1005

Nedbám na měsíc ani na hvězdy, když mi
slunce svítí. Jg., Pk. M-ce při nastání ne-
chval. Č. Měsíček má studánku (znamení de-
štivé doby). Č. Mladý (nový) m. nesvítí celou
noc (mladá sláva brzy zajde). Lb., Pk. — Vz
Hvězdička, S. N. Pes štěká na měsíc. Da. —
b) Čas čtyř neděl, der Monat. M. siderický
či hvězdný (siderischer Mond, periodický,
pravý), tropický neb zvratný, synodický n.
soudobný n. souběžný (drakontische Umlauf -
fzeit, Š. a Ž. ), anomalistický, sluneční, pa-
pežský neb apoštolský. Nz., S. N. Za měsíc;
každý m. Rok má 12 m-cův. Za uherský mě-
síc (= nikdy). Č. M. příbytný. Kom. Tomu
dítěti jsou tři měsíce. Rk. Hladič měsíc, Flit-
terwochen. Reš. Vz Libáček. Je-li nový m.
studený, je také celý m. Beze změny. Kda.

Měsícoslov, u, m., menologium, ve vý-
chodní církvi kniha na všecky měsíce roku
životy svatých obsahující. Dch.

Měsícovitý, měsíci podobný, mondförmig.
Rostl.

Měsícový, Mond-. M. kruh. Jg. M. hory,
rok, uzly, tabule, hodiny, Nz., kámen. KP.
III. 197.

Měsič, e, m., der Mischer. Měsič těsta.
Kneter, m. D.

Měsíčan, a, m., der Mondbewohner. Mus.

Měsíček, čku, m. M. vychází, svítí atd.
Das Mondchen. — M., rostlina, krusíček, ca-
lendula officinalis, Ringelblume. FB. 45, Kk.
166., Čl. 101. M. nivní, obecní, luční (bla-
touch bahní). Jg. — M. z chleba, prostřední
střídka vykrojená. Us. —M., nerost, od-
růda živce s modravým leskem, Mondtstein,
m. Bř. 38.

Měsíčenka, y, f., lunarium, die Mond-
viole, rostl. Kk. 215.

Měsíčina, y, f., der Mondschein. D.

Měsíčitý, mondförmig. M. plocha. Rostl.

Měsička, y, f., die Mischerin. D.

Měsíčné, ého, n., měsíčný plat, die monat-
liche Abgabe. 1710. — M., u pohlaví žen-
ského měsíčný kvet n. růže n. čmýra, kata-
menie. Der Monatsfluss. D.

Měsíčně, monatlich. D.

Měsíčně, ěte, n., dítě neb zvíře měsíc
staré. Us., Č.

Měsíčnice, e, f., lunaria, M. lesní, l. re-
diviva, FB. 74. — M., eine Mondsüchtige. Jg.

Měsíčnictví, n., die Mondsüchtigkeit. D.

Měsíčník, a, m., měsíčný člověk, námě-
síčný, ein Mondsüchtiger, Nachtwandler. V.
— M. svítivý, orthagoriscus mola, ryba. Frč.
284. — M., u, m., měsíčný spis, die Monats-
schrift. — M., měsíčný tok (žen, čmýra), der
Monatsfluss. Na Slov. — M., bolehlav ve-
liký (rostlina), cicuta virosa, Wasserschier-
ling, m. D.

Měsíčno, a, n., die Mondeshelle: m., ad-
verb., mondhell.

Měsíčnosť, i, f., das Mondlicht, -schein, m.
D. — M., nemoc, Mondsucht, f. Zlob.

Měsíčný, Mond-. M. okolek, kolo, oko,
rok, noc (světlá), Jg. (= měsíce planety se
týkající); 2. = jednoho měsíce, 4 neděl, mo-
natlich, Monats-. M. žold, spis, květ (tok,
růže, čmýra), Jg., služné, plat, náležitosť,
denník, díl, mzda, zpráva, lhůta, splátka,
úrok, Šp., hojemství, odklad, světnice (která

na měsíc se najímá), nájemné, pachtovné.
J. tr.

Měsidlo, a, n., vz Měsečka, Reš. — M.,
kopisť, Knetscheit. D.

Mesit, u, m., kysličník methylnatý. S. N.

Měsiti, zastar. = mísiti. Jg.

Měska, y, f., zastar., Chaos. Rk.

Měsle, pl., f. = jesle. Reš.

Meslo, a, n., místo měslo od koř. mâs,
měs (měs-ecb), tvořeno příponou -tlo: městlo,
jako máslo z mastlo (maz-tlo), pročež vý-
znam jeho „měřítko, míra": odměřený kus
pole, louky, terasu, plotu nebo kůže (tento
význam u. jirchářův); v Kat. 2302., znak,
znamení. ' Prk. k nauce o tvoř. kmenův, 22.
Cf. Gl. 150. Dělí-li se sousedé na Mor. o trávu
nebo dříví v lese, nadělají dříve mesel a
potom o ně losem rozhodují. Mrk.

Mesmerism-us, u, m., zvířecí magnetis-
mus, magnetické léčení dle dra. Mesmera.
Vz více v S. N. Thierischer Magnetismus.

Měsný. V pivovaře káď veliká měsná,
der Scheuerbottich. 1490. Gl. 150.

Mesoma-cer, kru, m., stopa: uu— uu,
učitelkyně, prozaháleti.

Mesopotamie, e, f., řec., krajina v Asii
(země mezi dvěma řekama, meziříčí). Vz S.
N. — Mesopotamský.

Mesostyl-on, a, n., řec., místo mezi dvěma
sloupy. S. N.

Messalina, y, f., jméno dvou císařoven
římských z 1. stol. po Kr.

Messana, y, f., mě. v Sicilii, nyní Messina.

— Messaňan, a, m. — Messanský.
Messen-e, y, f., jm. více řec. měst. —

Messeňan, a, m. — Messenie, e, f., byla
hornatá krajina v Řecku, obsahující jihozáp.
čásť Peloponnesu. Vz S. N. — Messenský.

Messiáš, e, m. (Messyáš, mesyáš, V. ),
vykupitel. Messias, m. — Messiášský. M.
obrazy. Vz S. N.

Messina, vz Messana.

Messinghammer, Mosazov u St. města
na Mor.

Mest, mstu, m., z lat. mustum, Most, m. Ht.

— M., nevykysalé víno. Us. Vz více v Šfk. 677.
M. Dělati. Mstem chuť míti; m. šlapati, tlačiti.
D. Z hroznů vinných Do sklenice mstu na-
tlačiti. Sokol. — M. z ovoce jiného, m. viš-
ňový, z hrušek. D. Vz Mošt.

Městce, e, n., malé město, Städtchen, n. Jg.

Městec, stce, m., městečko, městys, Markt-
flecken, m. Heřmanův Městec, Hermannsstadt,
Zlob., Králové M. S. N. Vz Tk. III. 126.

Městecký, Markt-. Rk.

Městečko, a, n., Städtchen, n., der Markt-
flecken. V. Okolní m-ka popálil. Flav. V mě-
stečkách. Vz -ách, Lokal.

Mésti (v obec. mluvě: mecti), metu, meť,
-ta (ouc), ti, ten, ení. Mésti m. met-ti, t před
t v s. Vz Mus. 1867. III. str. 256. Vz Nésti,
Másti. M. = házeti, werfen; chvoštištěm
čistiti, kehren. V. — abs. Nové koštiště
Dobře mete. D. — co čím: podlahu, smětí
chvoštištěm. V., Kom. — kde. Před svým
domem, před svými dveřmi. Us. Každý ať
před svou síní (přeci svým domem) mete.
Us. Metla holka ve světnici. Er. P. 422. M.
pod stolem. Č. Člunkem tkadlec při tkání
po zemi nemete (nehází). Jg. — co kam: smetí