Předchozí (509)  Strana:510  Další (511) |
|
|||
510
|
|||
|
|||
H. u pekařů veliké poleno k pečení housek.
Dch. — Huntéř, huntíř, e, m., řezník do města
mimo cech maso donášející, Gassler, Hau- sirer, Landfleischhauer. Jg. — 2. Kazič, hun- tující. Ros. Vz Hudlař. Sudler. Huntéřovati, huntéřem býti, Landfleisch-
Hauer sein. Jg. Huntovati, zabíjeti dobytek, schlachten.
Aqu. — co, koho: koně, obilí, šaty (cu- chati, káleti, kaziti, hunzen, verderben, be- sudeln). Jg., Plk. — co komu. Ptá se, kdo to hází, nehuntujtež mi dobytka. Svěd. 1569. — H., dříví na hunty štípati (vz, Hunť u pekaře). Dch. Hup, u, hupek, pku, m., Sprung. Hupem,
hupy, hupkem, hupky, z něm. hüpfen. Mz. Sprungweise, in einem Sprunge. Kočka z pytle hupky vyskočila, Kram. Hupky s divanu. Puch. Hupkem, hupky tancovati, hupkem skákati. Ros. Hupky běžeti = spěšně, skočmo. V již. Čech. Kts. Koně na pastvě hupky
sepiati, aby nemohli ani krokem jíti, ani utí- kati, nýbrž aby jen kratinké kroky dělali nebo jen krátce skákali. Na Mor. Mřk. Hupavka, y, f., vejce prázdné, kterým
o velikonocích ťukají. Jg. Hupečky, hanušky, sejkory = vdolky
z bramborů. Us. v Krkonoš. Hupek, vz Hup.
Hupkati, hupati, hupkovati; hupnouti,
pnul a pl. utí. Kolem stolu h. Č. Hüpfen, springen. Hůř, komp. příslovce: zle, ärger. Pořád
je hůř a húř. D. Den ode dni hóřež, hóřež. Št. Hóřeť. Ras. Čím dále, tím hůře, jak ona bába řekla (povídala, když se schodů spadla. Vz Nešťastný). Lb., Č. Hůra, vz Hora. — H., půda (pod stře-
chou), der Boden. Hurdálek, vz Churdálek.
Hurdy = hurtem, mit Gepolter.
Hurdyburdy = horempátem. — Hurdy-
burdy burc = spadnutí s velikým hurtem. Ros. Hůrek, rka, m., svršek v kartách. Der
Ober. Zabil, přebil hůrkem. D. Hůrka, y, f. Vz Hora.
Hurkačka, y, f., houpačka, eine Schaukel.
Jg. Vz Hurkati. Hurkati = houpati, schaukeln. Us u Ji-
lemnice. Hurolec, lce, m., nerost. Presl.
Hurt, u, m., z něm. Mz. — H. = hřmot,
Lärm, Getös, Poltem. Jg. Veliký h. dělati. Plk. Nic v duchu tichosti nedělá, všecko s hurtem, křikem. Kom. — H. = rychlosť, kvapná síla, postrk, Hurtigkeit, Ungestüm, Hitze, Heftigkeit. Jg. S hurtem a valem vy- jíti; hurtem, úprkem doskočiti (vpadnouti). V. Hurtem naň uhodil. Jdi hurtem. Jg. S hurtem se vyptával. Br. Ne hned všecko s hurtem před sebou berou a trescí. Náhlým a kvapným hurtem něco činiti. Br. H-tem zatlouci. Br. S hurtem na někoho udeřiti. Ros. — Jg. Hurtadlo, a, n., čím se hurtuje. Ros.
Hurtaj, hurtoš, e, m., ein Polterer. Koll.
Hurtasiti, il, en, ení = zhurta volati,
naléhati, heftig anreden, zusetzen. Div. z och. |
Hurtě, lépe: hurtem, s hurtem (V. ), zhurta,
rychle. Nemámeť adj. hurtý. Jg. Hurtnouti = hurtovati.
Hurtoš = hurtaj.
Hurtoun, u, m., kus, dělo, Stück, Ka-
none. Jg. Hurtovati; hurtnouti, tnul a tl, utí =
hurt, hřmot činiti, lärmen, poltern, Getös machen; heftig reden. Jg. — čím to hur- tuješ? —na koho (naléhati, aby si s něčím pospíšil). — se. Něco se tu hurtlo (stürzte mit Getöse). Ros. Hurva, y, f. = kurva. V.
Hus, i, husa, y, husice, husce, e, husička, y,
f., (zastr. huska, husečka). Gt. pl. husách šp. m. husí, hus Die Gans. Houser samec, der Gänserich; hus samice, die Gans; house (mladá hus), housátko, das Gänschen. Jg. Hus podlé „Kosť", ale v dat. a lok. pl. má prý husím a husích m. husem a husech, což se na pravdě nezakládá, nejsouť tvary, hu- sím a husích, ´ jichž jen v obec. mluvě uží- váme, nikdež z dobrých spisovatelův dolo- ženy. H. domácí, divoká, svatomartinská (pečená, kterou mistři tovaryšům o sv. Mar- tinu na stůl dávají). Jg. Po druhé sedící: podnešťka, podnešťavá. House, housátko, podnéště, podnýště. Husička, baňce, baňčátko, banička. H. vyspělá. Prvoškubka (která po- prvé byla škubaná), druhoškubka. Houser, husák. Husí trus, lejno. Posada, chlév na Husy (husinec). Kdo husy pase: husák, husař, husařka, housařka, huserka. Tučné místo pod křídlem husi: záštip, záštipec, záštipek. H. kýhá a štěbetá. Husy nasaditi, škubati, ši- škami n. šlýškami krmiti. Šp. — H. polní, turkyně, berneška. Husy na sádlo krmiti. S. N. Šla sem husím dávati. Svěd. 1569. Na husy se volá: hudě n. husy! D. Ovsa husem, sle- picem, kačicem. V. H. nese, sedí, vodí housata, Jg. Husa se podnesla (když vyseděvši hou- sata podruhé vejce snáší). Us. II. mořská, popelavá, lžiční (lžičák). Jg. Kde hus, tu smrad a štěbety, kde ženy, tu svár a kle- vety. Jg. Kde husy, tu lejna, kde žena, tu kleveta. Jg. Dočkej času, co hus klasu. Jg. Vrabce vydělá a stráví (projí) hus. V. Usiluj se hus dostati, dokud vrabce trávíš. Č. Obé dobré hus i prase. Jg., Č. Lepší dnes kus, než zejtra hus. Jg. Z velikých ptákův vepř a z menších hus, tu můžeš sobě ukrojiti po- ctivý kus. Rým. Všaks snad se mnou husí nepásl. Mus. Nebude svět s divokými husami hlídati (věčně žíti). Jg. Svět s divokými hu- sami hlídati (mrtvým býti). Pk. Bodejž tě husy pošlapaly; bodejž tě husa kopla (zadní nohou, pečenou nohou. Vz Kletba). Jg., Č. Mluv tehdáž, když hus prdne a veš zakašle (nikdy = mlč). Jg. Hleděti, co husy na zelí. Har. Když člověk mezi husy kámen hodí, ta křičí, která cítí. Na Slov. Až hus prdne, řekni: Zdráva byla, kmotra! Vz Tlachal. Č. Když se jedna hus napije, pijí jiné všecky. (Po jednom mnoho jiných blázní. Vz Po- mluva. Lb. ). Jg., Č. Když jedna hus pije, pijí jiné všecky (Sr. Když jeden zívá, zívá i druhý). Č. Rozumím, odkud hus pije (chytrý). Č. Divoké husy na odletu, konec i babímu létu. Č. Vládneť jako hus v nebi. Č. Moudrý jako hus v nebi (hloupý). Č. Je tam platen |
||
|
|||
Předchozí (509)  Strana:510  Další (511) |