Předchozí (518)  Strana:519  Další (520) |
|
|||
519
|
|||
|
|||
M. 181. Vždy zbytečna a nesmyslna jest
všechna náramná p. naše. Sš. Mt. 101. Tru- diti se, kormoutiti se, zmítati se péčemi. Sš. Však největší péči obracujte k věcem nebe- ským. Sš. Mt. 102. Péče oč, o čem. D. Mám o to péči (starosť). Sych., Kom., V., Žer. Péči o svém bližním míti. Bart. 2.16. Člověk v je- diné péči o světské zboží se ztrácí. Sš. L. 124.O svých kostelích péči mějte. Pass. Thales nižádné péče neměl o penězích. Anth. I. 111. Já o tobě péči mám. Ctib. Hád. 6. Musíš lepší péči míti o svých lidech. Arch. I. 78. Ktož o svých zvl. o domácích péči zamešká, horší jest než nekřesťan. Št. N. 34. Předkové naši větší měli péči o mateřský jazyk. Sych. P. o tělo, D., o obec. Kom. O to není p. D. O nic péče neměti. V. Měj každý péči o sebe. Dal. Péči o živnosť míti. D. Péči a starosť o někoho vésti, n. o něco. V. O sirotky péči měl. Žer. Záp. II. 153. Každý jměj péči o sebe. Dal. 17. Každému o sebe p. Alx. O poddaných péči míti. Zř. F. I. Kterak malá péče jest o dušech! Hus. I. 412. Z péče o ptáky velí zavírati na péči o člověky. Sš. Mt. 101. Veď péči o něho. Sš. L. 108. Poně- vadž se nejméně o krkavčata od starých krkavců p. vede. Sš. Mt. 101. — za co. Kakú péči mám za vy (= vás).ZN. Nenie poč za jeho věrnosť péče jmieti. St. — P. nač. Alx. Péči na Boha a jeho slovo míti. Br. Pozor a péči na někoho míti. V. Na pokrmy péči míti. Reg;. zdr. Měj na mne péči (chraň mne). Faukn. Péči na něco vynaložiti. V. Nemám péče na bitie. Žk. 342. A jal jest pana Pušku, an naň žádné péče neměl a uvrhl jeho u věži. Let. 66. Neměj péče na to. Pč. 46. Péči míti na koho, vor Jemanden auf der Hut sein, sich hüten, besonders bei Absagen u. Fehden gebräuchlich. Pakliby kdo řekl: Měj na mne péči, když se s tebou shledám, budu tě bíti. 1564. Vz o tom více v Gl. 227. Pohané ve- škerou péči na dočasné věci obracují. Sš. Mt. 102. — koho, čeho. S sestrou osiřel a domu a sestry své péči měl. Hank výb. — Strany přísloví vz Baba, Hlava, Hora, Hrdlo, Oddech, Země a hlavně: Trampoty. Pečena, y, f. = pecina. Dl.
Pečenák, u, m., upečený zemák. Na Zlín-
sku a Drahansku. Hý., Brt. Vz Pečák. Pečenák, a, m., dobytek na pečeni se
hodící. Vz Pečenář. Pečenář, e, m., der Bratkoch. Dch., Mý.
— P., prase asi roční, jež se hodí na pečeni. Na Plzeňsku a Příbramsku. Prk. P. 18. Vz Pečenák. Pečenářka, y, f., die Bratköchin. Us.
Pečeně, é, f., pečenka, pečenka, pe-
čínka, y, f., der Braten. P. myslivecká (sví- čková), z krku, Sp., vepřová, telecí, ledvin- ková, skopová, svíčková (dušenice), hovězí, jehněčí, Us., sekaná, po anglicku, od led- vinky, Dch., rudí, kýta, srnčí, roštěná, du- šená. Pečením salát přidati. Sych. Čpí mu p. pod nos. Sych. P-ni rozkrájeti. Sych. Cítil to jak pes vepřovou pečeni. On drží p-ni a my rožeň. Mus., Č. Větší dým nežli pečeně. Jg. Vz Chlubný. Č. Hej, vesele hosti, pečenek a vína dosti. Vz Blahobyt. Č. P. nám do popela neupadne (i. e. protože jí nemáme). Vz Chudoba. Č. Zavoněla mu |
lepší p. (lepšího zisku hledá). Č. Neohořeláť
jest to pečenka (požitečný stateček). Vz Hospodářství. Č. Vz Maso. Lepší vlastní kousek chleba nežli cizí p. Pk. Vz Pečitý. Z hladu pes studenou p-ni žere (iron.). U Kunv. Msk. — Pečenky, pl., nároky, die Hoden. Jád. — Černá p.=játra. Slov. — Pečenky, opečky, pečené brambory, gebackene Erd- äpfel. Us. Pečení, n., das Braten, Backen. P. chleba,
V-, masa (pečene). Us. — P., pečivo, das Gebäck. To pečení jest pekné. D. — Jedno pečení chleba (vsazení, vz Pec, ku konci), der Schub. D. Vz Pečivo. — P., dřevěný štít domu. U Klat. Dšk. Pečenina, y, f., pečité, das Gebratene. Ros.
Pečenkářka, y, f., die Brätlerin. Dch.
Vz Pečenářka. Pečený; pečen, a, o, gebacken, gebraten.
P. maso (pečeně), kaštany, Us., brambory, jablka. Dch. Není to, pečené ani vařené, co žvatlá. Vz Tlachal. Č., Lb. On je u nás pe- čený vařený (i. e. pořád, častým hostem). Us. Doma p. chléb. Chléb dvakrát p. (su- chár). V. Jistší pták na talíři pečený, nežli dva v povětří vznešení. Naše koláče nejsou ještě po obou stranách p-né (nejsme ještě tak hloupí). Shakesp. Nikomu pečený holub (vrabec, pták) do huby (do úst) nevletí. Čeká na pečené vrabce. Jde mi z tebe strach, co z pečeného vrabce (co by mne blecha kousla). Jg. Pečera, y, f. Byla pak pečera a na ní
ležel kámen; z p-ry vyjíti. Sš. J. 191., 192. Vz Pecera. Pečeť, i, f. (zastr. pečet, u, m.), pečítka,
y. f. Něm. Petschaft je ze slovanského. Jg., Hš. (Dodavky k literatuře české III. odděl. str. 14.) P., náčiní ku pečetění, sekret, peče- tidlo, Siegel, Insiegel, n., Petschaft, f., Sie- gelring, m., Petschierstöckel, n. Vz Pečátko. V. Korunná p. L. — P., znamení vyražené pečetí, otisk pečetidla, Siegel, n., Petschaft, f. Jg. P. přivěsená, visutá, angeheftetes Siegel, O. z D., smlouvy. V. P. veliká, pro- střední, malá; mincovní, kontrolní, rubní, okrouhlá, podlouhlá, vejčitá, srdcovitá, troj-, čtvero-, vícehranatá; s bulou; obrazní (něčí obraz ukazující), erbovní; pečeti veřejné, soukromé, světské, říšské, zemské (Vš. 134., 135., 161., 328., 382., 385.), kancelářské, soudní, notářské, městské n. obecní, krá- lovské, na kšaftech, na listech, duchovní (papežské, biskupské, kapitolní, klášterské n. opatské, farní). Vz S. N., Rb. 269. P. přitlačiti, přidávati, přivěsiti, odtrhnouti, od- táhnouti, V., přiložiti, otevříti; pečetí není tknuto. D. Rozpečetiti obálku bez porušení pečeti. Sych. List pečetí zapečetiti. Kom. P. úřední odtrhnouti. Er. P. přetisknouti, pečeť soudní na něco přitisknouti, p. oddě- lati. J. tr., Pr. Násilné otevření soudních pečetí. J. tr. Jmění něčí pod úřadní pečeť vzíti, dáti = zapečetiti. J. tr., Rd. Pečetí a podpisem něco potvrditi. Šp. Na potvrzeni toho k listu tomuto p. naši císařskou při- tisknouti jsme poručiti ráčili. Nar. o h. a k. Tomu na potvrzení p. jsme přivěsili. Výb. I. 384. P. platí, byť v listu nic psáno nebylo. Pk. Pečeti své žádný dobrý otpierati ne- |
||
|
|||
Předchozí (518)  Strana:519  Další (520) |