Předchozí (600)  Strana:601  Další (602) |
|
|||
601
|
|||
|
|||
Plunkovka, y, f., harpa, plž. Krok.
Plunšišký, plničičký, ganz voll. Nastískal
si ho plnú plunšiškú kapsu. Slov. Km. Plural, u, m., z lat., numerus pluralis,
počet množný. Vz Počet. Plus, lat. = více. a + b = a více b, 3 + 5
= tři více pět. Nz. Plusk, u, m., slovce hlahol podobný vy-
tvořující, plitsch, platsch. — P., pluskání, vz Piuskatr, das Plätschern, Geplätscher. — P., plusky, pl.= slota, nepohoda. Brt. Pluskačka, y, f. = pluskota. U Ostrav. Tč.
Pluskati; plusknouti, sknul a skl, utí,
na Mor. a Slov., u nás více: plískati, plät- schern, platschen. — abs. Prší, až pluská. Zlob. — čím. Ryba ohonem pluská. L. — koho, co = pocákati, bespritzen; pomazati, kančiti, beklecksen; plesknouti (přes tvář), eine Ohrfeige geben. Plk., D. — čím komu kam: blátem v oči. L. Plusquamperfekt-um, a, n., z lat., čas
předminulý, značí děj v minulosti před jiným dějem též minulým již ukončený. Slovanský jazyk tento čas opisuje: byl jsem přišel. Gb. Vz Čas (I. 160. a). Na Mor. častěji se slyší: Jednúc to byl větr vyvrátił, tož sme to moseli znovy stavět. Na vesno sem to byl kúpił a už sa to potrhalo. Rany sem kdysi byl počul. Brt. Vz také Bž. 169. Plúšče uderily = pluhy. Na Mor. Brt. Vz
Pluha. Plúšť, i, f., na Slov. = plíšť, plískanice,
Regenwetter, n. Koll., KB. Plúť, vz Plouti 2.
Pluta, y, f., na Mor. a na Slov. = slota,
prška, plískanice, böses Wetter, Regenwetter, n. P. škaredá. Jg., Tč. Plutarch-os, a, m., spisovatel a filosof
řecký v 1. stol. po Kr. Vz S. N. Plůtek, tku, m., malý plot, kleiner Zaun.
Us. Plutí, n., plování, das Schwimmen. V. —
P., plavení, das Schiffen. Hlas. Plůtko, a,n. = pletka. P. na sluky, D.,
kvíčaly atd. Šp. Plutnatý kladivník, cestrum suberosum.
Rostl. Plutokracie, e, f., z řec., panování bo-
hatých, šlechta zakládající se na bohatství. S. N. Pluton, a, m., W.ovto)v, "Aiátjc;, lat. Dis,
syn Kronův, bratr Diův, vládce podsvětí. Vz S. N. Plutonism-us, u, m., z Гес, jest theorie
geologická, dle níž povstaly nevrstevnaté hory, zvl. prahorní jako žula, syenit, diorit atd., z ohnivého roztoku původně žhoucí země. Vz S. N. Plutý Němec, ein Stockdeutscher. U Opav.
Pk. Pluvati, na Mor. a na Slov. plovati. —
Výb. II. 62. Pluvial, u, m., z lat., plášť do deště; roucho
kněžské plášti podobné, der Vesper-, Regen- mantel, m.; ein mantelähnliches vorne offe- nes Priesterkleid. Rk. Vz Bž. 117. Pluvina, y, f., slina, der Speichel. U Pří-
bora. Mtl. Pluznička, y, f., klevetnice, Klatscherin,
f. Na Slov. |
Pluzník, a, m. = pluznivec. Bern.
Pluzniti, il, ěn, ění, na Slov. = klevetati,
žváti, klatschen. — co proti komu. Baiz. Pluznivec, vce, m., žváč, Klatscher, Plau-
derer, m. Slov, Pluznivosť, i, f., klevetnosť, Plauderhaftig-
keit, f. Slov. Pluznivý, na Slov., klevetný, pleskavý,
plapperhaft. Bern. Plužec, žce, m., náčiní tesařské, eine Art
Hobel? Boč. exc. Plužice, e, f., druh pluhu s rukověťmi. —
P., železo na nákolesníku, das Eisen am Hakenpfluge. Us. Plužina, y, f., pole pluhem orné, ein pflug-
bares Feld. Us. — P., orní půda, das Acker- land. Pta. Plužiště, ě, n. = plužina. Kromě plužišť,
jakož ku dvoru příslušejí i sady. Půh. 269. Plužiti, il, ení. — komu: Zdraví mu pluží
= slouží. Llk. Pluživo, a, n., náčiní orné, Ackergeräthe,
n. Berg. Plužná, é, f., Pluschna, ves u Bělé. PL.
Plužňák, u, m., nebozez k vrtání koleček
plužních, Pflugradbohrer, m. D. Plužně, ěte, n., plužní kolečko, Pflugrad,
n. Má oči jako plužňata (veliké). Us. (Vorlík). U Chrud. Kd. Plužné, ého, n., prkno u pluhu, které
zemi odvrhuje, odháňka. V Příbramsku. Sbk. L. Plužní, plužný, co k pluhu náleží, Pflug-.
P. hlava (plaz), železo (radlice), zub (krojidlo). čertadlo, kleče, V., kolečko, vůl, dobytek, D., sekera. — Jg. Vz Pluh. Plužnice, e, f. — vlačiha, die Pflugschleife,
-schleppe. Us. u N. Bydž. Mý. Plužník, a, m., der Pflugbauer. Veleš.
Plvač, e, m , der Spucker. V. — Plvačka,
y, f., die Spuckerin. Jg. Plvati, vedlé plivati (Bž. 32.), vz Plíti.
Plvěti, ěl, ění = dštíti, vláhu pouštěti,
giessen, ausströmen lassen. — со komu k čemu. I plvěl jim mannu k jedení. Ž. 77. 24. — co kam. A plvěl na ně jako prachem maso. Ž. 77. 27. Plvouz, a, m., pilvous, filous, curculio
frumentarius, Kornwurm, m. Us. Plyhatěti se = plouhati se. Us. Bf.
Plymouth (Plýmödsh), a, m., mě. v Anglii.
Bž. 121. Plyn, u, m., z koř. plu (plu-ji). Mk. Das
Gas. P., každé těleso, které za okolností obyčejných jest ve skupenství vzdušném na rozdíl těch, která z tělesa obyčejně pevného neb kapalného se vyvíjejí a opět sama v kapa- linu neb pevné těleso přecházejí a páry slovou. P-ny, jež schlazováním neb stlačováním nebo obojím zároveň ve skupenství kapalné pře- vésti lze, slovou p. stažitelnými, ty pak, jichž nelze takto proměniti, stálými. P. světelný či svítiplyn, Leuchtg., jest p. jasným plame- nem hořící. Čistý p. světelný jest uhlovodík. P. báňský či bařinný jest též uhlovodík ale pouze s polovičkou uhlíku. P. třaskavý, Knallg., zapálen jsa náhle s velikým výbu- chem shoří (slove také buchavka). S. N. P. kamenouhelný, olejný. Vz Šfk. 105., 107., 106., 33., KP. II. 381., 382., 91. P. kychtový, |
||
|
|||
Předchozí (600)  Strana:601  Další (602) |