Předchozí (1129)  Strana:1130  Další (1131) |
|
|||
1130
|
|||
|
|||
Procandati = prohýřiti. Us. -- co: své
jmění. Procapati, capáním roztrhati, durchtreten. — co : střevíce. Ros.
Procediti, ceď, il, zen, ení, na Slov. děn,
ění; procezovati, durch-, ausseigen, seihen, Flüssigkeiten läutern, filtriren; vergiessen. — co: krev, slzy. Dch. — co kudy: skrze
šátek, Byl., polívku cedníkem. Us. Procedovati, z lat., verfahren. Žer. —
v čem P-val soudce v té věci. V. Procedura, y, f., z lat., řízení, zvl. soudní,
die Verfahnrngsweise, der Rechtsgang. Rk. Procechovati, propiti, durchzechen. V.
~ co s kým. • Procek, cka, m. = Prokop. Berg. Proceleusmati-cus, ka, m.: u u u u ku
př.: neviděla. Procemperovati, abhobeln, abschleifen,
vycepovati. — koho kde. By ho dal na školách drobet p. Kos. Ol. I. 303. Procenění, n., vycenění, der Werthan-
schlag, die Schätzung, Abschätzung, der Preis. Proceněný ; -ěn, a, o, taxirt, angeschla-
gen, geschätzt. Procenilý = proceněný. Ob. pan. 24.
Procenitelný, schätzbar. Us.
Proceniti, il, ěn, ění; proceňovati = cenu
ustanoviti, feilbieten, bieten, anschlagen. V. -- co: zboží. Sych. Procenila je tři sta zlatých. V. — zač. BO. Zač se procení, za to se nekupuje. Ros. Ten jináč nedá, než zač procení (І. o skoupých, 2. o svéhlavých). Prov., Č., Lb. Vz Neústupný. Procentní, Percentual-. P. přídavek, pří-
platek, srážka p. Procento, a, n., z lat. pro centum, úroky
ze sta (zlatých). Rk., Stč. Alg. 94. Úročiti 3, 4, 5 zl. ze sta; 5 procent úroků bráti. P. laudemialní. J. tr. Proces, u, m., z lat. proeessus, výkon,
způsob, jakým se něco děje, das Vorschrei- ten. — P. = pře, rozepře, spor právní n. soudní, der Process, der Rechtsstreit, Rechts- Handel. Rk. P. právní, Kom., soudní p. práva. V. Processi, f. a n., z lat. processio, v již.
Cech. procesií, jinde proceství, Kts., na Ostrav. procesyja (e, i, u, i, ú). Tč. P., průvod s obřady církevními, ochoz, půchod, die Pro- cession, feierlicher Aufzug, der Umgang. Rk., Dch. P. řádné, mimořádné, veřejné, sou- kromé ; obecné, zvláštní. S. N. Slavnou p. učiniti. V. Orštka jde s processím. Žaludek jde mi s processím (sr. Střeva ve mně hla- dem křehotají). Sych. Však mu brzo půjde huba s p-ím (bude mu kručeti v břiše, vy- hladoví). U Rychn. P. v Praze, vz Tk. IV. 499. Procestovati = projíti, durchreisen; ce-
stuje ztratiti, reisend duchbringen. Jg. —• co: kraj, Mus., peníze. — čeho. Ten pro- cestoval krajin (neurčitým počtem). Procestyrovati se s kým, processiren.
Vávra se s basou procestyruje. U Jilemn. Kld. ván. Procezení, procezování, n., die Durch-
seihung. D. Procezenina, y. f., die durchseihte Flüs-
sigkeit. Ras. |
Proeezovací pytel, Durseih-. Techn. Vz
Procediti. Procezovati, vz Procediti.
Prociclati = propatlati, propiclati, ver-
spilden, vergeuden. — co : peníze, čas. Jg. Procíděnosť, i, f., čistota, nezkalenosť,
neporušenosť, die Lauterkeit, Echtheit. Sš. Oa. 88. Procikániti, il, ěn, ění, verschachern
(wie ein Zigeuner). Procintati, hloupě prodělati, verschustern.
— co. Dch.
Procit, u, m., procítění, das Erwachen.
Hlas. Procítilý, kdo procitl, probuzen jest, der
aufgewacht ist. Lex. vet. Procitlý, erwacht. Dch.
Procitnouti, cítl, utí; procítiti, il, těni;
procitovati — probuditi se, er-, aufwachen. Jg. — abs. Svědomí jeho procitlo. Jg. — koho. Abyste nebudili ani kázali procítiti zmilelici. BO. — z čeho : ze sna, BO., Pass., Byl., Reš., Kat. 856., Sš. I. 131., z lenivosti. Jg. — od čeho : od sna procitl (sen jej pro- budil). V. P. od šustu. V. k čemu: k práci. Us. Prociť k soudu svému. Pešín. Inhed k tobě procítí (surget). BO. — po čem. Noe pro- citl po víně. D. — proti komu. Procítla zuřivosť jeho proti mne. Kram. — čím: nadějí. Hdk. C. 29. Prociutiti, zastr. = procitnouti, probu-
diti se. Jir. Prociviti se čemu, protiviti se. Půh. II.
625. Prociž, zastr. = pročež.
Procmírati, verpritscheln. — co. Dch.
Procný = nevrlý, protzig, frostig, Mür-
risch. Na Slov. Pro což to činíte = proč ? Půh. II. 10.
Procpati, cpám a cpu, durchstopfen. Jg.
— co čím kde.
Proculej-us, e, m. P. C. Varro Muraena,.
řím. rytíř, důvěrník císaře Augusta, horlivý podporovatel věd. Rs. Procul-us, a, m. Sempronius P., zname-
nitý právník římský z dob Caligulových, Claudiových a Neronových. Rs. Procundati = promrhati, vergeuden, —
co : peníze, jmění. Us. Procura, vz Prokura.
Procutiti, zastr. = procítiti. Kat. 856.,
1094. Procválati, durchrennen. — co: les. —
se = proběhnouti se, sich auslaufen. Ros. Procvičiti, il, en, ení, durchüben. — co,
koho. Jg. Proč, zastr. proče, na Slov. prečo = pro
če — pro co. Vz Co. Přidá-li se ž, e nevy- padá : pro-če-ž, pročež. Proč ? na Opav. ří- kají : čemu ? Čemu ? To tému = Proč ? Proto. Klš. 1. V přímých otázkách, weshalb У warum ? Proč se to stalo У Ros. P. se směje ? Us. Proč bych se nesmál? Us. Proč? (Táže-li se kdo zvědavě, odpovídá se: Pro slepičí kvoč, nebo: Pro starý kvoč, pro mladá ku- řata nebo: Pro slepičí kvoč, aby stará ne- kvokala, když nemá proč (Lb.) nebo: aby stará nekvokala, že nemá oč (na mor. Zlinsku. Brt., Vz Zvědavý. Č. Každé proč má své zač. Dch. -- 2. V nepřímých otázkách. Nevím, |
||
|
|||
Předchozí (1129)  Strana:1130  Další (1131) |