905

Lútka, y, f. = loutka. Slov. Ssk. — L.,
y, m., os. jm. Arch. VII. 621.

Lútko, a, n., die Erdwinde. Slov. Ssk.

Lutna. Hř. 37. Vz Větrný. — L., y, f. =
vlastní jm. 14. stol. Mus. 1880. 467.

Lutnovati, luttiren. Nz.

Ľúto, posud na Slov. Bern.

Lútoba, y, f. = lítost Val. Brt. D. 228.,
Vck.

Lutoměřici v Litoměřicku. Šf. Strž. II.
465., S. N.

Lutoměrka, y, f., = druh jablek. Mor.
Brt. S N. II. 16.

Lutonín, a, m., Lutunina, ves u Vyzo-
vic.

Lutopec, i, f., Luttopetz, ves u Kromě-
říže.

Ľútosť. Ž. wit. 24. 6., 51. 5., 84. 13.
Slov. Ssk.

Ľútostihodnosť, i, í., die Erbarmungs-
würdigkeit. Slov. Bern.

Ľútostihodný, erbarmungswürdig. Slov.
Bern.

Ľútostivo = lítostivě. Slov. Dbš. Úv. 130.

Ľútostivosť = lítostivost. Slov. Bern.

Ľútostivý = lítostivý. Ž. wit. 98. 8., 77.
38., Hr. ruk. P. 345.

Ľútostnice, e, f, die Mitleideľin. Slov.
Bern.

Ľútostník, a, m., der Mitleider, lítost-
ník. Slov. Bern.

Ľútostný = lítostný. Ž. wit. 68. 17.

Lutoščivý. Hom. opat. 152. a.

Lutotín, a, m., Lutotein, ves u Plum-
lova.

Lutová, é, f., Luttau, ves v Třeboňsku.
Sdl. Hr. III. 304., Rk. Sl., Arch. VII 712.
— Na L-vé, pole u Ševétína. BPr.

Ľutovati = litovati. Laš. Tč. Slov. Ssk.,
Bern., Orl. II. 369.

Lutový = ludový, marný, slabý, nepevný.
Rst. 438. L. naděje. Št. Kn. š. 273. Búdy
jsú věc 1-vá a nepevná. Št. Kn. š.

Lutr, u, m. = brečka, zadky, Lütter, Nach-
lauf (beim Branntwein). Šm.

Lutriánský, vz Luter. To drží jako 1.
víra (pevně). Us. Hz.

Lutryje, e, f., vz Loterie. Us.

Lutvy, tabernacula. 1424.

Lutý. V trubách 1-tých, in tubis ductili-
bus. Ž. wit. a gloss. chybně m.: dutých. Šf.
III. 364.

Ľutý = lítý. L. ako chren. Orl. IX. 248.

Luvák. L-ci = kočky palmové s ocasem
svinutým. L. obojaký, p. hermaphioditus,
stužkovaný, p. fasciatus, der Musang, za-
kuklený, p. larvatus, Larvenroller. Brm. I.
2. 34.-38.

Lux, a, m., psí jm. škd. — L., samota
u Budějovic a u Kutné Hory.

Luxemburg, stará panovnicí rodina ne-
mecká. Vz S. N., Rk. Sl.

Luxista, y, f., der Luxusmacher. Vy jste
veliký 1. (žertem)! Us.

Luxus. Pal. Rdh. I. 74. Slovo přepych
podává jen částečnou stránku ponětí toho,
které značí se slovem luxus. Pal. Rdh. I.
172. Také: nádhera, rozkošnictví.

Luxusový, Luxus-. L, potřeby. Kaízl
147.

Luzák. Kos. 01. I. 307.

Luzar, a, m., os. jm. Šd. — L. =nuzitel,
nuzar. Vz násl.

Luzařiti se = nuzovati se. U N. Kdyně.
Rgl.

Lúzať. Slov. Lúzajú mi do očú. Rb. Sb.

Luze, skráceno z: koželuh. H. Jir. Sl.
pr. 2. 50.

Luzký. Brt. D.
Luzný. L přelud, Šml. I. 96., vlas, dívka,
Čch. Bs. 11., 45., pás země, Ptů , víra, Kká.
Š. 106., dar, Č. Kn. š. 189., hora, potok.
Čechy I. 91. 94

Luzovláda, y, f., die Pöbelherrscbaft,
Ochlokratie. Ml.

Luž, e, f. = lež. Slov. Tč., Bern.

Luža, e, f., vz Louže.

Lužaně, ě, f., sternbergia, die Sternbergie,
rostl L. žlutá, s lutea. Vz Rstp. 1529., Slb.
207.

Lužanky = místo chvojím nepřikryté při
lapání ptáků na studánky. Škd. — L. =
zábavné místo v Brně, der Augarten. Rk.
Sl.

Lužansko, vz Lužice.

Lužany, Luschan, Lužan, ves u Smiřic;
Luschan, ves u Přeštic; Lužan, Luschen,
ves u Jičína. Vz Blk. Kfsk. 1359., Sdl. Hr.
II. 278., V. 363. Rk. Sl., Arch VII. 712.
— L. vrch. Rvn. 217.

Lužás m. lužáhb. Mkl. aL. 259. Cf. Lo-
kal (dod.), Bž 83.

Lužce, pl., Luschetz, ves u Berouna. Také
Lužec. Blk. Kfsk. 165, Rk. Sl.

Luze, Lusche, mě. u Vys. Mýta. Blk.
Kfsk. 517., Sdl. Hr. I. 255, Rk. Sl — L.,
ete, n. = loze, lůže. U Bohuslavic. Neor. —
L., e, f. = kus látky na šat, die Lage, das
Stück eines Stoffes. Ludmila aby Kateřině
vydala dvě luže šatů dobrých a dvě kopě
loket plátna lněného. 1530. V arch. náchod.
Hrš. — L., e, f. — luže, louže také v jiho-
západ. Čech. U Luže, Na Luži, Pod Luží,
V Lužích slují pozemky na rozličných mí-
stech ; V Lužech pole u Draženova na Do-
mažlicku. BPr.

Lúže. Do lúže mě vhodili. Sš. P. 688.
Z lúže vody mu nabrala, ib. 169. Odbývá
lúže = je mu špatně (o pijákovy žertem).
U Kr. Hrad. Kšť. — Na Lúži, název Sta-
rého Brna. Dch.

Lužec, Luschetz, ves u Mělníka (vz Bu-
kol), cf. Lužce; Luschwitz, ves u Neštědic;
Lust, ves u Lubence. Tk. IV. 174., Sdl. Hr.
V. 363., Rk. Sl. — L., les u Košic, u So-
běslavě. Blk. Kfsk. 1210., 1223.

Lužecký mlýn, Luschetzer Mühle, mlýn
u Slaného.

Lužehrady, Lužerady, ves v Žatecku.
Blk. Kfsk. 1359.

Luženice, Gross Luschenz, ves u Doma-
žlic. Rk. Sl. Tf Odp. 288., Blk. Kfsk. 1359.

Luženičky, pl., f., Klein-Luschenz, ves
u Domažlic. Blk. Kfsk. 1056., Rk. Sl.

Lužerňa = luža. Val. Brt. D. 228.

Lužetín, Služetín v Chebsku a Plzeň.
Blk. Kfsk. 1359., Rk. Sl.

Luží, n., Lischnitz-Luží, ves u Dobříše.
Rk. Sl, —- L. = jm. lesa na Mor. Pk Npj.
17., 76.



	905

	Lútka, y, f. = loutka. Slov. Ssk. — L., y, m., os. jm. Arch. VII. 621. Lútko, a, n., die Erdwinde. Slov. Ssk. Lutna. Hř. 37. Vz Větrný. — L., y, f. = vlastní jm. 14. stol. Mus. 1880. 467. Lutnovati, luttiren. Nz. Ľúto, posud na Slov. Bern. Lútoba, y, f. = lítost Val. Brt. D. 228., Vck. Lutoměřici v Litoměřicku. Šf. Strž. II. 465., S. N. Lutoměrka, y, f., = druh jablek. Mor. Brt. S N. II. 16. Lutonín, a, m., Lutunina, ves u Vyzo- vic. Lutopec, i, f., Luttopetz, ves u Kromě- říže. Ľútosť. Ž. wit. 24. 6., 51. 5., 84. 13. Slov. Ssk. Ľútostihodnosť, i, í., die Erbarmungs- würdigkeit. Slov. Bern. Ľútostihodný, erbarmungswürdig. Slov. Bern. Ľútostivo = lítostivě. Slov. Dbš. Úv. 130. Ľútostivosť = lítostivost. Slov. Bern. Ľútostivý = lítostivý. Ž. wit. 98. 8., 77. 38., Hr. ruk. P. 345. Ľútostnice, e, f, die Mitleideľin. Slov. Bern. Ľútostník, a, m., der Mitleider, lítost- ník. Slov. Bern. Ľútostný = lítostný. Ž. wit. 68. 17. Lutoščivý. Hom. opat. 152. a. Lutotín, a, m., Lutotein, ves u Plum- lova. Lutová, é, f., Luttau, ves v Třeboňsku. Sdl. Hr. III. 304., Rk. Sl., Arch. VII 712. — Na L-vé, pole u Ševétína. BPr. Ľutovati = litovati. Laš. Tč. Slov. Ssk., Bern., Orl. II. 369. Lutový = ludový, marný, slabý, nepevný. Rst. 438. L. naděje. Št. Kn. š. 273. Búdy jsú věc 1-vá a nepevná. Št. Kn. š. Lutr, u, m. = brečka, zadky, Lütter, Nach- lauf (beim Branntwein). Šm. Lutriánský, vz Luter. To drží jako 1. víra (pevně). Us. Hz. Lutryje, e, f., vz Loterie. Us. Lutvy, tabernacula. 1424. Lutý. V trubách 1-tých, in tubis ductili- bus. Ž. wit. a gloss. chybně m.: dutých. Šf. III. 364. Ľutý = lítý. L. ako chren. Orl. IX. 248. Luvák. L-ci = kočky palmové s ocasem svinutým. L. obojaký, p. hermaphioditus, stužkovaný, p. fasciatus, der Musang, za- kuklený, p. larvatus, Larvenroller. Brm. I. 2. 34.-38. Lux, a, m., psí jm. škd. — L., samota u Budějovic a u Kutné Hory. Luxemburg, stará panovnicí rodina ne- mecká. Vz S. N., Rk. Sl. Luxista, y, f., der Luxusmacher. Vy jste veliký 1. (žertem)! Us. Luxus. Pal. Rdh. I. 74. Slovo přepych podává jen částečnou stránku ponětí toho, které značí se slovem luxus. Pal. Rdh. I. 172. Také: nádhera, rozkošnictví. Luxusový, Luxus-. L, potřeby. Kaízl 147.	Luzák. Kos. 01. I. 307. Luzar, a, m., os. jm. Šd. — L. =nuzitel, nuzar. Vz násl. Luzařiti se = nuzovati se. U N. Kdyně. Rgl. Lúzať. Slov. Lúzajú mi do očú. Rb. Sb. Luze, skráceno z: koželuh. H. Jir. Sl. pr. 2. 50. Luzký. Brt. D. Luzný. L přelud, Šml. I. 96., vlas, dívka, Čch. Bs. 11., 45., pás země, Ptů , víra, Kká. Š. 106., dar, Č. Kn. š. 189., hora, potok. Čechy I. 91. 94 Luzovláda, y, f., die Pöbelherrscbaft, Ochlokratie. Ml. Luž, e, f. = lež. Slov. Tč., Bern. Luža, e, f., vz Louže. Lužaně, ě, f., sternbergia, die Sternbergie, rostl L. žlutá, s lutea. Vz Rstp. 1529., Slb. 207. Lužanky = místo chvojím nepřikryté při lapání ptáků na studánky. Škd. — L. = zábavné místo v Brně, der Augarten. Rk. Sl. Lužansko, vz Lužice. Lužany, Luschan, Lužan, ves u Smiřic; Luschan, ves u Přeštic; Lužan, Luschen, ves u Jičína. Vz Blk. Kfsk. 1359., Sdl. Hr. II. 278., V. 363. Rk. Sl., Arch VII. 712. — L. vrch. Rvn. 217. Lužás m. lužáhb. Mkl. aL. 259. Cf. Lo- kal (dod.), Bž 83. Lužce, pl., Luschetz, ves u Berouna. Také Lužec. Blk. Kfsk. 165, Rk. Sl. Luze, Lusche, mě. u Vys. Mýta. Blk. Kfsk. 517., Sdl. Hr. I. 255, Rk. Sl — L., ete, n. = loze, lůže. U Bohuslavic. Neor. — L., e, f. = kus látky na šat, die Lage, das Stück eines Stoffes. Ludmila aby Kateřině vydala dvě luže šatů dobrých a dvě kopě loket plátna lněného. 1530. V arch. náchod. Hrš. — L., e, f. — luže, louže také v jiho- západ. Čech. U Luže, Na Luži, Pod Luží, V Lužích slují pozemky na rozličných mí- stech ; V Lužech pole u Draženova na Do- mažlicku. BPr. Lúže. Do lúže mě vhodili. Sš. P. 688. Z lúže vody mu nabrala, ib. 169. Odbývá lúže = je mu špatně (o pijákovy žertem). U Kr. Hrad. Kšť. — Na Lúži, název Sta- rého Brna. Dch. Lužec, Luschetz, ves u Mělníka (vz Bu- kol), cf. Lužce; Luschwitz, ves u Neštědic; Lust, ves u Lubence. Tk. IV. 174., Sdl. Hr. V. 363., Rk. Sl. — L., les u Košic, u So- běslavě. Blk. Kfsk. 1210., 1223. Lužecký mlýn, Luschetzer Mühle, mlýn u Slaného. Lužehrady, Lužerady, ves v Žatecku. Blk. Kfsk. 1359. Luženice, Gross Luschenz, ves u Doma- žlic. Rk. Sl. Tf Odp. 288., Blk. Kfsk. 1359. Luženičky, pl., f., Klein-Luschenz, ves u Domažlic. Blk. Kfsk. 1056., Rk. Sl. Lužerňa = luža. Val. Brt. D. 228. Lužetín, Služetín v Chebsku a Plzeň. Blk. Kfsk. 1359., Rk. Sl. Luží, n., Lischnitz-Luží, ves u Dobříše. Rk. Sl, —- L. = jm. lesa na Mor. Pk Npj. 17., 76.