Předchozí (204)  Strana:205  Další (206) |
|
|||
205
|
|||
|
|||
Patričkár, a, m., der Rosenkranzmacher;
-krämer; Betbruder. Slov. Bern Patričky, pl, f., Rosenkranz, m. Bern.
Vz Patřička. Patřičný nedoporučuje také Brt. S. 3.
vd. 179. VI. Nové slovo toto snad není, poněvadž žije jako os. jm. v Bezděčíně u Turnova. Dch. P. uznání, Osv. I. 69., místo, Mus. 1880. 165., přízvuk. Jest p-čno. Osv. I. 482. Patřím, a, m. (ě, f. ?), myslivna u Ji-
čína. Patřín (Pateřín) = rybník u Valečova
na Bolesl. Blk. Kfsk. 807. (19.). — Cf. Rk. Sl. Patřiti. Mkl. Etym. 233. — nač (jak).
Blahoslavení světlem slávy na Boha způ- sobem dokonalým patří. Hlv. Na někoho tváří v tvář p. Mž. 21. Vstúpil na nebe, ano na to patřie apoštolé. Št. Kn. š. 12. Bůh ne na to, což jest před očima, ale k srdci p ráčí. BR. II. 103. b. Na mnohé věci nyní jasněji patře. 1512. Mus. 1883. 364. — jak, vz předcház. Bůh patří vše od věků na věky. Boha věčně p. žádám. Mž. 103. P. stranou. Us. — kam. Nepatří to mezi nemožnosti. Vlč. — se. Odpověď, jak se patři. Sá. Něco, jak se patří, si roz- mysliti. Sá. To se nepatří (nesluší). Dch. — k čemu. Když ty věci sě počnú, vzezřete to věz, k mé pomoci čistým srdcem patřte; Patři k smyslu. Hus II. 12., 1. 308. — komu. Však dostane, co mu patří. Dch. — s inft. Ty patříš míti čistý šátek. Us Vk. Patrnosť, die Evidenz, Evidenzhaltung.
Výkaz p-sti. Dch. V p-sti něco míti, cho- vati. Us. Skř., J. tr. Péče o p., zjevnosť hranic. J. tr. Patrný čeho. Byli sme mnohého patrni
(al. památni; mnohé jsme viděli). Arch. VIII. 340. — P, = znamenitý. P. svědectví. Vlč. Patro. Mkl. Etym. 239., Sv. ruk. 169.,
List. fil. XIV. 403. Na Plasku též přatra, ter, pl., u. BPr. Musím mu ty peníze se- hnati, kdybych je měl s patra vzíti. U Žamb. Dbv. — P. podkrovné = podstřeší, podkroví, das Dachgeschoss. Nz — P. v ústech. Umělé tvoření patra, künstliche Gaumenbildung. Nz. 1k. P. tvrdé rozdvojené. Ib. Cf. Slov. zdrav. — P. horské. Tl. M. 9. Ameriky obě vypínají se do nejvyšších pater nad- mořských. Lpř. Dj. 1. 9. — P. = výstupek atd. S patra je (výtky) odpudil. Čch. Po- vídá to s patra (vymyslil si to, lže). U Žam- berka. Dbv. — P. = hřada drůbeže. Sv. ruk. An. 225. Patrohltanový, palatopharyngeus. Nz.
lk. Patrojazykový, palatoglossus. Nz. lk.
Patrokamna, pl., n., der Etagenofen.
Šm. Patrola. Stojí na p-le (mezi dveřmi stoje
vyzvídá). Val. Vck. Patron = ochránce. Bez patrona ani do
neba neprídeš. Slov. Orl. IX. 246. O p-nech různých stavů a nemocí vz Zbrt. 241. — P. = podací pán. Podací latině slove pa- tronus, t. otec n. obrance. Hus I. 449. — P. To je veselý p. (člověk). Us. Kšá. Divný |
p. (divný pavouk, divný panbůh, podivín).
Us. Kšť. Byl suchoparný p., samá číslice. Šml. Patronance, e, f. Bylo u nás bratrstev
bez počtu a to s nejrozličnějšími tituly, účely, příznaky, p-cemi a kroji. Pana. arch. 1887. 728. Patronování, n. = malování stěn pomoci
patron. Štětec k p. Ktzr., Wld. Patronovati = stěny pomocí patron ma-
lovati. Patronový, Patronen-. P. toulec, -hülse.
Čsk. Patronský, Patron-. Bern.
Patronství, n , das Patronenthum. Bern.
Patrovitý, etagenmässig. Šm.
Patrový. P. oblouky, die Gaumenbögen,
plachtička, háček, šev, štěrbina, zvuk, pla- stika, Nz. lk., Šv. 95., 97 , zub. Frč. — P., Etagen-. P. nábřeží, -quai, most, Zpr. arch., batterie, Čsk., NA. III. 160., místnosti. Pdl. Patrýbiať = mnoho a hltavě jísti. Val.
Vck. Patschoulikafr, u, m. Vz Rm. II. 337.
Patschoulin, u, m. Vz Rm. II. 337.
Pattinsonování v lučbě. Vz Šfk. Poč.
280. Paťúchati = plnou hubou jísti. Mor.
Brt. D. 247. Patuk, u, m , die Adipide. P. žluční, die
Cholosterine. Šm. Patvar, u, m., die Deformität. Nz. lk..
Kutn. Patvaria, e, f., die Prax. Dostal miesto,
kde by vybavil patvariu svoju. Sokl. II. 151. Išli na p-u k niekomu, advokátovi alebo súdcovi. Phl'd. III. 347. Patvarisovať, prakticiren. Slov. Zátur.
Patvarista, y, m., der Praktikant. Slov.
Ht. Sl. ml. 171., Lipa 1. 10. Patvor, u, m. Opice jest p-rem našeho
pokolení. Mour. VI. sil. 358. Patvorista, vz Patvarista.
Pátý. Mkl. Etym. 238.
Patyčinka, y, f. = tyčinka zvláště pře-
měněna bez prašníku neb jen ze zákrakem jeho na př. u parnassie, staminodium. Čl. Kv. XXIV. Patyčka, y, f., leotia, der Kappenpilz,
houba. Vz Rstp. 1935. Patyk. Také ve Slez. a mor. Šd., Brt.
D. 247. P. chleba = veliký kus. Laš. Tč. Pátýmezicietmý = dvacátý patý Sv.
ruk. SB. 154. Pátýnástý = patnáctý. Sv ruk. SB. 102.
Pa yztyka, y, f. = les u Malé Skály.
Blk. Kfsk. 805. Pauček, čka, m , vz Pauk. Šm.
Paučina. Pass. 1395. V MV. pravá glossa.
Pa. Paúk. Ž. wit. 89. 9., 38. 12., Sv. ruk.
320. a. Paukar Jan, mistr, děkan 1670. Jg. H.
1. 607., Jir. Ruk. 11. 84. Paukový. P. řemeslo. Výb. II. 539.
Paula, y, f., os. jm , vz Pavlína.
Paulenka, Paulinka, y, f. = zdrobn.
Paula. Šd. Pauliciani, bludaři. Šmb. S. I. 375., II.
172. 460
|
||
|
|||
Předchozí (204)  Strana:205  Další (206) |