Předchozí (490)  Strana:491  Další (492) |
|
|||
491
|
|||
|
|||
(veliký, malý), registrový, režný, rostlinný,
ručný, rytecký, sklovitý, skoumací (Reagens- papiere, Probepapiere, vz S. N.), slaměný, smirglový, ssací, strakatý, strojní ku kreslení, škrabací n. škrablavý (pro ševce),tenký, tiskací, tiskařský, ukálený (Kom J. 731.), velínový n. panenský, vesikatorský, vlněný,voskový, zem- ní (vyschnou-li stojaté vody, činí pak všeliké řasy pokrývky plsťovité, tak zvaný zemní papír. Schd. II. 255.), zlatý. Kh., Nz., S. N., Š. a Z., Jg. (slov.), Dch., KP. I. 269.-287. Vz Snímkový. — P. dělá se z hadrů (veteší) lně- ných, bavlněných ba i vlněných. Hadry v ha- drořezích na hrubo se seřezávají, na stroji podsívacím (v drátěném bubnu) se vyprašují a pak se perou. Potom se na kaši (drť) roz- mílají buď stupami n. v holandru. Tato kaše nabírá se ve formy (síti) a rozvádí se v archy, které se na povětří suší. Pt. 107. Řezání, linování, satinování, vodní tisk p-ru. Prm. P. z kukuřice, ze stebel obilných, ze šáchoru (cyperus papyrus, Papierstaude), z palmy ko- kosové, z lontaru obec. (druhu palmy), z dříví osykového. Vz Kk. 106., 113., 160., 120., 121., 149. P. dělati, uhlazovati (satiniren, Žv.), z hadrů hotoviti, klížiti, skrze klihovou vodu protahovati. Jg. P. neklížený proráží. V. Pérem na papíře psáti. Kom. Něco na p. napsati, přenésti. V. Hadry, forma, nůžky na p. D. Obchod s papírem papírnictví). D. Něco v p-ru míti, chovati. Byl. Nebylo (nestálo) to za větší papír. Us. v Dobrušce. Vk. P. rýsovací (rýsovný) na prkno napiati; p. na- vlažiti; p. k snímání, snímkový. Nz. Papír se prodává na archy, knihy, rysy a balíky. S. a Ž. Půl archu, list p-ru. V. Dáť se vše psáti, neboť papír jest trpěliv (snese lež i pravdu. Vz Lhář). Lb., Č. — P., papíry = peníze, cenný p. Werthpapier. Papíry státní, stavovské,úvěrní, převodné; změna veřejných, úvěrných p-rů ve vyšší summu; p-ry obchodní umořiti; koupě papírů; p-ry státní stojí na rovni; p-ry smluvené před zábradlím. Šp. P-ry zpeněžitelné; obchod s papíry státními, tržba s papíry, kolek na p. O hotovení papírův úvěrných vz KP. I. 406. P. na řad svědčící, an Ordre lautend; p., jenž rubopisem pře- veden býti může, das durch Indossament übertragen werden kann: p. na majitele (vlast- níka) svědčící, auf den Inhaber lautend. HGB. Art. 307. Vz S. N. — P., karty, die Karten. Mrcha papír = špatné karty, kterými člověk nemůže nic vyhráti. Mřk. Papírek, rku, m. Stück Papier. V. Vz
Papír. — P., zlatka papírová, ein Guldenstück. U Klobouk. Bka. Dál sem to za tři papírky. Na mor. Zlínsku. Brt., Hý. Papiri-us, a, m., vl. jméno lat.
Papírna, y, f. Papiermühle, f. — Papírní,
Papier-. P. mlýn, nůžky, truhla. Jg. — Papír- nice, e, f. Papiermacherin, -händlerin. — P., papírna. Reš. — Papírnický, Papier- macher-. P. řemeslo, putna. — Papírnictví, n., Papierfabrikation, -handel. Vz KP. I. 267., 272., S. N. — Papírník, a, m., Papiermacher, -händler. V. Papíroska, y, f., Cigarette, f. Hlč.
Papírotisk, u, m., vz Papyrografie.
Papírovina, y, f., drť, Papiermasse. Prm.,
KP. 1. 287. |
Papírovka, y, f. Papiermache, f. Techn.
Papírový. P.peníze, Sych., páska, poutko,
hospodářství, Šp., límec, klobouk, ubrus, krabice, Us., čaloun, jinoráz (korek skalní, der Papierasbest), okno, lupen (Papierkno- chen, os planum), lucerna, míra, čepice, kor- nout atd. Šm. P-vé šišky jedl (říká se tomu, kdo z trestu déle ostatních žáků ve škole zůstati musil). U Klobouk. Bka. Papier-, von Papier, papieren. — P. rokytí, keř, Papier- staude, f. V. Papista, y, m., dle Despota, papeženec,
ein Anhänger des Pabstes. Us. Papka, y, f., jídlo moučné pro malé děti,
kaše, der Mehlbrei, die Pappe. Hý. U Pří- bora. Mtl. Papkati = papati.
Paplati = žvatlati, plaudern. Us.
Paplon, u, m., přikryvadlo, die Decke,
od města Babylona, kde tkaniny na ně se zhotovovaly, Jg. Papluh, a, pluha, y, m., uvozhřenec,
Rotzbube, m.; špinavý člověk, ein Schmut- ziger Mensch. Slov. Koll. Pápota, y, f. Je jako p. = slabý. U Kunv.
Msk. Papoučka, y, f., mladá cibulka, bulbulus,
Zwiebelbrut, f. Kk. 22. Papouch, a, m. Smil. Vz Papuch.
Papoušek, vz Papuch.
Papouškový. P. péro, barva. Papagei-.
Ros. Paprač, e, m., Wühler, m. Rk.
Paprať, i, f., kapradí, nepravá glossa vMV.
Pa. Papratka, y, f., aspidium, tráva. Schd.
II. 261. Dle FB. 2.: athyrium. Paprati; papřiti, il, en, ení, na Slov. =
babrati, piplati, rýpati, wühlen, scharren, stochern; špiniti, beschmutzen. Jg. — kde. Kuroptva paprá v zemi chtějíc vejce snésti. Jg. — se kde = piplati se. Slepice se pa- praly v písku. Cf Babrati. — se s čím. Bern. Paprč, e, m. P-če jsou kopyta rozdělená
jako u skotu, u kozy, srnky a také u kočky, psa, zajíce atd. Na Mor. Mrk. Paprče, í, pl., f. = ruce (převzdívka). Na
mor. Zlínsku. Brt., Mtl., Hý. Vezmi to do paprčí, in die Pratzen. Mřk. Vz Paprček. Paprček, čku, m., na Slov. pazneht, die
Klaue. Bern., Ssav. — Dám ti po paprčkách. Pik. Vz Paprče. Papřice, e, f., lépe než papryce, kypřiče =
železo, na němž se svrchní mlýnský kámen otáčí, das Mühleisen. Us., Jg. Paprika, vz Pepřika, Bž. 36.
Paprikovaný. P. maso, Paprikafleisch.
Dch. Papřiti se v čem: v nose (šťourati), sto-
chern. — se čím. Ve Slezsku. Vz Paprati. Paprotka, y, f., osladič obecný, který
v mechu na bucích roste, kořeny jeho jsou sladké, polypodium vulgare. Na Moravce. Tč. Paprsek (zastr. poprsek), papršek, pa-
prslek, papršlek, gt. sku, šku, slku, šlku, novější: sleku, šleku, m. Vz Bž. 33. — P., část světla od tělesa k tělesu v rovné čáře se pohybující náramnou rychlostí, der Licht- strahl. Jg. P. každá přímá čára, v které se nějaká věc s velikou rychlostí pohybuje, jako |
||
|
|||
Předchozí (490)  Strana:491  Další (492) |