221

Pevniti co. To my tvrdíme a pevníme.
1479. Arch. XVIII. 354.

Pevnokroký. P. noha. Žeran. 145.
Pevnoslibý Bůh. Mus. fil. 1897. 286.
Pevný. O pův. sr. Zub. 408., 409. Je
pevný jako kočka (má tuhý život). Hoř. 93.
Pežný. P. plátenice n. koženice (kalhoty).
Šeb. 183.

Pfleger Moravský G. Sr. Jub. XXIV.
Pharyngologie, z řec, nauka o hrtanu.
Čes. literaturu o ní vz v Jub. II^c. 88. —90.
Philomates Václ. Vz Wtr. Part. 557., 575.,
Progr. realného gymnasia v Praze na r. 1886.,
Mus. fil. V. 292., Mus. fil. 1899. 81. nn., 292.,
Filomates.

Philonomus. Matouš Ph. Benešovský.
Vz Wtr. Part. 559.

Pcha, y, f., nadávka ženským. Slov. Zát.
Př. 13.

Pchavlavý = pichlavý, ostnatý. P. zelí.
Již. Mor. Šeb. 64., 288.

Pchavý ako morčacie vajce. Slov. Zát.
Pŕ. 65b.

Piatok = pátek. Kdo ochorie v stredu
alebo v р., ten zomrie. Slov. Čes. 1. VII. 41.
Pic = péci. Slez. Lor. 76.
Picák, a, m. U P-ka na bráně (až tam
bude). Hoř. 93.

Picás, u, m. místo cípas = cíp u loktuše.
Hoř. 78.

Picasy = kšandy. Čes. 1. VIII. 378.
Picek Václ. Jar. Sr. Jub. XXIV. — P. =
malá pec. Slez. Lor. 76. Sr. Pécka. — P.
Mastschwein. Ezop. 316.

Pickovati. Hojně jej pickujíce z mléka
ovec. Chč. S. L 387.

Picnatý. Dač. II. 110., 199.
Pícovní vůz. Pal. Děj. III. 1. 523., Tom.
343. Sr. Pícovný.

Píč Jos. dr. Sr. Jub. XXIV.
Píča, pták. Vz Uhelníček (sýkora).
Píčiti. Nepičte se o mé řeči s latinníky
(nehádejte se). Št. Bes. 48. Sr. Vypíčiti.
Píčka, y, f., pták. Vz Uhelníček (sýkora).
Pičkrle = pičkrdle = spaček se dvěma
špičkami; spaček má jen jednu. Vých. Cech.
Čes. 1. X. 64.

Píď, i a ě, f. Vz Gb. H. ml. III. I. 374.
Píďalka, y, f., motýl. Exl. 165.
Pidimetr, a, m. = inženýr. Místy na Val.
Tům. 29.

Pidiskřítek, tka, m. Proch. 12.
Píditi komu kam. To mu naraz p-lo do
nosa (o popudlivém). Slov. Zát. Př. 35a.

Pidžgać = hrabati se v něčem měkkém; p.
śe = mozati se. Slez. Lor. 76.

Pieknina, y, f. Svoboda v pýchách
v p-nách, v smilstvie. Chč. (List. fil. 1898.
399. )

Pieravnica, e, f. = výšivka na rukávcích.
Slov. Mus. slov. I. 54.

Piesence, canticum. P-ci novú zpívati.
Ž. pod. CXLIII. 9. Sr. Pěsence.
Pihříhka, y, f., louka. Pck. Hol. 136.
Picháčí, n. = pcháčí. Srub. 122.
Pichačka, y, f. Ta p. na mňa cieli =
pichlavá žeuská. Slov. Zát. Př. 57^b.
Pichadlo, a, n. Wol. 21.

Pichálečko, а, п., zdrobn. pichadlo. Mus.

ol. 1897. 86.

Píchati co kam = strčiti, schovati. Pichl
to pod škřich. Horen. 25.
Pichl J. B dr. Sr. Jub. XXIV.
Pichlák, u, m. = hadinec. Hoř. 108.
Pichlati. O tvarech vz Gb. H. ml. III.

2. 356.

Pichlavý. Ty's p-vá jako trnka. Šml. IV.
95. P. řeči. Vz Zát. Př. 55b.

Píchnouti. Pichla mu do ruky dvě šestky
= vstrčila. Val. Čes. 1. X. 299.

Piják: chlipko, korhel, korhelina, korhelica
(žena), korhelisko, lalok, ochlasta, ožran, pa-
lénčený (pivní, vinný) sud, vinný motek, prepi-
dusa. Slov. Zát. Př. 72b. Sr. Ib. 345b., Pi-
janství. — Р., u, m. = chřtán, zobák, v něm.
originale: Kehle. Krkavec má od té doby
zavřený piják. Ezop. 326.

Pijan. Sr. Zub. v List. fil. 1901. 25.

Pijnka, y, f., pozemek. Pck. Hol. 204.

Pijanství, n. Přísloví atd. vz v Zát. Př.
69. nn.

Pijatyka, y, f. = pitka. Vz v Zát. Př. 69a.

Pijavice. Drží se ho jako p. Hoř. 93.

Pijavník (piovník, Ús. ), les u Heřma-
novu·. Věst. op. 1895. 15.

Piječ, e, m. Mus. fil. 1897. 290.

Píjeti. Vz Gb. H. ml. III. 2. 340.

Pij nice, e, f. Dle Věst. VI. 29. lépe než
pijárna. Vz -árna.

Pijovice, e, f. = pijavice. Maš. ruk. 231b.

Pikadlo, a, n. = místo, kde se při honěné
piká. Horažď. Kub. L. f. 1900. 361.

Pikati = mořiti. Ezop. 199.

Píkati sa = vyzvídati. Janek sa píkał.
Val. Čes. 1. X. 140., 297.

Pikétka, y, f. = sukně z pikétu. Šeb. 172.

Pikety (piquet) = franc. karty, ν nichž
scházejí listy od II. —VI. Ott. XIV. 12.

Pikhartovati, pikartovati koho. Pal. Děj.
III. 2. 8., Mart. S. 47.

Piklník, a, m., ryba. Mus. 1899. 112.
Pickelhäring, Pickling.

Pikola, y, f. Pikkolflöte. Mus. 1848. IL
15. Př.

Pikrit, u, m. = sopečná hornina křídová.
Vz Vstnk. 1897. 552.

Pila soustružnická. Vz KP. VIL 253.

Pilam, z lat. pila = míč. Hoď mi pilam
Us. Krok 1896. 206.

Pilař, e, m., pták. Vz Mlynářík (sýkora).

Pilařík Stef., spis. f 1678. Vz Vlč. Lit.
Slov. I. 11., 12., 19., Flš. Písm. 468.

Pilečka, y, f, vz Výšivka.

Pilich, a, m., Kornfalke. vz Šír I. 76.

Pilíř z lat. pilae. Slovo piléř vyskytuje
se již od XIV. stol. Čes. 1. VIII. 399.

Pilno. Má pilno jak ryba na prúdě (tam
nemá р. ). Mus. ol. 1898. 113.

Pilnosť. Р. pomáhá к učenosti. Rybay.
Přísloví atd. vz v Zát. Př. 163., 346a.

Pilný. P. ruka obohacuje. Fisch. Hosp. 7.

— koho čím. Aby pilni byli svých předků
posty, modlitbami. Chč. (List. fil. 1898. 387. )
O pořekadlech vz Zát Př. 163., 346^a.

— Pilný mlýn. 1575. Sbor. č. 3. 15. Vz Pilní
(v Příspěvcích).