Předchozí (405)  Strana:406  Další (407) |
|
|||
406
|
|||
|
|||
Hyteté = nošení dítěte v hyté, v chůvce.
Poď h. (v dětské řeči). Zlínsky. Brt. Cf. Hytyté. Hytmánek, nka, m. Sdl. Hr. I. 58.
Hytyté, vz Hyté, Hyteté.
Hýva = vrba jíva. Vz Vrba, Rstp. 1408.
— H. = brdo (tkadlcovské). Us. Hk.
Hyvina = vrboví, vrbina. Cf. Hýva. U N. Kdyně.Rgl.
Hyvno, a, n., zřícený hrad u Zbečna.
Jsfk. Hyza, y,.f. = stehno, usená kýta. Vký.
U Místka. Škd. Vz Hyzdě, Hyža. Hyzdění, n., vz Hyzditi. Št. Kn. š. 115.
Hyzditi. Bž. 50, Mkl Etym. 83. — co,
koho: pýchu, BO., české knihy. Št. N. 4. 5., Št. Kn. š. 3., 4. Písmo Hyzdí rúcha hrdá. Št. Kn. š. 163. (134., 225.). Proč bych hyzdil (káral) toho, jehož . . . Hus III. 229. — na čem. Hyzdil ji jménem přezlým na
jejiem dévecství (panenství). BO. Valenta těch svědkuov na jich osobách nemuož hyzditi. NB. Tč. 197. — kde. Hyzdie úředníky před lidmi. Půh. II. 265. — proč. Hyzdí (kárá) |
nás pro hriechy. BO. — čím. Mnohými vi-
nami jej h-li. Žvt. otc. 50. b. Ale ač by i pravdu h. je mohli, nehyzďte jich. Št. Kn. š. 115. Hyzla, y, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 121.,
Pk. MP. 26. Hyža, e, f. = ohyzda. Mor. Knrz.
llyžďály, pl., m. = dlouhé nohy, lange
Füsse. Nenatahuj tak ty h. Val. Vck. Cf. Hynštály. Hýždě, regio gluteae, jsou části těla po
stranách hráze. Vz Hráz. Stff. H. = časť na zad pánve, která několik vrstev silných svalův obsahuje a na kterouž sedáme. Slov. zdrav. Hýžd'ovec, vce, m. H. veliký, gRosser
Gesässmuskel. Šv. 33. Hýžd'ový. H. svaly, Gesässmuskeln. Nz.
ik. Hyže = masitá čásť těla, v níž řit se
otvírá, das Gesäss. Vz S. N., Mkl. Et,ym. 83. (asi). — H. = neforemné nohy. unförm- liche Füsse. Val. Vck. — H. = nezralé ovoce, unreifes Obst. Cf. Nedozralka. Mor. Hý. |
||
|
|||
Ch.
|
|||
|
|||
Minulý čas na -ch posud ve východní
Mor.: zašelch = zašel jsem, ztratilach = ztratila jsem, bylch = byl jsem, bylach — byla jsem, byloch = bylo jsem, prosilch — prosil jsem. Té., Km, 1883. 667. — Ch se střídá s k v Podluží: kvilka, na skvál; na Zlínsku: kotár, křapět, křapák, nátka, sko- vat, vypláknouť, vetký, žvýchať, hazucha; před t v cizích slovech: dochtor, dyrechtor, rechtor, precechtor, prachtikant, trachta (ho- stina). Brt. — Ca se střídá s: s: scu. Ve Frýd. Brt. D. — Ch se přetvařuje na Urozen- kovsku na Mor. před i a é v s: Česi, le- nosi. Brt. — Ch se přisouvá na mor. Val. ke jménůtn v r zakončeným a k gt. pl. v ů a i: bratrch, vetrch, sousedúch, kustích. Brt. L. a N. I. 222., Brt. D. 65 Cf. Kvř. 30. — -ch přípona: brach, Vach, Mach = brácha, Vácha, Máeha. Prk. Přisp. 21. - Cf. o ch jiště Listy filol. 1877. 303., Vm. Mkl. III. 29. -cha: brácha, Mácha, Vácha. Prk. Př. 21.
Přípony chaové: -cht, -cha (stnich, spěch, střecha, mrcha),-ichъ, -icha (ženich, pleticha), -ochъ (vrtoch, černoch), -ouchъ (= -uchъ), -ucha (kolouch, padouch, bělucha), -ъchъ, -ьchъ, (vetchý). Bž. 233. Cha cha! Haha! Rk..
Cháb, a, m. = potrhlý člověk, der Schuss-
beutel. U Kyjova. Vck. — Ch., u, m. = chabina. Mor. Brt. D. 217. Chabanina, y, t. = špatné, suché maso,
ein trockenes, schlechtes Fleisch. Las. TČ. Chabanec, nce, m. Sl. let. V. 167.
Cuabara, y, f., alichomea, der Alkornok-
baum. Vz Rstp. 1334. |
Chabařovice, dle Budějovice, Karbitz,
mě. u Čes. Lípy. S. N. X. 257., Tk. IV. 350., 353., VII. 34., Tf. Odp. 299. Chabasit, u, m., nerost. Bř. N. 144. Chabastiti = chabiti. Slez. Šd. Chabaští = chábí, roždí. U Olom., na Hané, na Val. Sd., Bkř., Vck. Chabati, vz Gabati. Šd. Chabaždí, n. = chabaští. Chabda, y, f = chabdĺ. Slov. Loos. Chabdí, vz Mkl. Etym. 3. Chabdina, y, f. = chabdĺ; plané stromy v sadé; špatné obilí, špatné senu; slabý, chabý člověk. U Ronova. Rgl. Chabě, schlaff; feig. Ch. sklonili před
vítězem šíje. Ms. Chabec. Koll. III. 267. Cnábek, bka, m., os. jm. NB. Tč 68. — Ch., sam. u Pelhřimova — Ch., bku, chá- Otčelc, čku, m. = chrástky zelné nebo salá- tově, řídké, lehké hlávečky. Mor. Brt. D. 217. Chaberce, míst. jm. Arch. II. 453. Chabercice, dle Budějovice, ves u Uhlíř. Janovic. Chabeřice = Chaberčice. Chabertův olej = lék proti tasemnici Vz S. N. Chaběti, vz v List. filol. VII. 216., Chab-
nouti. Chábí. Také na Mor. Brt. D. 217. Kld. Chabičov, a, m., Gobitschau, ves u Štern- berka na Mor. D. ol. VI. 642., S. N. Chabičovice, dle Budějovice, Kabscho-
witz., ves u Krumlova. Sdl. Hr. III. 21. Chabičovo, a, n., Cnabitschau, ves v Opav. |
||
|
|||
Předchozí (405)  Strana:406  Další (407) |