941

Masturbace, e, f. = onanie.

Mastýřov, a, m., míst. jm. Tk. V.. 126.

Mastyřovice, Mastiřowitz, ves u Štětí.
Blk. Kfsk. 318., Rk. Sl.

Masur, a, masurek, rka, m. = prase,
prasátko, mašík. Laš. Škd.

Maša, e, f. = mašina, veliký stroj na
vodě ku př. na plech, na hřebíky. Slov.
Němc. IV 390., Pokr. Pot. II. 191., Ssk.
Das Eisenschmelzwerk, der Floss-, Blase-
ofen. Šm. — M-, dle Bača = Mácha, Mašek.
Rk. Sl. Cf. Mach.

Mašan, a, m., os. jm. Arch. V. 314.

Maščenka, y, f. = omáčka ze sladkého
mléka moukou zahrkaného. Val. Brt. L. N.
I. 175.

Maše, pl., vz Maša.

Mašek, ška, m., os. jm. Cf. Mach. Mus.
1880. 371., D. ol. VIII. 515. — M. Fr. Jg.
H. 1. 598. — M. Ign., prof. gymn. v Praze,
nar. 1837. Vz Tf. H. 1. 3. vd. 9., 173., 178.,
181., Pyp. K. II. 293. — M. Jan Lad.,
řídící učitel na Smíchově, nar. 1828., f asi
r. 1886. Vz Tf. H. 1. 3. vd. 179., 199., 200.

— M., Maschek, sam. u Buděj. a u Ber-
nardic.

Mašíča, ete, n. = masíček, prasátko.
Mor. Brt. D. 150.

Masíček, čka, m., vz Mašíča. Mor. Brt,
D. 150.

Mašík, a, m. = prase, das Schwein. Vz
Mach, Mašíče, Pašík. Mor. Vck., Brt. L. N.
L 191., Mtl., Šd.

Mašín, a, m., os. jm.

Mašina = lokomotiva. M. už jede. Us.
Tč. Byl tu jak po mašině (hned). Us. Tkč.

— M. = tlustá ženská. Us. Kšá.
Mašinář, e, m., der Maschinenwärter

Hrk.

Mašiník, a, m., der Maschinenhändler.
Rk.

Mašinka, y, f. = malá mašina. Us. —
M. = sirka, das Zündhölzchen. Laš. Tč.
U Star. Jičína. Vhl.

Mašinkář, e, m. = mašinář. Rk.

Mašinovati = strojem mlátiti. Us. BPr.

Mašír, u, m. = pochod, Marsch. Slov.
Sb. sl. ps.

Maška, y, f. Maška, na! Volání na prase.
U Kelče. Brt. — M. =jm. kočky. Rgl. exc.

— M., Maschka, sam. u Pelhřimova. — M.,
y, m. = jezdec na napodobeném koni (při
koledách). Č. T. Tkč. — M., os. jm. Vz
Mach.

Maškaráda, y, f., die Maškarade, pre-
strojení, z fr. Masopustní m. Vlč., Němc,
Ntr. IV. 53. Cf. Zbrt. 288.

Maškova Jitra, hájovna u Tábora.

Maškovec, vce, m., ves u Krumlova.
Arch. VII. 671. - M, vce, m., os. jm. Tk.
V. 79, 80., Sdl. Hr. III. 304.

Maškovice, dle Budějovice, Maschkowitz,
ves u Neštědic a u Litoměřic. Blk. Kfsk.
863., 913., Rk. Sl., Sdl. Hr. VI. 185.

Maškovský Mlýn u N. Kdyně. — M.
dvůr. Sdl. Hr. III. 304.

Maškový, Masken-. Slov. Šm.

Maškrov, a, m., Maschkrawen, samota
u Štoda. PL., Rk. Sl.

Maškrta. Vck., Tč., Brt. D. Vz Maštěra.

Maškrtek, tku, m. = maškrta. Mor.
Brt. D. 229.

Maškrtiti. Také na Mor. Vck., Dšk.,
Brnt., Brt. D. 229. M. se nač = míti chuť.
Brt. ib.

Maškrtka, y, f., druh hrušek. Mor. a
slov.,Brt. L. N. II. 112., Rr. MBš., Rr. Sb.
Dle Šd. = muškatelka.

Maškrtnice. Koll. Zp. I. 242.

Maškrtný. Brnt, Zkr. Také na Mor.
Krjk., Bkř., Brt. D. 229.

Mašlák, u. m. = durman obecný, datura
stramonium, der Stechapfel. Vz Rstp. 1132.,
Mkl. Etym. 184.

Mašle, cf. Vázanka, Kyčka.

Mašňa, é, f. = mašle. Slov. Ssk. Mlá-
denci pod věnci niésť ťa budú, voskové
sviece ti horeť budú, sviece pod mašňami,
panny pod partami. SI. spv. II. 58.

Mašní, Flossofen-. M. lezec, der Mühl-
steiger, v horn. Šm.

Mašov, a, m., Maschow, ves u Milevska
a u Turnova. Blk. Kfsk. 1362, Rk. Sl.

Mašovice, dle Budějovice, Maschowitz,
ves u Pelhřimova, u Tábora a u Horšova
Týna. Blk. Kfsk. 1362., Sdl. Hr. IV. 372.,
Rk. Sl._t Arch. VIII. 398.

Maštal. M-le, v prachovských skalách
u Jičína; V m-li, skály u Litomyšle. Rvn.
207., 493.

Maštaléř, e, m. Dač. II. 14.

Maštalka, y, f. = malá maštal. Rk. —
M. = hruška. Val. Brt., Vck. - M. =
lesní rovina u Dřevíče. Jsfk.

Maštalna, é, f. = stáj. Mor. Sš.

Maštalný. M. dvéře. Sl. sp. 170., 109.

Maštění, u., vz Mastiti.

Maštěra, y, m. = maškrta. Ve východ.
Čech. Všk.

Mašteřovský, os. jm. Blk. Kfsk. 1362.

Mašťov, a, m., Maschau, mě. u Radonic
u Podbořan. Tk. IV. 733., V. 126., Tk. Žk.
82., 113., Blk. Kfsk. 1362., Sdl. Hr. II. 69.,
Rk. Sl.

Mašúlka, y, f. = mašík. U Star. Jičína.
Vhl.

Mašúr, a, m. = prase. Vz Mašík.

Mašura, mašurka, y, i. — čuňka. Vz
Mašúr. Mor. a slov. Slav. 95., Brt.

Mašuro, a, n. = sele: vepř. Slov. Rr.
Sb.

Mašuta, y, f. = lichotné jm. prasat. Mor.
Brt.

Mašůvky, pl., f., Tief-Maispitz, ves u
Znojma.

Mašuvšaná = jm. polí a cesty v Pusté
Polomi. Slez. Šd.

Mat. Šach mat = král mrtev. Vz List.
fil. X. 64.

Mať = míti. Keď ja budem mať čistú
košeľu. Slov. Mt. S. l. 14.

Máta. Cf. Čl. Kv. 251., 81b. 345., Rstp.
1164., Sbtk. Rostl. 18., 278., 279., Kram.
Slov., Rosc. 134., Mllr. 67., 71., 104., Mkl.
Etym. 190., Rk. Sl. V MV. nepravá glossa.
Pa. M. vodná, balsamita, planá, calamentum.
Byl. 15. stol. Uvilo dievča venečok z tej
krutej maty srdiečok, zavalila ho pod stoly
svojmu otcovi pod nohy. Koll. Zp. L 137.



	941

	Masturbace, e, f. = onanie. Mastýřov, a, m., míst. jm. Tk. V.. 126. Mastyřovice, Mastiřowitz, ves u Štětí. Blk. Kfsk. 318., Rk. Sl. Masur, a, masurek, rka, m. = prase, prasátko, mašík. Laš. Škd. Maša, e, f. = mašina, veliký stroj na vodě ku př. na plech, na hřebíky. Slov. Němc. IV 390., Pokr. Pot. II. 191., Ssk. Das Eisenschmelzwerk, der Floss-, Blase- ofen. Šm. — M-, dle Bača = Mácha, Mašek. Rk. Sl. Cf. Mach. Mašan, a, m., os. jm. Arch. V. 314. Maščenka, y, f. = omáčka ze sladkého mléka moukou zahrkaného. Val. Brt. L. N. I. 175. Maše, pl., vz Maša. Mašek, ška, m., os. jm. Cf. Mach. Mus. 1880. 371., D. ol. VIII. 515. — M. Fr. Jg. H. 1. 598. — M. Ign., prof. gymn. v Praze, nar. 1837. Vz Tf. H. 1. 3. vd. 9., 173., 178., 181., Pyp. K. II. 293. — M. Jan Lad., řídící učitel na Smíchově, nar. 1828., f asi r. 1886. Vz Tf. H. 1. 3. vd. 179., 199., 200. — M., Maschek, sam. u Buděj. a u Ber- nardic. Mašíča, ete, n. = masíček, prasátko. Mor. Brt. D. 150. Masíček, čka, m., vz Mašíča. Mor. Brt, D. 150. Mašík, a, m. = prase, das Schwein. Vz Mach, Mašíče, Pašík. Mor. Vck., Brt. L. N. L 191., Mtl., Šd. Mašín, a, m., os. jm. Mašina = lokomotiva. M. už jede. Us. Tč. Byl tu jak po mašině (hned). Us. Tkč. — M. = tlustá ženská. Us. Kšá. Mašinář, e, m., der Maschinenwärter Hrk. Mašiník, a, m., der Maschinenhändler. Rk. Mašinka, y, f. = malá mašina. Us. — M. = sirka, das Zündhölzchen. Laš. Tč. U Star. Jičína. Vhl. Mašinkář, e, m. = mašinář. Rk. Mašinovati = strojem mlátiti. Us. BPr. Mašír, u, m. = pochod, Marsch. Slov. Sb. sl. ps. Maška, y, f. Maška, na! Volání na prase. U Kelče. Brt. — M. =jm. kočky. Rgl. exc. — M., Maschka, sam. u Pelhřimova. — M., y, m. = jezdec na napodobeném koni (při koledách). Č. T. Tkč. — M., os. jm. Vz Mach. Maškaráda, y, f., die Maškarade, pre- strojení, z fr. Masopustní m. Vlč., Němc, Ntr. IV. 53. Cf. Zbrt. 288. Maškova Jitra, hájovna u Tábora. Maškovec, vce, m., ves u Krumlova. Arch. VII. 671. - M, vce, m., os. jm. Tk. V. 79, 80., Sdl. Hr. III. 304. Maškovice, dle Budějovice, Maschkowitz, ves u Neštědic a u Litoměřic. Blk. Kfsk. 863., 913., Rk. Sl., Sdl. Hr. VI. 185. Maškovský Mlýn u N. Kdyně. — M. dvůr. Sdl. Hr. III. 304. Maškový, Masken-. Slov. Šm. Maškrov, a, m., Maschkrawen, samota u Štoda. PL., Rk. Sl.	Maškrta. Vck., Tč., Brt. D. Vz Maštěra. Maškrtek, tku, m. = maškrta. Mor. Brt. D. 229. Maškrtiti. Také na Mor. Vck., Dšk., Brnt., Brt. D. 229. M. se nač = míti chuť. Brt. ib. Maškrtka, y, f., druh hrušek. Mor. a slov.,Brt. L. N. II. 112., Rr. MBš., Rr. Sb. Dle Šd. = muškatelka. Maškrtnice. Koll. Zp. I. 242. Maškrtný. Brnt, Zkr. Také na Mor. Krjk., Bkř., Brt. D. 229. Mašlák, u. m. = durman obecný, datura stramonium, der Stechapfel. Vz Rstp. 1132., Mkl. Etym. 184. Mašle, cf. Vázanka, Kyčka. Mašňa, é, f. = mašle. Slov. Ssk. Mlá- denci pod věnci niésť ťa budú, voskové sviece ti horeť budú, sviece pod mašňami, panny pod partami. SI. spv. II. 58. Mašní, Flossofen-. M. lezec, der Mühl- steiger, v horn. Šm. Mašov, a, m., Maschow, ves u Milevska a u Turnova. Blk. Kfsk. 1362, Rk. Sl. Mašovice, dle Budějovice, Maschowitz, ves u Pelhřimova, u Tábora a u Horšova Týna. Blk. Kfsk. 1362., Sdl. Hr. IV. 372., Rk. Sl._t Arch. VIII. 398. Maštal. M-le, v prachovských skalách u Jičína; V m-li, skály u Litomyšle. Rvn. 207., 493. Maštaléř, e, m. Dač. II. 14. Maštalka, y, f. = malá maštal. Rk. — M. = hruška. Val. Brt., Vck. - M. = lesní rovina u Dřevíče. Jsfk. Maštalna, é, f. = stáj. Mor. Sš. Maštalný. M. dvéře. Sl. sp. 170., 109. Maštění, u., vz Mastiti. Maštěra, y, m. = maškrta. Ve východ. Čech. Všk. Mašteřovský, os. jm. Blk. Kfsk. 1362. Mašťov, a, m., Maschau, mě. u Radonic u Podbořan. Tk. IV. 733., V. 126., Tk. Žk. 82., 113., Blk. Kfsk. 1362., Sdl. Hr. II. 69., Rk. Sl. Mašúlka, y, f. = mašík. U Star. Jičína. Vhl. Mašúr, a, m. = prase. Vz Mašík. Mašura, mašurka, y, i. — čuňka. Vz Mašúr. Mor. a slov. Slav. 95., Brt. Mašuro, a, n. = sele: vepř. Slov. Rr. Sb. Mašuta, y, f. = lichotné jm. prasat. Mor. Brt. Mašůvky, pl., f., Tief-Maispitz, ves u Znojma. Mašuvšaná = jm. polí a cesty v Pusté Polomi. Slez. Šd. Mat. Šach mat = král mrtev. Vz List. fil. X. 64. Mať = míti. Keď ja budem mať čistú košeľu. Slov. Mt. S. l. 14. Máta. Cf. Čl. Kv. 251., 81b. 345., Rstp. 1164., Sbtk. Rostl. 18., 278., 279., Kram. Slov., Rosc. 134., Mllr. 67., 71., 104., Mkl. Etym. 190., Rk. Sl. V MV. nepravá glossa. Pa. M. vodná, balsamita, planá, calamentum. Byl. 15. stol. Uvilo dievča venečok z tej krutej maty srdiečok, zavalila ho pod stoly svojmu otcovi pod nohy. Koll. Zp. L 137.