sb157-05 0..8296

689

Vindikovati si co = jako vlastnictví
sobě osobovati, sich als Eigenthum anmassen,
zurückfordern.

Vindiš, e, m., os. jm. Us. Šd.

Vindra, y, f., vz Vinda.

Vindryshonec, nce, m., der Pfennig-
scharrer. Mus. V. 263.

Vinduška, y, f., Winduschka, mlýn u
Votic. PL. — V., virus. V.

Vindyš, e. m. V. Jos., farář u spisov. †
24/12 1857. Vz Šb. H. 1. 301.

Vinec, víněc, nca, m. = vínek, der Kranz.
V. preclíků se dostáva u Frýdka za 5 kr.
Na Ostrav. Tč. — V., Winetz, ves u Ml.
Bolesl. PL.

Víneček, čka, m., das Kränzchen. Vz
Věnec.

Vinečka, y, f. = malá vina, eine kleine
Schuld. Zabil Adam Evičku pro maličkú
v-čku. Sš. P. 138.

Vínečko, a, n., vz Víno.

Vínečný, Úřad v-ných hor, das Bergamt,
dem der Bergmeister präsidirte und das
Weinbergrecht behandelte. Gl. 363.

Vinejš, e, m. V-ši, tortricida, hadi ma-
jící hlavu slabě oddelenou, ústa sotva roz-
chlípitelná, ocas kratičký tupý. V. červený,
tortrix scytale, turecký, eryx turcica. Vz
Frč. 328.

Vínek, nku, m., zvl. vazadlo okolo čela
atd., das Diadem. Tomu bych dala vienek
svoj s hlavy. Rkk. Pokud já mám můj ze-
lený vienok (na hlavě). Na Slov. Z kapu-
sného hlúba spadla a bolo po vienku (o
padlé panne). Mt. S. I. 99. Korunný v., das
Diadem. Vz Věnec. — V., das Taufband, u
Opavy uzélek. Klš. Král daroval jej (scho-
dek) rok na to druhorozenému synu Svato-
plukovu co kmotr do vínku. Ddk. II. 395.
Při křtu kladou kmotři dítěti peníze na pa-
mátku do vínku. Peníze do vínku. D. Ani
za vídeňský dítěti do vínku nedal. Sych.
— V. = závdavek, dos. Zákony světské vy-
žadovaly ještě vínek, čímž nevěsta od ro-
dičů byla jaksi koupena. Ddk. IV. 303. —
V. = hra muzikantů ženichovi před svatbou.
Na Zlínsku. Brt. (Mtc. 1878. 133. ).

Vinen, vz Vinný.

Vinění, n., die Beschuldigung, Anklage.
Proti tomu činí odpor, že se jí v tak velikém
dluhu jejieho v. nezná než ve dvú zl. NB.
Tč.

Viněnka, y, f. = vinná jahoda, die Wein-
beere. I zdali sbierají s trnie v-ky a s bo-
dlákóv (n. s hlohožie) fíky (Mat. 7. l6. )?;
Protož nesbierají s nich lidé v-něk, jenž by
víno daly, aby duše věrných lidí obradovalo.
Hus II. 292., 294. (Tč. ). Hrozny, na jejichžto
stopce vinná zrna (v-ky) visí. Kom.

Vineta, y, f. = starodávné město slovan-
ské na pobřeží baltickém. Koll. Vz Volyn.

Vinětice, dle Budějovice, ves. Arch. 1.
529.

Vinětka, y, f., vz Vignette.
Víní, n. = vání, das Wehen. V. větru.
Jel., V., Háj.

Vinic, e, m., os. jm. Šd.

1. Vinice (vlastně: vinnice: svět-nice,
štěp-nice, Jg. ), e, vinička, y, f. = vinohrad,

trata révou vinnou posázená, der Weinberg,
Weingarten. Rst. 514. Vinice, V., D., Kom.,
vinnice. Br., V. Vinař vinici kopá. Kom.
V-ci řezati, Br., V., vysázeti, Břez. 244., Z.
wit. 106. 37., štěpovati, dělati, Ler., krýti,
kopati, z jara zdvíhati. 1592. Škodu na vi-
nicích dělati. Br. V. nová (novina, mladý
les. Šp. ). V-ci krýti révy zasaditi). V. vy-
podlomená. Hnojení, ošetřování, omlaďování
vinic. Us. Přední práce na vinici: odkrý-
vání, řezání, kopání (první, druhé, třetí),
dělání rozvodů, vrážení tyček, vázání, smí-
tání, plení, hnojení, sbírání, paběrkování,
přikrývání vinných kmenů. HN. V-ce řád-
kové (keře jsou sázeny v řádkách) a ma-
tené (v nichž keře nejsou v řádkách sázené).
Velké v. dělí se v menší, jež so čtvrťmi na-
zývají. Čk. 156. Klásti ve vinici rozvody;
révy podlamovati, tyčky nabíjeti, vrchy rév
sekati. 1592. Cf. Klobouk, Kopačka, Kozlík,
Kráče, Krecht. Podlom, Povaz, Přeložiti,
Kamenování, Řezba, Rozvod, Shoditi co,
Školka, Truhlice, Tyčení, Zakládání vinic,
Zdvížka. Vz o tom více také v Čk. 188.,
KP. V. 145. a násl. a o štěpování rév. Čk.
189. Kterýž vinici dělati má. Arch. I. 356.
Vinice má vyvolená, tak si mi učiněna
hořká přieliš; Aj dělník na vinici dělá;
Jako vinice zevnitř jest suchá a nelícná,
ale vnitř jest zelená a rozkošná, tak jest
cierkev svatá. Has 1. 298., 312., III. 14.
(Tč. ). Práva vinic. D. Než reví zokatí, hleď
v-ci skopati; Panna Maria na zasvěcený den
zavádí dělníky do vinice ven; Čím dříve
v říjnu opadává ve v-ci listí, tím úrodnější
bude rok příští; Do Jana Křtitele v dobrém
roce, polovic odkvetou v. Šk. Vinice jsou
bídnice; osení jistší živení, Č. V. bídnice,
chmelnice dělnice, pole hnojnice, ale louka
vždy si houká. V. bídnice, chmelnice pouhá
dělnice; zahrada, častá náhrada; louka, ta
si již fouká, dobré pole, neprodávej vole;
Vinice nechce modlitby ale motyky; Který
pán na své v-ci seje obilí, ten pán i s tou
v-cí zkobylí; a který pán má na své v-ci
rovno, ten pán i s tou v-cí stojí za hovno.
Kdyby byl sv. Bartoloměj sv. Matouše bra-
trem: byli bychom šťastnější ve vinicích,
protože co sv. Bartoloměj slíbí, sv. Matouš
zkazí. Šp. — V. libeňské u Prahy. O řím.
a řeckých v-cích vz Vlšk. 106. O českých
v-cích vz Tk. II. 552., IV. 5. Cf.: Hospo-
dářský. — V. Páně = úřad duchovního
pastýře, die Seelsorge. Bylo to víno z du-
chovní v. ducha svatého. Sš. Sk. 22. Ktožť
v tomto životě svých věcí hledá, ještěť jest
do v-ce božie nepřišel; V-ce naše zakvetla
jest, t. po všem světě kvietie dobrých ctností
rozplodila jest. Hus II. 65., III. 33. Na v-ci
Páně pracovati. Us.

2. Vinice, e, f., hájovna u Slabec; sa-
mota u Vyšehradu; Klein-Třemeschoves, ves
u Hořic; Weinberg, samota a) u Chrasti, b)
u Vysokého mýta, c) u Jičína, d) u Be-
rouna; Winic, samota u Čáslavi; Winice,
samota a) u Skalice, b) u Kutné hory, c) u
Ouval, d) u Zbraslavi; Winitz, ves u Králova
městce; Winize, samota u Běchovic. PL.

Vinický, Weinberg-, Weingarten-. V. bři-
dlice. Vz Kř. N. 256.