Předchozí (442)  Strana:443  Další (444) |
|
|||
443
|
|||
|
|||
Účastina, y, í., Actic. Phľd. XII. 323
Učbarenie, n. = vyučování. Phľd. 1896.
761. Učedlničiti, nedobře usitatum, jako není
discipulare. lil. Gr. 211. Učedník m. učenník, nn asi změněno v dn.
Gb. H. ml. I. 375. Učej si vlásky m. učeš si. Sš. P. 727. (Gb.
H. ml. I.). Účej m. úrčej (uřknutí), r odsuto. Gb. H.
ml. I. 353. Ú. 1613. Zbrt. Pov. 63. Účelodatný. Ú. idea. Krejč. Psych. 12.
Učeň — mučeň. NZ. V. 544.
Učenník, z učenný m. učený, vz nn m. n.
Gb. H. ml. I. 375. Učeřiti, učeřovati se = šklebiti se. Mor.
Nár. list. 1896. č. 100. odp. feuill. Účes. Ú. mužské hlavy v XV. stol., vz
Wtr. Krj. I. 126., ženské hlavy v XV. a XVI. stol., ib. 46., 371., čes. selského lidu v XV. stol., ib. 90., za doby husitské. 1b. 56 Učík, u, m. = vepřový žaludek; jinde:
strýc, ujec n. dědek. Brt. D. II. 484. Vz násl. Učiná. Učiná, é, f. = veliké střevo nadívané;
jinde = tetka, babka. Vz lirt. D. II. 484. Cf. Učík. Účinek, dle lil. pol. a lépe prý: skutek,
dílo. Bl. Gr. 324. Učiniti s dvěma akkus. U-ním vás rybáře
lidské; Které jest spravedlivý učinil. Bibl. XV. stol. List. fil. 1896. 80., 96. Učinká, é, f. = učiná (3. dod.). V Pri-
vidzku. Phľd. 1894. 308. Účinlivý = úslužný. Kunšt. Brt. D. II.
405. Učistiti co kde: vše v domě. 1500. Rokyc.
Post. — List, fil. 1895. 138. Učiti se, koho co. Co sv. Pavel učil
křesťany. Chč. S. 199. U. se dějepis. Phľd. 1695. 76. — čemu. Chč. S. 312. Učlověčený. Slobodný, u. národ. Phľd.
1894. 739. Učlověčiti. Patrí sa, aby sme sa oproti
kmotrovcom u-li. Phľd. 1894. 386. Učmouřit = ušmouřit. Dšk. Jihč. I. 44.
Učupiti se kde. Vlkolak učupí sa na
padláši za koch alebo za piecku. Phľd. 1895. 31. (1892. 206., 281., 1893. 745.). Drotar sa do kúta u-pil. Ib. 1895. 325. (299.). Učúrit se = uškenti se, ušklebiti se. Nár.
list. 1895. č. 222., 341. odp. feuill. a j. Učúšiť, učúškať = utišiti. Slov. Kal. S.
191. Úd. Zobrazení churavých údů a obětování
jich. Vz Zbrt. Pov. 136. Plodicí úd mužský: struk, kalounek; ženský: telesnosť (3. dod.). -uda, příp. os. jmen: Mičuda, Paluda,
Vachuda. Kbrl. Sp. 12. Udajne. Boli údajne zabiti (dle udání).
Phľd. 1894. 658. (1892. 325.). Udařiti koho = dary získati. Chč. S. 308.
Udatný = hrdý. Zábř. Brt. D. II. 405.
Údělek, lka, m. = lajdák. Zábř. Brt. D.
II. 405. Údělný = samovládný. Ú. kníže. Pras.
Těš. 20. a j. Údenár, a, m. = uzenář. Phľd. 1894. 46.
|
Udenársky = uzenářský. U. výrobky.
Phľd. 1896. 628. Udepčený = udupaný. U. strnisko. Phľd.
1892. 665. Úder, v Krkonš. Us. Seyk. Ruk. 139.
Uderanec, nce, m. = odešlý, umrlý. Ude- ranci dávajú v tu nedelu sviece na oltár (po | roce). Phľd. 1895. 27. Uderiná, é, f., míst. jm. v Novohrad. na
Slov. Phľd. 1894. 61. Udeřiti m. udeřiti na Mor. Gb. H. ml.
I. 33í., Brt. D. II. 2., 4,, 5. Místy i v Čech. ku př v Krkonš. Seyk. Ruk. 137., 139., 140., Mus. 1893. 449., 1896. 359. Vz Ŕ (3. dod.). Udrelo mu z ruky do hlavy (opil se). Slov. Nov. Př. 599. (Bůh) uderí (vdery) a uzdraviť nás. Ev. olom. 132. a. (Osv. 1896. 890.). Vz násl. Udeřiti. O pův. cf. Gb. II. ml. I. 77. -
co. U-řil jsem smlouvu, lépe: učinil jsem, vešel jsem s ním v smlouvu, mám s ním smlouvu. Bl. Gr. 210. — Tu sě v hromadu prudce ude- řista (srazili). Štilf. 198. — se koho čím. Tehda p. Petr u-řil se ho dvěma kameny ma- lými. Arch. XIII. 446. Petr udeřil se Kaliby. Ib. 447. Cf. Hoditi. Uderný. Razivé či úderné vrtání v dolech,
stossendes Bohren. Vz Ott. XI. 595. Úděs. Úděsem byl spilý. Cop. 45. — Ú.
= psotník. Záp. Mor. Brt. D. II. 490. Udice. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 47. U. je
prut, na jehož tenšom konci visí červík a na hrubšom lenoch. Phľd. 1893. 464. Udičkář, e, m. — kdo chytá rybv udicí.
Tkc. Údim, a, m., oprav v: Ú., ě, f. dle: Ondřej
z Údimě. Arch. XIV. 115. Uditi. O pův. cf. Gb. II. ml. I. 82.
Udlachniti = udáviti. Pes u-nil kuře.
Brt. D. II. 305. Udlachmit v VIL 954. asi chybné. Udlapčený = udupaný, ušlapaný. U. půda,
Phľd. 1896. 608. Údlý = uzený. Že jeho skrz jeden týho-
den oudlým masem živil. 1725. Pras. Řem. 47. Údoba. Ú. dynamického stroje. KP. VIII.
95. Udobený = zřízený. Tak u-ný pohon po-
hání vodní čerpadla. KP. VIII. 420. Udohit co. KP. VIII. 213.
Udograf. Mus. 1893.538.
Údoj, e, m. = vydojení, mléko na jedno
podojení vydojené. Ranní, večerní ú. Val. Brt. D. IÍ. 405. Údol. O pův. cf. Gb. H. ml. L 48.
Udoleť koho = udolati. Slov. Zátur.
Udřeť sa na někoho = osopiti se. Val.
Brt. D. II. 405. Udretie sa. Hojení ho na Slov. Vz Phľd.
XII. 567. Udvorná, é, f. = říčka na Zvolen. Phľd.
XII. 339. Ufnosť = naděje. Jeho u. netrvala dlho.
Phľd. XII. 682. (XIV. 153.). Ufrejovati se = umilovati se, sich ab-
buhlen. Sterz. I. 10. Ugajsaný. Brt. D. II. 311.
|
||
|
|||
Předchozí (442)  Strana:443  Další (444) |