Předchozí (352)  Strana:353  Další (354) |
|
|||
353
|
|||
|
|||
Hřácnouti = hřmotiti. Mor. Strom sva-
lili, tak to hřáclo; Střelil, tak to hřáclo. Šd. Rána hřácla. Brt. Hráč. Hráči falešnému má pálec uťat býti.
Cor. jur. Jir. IV. 3. 1. str. 393. I dobrému hráči kostka sa obrátí. Tč. Naděje a h. spí na jedné podušce. Šml. H. starý zajíc, který psy mámí. Škd. Mezi hráči ďábel peníze bere. Bž. — H. = hudebník. Kde harfa, kde její h. ? Kká. K sl. j. 3. — H. = pole u Pří- kaz. Pk. Hráček, čka, m., os. jm. H. Jiren., jes.
a hudeb. Vz S. N. Hračeti = hrčeti. Vůz hrací. Ujížděl,
tak to hračelo. Na již. Mor. Šd. — kde. Vůz hračí na tvrdé cestě. Ib. Šd. Hračka, das Spielzeug. Cf. Šrc. 268.
H-ky římské. Vlšk. 228. Nekazí děti hračky, ale zlý příklad. Sb. uč. — H., y, m. = člo- věk, jenž rád hraje. Us. Brnt. Hračkářství, n., die Spielwaarenhand-
lung. Us. Hrad = castra. Ž. wit. 77., 28., 105. 16.
Cf. Mkl. Etym. 73. V MV. nepravá glossa. Pa. Rozdíl hradů; život, čeleď na h.; za- kládání, části, opatrování, úprava, světnice, nářadí hradů za staré doby. Vz Sdl. Hr. I. 260., II. 5.-8., III. 308., V. 59.— 60. H. = místo pevnými zděmi proti nepříteli ohra- zené. Vz Kram. Slov., S. N. České hrady. Vz Ukaz. 26. Hrady a zámky české. Vyd. prof. Aug. Sedláček, illustr. Karel Liebscher. Nakladatel Frant. Šimáček v Praze. Posud 96 sešitů. Pověděli by na mne hrady (vše, co vědí). U Rychn. Črk. Přítel příteli hrad staví. Bž. Kouká, jako kdyby měl na třech hradech najednou co poroučeť (pyšný). Sá. H. královnin (včelí). Lš. — Hrad = vrch u Střílek na Mor., u Mladé Vožice, louka u Dubu na Moravě. Km., Pk. — H., dvůr u Sedlčan; sam. u Vltavotýna, u Sušice, u Blatné, u Labské Týnice. PL. H. Praž- ský, jeho dějiny vz Tk. I. 608., II. 536. Hrád = krupobití, grando. Ž. wit. 148. 8.
V MV. nepravá glossa. Pa. Cf. Mz. v List. filol. 1880. 189., Mkl. Etym. 76. Zimu, vedro, déšť, h. a veškery nechvíle musí podstou- pati. Sš. Vz Kroupy. Hřad, u, m. = hřada. Slepice chodí na
h. Us. Mg., Rgl. 1. Hřada = trám. Mz. v List. filol. 1880.
201., Mkl. Etym. 77. Provaz přes hřadu převrhše vysoko ji vztáhli. Leg. Mnč. R. 52. Oběste chlapa na hředě. Hr. rk. 273. — H. = trám na příč pod stropem ve světnici položený, Querbalken. Val. Vck. — Hrady = trámy na povalovém stropě na Slov. Vy- skakují do výše a udeřují dlaněmi na hrady. Pokr. Pot. II. 69. Ja pod hredu lem po- ložu knižočku modlam. Sl. sp. I. 196. — Koll. IV. 163., Rgl. — H. = hrazda. Šp. - H. = hřádka, hraď, hřad, bidélce v kurníku. Hr. rk. U. 378., 382. — H. = sam. u Mni- chova Hradiště. 2. Hřada = záhon. Také na Slov. Cf.
KP. III. 218. Majorán, majorán, veru ťa je h., keby mi len přišiel, koho ja mám ráda. Sl. ps. 189. V zahradě na hřadě drobný list padá. Sš. P. 481. |
Hradba. V MV. nepravá glossa. Pa.
H. rohová, roháč, rohovník, v níž vnější líce dvou vedlé sebe v jednom průčelí le- žících polobašt rovně do zadu běží. S. N. XI. 119. H. otevřená, zavřená, hvězdová, baštovaná, polobaštová, jádrová atd. Vz NA. 142.—145. H. souvislé, spojené, odlou- čené, osamotnělé; klínovitá či klínovník, obléhací; průstřel hradeb, výlom do hradby, die Sturmlücke. Čsk. H. je z latí, plot je ze samoslišek. U N. Kdyně. Psčk. H. řím- ské. Vz Vlšk. 495. Přátelská láska lepší kamenných hradeb; Řád a muži městům nejlepší hradby. Bž. exc. Hradbí, n. H. odloučené, osamotnělé,
abgesonderte Werke, pilovité (zubovka), das Sägewerk. Čsk. Hradce, Hradzen, ves u Stoda.
Hradčance, pl., zaniklá ves v Opavsku.
Pk. Hradčanka, sam. u Budyně.
Hradčanky, Ratsch, ves ve prus. Slez. Sd. Hradčanský. Matičko hradčanská! Us.
H. brána, rychta. Vz Tk. VI. 348. Hradčany, dle Dolany, osada u Bystré
v Litmšl.; Hradschan, vsi u Tišnova, u By- střice pod Hostýnem, D. ol. III. 259., Tk. Ž. 221., u Viškova, u Žamberka, u Sedl- čan; několik domků u Poličky; Hradschin, čtvrtá čtvrť Prahy, vz Tk. I. 608., II. 536.; Račan, sam. u Mníška; Ratschan, vsi u Po- děbrad a u Čes. Dubu. PL., Blk. Kfsk. 1319. Hradčice, e, f. = hradská silnice. Na
Hané. Vck. Hradčík, u, m. = malý hrad. Dch.
Hradčín, a, m., Ratschin, sam. u Nov.
Strašecí. Hradčovice, dle Budějovice, Hradscho-
witz, ves u Uher. Brodu. Hradební příkop, práce. Čsk.
Hradebnictví, n., das Befestigungswesen.
Csk. Hradebný, ého, m., der Schanzmeister.
Dch. Hradec = wtalý hrad. — H. = hájovna
u Horažďovic; Grätz, ves u Ousova, mě- stečko u Opavy; Hradetz, vsi u Mnichova Hradiště, u Ledče, u Strakonic; sam. u Čerň. Kostelce, u Netolic; Ratzken, ves u Levína, vz S. N. X.; H. Hořejší, Ober-Hradetz, sam. u Ledče, PL.; Hrdec = vrch u Hostomic, Krč., u Rožmitála. Krč. — Vojsko své při Hradci Králové spořádal. Pešina. 1643. Cf. Kralohradecký. — Cf. Tk. I. 608., II. 536., III. 646., IV. 627.-628., V. 241., VI. 348., VII. 412., S. N., Tk. Ž. 221., Žer. Záp. II. 183., Tf. Odp. 387., Blk. Kfsk. 1319., Sdl. Hr. I. 254., II. 276.-277., III. 303., IV. 370., V. 361. Z Hradce Oldřich Ukaz. 100. O H. Králové vz Sbtk. Krat. h. 40. Hradecko, a, n. = okolí hradecké, hl.
Králové Hradce. Sdl. Hr. I. 223., V. 361. — H., ves u Královic. Hradecký rukopis ze 14. věku. Vz Jir.
Ruk. I. 260. — H. Vrchy = řada výšin, která po hranicích Moravy mezi řekou Dyjí a údolím dolnorakouského potoka Pulkavy se táhne, das Hadergebirge; H. víno, der 390
|
||
|
|||
Předchozí (352)  Strana:353  Další (354) |