1194

Čés. Do čésa-liž jest toho? Č. to ví.
Koll. St. 49.

Česák na koně = hřbelec, hřebelec, hřeblo,
hřbílko. Čsk. — Č. = druh salátu. Us. Pdl.

Česal, a, m. Č. Matěj. Blk. Kfsk. 1093.

Česanka = hladká vochle; rozčesaná kou-
del. Hk., Dlm.

Česaný, gekämmt, gestriegelt, geprügelt,
gepflückt. Česání, Česati. Č. příze, Dch.,
vlna. Lpř. — Č. = prohnaný, chytrý, pfiffig.
To je sedlák č-ná! U N. Kdyně. Rgl.

Česárna, y, f. = kde se češe. V Mor. Orl.
Jdr.

Česati. Cf. Mkl. Etym 35. — co: višně,
Št. Kn. š. 77., kámen (otesávati, hladiti).
Hk. Byli by své záhuby nikdy nepykali
věčné, jiežto nynie mnozí uši své češie.
Troj. (Výb. II. 127.). — koho. Maměnka
ju č-la, do vrkůčka splétala; Dy mne ona
češe, to krev ze mne teče. Sš. P. 436., 160.

— čím. Žulte vlasky č-la, č-la jich hřebe-
nem. Sš. P. 439. Česáš se jeho hřebenem
(máš ho ráda; tancuješ, jak on píská). Dvrský.

— odkud. Zdali s bodlivého dřievie fíky
češí? Krist. 42. a. — komu. Dy mi hlavu
češe, to mi z ní krev teče. Sš. P. 160. —
kde. V niež (v zahradě) ovoce, róže budu
č. Výb. II. 20. Na trní nečeší fíkóv. ZN. —
kam. Kam to češeš (= běžíš) ? Us.

Česenek = česnek. U Kraskova a j. Brnt-
Česeže. Vezmi strdi ruožené, česeže (= ce-
zené) lot Orig.: collati mellis. Sal. 96. 4.,
238.

Česie = Češi. Č. za niem jako krupo-
bitie. Rkk. 55.

Česko, a, n. = Čechy. Slov. Ssk.

Českopolský. Koll. I. 35.

Českosť, i, f., das böhmische Wesen.
Km. 1855. 319.

Česky. Po česku. Vz Bž. 127. Ač řku
česky: Střezte se lichvy; Č. čísti. Št. Kn.
š. 174., 3.

Český. Č. sklo draselnaté, Kaliglas, n.,
lesnický spolek, Sl. les., dort, Šp., právo,
Us., duše, kronika, Dal. 123., 181., klenutí,
Bc., míra, vz Míra, knihy. Št. Kn. š. 3.
Zbraně s sebe odmítali, český stín jim smrtí
byl. Koll. Zp. I. 33. — Čeští bratří Vz
Bratr, S. N. II. 522. — Č. jazykem před
zemským soudem všichni mluviti mají i cizo-
zemci ; Č. jazykem dsky zemské psány býti
mají. Jir. Zř. zem. C. 9, H. 19., Žer. Záp.
II. 182.. Cor. jur. IV. 3. B. VIII. Č. kancelář.
Žer. Záp. II. 182. O č. jazyku vz také v Jg.
Slovsn. 3. Český šajnů = 3 kr., český stříbra
= groš. Opavsky. Brt. D. 204. — Č. Poutník,
noviny. Vz Bačk. Pís. I. 229. — Č. Lidomil,
pis. Vz Bačk. Pís. 1. 258. — Č. Museum časo-
mělo tyto názvy: Národní č. museum; ve
stanovách: Vlastenecké mus. v Čechách;
od r. 1847.: České mus., a o od r. 1855.:
Museum království českého. Vz o založení
jeho také Bačk. Pís. I. 295., 306. a Dějepis
jeho sepsaný Tieftrunkem. O časopise Musea
čes. vz Bačk. Pís. I. 312. — Č. Ves, Böhmisch-
dorf, ves u Jablonného. — Č. Dvůr,Bohmisch-
Pfaffendorf, osada u Něm. Brodu. — Č. Mlýn,

Böhmische Mühle, u Jihlavy. — Č. Brod, vz
Brod. — Č. Dub, vz Dub. — C., ého, m.,
osob. jm. Ten oheň vyšel od Jana Českého.
Kron. hrad. Tč. — Č. Vojt., prof. a okres.
školní dozorce v Jindř. Hradci.

Česla, e, f. = česle. Slov. Ssk.

Česlav, a, m., os. jm. Vz Šf. Strž. II.
269.

Česle = česlo, zbranidlo, jesle, šprle, br-
lení, prlení, záplava, der Fluthpfahl, die
Rechenstange, Rechenspindel, der Rechen-
stock, -klotz, der Rechen zum Holzfangen,
beim Durchlass, Eisrechen, Rechenzinken;
č. plavební, die Flossrechen, košová, Stein-
korbrechen, jehlancová, Bockrechen; pažení
č., die Rechenverschalung, stěna česlí, die
Rechenwand. Šp., Sl. les., Kram. Slov. 75.
Cf. Mkl. Etym. 35.

Česlice, vz Česle.

Česlicový, Rechen-. Č. sloup, der Rechen-
pfeiler, SI. les.; jez, die Nadelwehre. Zpr.
arch.

Česlo. Vz Česle, Mkl. Etym. 35. Gelesen
oprav v: čelesten. -- Č., cardia, ostium ven-
triculi, v zool., der Magenmund. Nz.

Česmin, u, m., quercus ilex, ilex aquifo-
lium, die Stechpalme, Stecheiche, rostl. Hk.
exc.

Česmina, y, f. = česmin. Sl. les. Cf. Mz.
v List. filolog. VII. 32., Jir. Obrazy 136.,
Mkl. Etym. 35.

Česminovitý. č. rostliny, aquifoliaceae.

Česminový. Č. dřevo, das Stechpalme-
holz. Šp.

Česnáček, alliaria. Č. obecný, a. offici-
nalis. Vz Rstp. 81., Mllr. 44., Rosc. 145.,
Čl. 16., Čl. Kv. 296., Kk. 214., FB. 76.,
Slb. 713.

Česnačka, y, f. = česnekovice, česneková
polívka, die Knoblauchsuppe. Mor. Šd.

Česnak, u, m. = česnek. Slov. Sb. sl. ps.
I. 171.

Česnečina, y, f., vz Česnáček.

Česnečka, y, f. = česnačka. Na Policku.
Kšá. U Olom., Sd., u Litovle, Kčr., u Jílo-
vého. Mý.

Česnek, aleum, Byl. 15. stol., allium.
Bartol. Göm. Cf. Mkl. Etym. 35. Planý č. =
ožanka česneková, teucrium stordium, eine
Gamanderart. Rstp. 1198. Č., allium, der
Lauch. Č. devaterník, a. victorialis; planý,
a. ursinum (a. fallax. Němc. IV. 415.); ryzí,
a. Moly; obecný, a. sativum; č. por, a. por-
rum; č. dikopor, a. amploprassum; č. luk,
a. vincale; č. ořešec, a. scorodoprassurn; č.
zelný, a. oleraceum; č. pažitka, a. schoeno-
prassum; č. cibule, a. cepa; č. ošlejch, a.
ascalonium; č. cevnatý, a. fistulosum. Vz
Rstp. 1585.—1590. Č. vodní, teucrium scor-
dium, der Lachenknoblauch. Bartol. Göm.—
Cf. Čl. 148., Slb. 193., 203., Čl. Kv. 123.,
Kk. 124, 125., S. N., KP. III. 271., FB. 19.,
Mllr. 10., 104., Rosc. 110., Sbtk. Rostl.
296.—298. Nes č. atd. Smil.

Česneková, é, f., les na Vsacku. Č. by-
lina. Mllr. 44.