1046

Vorvaň, cetaceum. Vz Ott. V. 331.

Vosa. Cf. Brm. IV. 267.-281., 355., Hlb.
I. 334., 439., II. 548., Kram. Slov, Mllr
111. Píchnutí vosy. Cf. Slov. zdrav. 401.
Kde je med, tam jsou vosy. Obz. Kdo trhá
jitrocel mlčky a dá si tri kousky pod ja-
zyk, toho vosy nepoštípají V Krkonš. Kšť.

Vosák, a, m. = vosa. Mor. Brt.

Vosí báň. Vezme-li hospodář vosí báň
rukou v šátek obalenou a potře-li jí do-
bytče, jež vede na trh, bude na kus ten
hojně kupců. Us. Kšř.

Vosk. Cf. Schd. 1. 384, Mkl. Etym. 395
b., KP. VI. 85, 336., Em. I. 431., Kram
Slov. Je z dobrého hnízda a při tom, jako
když ji z vosku vytlačí. Sá. — V. pečetní
Hoří, až se rozplývá a tajemství ukrývá
(hádanka). Brt., Km. 1886. 753 — V. horní
či zemní. Erdwachs, Ozokerit. Hř.

Voskárna, y, f., Wachsfabrik.

Voskobělidlo, a, n, Wachsbleiche, f.
Pl. II. 98.

Voskodárný, wachsspendend. V. rostliny.
Pdl.

Voskoplátěný, von Wachsleinwand. V.
plášť. Koll IV. 10.

Voskověnka, Wachsblume. Mllr. 31.

Voskovice. Výroba v-vic KP. VI. 81.

Voskovina = laskomina. Cf. Mkl. Etym.
301. b.

Voskovka = voskovice. Dch — V. =
voskové dílo. -V., cerinthe. Cf. Ott. V. 316.

Voskový. Pašek z Vratu říkával, že
práva městská mají voskový nos, můžem
jej ohnouti, na kteroukoli stranu chcem
Let. 420.

Voskře, e, n., pusio, zastr. Rozk.

Voskresenský = vzkříšenský. V. dopěv
Hrbň. — Tf. Mtc. 258.

Voskřivec, vce, m., polyposus, zastr.
Pršp. 47.

Vosléska, vz Vošléška (dod.).

Voslimáčený. V. ničigárstvo. Slov. Hdž.
Vět. 143.

Vöslovka, y, f., vinnice na Kr. Vinohra-
dech nad vodárnou. Ta v několika létech
zmizí, hodláť ji nynější vlastník stavitel
J. Maas rozparcellovati. Bude z ní další
čásť nynější Korunní střídy.

Vosnouti = usnouti Koll. Zp. II. 312.

Vosobiti se več, sich verpersönlichen.
V něčí duši se v. Msr SP. II. 281.

Vosojed, a, m. Včelojed měl by se vlastně
nazývati v. Šíř. Pt.

Vosorka, vz Ozhorka.

Vosovice, e, f. = rybník v Písecku.

Vospolek = vespolek. Slov. Ht. Sl. ml
164.

Vôst, u, m. Vôstie, vôstä, bodliak; vôst
jednotlivá pichlavá čásť z neho, ktorá sa
do nohy zabodne. Cf. Osten. Slov. Zátur.,
Rr. Sb., Phľd. II. 566., NZ. I. 373.

Vosták, u, m. = osták, strbák, cirsium
arvense. Slov. Rr. Sb.

Vostať = zůstati. Us.

Vôstie, vz Vôst (dod.).

Vostokov Alex. Cf. Tf. Mtc. 65.

Vostrlíz, u, m., vz Ostrlíz.

Voščal, vošťal, u, m, cerarinus, zastr.
Rozk.

Voščina, vz Voština Pršp. 19.

Vošechtalý = otrhaný. U Studené. Vlchř.

Voškár, u, m. = voškorník. Slov. Rr.
Sb.

Voškobrd, u, m., Wolfsberg, vrch u Po-
děbrad. Řvn. 432.

Voškorník. Či má býti voškovník ?

Voskov, a, m. = Voškobrd. Řvn 432. —
V. = vrch u Klučic v Beroun Krč.

Voškovník, vz Voškorník (dod.), což
asi chybné jest. V ZObz. XXI. 267. také
voškovník.

Vošlapek, pku, m. = sláma z boty Mtc.
1891. 101.

Vošléška, y, f. (jinde vosléska) = maza-
nice, kluzká půda, když země rozmrzá.
Z rána se dělává v. Mor. Neor.

Vošmenka, y, f. řeka v Semilsku. Mír.
147.

Vošnupka, y, m. = ošňupka, otrapa
U Kr. Hrad. Kšť

Vošoustnouti koho = napáliti, ošiditi.
1558. Wtr. Obr. I. 185.

Voštěnka, y, f. = vošťanka. Mz. Mkl.

Voštice, dle Budějovice, ves. VSlz. II.
215.

Voština. Med z úst jde atd. Theurer
Honig, den man vom Stachel leckt.

Votáčka = kokotice. U N. Města. Brt.

Votajky = okraje nedozrálého obilí na
poli NZ. I. 545.

Votava, y, f., čes. tanec.

Votavče, ete, n. = kuře v čas otav vy-
líhnuté. Us Kšť.

Votešník, a, m. = vetešník. Slov. Loos.

Votický. O v. zvonu vz v Sbtk. Krat.
h. 131.

Votinoves, vsi, f., od toho votinský n.
votinovský. Na Mor. Brt. D. 153.

Votinský, vz předcház.

Votivka, y, f., z lat. = votivní mše. Us.
Pdl.

Votka Jan Kř., kněz a spisovatel. Cf.
skratek: V.V.

Votrelstvo, a, n. = vetřelstvo. Slov. Dbš
Úv. 108.

Votyča, e, f = koza s růžky jako vi-
dlička. Cf. Vidlica. Mor. Brt.

Vous. Cf. Mkl. Etym. 223. b., Slov.
zdrav., Fous. O užitečnosti vousu vz Kv.
1884. 654. Míti vous z práce (věděti si
s ní rady). U Vel. Postřelmově. A. Krmela.
Úprava vousů u starých Čechů. Vz Zbrt.
Krj. I. 228. - V. magnetické. NA. V. 287.

Vousáč, leistus, Bartlaufkäfer, brouk Kk.
Br. 26.

Vousák, megalaema, pták. Cf. Brm. II.
199.—200., Ott. V. 123.

Vousanka, y, f., mostella, ryba. Brm.
III. 3. 196.

Vousatec, bryopogon, lišejník. Nk. J.

Vousatěnka, y, f., barbula, mech list-
natý. Vz Ott. II. 302.

Vousatka. Cf. Ott. II. 305., Ves. 1880.
16.

Vousový lišej, Bartflechte.

Vovrant, u, m. = svačina. Vz Olevrant,
Slov.

Vovrták, u, m. = náčiní bednářské. Wtr.
Obr. 589.



	1046

	Vorvaň, cetaceum. Vz Ott. V. 331. Vosa. Cf. Brm. IV. 267.-281., 355., Hlb. I. 334., 439., II. 548., Kram. Slov, Mllr 111. Píchnutí vosy. Cf. Slov. zdrav. 401. Kde je med, tam jsou vosy. Obz. Kdo trhá jitrocel mlčky a dá si tri kousky pod ja- zyk, toho vosy nepoštípají V Krkonš. Kšť. Vosák, a, m. = vosa. Mor. Brt. Vosí báň. Vezme-li hospodář vosí báň rukou v šátek obalenou a potře-li jí do- bytče, jež vede na trh, bude na kus ten hojně kupců. Us. Kšř. Vosk. Cf. Schd. 1. 384, Mkl. Etym. 395 b., KP. VI. 85, 336., Em. I. 431., Kram Slov. Je z dobrého hnízda a při tom, jako když ji z vosku vytlačí. Sá. — V. pečetní Hoří, až se rozplývá a tajemství ukrývá (hádanka). Brt., Km. 1886. 753 — V. horní či zemní. Erdwachs, Ozokerit. Hř. Voskárna, y, f., Wachsfabrik. Voskobělidlo, a, n, Wachsbleiche, f. Pl. II. 98. Voskodárný, wachsspendend. V. rostliny. Pdl. Voskoplátěný, von Wachsleinwand. V. plášť. Koll IV. 10. Voskověnka, Wachsblume. Mllr. 31. Voskovice. Výroba v-vic KP. VI. 81. Voskovina = laskomina. Cf. Mkl. Etym. 301. b. Voskovka = voskovice. Dch — V. = voskové dílo. -V., cerinthe. Cf. Ott. V. 316. Voskový. Pašek z Vratu říkával, že práva městská mají voskový nos, můžem jej ohnouti, na kteroukoli stranu chcem Let. 420. Voskře, e, n., pusio, zastr. Rozk. Voskresenský = vzkříšenský. V. dopěv Hrbň. — Tf. Mtc. 258. Voskřivec, vce, m., polyposus, zastr. Pršp. 47. Vosléska, vz Vošléška (dod.). Voslimáčený. V. ničigárstvo. Slov. Hdž. Vět. 143. Vöslovka, y, f., vinnice na Kr. Vinohra- dech nad vodárnou. Ta v několika létech zmizí, hodláť ji nynější vlastník stavitel J. Maas rozparcellovati. Bude z ní další čásť nynější Korunní střídy. Vosnouti = usnouti Koll. Zp. II. 312. Vosobiti se več, sich verpersönlichen. V něčí duši se v. Msr SP. II. 281. Vosojed, a, m. Včelojed měl by se vlastně nazývati v. Šíř. Pt. Vosorka, vz Ozhorka. Vosovice, e, f. = rybník v Písecku. Vospolek = vespolek. Slov. Ht. Sl. ml 164. Vôst, u, m. Vôstie, vôstä, bodliak; vôst jednotlivá pichlavá čásť z neho, ktorá sa do nohy zabodne. Cf. Osten. Slov. Zátur., Rr. Sb., Phľd. II. 566., NZ. I. 373. Vosták, u, m. = osták, strbák, cirsium arvense. Slov. Rr. Sb. Vostať = zůstati. Us. Vôstie, vz Vôst (dod.). Vostokov Alex. Cf. Tf. Mtc. 65. Vostrlíz, u, m., vz Ostrlíz. Voščal, vošťal, u, m, cerarinus, zastr. Rozk.	Voščina, vz Voština Pršp. 19. Vošechtalý = otrhaný. U Studené. Vlchř. Voškár, u, m. = voškorník. Slov. Rr. Sb. Voškobrd, u, m., Wolfsberg, vrch u Po- děbrad. Řvn. 432. Voškorník. Či má býti voškovník ? Voskov, a, m. = Voškobrd. Řvn 432. — V. = vrch u Klučic v Beroun Krč. Voškovník, vz Voškorník (dod.), což asi chybné jest. V ZObz. XXI. 267. také voškovník. Vošlapek, pku, m. = sláma z boty Mtc. 1891. 101. Vošléška, y, f. (jinde vosléska) = maza- nice, kluzká půda, když země rozmrzá. Z rána se dělává v. Mor. Neor. Vošmenka, y, f. řeka v Semilsku. Mír. 147. Vošnupka, y, m. = ošňupka, otrapa U Kr. Hrad. Kšť Vošoustnouti koho = napáliti, ošiditi. 1558. Wtr. Obr. I. 185. Voštěnka, y, f. = vošťanka. Mz. Mkl. Voštice, dle Budějovice, ves. VSlz. II. 215. Voština. Med z úst jde atd. Theurer Honig, den man vom Stachel leckt. Votáčka = kokotice. U N. Města. Brt. Votajky = okraje nedozrálého obilí na poli NZ. I. 545. Votava, y, f., čes. tanec. Votavče, ete, n. = kuře v čas otav vy- líhnuté. Us Kšť. Votešník, a, m. = vetešník. Slov. Loos. Votický. O v. zvonu vz v Sbtk. Krat. h. 131. Votinoves, vsi, f., od toho votinský n. votinovský. Na Mor. Brt. D. 153. Votinský, vz předcház. Votivka, y, f., z lat. = votivní mše. Us. Pdl. Votka Jan Kř., kněz a spisovatel. Cf. skratek: V.V. Votrelstvo, a, n. = vetřelstvo. Slov. Dbš Úv. 108. Votyča, e, f = koza s růžky jako vi- dlička. Cf. Vidlica. Mor. Brt. Vous. Cf. Mkl. Etym. 223. b., Slov. zdrav., Fous. O užitečnosti vousu vz Kv. 1884. 654. Míti vous z práce (věděti si s ní rady). U Vel. Postřelmově. A. Krmela. Úprava vousů u starých Čechů. Vz Zbrt. Krj. I. 228. - V. magnetické. NA. V. 287. Vousáč, leistus, Bartlaufkäfer, brouk Kk. Br. 26. Vousák, megalaema, pták. Cf. Brm. II. 199.—200., Ott. V. 123. Vousanka, y, f., mostella, ryba. Brm. III. 3. 196. Vousatec, bryopogon, lišejník. Nk. J. Vousatěnka, y, f., barbula, mech list- natý. Vz Ott. II. 302. Vousatka. Cf. Ott. II. 305., Ves. 1880. 16. Vousový lišej, Bartflechte. Vovrant, u, m. = svačina. Vz Olevrant, Slov. Vovrták, u, m. = náčiní bednářské. Wtr. Obr. 589.