1117

Cektování. Výb. I. 1217.

Celák, a, m., 1. henos, 2. oritis, hmyz.
Šm.

Celar, a, m. C. z Rosenthalu. Blk. Kfsk.
1291.

Celdon, u, m. = celdoun. U N. Bydž
Kšť

Celdoun, u, m., vz Celdon, Cedulín.

Celduně, ě, f. = vlaštovičník. Rstp. 63.

Cele. ad 1. Věz to c. Čch. Bs. 94., Výb.

II. 10. Jenž jim c. oddán byl. Us. Aby se
to c. naplnilo. Št. Kn. š. 59. Kdožby jaké
postavy buď v cele aneb krojem (na kusy)
prodával. Art. souken. řádu meziříč. —
Postquam ad solidum sive integritatem la-
boris pervenerunt, quod vulgariter czele
vocatur. Urbář 1399. vyd. Emler. 89. — Ad 2.
Kdokoli přeje si, aby c. dobře se měl, přej
si toho opravdově. Kom. Ni jie kdy cělě
pozúziu. Alx. (Anth. I. 3. vyd. v. 33.).

Celeberrime, titul dra. lékařství. Sb. uč.

Celec, lce, m., unverritzte Erde, das un-
berührte Erdreich unter dem Ackerfelde.
Slov. Ssk., Loos.

Celek. Hospodářský c. (hospodářství);
hlavní c, der Hauptkomplex. Sl. les. Něco
v přehledný c. sestaviti, sebrati, spořádati
a p.; C. umělecký. Us. Pdl. Ve velkém
celku, im Grossen und Ganzen. Dch. C. ná-
rodní, politický ; Země česká jest přirozený
c. zeměpisný. Šmb. S. I. 38. C. statní. J.
Lpř. Děj. I. 1. Země císařství rakouského
činí souvislý c. Kř. Stat 4 Pevný, harmo-
nický celek. Mus. 1880. 424. V celku (o zboží
v kuse) se to nedělá hezky. Us. Blř. Keď
som celkom dokonaný (do čista zemdlený).
Němc. VII. 24. Celkem vůbec, im Grossen
und Ganzen. Dch. Podnebí tamní jest cel-
kem zdravé. J. Lpř. Teraz si falešný, už
si celkom iný. Sl. ps. 73. V celku vzato,
lépe: to vše uváživ (uváže, uvážíce). Mtc.
IX. 194.

Celembati = kolembati. Slov. Phld. V.
70.

Celení = hojení. To mi bolesť bez c. Hr.
ruk. 107.

Celený; -en, a, o, ganz gemacht; geheilt.
Loos.

Celer = miřík, apium graveolens. Vz
Rstp. 713., Kk. 197., Schd. II. 300., KP.

III. 271., Slb. 580., Čl. 51., Čl. Kv. 338.,
FB. 91., Rosc. 158., Mllr. 14. C. listnatý či
lodyhový, kořenatý, Dlj. 18, hladký, erfurt-
ský, pražský, jablkový. Us. Pdl.

Celesť. Za Št. dolož: Kn. š. 192.

Celestin, a, m. Šfk. 181. — C, os. jm.
Vz Blk. Kfsk. 1291.

Celeti. O časování vz Listy filolog. 1884.
441.

Celetná ulice v Praze. Vz Tk. II. 154.,

IV. 169., 719., VI. 75., 261.
Celičký, vz Celý.

Celidon. Byl. 15. stol., Mllr. 32.

Celidonový. C. koření. Db.

Celigan, u, m. = celidon. U Freust. Dřk.,
bkd. C. pomáhá od štípání ve tváři a od
zlámanin. Val. Vck.

Celiganka, y, f., chelidonium, Schöll-
kraut, n. Ostrav. Tč.

Celík, u, m , Solidago, die Goldruthe. C.

obecný, s. virga aurea, kanadský, s cana-
densis. Vz Rstp. 868., Slb. 477., Čl. Kv.
188., FB. 42., Kram. Slov. 56. — C., der
Kern am Geschütz. Výstřel přes c. Čsk. —
C., v horn. das Mittel, der Pfeiler. C. ohradní
(okolo jámy, hl. tříd, těžných tratí atd.),
der Sicherheitspfeiler, ochranný (pod vrch-
ními předměty), der Sicherheitspfeiler, rudný,
das Erzmittel, těžný, das Abbaumittel, uhelný,
das Kohlenmittel, der Kohlenpfeiler. Hř. 5.

Celina = celosť, celek, soubor, der Kom-
plex, zusammenhängende Ländermasse. SI.
les., Lpř. Cf. Mkl. Etym. 28. C. statku, der
Güterkomplex, obecní, der Gemeindek., lesní,
der Forstk., c ovocných stromů, Obstbaumk.
Sl. les. -- C. = mrtvina. Brt. D. 202. — C =
hrouda, obal. Oráč nechává celiny. Mor.
Kurz. — C. — dno, spodní zem, spodek, der
Untergrund. Šp. — C. = celé ještě neroz-
dělané těžné pole, unverritztes, unverhauenes
Gebirge, Abbaufeld. Hř. 5 , Zhlk. Otvírati
na c-nu. Zhlk. — C. = žlutá hlína, z které
se cihly dělávají. Slez. Tč. — C. = sníh
nohou nedotknutý. Mor. D. 202., v Kunv.
Msk.

Celinatosť, i, f. = kontinentalnosť. Pal.

Celinec, nce, m = celina, spodek půdy,
der Bodenuntergrund. Šp.

Celinký = celičký.

Celinovitý. C. zem není dobrá na kob-
zole. Slez. Tč Vz Celina (konec).

Celistivý = celicí, hojící. Masť c. i ho-
jící. Sv. ruk. 333.

Celiston, u, m. = vlaštovičník. Rstp. 63.

Celistvosť, die Integrität, Totalität. Nz.

Celistvý. C. číslo, die ganze Zahl, Nz.,
dříví (nerozřezané), das Ganzholz, Sl. les.,
úsudek, Osv. I. 364., sloh, Krč. G. 183.,
funkce. Stč. Df. 3. Zdárné a c-vé jsou pa-
měti. Ler. C. kus kovu. Koll. Sr. 55.

Celitel, e, m., der etwas ganz macht;
Heiler. Šm.

Celiti. Vz Mkl. Etym. 28.

Celitosť. Otázka o c-sti týká se posled-
ních 12 veršů našeho evangelia. Sš. Mr. 4.

Celitý, massig. C. horstvo, Sté. Z. 793.,
kámen (nevrstevnatý), Bc. hornatiny. NA.
V. 548.

Celje. Tk. III. 171.

Celka, y, f., eine ganze Zahl; getrocknete
Rübe. Šm., Loos.

Celkosť, i, f., die Totalität. Šm.

Celkovati, ganz machen. Loos.

Celkovice, byla ves v Táborsku. Tk.
Žk. 61., Sdl. Hrd. III. 22., IV. 142., 152.
Celkovitosť. Zeměpisná c. vlasti naší.
Šmb. S. II. 140.

Celkovitý. C. příčina, Posp., koncepce.
Šmb. I. 455. C. odrodění-se. Nitra VI. 237.
V bot. = díl svou určenou velikosť a roz-
vinulosť mající. Rst. 402.

Celkovule, e, f., der Einheitswille. Am.

Celkový, Total-. C. dojem, výsledek,
obraz věci, soud, das Total-, Gesammtur-
theil, Dch., výkaz, Šp., výkon, Sl. les., pře-
hled, Ndr., ráz něčeho, Stč. Zem. 707.,
úmrtnosť, Us. Pdl., myšlénka. Osv. I. 370.

Cellerové z Rozentálu. Vz Sdl. Hr. I.
253.



	1117

	Cektování. Výb. I. 1217. Celák, a, m., 1. henos, 2. oritis, hmyz. Šm. Celar, a, m. C. z Rosenthalu. Blk. Kfsk. 1291. Celdon, u, m. = celdoun. U N. Bydž Kšť Celdoun, u, m., vz Celdon, Cedulín. Celduně, ě, f. = vlaštovičník. Rstp. 63. Cele. ad 1. Věz to c. Čch. Bs. 94., Výb. II. 10. Jenž jim c. oddán byl. Us. Aby se to c. naplnilo. Št. Kn. š. 59. Kdožby jaké postavy buď v cele aneb krojem (na kusy) prodával. Art. souken. řádu meziříč. — Postquam ad solidum sive integritatem la- boris pervenerunt, quod vulgariter czele vocatur. Urbář 1399. vyd. Emler. 89. — Ad 2. Kdokoli přeje si, aby c. dobře se měl, přej si toho opravdově. Kom. Ni jie kdy cělě pozúziu. Alx. (Anth. I. 3. vyd. v. 33.). Celeberrime, titul dra. lékařství. Sb. uč. Celec, lce, m., unverritzte Erde, das un- berührte Erdreich unter dem Ackerfelde. Slov. Ssk., Loos. Celek. Hospodářský c. (hospodářství); hlavní c, der Hauptkomplex. Sl. les. Něco v přehledný c. sestaviti, sebrati, spořádati a p.; C. umělecký. Us. Pdl. Ve velkém celku, im Grossen und Ganzen. Dch. C. ná- rodní, politický ; Země česká jest přirozený c. zeměpisný. Šmb. S. I. 38. C. statní. J. Lpř. Děj. I. 1. Země císařství rakouského činí souvislý c. Kř. Stat 4 Pevný, harmo- nický celek. Mus. 1880. 424. V celku (o zboží v kuse) se to nedělá hezky. Us. Blř. Keď som celkom dokonaný (do čista zemdlený). Němc. VII. 24. Celkem vůbec, im Grossen und Ganzen. Dch. Podnebí tamní jest cel- kem zdravé. J. Lpř. Teraz si falešný, už si celkom iný. Sl. ps. 73. V celku vzato, lépe: to vše uváživ (uváže, uvážíce). Mtc. IX. 194. Celembati = kolembati. Slov. Phld. V. 70. Celení = hojení. To mi bolesť bez c. Hr. ruk. 107. Celený; -en, a, o, ganz gemacht; geheilt. Loos. Celer = miřík, apium graveolens. Vz Rstp. 713., Kk. 197., Schd. II. 300., KP. III. 271., Slb. 580., Čl. 51., Čl. Kv. 338., FB. 91., Rosc. 158., Mllr. 14. C. listnatý či lodyhový, kořenatý, Dlj. 18, hladký, erfurt- ský, pražský, jablkový. Us. Pdl. Celesť. Za Št. dolož: Kn. š. 192. Celestin, a, m. Šfk. 181. — C, os. jm. Vz Blk. Kfsk. 1291. Celeti. O časování vz Listy filolog. 1884. 441. Celetná ulice v Praze. Vz Tk. II. 154., IV. 169., 719., VI. 75., 261. Celičký, vz Celý. Celidon. Byl. 15. stol., Mllr. 32. Celidonový. C. koření. Db. Celigan, u, m. = celidon. U Freust. Dřk., bkd. C. pomáhá od štípání ve tváři a od zlámanin. Val. Vck. Celiganka, y, f., chelidonium, Schöll- kraut, n. Ostrav. Tč.	Celík, u, m , Solidago, die Goldruthe. C. obecný, s. virga aurea, kanadský, s cana- densis. Vz Rstp. 868., Slb. 477., Čl. Kv. 188., FB. 42., Kram. Slov. 56. — C., der Kern am Geschütz. Výstřel přes c. Čsk. — C., v horn. das Mittel, der Pfeiler. C. ohradní (okolo jámy, hl. tříd, těžných tratí atd.), der Sicherheitspfeiler, ochranný (pod vrch- ními předměty), der Sicherheitspfeiler, rudný, das Erzmittel, těžný, das Abbaumittel, uhelný, das Kohlenmittel, der Kohlenpfeiler. Hř. 5. Celina = celosť, celek, soubor, der Kom- plex, zusammenhängende Ländermasse. SI. les., Lpř. Cf. Mkl. Etym. 28. C. statku, der Güterkomplex, obecní, der Gemeindek., lesní, der Forstk., c ovocných stromů, Obstbaumk. Sl. les. -- C. = mrtvina. Brt. D. 202. — C = hrouda, obal. Oráč nechává celiny. Mor. Kurz. — C. — dno, spodní zem, spodek, der Untergrund. Šp. — C. = celé ještě neroz- dělané těžné pole, unverritztes, unverhauenes Gebirge, Abbaufeld. Hř. 5 , Zhlk. Otvírati na c-nu. Zhlk. — C. = žlutá hlína, z které se cihly dělávají. Slez. Tč. — C. = sníh nohou nedotknutý. Mor. D. 202., v Kunv. Msk. Celinatosť, i, f. = kontinentalnosť. Pal. Celinec, nce, m = celina, spodek půdy, der Bodenuntergrund. Šp. Celinký = celičký. Celinovitý. C. zem není dobrá na kob- zole. Slez. Tč Vz Celina (konec). Celistivý = celicí, hojící. Masť c. i ho- jící. Sv. ruk. 333. Celiston, u, m. = vlaštovičník. Rstp. 63. Celistvosť, die Integrität, Totalität. Nz. Celistvý. C. číslo, die ganze Zahl, Nz., dříví (nerozřezané), das Ganzholz, Sl. les., úsudek, Osv. I. 364., sloh, Krč. G. 183., funkce. Stč. Df. 3. Zdárné a c-vé jsou pa- měti. Ler. C. kus kovu. Koll. Sr. 55. Celitel, e, m., der etwas ganz macht; Heiler. Šm. Celiti. Vz Mkl. Etym. 28. Celitosť. Otázka o c-sti týká se posled- ních 12 veršů našeho evangelia. Sš. Mr. 4. Celitý, massig. C. horstvo, Sté. Z. 793., kámen (nevrstevnatý), Bc. hornatiny. NA. V. 548. Celje. Tk. III. 171. Celka, y, f., eine ganze Zahl; getrocknete Rübe. Šm., Loos. Celkosť, i, f., die Totalität. Šm. Celkovati, ganz machen. Loos. Celkovice, byla ves v Táborsku. Tk. Žk. 61., Sdl. Hrd. III. 22., IV. 142., 152. Celkovitosť. Zeměpisná c. vlasti naší. Šmb. S. II. 140. Celkovitý. C. příčina, Posp., koncepce. Šmb. I. 455. C. odrodění-se. Nitra VI. 237. V bot. = díl svou určenou velikosť a roz- vinulosť mající. Rst. 402. Celkovule, e, f., der Einheitswille. Am. Celkový, Total-. C. dojem, výsledek, obraz věci, soud, das Total-, Gesammtur- theil, Dch., výkaz, Šp., výkon, Sl. les., pře- hled, Ndr., ráz něčeho, Stč. Zem. 707., úmrtnosť, Us. Pdl., myšlénka. Osv. I. 370. Cellerové z Rozentálu. Vz Sdl. Hr. I. 253.