Předchozí (10)  Strana:11  Další (12) |
|
|||
11
|
|||
|
|||
Barzaldehyd, u, m., v lučbě. Vstnk. XI.
124. Bas, u, m. = hluboký hlas. Vysušovali
korbele, aby měli dobrý bas. Světz. 1833. 177. Basa, y, f. = klada (mučidlo). Už jsi
v basi (v base) = chycen v léčce, v chládku (ve vězení). Vck. Vset. 192. — B. = hudební nástroj. Vynášeli basu = zbyli poslední u muziky. Čes. 1. XIII. 176. Basamalelky. Uvedla se na b. = na mi-
zinu (maď. ) Basana, y, f. = jáma na plevy. Volešník.
Kub. List. fil. 1902. 247. Basař, e, m. — basista. Vin. I. 11.
Basiliščí oči. Slad. Rich. 22.
Baska, y, f., zdrobn. basa. Brt. P. n. 759.
Básnce, e, f., zdrobn. básň. = bájka.
Pel. II. Sr. násl. Básnice, e, f. = bájka. B. za květ vzata
bývá, múdrosť ovocem se nazývá. Ezop. Baw. 217. Básníček, čka, m., der Dichterling. Sr.
Básnílek. Masar. Stud. 22. Básník. Slovo toto nalezá se v ruk. mi-
kulovském i budyšínském Husova Výkladu i ve vydání z r. 1520., ale přes to není dle Hoškova mínění staročeské a správné, nýbrž pochází z konce XVIII. nebo z poč. XIX. století Vz Mus. fil. VII. 300. nn., Básniti. Odpor proti tomu ve Věst. ΧI. 282. Básnimilovný. J. Uhlíř. Chybně m.:
básní milovný. Mš. Básniti. Toto slovo není dle Hoškova
mínění staré, nýbrž pochází prý z konce XVIII. nebo z poč. XIX. stoletíľ Vz Mus. fil. VII. 306., Básník. Ale Gb. a Flš. učí, že jest staré. Vz Věst. XI. 282. Básnivomluvný autor. Jg.
Básnivý. B. knihy. 1638. Věst. X. 10.
Básnotvor, a, m. = skladatel smyšlének.
Ti b-rové lhú. Che. S. II. 247b. (198a). Basovati. Děla z bašt basovala nejhlub
ším tonem (temně duněla). Tbz. V. 4. 256. Basrman, a, m. = vodník, z něm. — B.,
hračka (do záštěpu ν kolíku zastrčí se ka mének, kolík pak plove kolmo ve vodě. Val. Čes. 1. X. 470. Bašim, a, m. Bašimové = starší židovští.
Dolenský. Praha 409. Bašta, y, f. - jídlo. B. na žukla = žrádlo
pro psa (otrávené). V zloděj, řeči. Čes. 1. XI. 140. — B., y, m. — turecký pasa. Brt. P. n. 1194. Baštiti, il, ěn. ění = jísti. V zloděj. řeči.
Čes. l. XI. 140. Bašťovna, y, f. = ústa. V zloděj řeči.
Bataraška, y, f., studánka u Hronova.
Mus. 1901. 321. Báti se čeho jak. Boji se toho. ako pes
mesiaca, Rizn. 176. jako vzteklý pes vody. Tbz. V. 1. 421. — se v čem. Ty se v tom žádného neboj. 1512. Arch. XIX. 91. — bez se. Bojícím Boha všecky věci pomáhají k dobrému. Hus (Vstnk. XI. 750. ). Batice, e, f. = sestřička. Sr. Báťa. Mš.
Slov. Batiček, čka, m., zdrobn. batik. Baw. Ar.
v. 3180. |
Batoh, u, m. Sedíš, jako boží matky b.
(o ťuťmákovi). Sbor. slov. VII. 132. - B. =krajkářská poduška. Slov. Nár. sbor. 1904. 6.
Batolátko, a, n. = dítě. Politické b. Nár.
list. 1902. č. 218. odp. Baton, u, m. (fr. baton) = hůl, jíž se
užívá při tělocviku a hl. při šermu. Ott. III. 478. Bator, U, m. = břicho; stírá peřina. —
B., a, m. = břicháč (nadávka). Hauer 10. Batovec Jindř., žurn. a spis. f 1903. maje
63 léta. Bav, u, m. = bavení, zábava. Mark.
Bavenit, u, m., nový nerost. Vz Vstnk.
XI. 840. Baviti se kde = meškati. Val. Čes. 1.
XI. 274. | Bavlnářský. B. obchodník, průmyslník,
tovar, trh. Nár. list. 1903. č. 257. 21., č. 177. 5. a j. Bazansky. B. krev, do níž prý se na-
máčely věci, aby ztvrdly. Baw. J. v. 288. Bazant, u, m. = drahý kámen. Baw. J.
v. 303. Bazár, U, m. = žumpa při hře υ boby. Vitějice. Kub. List. fil. 1902. 247. Bázlivec, vce, m. Barvu jinou a jinou
na se pleť b. přibírá a v těle duch v klidné mu nemůže pobývati míře. Msn. II. 233. Báznivosť, i, f. = bázeň. Baw. Ar. v.
4127. Bažant. B. démantový, královský, oboj-
kový, sedlový. Nár. list. 1903. č. 136. 9. Bažiti čeho. Toho pokrmu nebažejí duše
svaté. Luc. 47. — si kde jak. Proč tu o samotě tak si bažuješ. U Ještěda. Sá. (Osv. 1884. 36). — si kdy. Nejvíce si ba- žovala o žních Hada rychtářova. Sá. Pr. m. I. 148. Baživec, vce, m. = kdo po něčem baží.
Baživeček, čka, m. zdrobn. baživec. Nár.
list. 1903. 284. 1. feuill. Bditva, y, f., vz Bdětba. Mš Slov.
Bdrý, vz Bedr.
Bé = ovce (v dětské řeči). Us. — Bé =
bekaná, nehezká věc (v dětské řeči). 'bě vedle obě Mš. Slov.
Beán, a, m. = neotesanec (nadávka). 1631.
Zvon II. 623b. Bebtati. V V. 970. beptati, beptavý oprav
v: bebtati, bebtavý a polož za Bebta na str. 957. — B., stammeln. Výb. I. 959. 3., Vstnk. X. 600. Bebtavý. Sr. Bebta.
Bé — cé. Neřekl na to bé — cé = nic,
ani slova. Becquerelovy paprsky. Vz Vstnk XII.
390 nn. Bečan, a, m. = sedlák (nadávka). V Šu-
mavě. Nár. list. 1903. č. 246. 1. odp Beččice, e, f., vz násl. Bečice.
Bečice m. beččice (zdrobn. z bečka), vas.
Ev. olom. 272., 238. Tři b. salnitru, prachu. Půh. ol. III. 707. Bečka, y, f. Bečky jsou: dvojka, pětítka,
štverka, trojka, věderka. Val. Čes. 1. XI.
435. — B. = piják. Ještě džbánek na novo
pro tuto vyschlou bečku. Herloš. Jan Hus
! 19.
|
||
|
|||
Předchozí (10)  Strana:11  Další (12) |