526

Pendant, z fr., pandan, v malbě: poboční
obraz, Nz., obraz stejné velikosti a téměř
stejného vkusu a rázu jako jiný, S. N., proti-
obraz. Lícovný obraz ? Seiten-, Gegenstück.
To je k tomu pár. Na Slov. Plk.

Pendel, pendul, u, m., z lat., kyvadlo
u hodin a jinde. Rk. Schwunggewicht, n.

Penei-os, a, m., hlavní řeka v Thesalii.
Vz S. N.

Pěnek, nku, m., mořská pěna, Meerschaum,
m., mineral z oddělení silikatův. Vz S. N.
Vz Pěna. — P., samce konopí, konopě po-
skonNá, poskonnice, Staubhanf, Fimmel, m.,
männlicher Hanf. Kk. 146.

Penelop-a, y, f., choť Odysseova. Vz S. N.

Pěněnka, y, f., rostlina řeřichovitá, carda-
mine, Schamkraut, n. Rostl. P. rytolistá, tří-
listá, nedotklivá, chlupatá, lesní, luční, dvou-
barvá, horká, Opicová. Flora. — Jg.

Pěněti, el, ění; zpěněti, v pěnu se obrátiti,
zu Schaum werden. D.

Penetrantní, z lat., prostupující, pro-
nikavý, ostrozraký, durchdringend, scharf-
sinnig. Rk.

Pene-us, a, m., řeka v Thessalii. — Pe-
nejský.

Penězárna, y, f., Münzerei, f., Münzamt,
n. Rk.

Penězobijec, jce, m. = penězobitec.

Penězobijua, y, f. = penězobitna. Rk.

Penězobitec, tce, m., der Geldpräger. Jg.

Penězobitectví, n., Geldprägerei, Münze-
rei, f.

Penězobitna, y, f., die Münze, Münz-
statt. Kram.

Penězochtivosť, i, f. Geldgier, f. P. ži-
dovská. Sš. J. 198.

Penězokaz, a, -kazec, zce, -kazič, e,
m., der Falschmünzer. Rk.

Penězokruh, u, m., byly kruhy za peníze
užívané, Ringgeld, n. Vc. Pr. 134.

Penězoláska, y, f., Geldsucht, Geldgier,
f. Milosť boží náhle Matouše proměnila p-ky
ho zbavivši. Sš. Mr. 13.

Penězolibáček, čka, m., lakomec, Geld-
anbeter, m. Reš.

Penězoměna, y, f. Wechselstube, f. Kram.

Penězoměnec, nce, m. Geldwechsler, m.
V., Br., Hus 1. 396. Jednání a práce p-ce.
Pr.

Penězoměnírka, y, f. = penězoměna.

Penězoměnkyně, ě, f., die Wechslerin. D.

Penězopis, u, m., Münzbeschreibung, f.

Penězopisec, sce, m., der Numismatiker.

Penězopisný, numismatisch.

Penězorušec, šce, m. = penězokaz.

Penězotepec, pce, m., der Münzschläger.

Penězovláda, y, f., Plutokratie, f. Rk.

Penězoznalec, lce, m., Numismatiker, m.
Rk.

Penězoznalství, n., die Numismatik. Rk.

Penězstvo, a, n. = peníze, die Gelder.
Slov.

Peněžák, a, m., der reiche Kautz, der
Geldprotz. D., Dch.

Peněženka, y, f., das Hellerkraut. — P.,
die Geldbörse, das Portemonnaie. Rk.

Peněžité, ého, n., die Abgabe in Geld.
Gl. 227.

Peněžiti, il, en, ení = na peníze obrátiti,
zu Geld machen. — co: dobytek, seno, Us.,
prášky. D. — s čím: se srážkou (peníze
kupovati n. prodávati). J. tr.

Peněžitosť, i, f.. bohatost Ros. P. hotově,
na hotově ležící. Šm. Der Reichthum, Geld-
besitz. Ros.

Peněžitý, v penězích záležející, Geld-. P.
číslo (summa pecuniae), BO., dar, V., Hus.
I. 395., pokuta, dluh, V., plat, Zlob., pomoc,
D., Har., služba, Záv., soud (o peníze), Har.,
registra, Vš., dávka, náklad, vydání, vklad
(Geldeinlage, Dch.), přínos, měna (kurs), nápad
k ruce důvěrné (svěřenství), věc, záležitosť,
manství, cena, účet, summa, oběh, hodnota,
placení, úrok (ú. z peněz), J. tr., zisk. Pomoc
p-tou učiniti. Bart. — P., drahý, theuer. P.
kráva. Us. na Mor. Kda. — P., geldeswerth,
peněz hodno. Jest peněžito rozumnu býti v prá-
vech. St. — P., penězi zásobený, bohatý, reich.
Přípona -itý značí mnohosť něčeho: kamenitý,
strupovitý, bahnitý. P. žena, Jel., boháč, Kom.,
lakomec. Mus. — Vz Peněžní.

Peněživosť, i, f., lakotnosť, der Gelddurst.
Jidáš tu zobrazuje penězochtivosť a p. ži-
dovskou. Sš. J. 198.

Peněžna, y, peněžnice, e, f., das Wechsel-
haus, Bank, f. P. národní (vojenská), Dáti
na p-nu hřivnu; peníze na peněžně uložiti.
Sš. L. 182., 184. Vz Banka.

Peněžní, peněžný, peněžitý, Geld-. P.
pokuta, Aqu., lichva, Štelc, měšec, sklad,
plat, Us., daň, Zlob., trh, položka, J. tr., hospo-
dářství, Stč. Alg. 94., zloděj, Reš., dávka, úřad,
vydání, příspěvek, cena, denník, dar, dluh,
jistota, kniha, obchod, odměna, manipulace,
plán, měna, pokuta, návrh, rozbor, služné,
sloupec, summa, příjem, stav, trh, věc, vklad,
výnos, výpravna, záležitosť, ústav, zásylka,
záloha (Geldvorschuss), účet, zásoba, úrok.
Šp. Vz Peněžitý.

Peněžnice, vz Peněžna.

Peněžnický, Banquieur-. Rk.

Peněžnictví, n., das Geldwesen.

Peněžník, a, m., bankér, der Wechsler.
Us.

Pění, n., zpívání, das Singen. Pěním srdce
jímáše. Rkk. Ký pěním bieše pohýbal Vyše-
hrad. Rkk. 8. Pěnie mnohým zvukem = zpěv
mnohohlasý. Kat. 1151. P. Šalamounovo. BO.
Pienie huslí tvých nebodu slyšeti (cantica
lyrae tuae non audiam). BO. — P. kur =
zpívání, kokrhání kohoutů, das Hahnenge-
schrei, das Krähen. D. Čas, když v noci
kury pějí. V. A trvalo od pění kur až do
východu slunce. V.

Pěnice, e, f., pěnička, y, f. P., silvia,
Grasmücke, f. P. černohlavá, s. atricapilla;
slavíková, s. hortensis; popelavá, s. cinerea.
Frč. 355., Schd. II. 442., Kom. J. 155. Zvíš,
kamp. nosem sedá. Smil. prov. Vz Vyhrůžka.
Č. Však tak hlup nejsem, bych nevěděl, proč
kráva chodí před pastuchú aneb kam p. nosem
sedá. Tkad. Vz Pěnkava, Hloupý.

Penicil (penycil; sl. cizí), u, m., das Fe-
dermesser. Na Slov. Jg.

Penieze příhlavní; úroční a komorní. Vz
Vš. 361. 362.

Pěnikavý, Finken-. P. jestřáb, accipiter
fringillarius. Finkenhabicht, m. V.