben (von
Vögeln) Slov. Ssk Tubirožna, Löwenmaul, rostl. Koll. Zp.
I. 150., II 268., Němc. IV. 319. Tubú. Holub zavolá tubú! tubú ! Hdž.
Čít. 179. Tucet. Jde jich mandel do tuctu. Vlč.
Byl člověk, jakých právě dvanáct vejde se do t-tu (praobyčejný). Šml. Tuctený = tuctový. Slov. Bern.
Tuczonit, u, m., meteorit. Vz Osv. 1875.
11. Tuče. Mkl. Etym. 358. — T. = tluče.
Tuče sa jako baran. Slov. Rr. Sb. Tučenka, y, f. = tučné zrno na oku,
pinguecula, Fettfell. Rk. |
||
|
|||
Předchozí (937)  Strana:938  Další (939) |