Předchozí (188)  Strana:189  Další (190) |
|
|||
189
|
|||
|
|||
špendlíky. Na Valaš. Nl. Vz Vojtěch. — T.,
y, m. T. Ant. 1826. Jg. H. 1. 643. — T. Frant. 1804. Jg. H. 1. 643., Šb. H. 1. 300. — T. Jan, nar. 1797., spis. Jg. H. 1. 643. Cf. S. N. Trnkati = drnkati, klimpern. Na Ostrav.
Tč. Trnkoplodný, Schlehen erzeugend. Jg.
Trnkovica, e, f. = povidla ve sladkém
mléce syrovém rozředěná. Cf. Trnka. Na Mor. Brt. Trnkovišně, ě, f. = slíva rakouská,
střemcha mahaleb, padus mahaleb, prunus mahaleb. Rstp. 481. Trnkový = od trnky, Schlehen-. T. květ,
pecky, víno. Us. Trnobranský, ého, m., osob. jm. T. Václ.,
spis. Jg. H. 1. 643. Trnobrany, dle Dolany, ves u Liběšic.
PL. Trnokřín, u, m., catesbea, die Dornlilie.
Šm. Trnokřížový svaz, ligamentum tuberoso-
sacrum (spinososacrum). Trnol, u, m., aquartia, rostl. lilkovitá.
Rostl. Trnopuk, u, m. = měsíc máj, květen,
tráven, der Mai. Březen, za kamna vlezem; duben, ještě tam budem; trnopuk, s kamen fuk! Prov. Er. P. 70. Vz Máj. Trnoslíva, y, f. = slivka větší než trnka,
trnoslívka, prcavka, záhorka, slivoň prcavka, prunus insititia, die Krieche, Kriechpflaume, der Kriechling. Rstp. 477. Cf. Čl. Kv. 374., Schd. II. 308. Us. u N. Kdyně. Rgl. Trnouti, trnu, trň, trna (ouc), ul, utí =
třásti se, brněti, dřevěněti, mrtvěti, zittern, starren, beben. Jg. Od trBpB, rigere. Mkl. B. 428. T. místo trpnouti. Listy filol. 1877. 303. (Gb. ), Bž. 47. — abs. Bezednou pro- pasť zahlídna všechen jsem trnul. Sych. Trnó chlapci, trnó, už jich vezó k Brnó. Sš. P. 574. Všichni trnuli. BR. II. 142. a. Voda trne, german. m.: tuhne, mrzne. Jg. — čím (proč): strachem, zimou, V., udi-
vením, Us., děsem. Dch., V. — komu. Trne mi noha, ruka, Ros., srdce, Kom., zub. Us. Až mi srdce trnulo na to hledě. Brt. S. 114. — kde. Žíly v těle trnou. L. Hrůzou mi
v těle kosti trnou. Kom. — od čeho. Od leknutí všechen trnu. Ros. — oč: o své panství. Ráj. — nad něčím. Br. — kdy. Při udeření blesku vždy trne. — po čem. Kysela jim navařil, až po něm zuby trnuly. Č. Trnov, a, m., něm. Trnow, ves u Opočna.
PL. Trnová, é, f., něm. Trnowey, ves u Lito-
měřic; něm. Trnowa, vsi a) u Skalska, b) u Pardubic, c) u Manetína, d) u Dobříše, e) u Zbraslavi; něm. Dornhof, dvůr u Ka- šperských hor; něm. Tirna, ves u Domažlic. PL., Tk. I. 626., II. 551., III. 87., V. 194., S. N. Trnovanský, ého, m. T. z Trnovan a z Je-
lení hory, rodina erbovní v Litoměř. Vz S. N. Trnovany, dle Dolany, něm. Trnowan,
ves u Litoměřic; něm. Turn, ves u Te- plice; něm. Tyrnovan, ves u Žatce. PL., Tk. I. 78., Tf. 286., S. N. |
Trnovatosť, trnovitosť, i, f., dornige
Beschaffenheit. Ros. Trnovatý, -vitý = plný trnů n. trní,
dornig, stachelig. V. Strom při pařezu t. Ler. T. hloh, Um. les., pole. Trnovčí, n., něm. Trnowetz, samota u
Mníška. PL. Trnovec, vce, m., mě. Dreikirchen v Sedmi-
hradsku. Bern. Trnoví, n. = trní. Ros.
Trnovice, e, f. = hůl trnová, trnovka,
der Dornstock. D. Trnovisko, a, n. = trnoviště. Aqu.
Trnoviště, ě, n. = místo, kde trní roste,
vepretum, die Hecke. Ler., Rstp. 508. Trnovitý. Vz Trnovatý. T. vypuklina
nebo násadec (na kosti), der Stachelfortsatz. Nz. Trnovka, y, f. T. česká, truncatula se-
micylindrica, mechovka. Vz Frč. 195. — T., vz Trnovice, Trňák. Trnovník, u, m., akacie, robinia, die
Robinie. T. obecný, r. pseudacacia, leporatý, r. viscosa, štětinatý, r. hispida. Rstp. 374. Cf. Čl. Kv. 385., Kk. 256., FB. 104., Slb. 542., Schd. II. 312. — T. = nápoj z trnek, der Schlehenwein. D. Trnovo, a, n., mě. v Bulharsku. Vz S. N.
Trnový = co z trní jest, Dorn-, Dornen-,
Schlehen-. Strsl. trsnovb, spineus, příp. -ovB. Mkl. B. 231. Kristus t-vú korunu má na hlavě, ani s drahým kamením perlovú. Hus I. 175. T. plot, koruna, V., hůl (tr- novka), ohrada. Šp. — T. = bodlavý, dornig, stachelig. T. křoví. V. Spatřil jsem tam dvě růže t-vé. Slez. ps. Šd. — T., přen. T. sval, der Dornmuskel. Nz. lk. Řeka t., torrens spinarum. BO. Cesta k spáse je trnová, ale cíl je štastlivý. Na Slov. Tč. — T. pes, bo- dlavý pes, ryba, spinax, der Dornhundfisch. V. — T. lopouch, acanthus mollis, der Bä- renklau. Bern. — T. vrabec, arundinetus. Žid. Trnož, e, trnože, e, f.; trnož, e, m. =
podnoží u stolu, spojidlo noh stolu, der Fusstritt, das Tischgestell. Ťukel jsem si na t.: Jakú večeřu máš ? Sš. P. 665. Míti nohy na t-ži (= býti pozván k hodům). Us. — T. pod nohy = stolička. V. Chtějí se t-že na lavice stavěti (poddaní chtějí na pány hráti). Vz Pyšný. Sych., Č-, Lb. Trnoží, n. = trnož. Na Mor. Bkř.
Trnožilný = trnatý, dornnervig. T. list,
jehož žebra a žíly v trny se prodlužují. T. pcháč hralovitý. Rst. 508. Trnožka, y, m., osob. jm. — T., y, f. =
podstávka pod polena, jež se mají pilou pře- řezávati, das Gestell. Trnucha, y, f., catesbaea, die Katesbäe.
T. dlouhokvětá, c. spinosa. Rstp. 812. — T., scomberoides, ryba. Krok. I. d. 107. Trnutí, n., das Beben, Zittern, Starren;
Entsetzen. Mám t. zubů. Us. T. rané, der Wundstupor. Nz. lk. Trnuvka, y, f., der Schlehdornstock. Us.
u Místka. Škd. Vz Trnovka. Trny, dle Dolany, dvůr u Tovačova na
Mor. -tro, přípona jmen podstatných: jitro,
strsl. utro m. ustro, játra, jádro n. játro (vnitrní), patro. Mkl. B. 174. |
||
|
|||
Předchozí (188)  Strana:189  Další (190) |