Bystroduchý. Kká. Sion II. 32, Tbz. V.

4. 231.

Bystrokopytec, tce, m. = kůň Msn. Od.
222.

Bystrolet, u, m. Msn. II. 20.

Bystroletoun, a, m. — chrt. Msn. Od.
253.

Bystromih, n, m. B. nohou. Msn. Od. 116.

Bystroperutník, a, m. = Hermes. Msn.
Od 78., 151.

Bystroperý jestřáb. Msn. II. 227.

Bystroposel, sla, m. - pták. Msn. Od.
235

Bystroručí loď. Msn Od. 234. Sr. Ručí.

Bystrosť. Obrať vězení naše, jako b.
u vítr polední, sicut torrens in austro. Z.
pod 125. 4.

Bystrovrh, u m. Kam bystrovrhem
(bystrým vrhem) donáší sudlicí. Msn. II. 302.

Bystrozorný. B. Hermes. Mán. II. 439.
(Vz Bystrozraký. ) Sr. násl.

Bystrozorý. Msn. Hym. 9. Sr. Bystro
zorný.

Bystrozvěst, a, m. Msn. II. 448.

Bystrozvěstný průvodce. Msn. II. 447.

Bystrý. VI. 113 Byster oprav v Bystr.
Do běhu b. (rychlý). Msn. II. 152., 177. -
B. = ostrý — jak. B. jako břitva, co pře-
tíná vlas. Tbz. V. 6. 38.

Byt, n. m., essence, bytost, byli. Vz Chč.

S. II Slovník 4.

Býti. Vz Chč. S. II. Slovník 4., Baw.
432. Jsem na tom, abych to vykonal, lépe:
Bylo na tom, abych to vykonal, málem bych
to byl v-nal, už bych byl... Prk. O býti vz
Mš. Slov.

Bytie, vz Bytí.

Bytně = trvale, byte»«. Aby tam b. nebýval.
Aren. XX. 507. Poněvadž já osobou svou
b. na Pardubicích sem. Ib 45.

Bytnost, i, f — byt. Dokudž by tam svou
b. měli. Arch. XX. 513. Že s tím starým
krkavcem nemůže býti v b-sti manželské
déle. Zvon III. 276. Kteří u nás svou b.
mají (byt; výživu a p. ). 1585. Schulz 28.

Byto, a, n. Poslali dceru na male myto
(plat) a na dluhe byto (vdali ji;. Slez. Vyhl.
II. 69.

Bytov, u, m. = byt. Šla do svého bytova.
Val. Nár. Sbor. VIII. 93(?).

Bytový. B. poměry. Nár. list. 1903. č.
177 5.

Bývati někde = bydliti. Val. čes. 1. XI
228.

Byvolový = buvolovy. Mill. 81.

Bzdich, u, m. Sviní b., dara (iuter herbas
ignotae). Rozk. P. 782.

Bzdina, y, f., syphon, Bhm. hex. 453.,
fizon. Mam. A. 22b, mš. Slov. ).

Bzdino, a, n. - řiť. Když je ti zima, vlez
psoji (psovi) do bzdina. Kub. List. fil. 1902.
248.

Bzdoch a, v, f· = druh komárů. Bzdochy
štípaly. Koll. V. 108.

Bzí Hora. 1439. Arch. III. 205.

Bzinek, nku, m., les u Bzence. 1720.
Mtc 1903. 21.

Bzočák, a, m. = bzučák = moucha, vosa
a p. Lišeň. Mtc. 1902 437.

Bzunka, y, f., osciois, rod much. Vz Ott.
XVIII 905.

Bžuna, y, f., houba jedovatá. Čes. 1. XI.
290.

Bžúňať si = naparovati se. Val. Čes. 1.
XIII. 76.

C m. ds: vocad (odsad). Jir. O c vz Gb.
Slovn. — Kterak se C vyslovovalo v če-
štině staré. Vz Rozp. fil. 11. — C příp.:
tamhlec, semhlec. Dšk. Km. 46.

Cába, y, f., hora na Vsacku, Vck. Vset.
95.

Cabala, y, f. = obecní vězeni. Mor. Kmk.

Caboch, u, m., vz Sopoch.

Cacáneček, čku. — kousek. Dšk. Km. 35.

Cacarka, couralka, y, f. = polévka z ky-
selého zelí. V Dolnokralovicku a Vlašimsku.
Čes. 1. XII. 302.

Cacnej = casný (doskočný, drzý, všetečný)
Mark.

Cafraholtsky, Rais. Zap. vlast. 3.

Caherty, pl., m. = caviky, okolky. Jaké
s ním c? Mor. Kmk.

Cachtat se kudy: kalužemi = broditi se.
Rais Lep. 360.

Caisson (keson) u, m., ve vodním stavi-
telství, der Caisson, Versenkkasten. Jind. 22
— Srv. Kesson v VI. 587.

Cajch, u, m., caracter. Rozk. P. 2442. Vz
Cejch.

Cajchovati = cejchovati. XVI. stol. Uč.
spol. 1903. III. 31.

Cajkmistr, a, m., z něm. Zeugmeister.
Tk. XI. 134.

Cakryška, vz Takrišk. Čes. 1. XI. 272.
Cakva = sakva. Mor. Čes. 1. X. 442.
Cal u soukenníků. Od 16 caluov 4 gr.
(něj. míra). Arch. XX. 286. Sr. Cal.

Calán, a, m. To se stalo nějakému calá-
novi v Hispanii. Světz. 1888. 39.

Calcant-um, a, n. = vitriolum. Zach. Test.
144.

Caletná ulice v Praze, nyní Celetná.
Dolen. 355.

Calta. Sr. Mš. Slov.

Calún, u, m. Tělo v plátěný, bielý c.
ošito a v hrob položeno jest. Ms. 12 hod.
umuč. (Jg. Dod. ).

Cambél, vz Bombél.