Předchozí (351)  Strana:352  Další (353) |
|
|||
352
|
|||
|
|||
Nebyly ulouzeny mysli vaše od společnosti.
BR. II. 613. b. — co, koho komu: pannu, dceru, ženu. V., Ros., Troj., Kram., Hus I. 340., NB. Tč. 76., 114., Lom. Cizí ženy ulu- zuje. Jir. dh. U-dil ji a oddáni jsou spolu. Dač. I. 122. Petr Škrovad u-dil mistru Brik- címu ženu. Ib. 125. Císaři poddané u. Pal. IV. 2. 139. — koho k čemu. Tč. — nač: na udici (chytiti). Tč. — čím: velikými sliby. — co jak. Že mi sirotka mého u-dil na mém vlastním koni. Půh. I. 359. Uloupati, abschälen. — co pro koho.
Ulupej mi listí ze zelí pro krávy. Na Ostrav. Tč. Uloupení, n., die Wegnahme, Erbeutung.
Uloupený; -en, a, o, geraubt, erbeutet.
Král římský, nejsa spokojen s u-mi našimi zeměmi dopouštěl se proti nám také urážek. Ddk. VI. 179. Uloupežiti, il, en, ení, wegrauben. —
co s kým komu kde: v lese. Us. Uloupiti, il, en, en, ení; uloupati, uloup-
nouti, pnul a pl, ut, utí; utupovati = odlou- piti, abschälen, wegrauben, erbeuten. co. Kusy železa uloupali. Ros. U. krávu (lou- peží uchvátiti). D. — co komu: ženu. Ddk. IV. 301. — co odkud. Kůru se stromu. — čeho jak. Kamene po kuse ulupovati. L. Ulouzení, n., vz Ulouditi. Z u. ženy ně-
koho pohoniti. Pk. Úlov, u, úlovek, vku, m., der Fang, die
Jagdbeute. Šp., Ziak. — Ú, die Jagd. Jg. Úlovice, Oulovice, dle Budějovice, něm.
Aulowitz, ves u Loun. PL. Uloviti, il, en, ení; ulovovati, ulávěti =
lovením chytiti, fangen, erjagen, erfischen; dostati, najíti, vzíti, získati, erjagen, weg- fischen, fangen, nehmen, gewinnen, kappern; lovením usmrtiti, zu Tode hetzen Bern. — abs. Ulovil, nač síť roztahoval. Č., Ros. — co. To jsem ulovil! Ros. Kde's to ulovil?; Umě! se chytře kroutiť, proto něco ulovil. Us. Dch. U. lodí. D. U. srnu (lovením usmr- titi). Bern. Pusťme chrty po vůli, ať zajíce uloví. Sš. P. 623. Žádostiv byl, aby apo- štolé ulávěli člověky. Sš. J. 304. Strčil ručku du moře, ulovil úhoře. Sš. P. 35. — co komu. U. něco sobě, Zlob., nepříteli loupež. D. Ulovte mi rybu srdci mému milú. Sš. P. 188. — co kde. Čert po samotách nejvíc uloví. Pk. — proč Aby vás ulovili pro svou obřízku. Sš. II. 69. — co na kom. Na nás nic neuloví. Lom. koho čím (získati): penězi, Trip., líbáním. Troj. —
koho v čem. Má bdíti, aby ho v něčem satan neulovil. Kom. Aby pána v něčem u-li. BR. II. 97. — koho k čemu. Ďábel křesťana k cizoložství u-vil. Sš. J. 174. — se odkud. Potom od svůdců se od čiré pravdy Kristovy uloviti a ulouditi dali. Sš. II. 32. Úlovitý, bienenstockartig. Šm.
Úlovnice, e, f. = včelnice, der Bienen-
garten. L. Úlovný, beutereich. L.
Úlový, Bienenstock-. Ú. včely (domácí),
Stojek-, Hausbienen. Úložek, žku, m., na Slov. = přihrádka,
der Schubladen. Bern. |
Uložení, n. = položení, die Niederlegung,
Hinlegung, Zusammenlegung. U. dítěte (aby spalo). Us. Uložení hornin, die Lagerung. Bř. N. 235. U. (hornin) stejné, odchylné, nestejné. Dch., Krč. 189. — U. = schování, die Aufhebung, Verwahrung, Unterbringung. D. U. na sklad, die Einmagazinirung. Šp. U. piva, die Einlagerung. — U. peněz na úroky, die Anlage. Us. — U. = ustanovení, die Bestimmung, Auflage, Auflegung, der Auftrag, die Aufgabe. U daně, trestu. D. — U. = ustanovení, určení, die Bestimmung, Festsetzung, Anordnung. Kom. Pod poruč- níky jest až do u. otcova. BR. II. 633. b. Pod u-niem vašeho života. GR. Vedlé u. otců svatých. Bart. II. 21. U. roků pro ne- moc. Nález pr. — U. boží, soud, dopuštění ( V. ), usouzení, ustanovení, die Gottesord- nung, Fügung, Schickung, das Verhängniss, Schicksal, der Rathschluss. Ros., Kom., Br. Neboť jest (čin) převelmi slavný, v božiem uloženiu dávný. Hr. rk. 181. Aby se božímu u. dosti stalo. BR. II. 177. a. Nemůže ani ostřižek zletnouti v povětří mimo (Boha) uložení a rozkazu. V. — U. = smíření, die Beilegung des Zwistes. Neb by skrze takové uloženie sváruov ještě nám a této zemi mnoho dobrého přijíti mohlo. Hl. — U. = zákon, der Befehl, das Gesetz. U. duchovní. Ros. — U. = předsevzetí, das Vorhaben, Vornehmen, der Entschluss, Anschlag. Jel. U. své provésti. Apol. Uloženina, y, f., die Ablagerung. Rk.
Uložený; uložen, a, o, niedergelegt, be-
stimmt, festgesetzt. U. práce. Dch. Původ nestane-li na den uložený. Kol. 11. Někoho od propojiček odstrčiti až do dne u-ného. CJB. 355. Pod pokutami na to od staro- dávna u-nými. Vl. zř. 31. Den u-ný přišel. V. Proč se před pány ten den u-ný nepo- stavil? NB. Tč. 175. Uložené rýmy (úlohou dané), bouts-rimés (konečky rymované), ku kterým se verše teprve složiti mají. Přene- sením slove pak i báseň sama. K básni volívá se na mnoze ta způsoba, že každá sloha, volný majíc rozměr a jakožto malý úlomek o sobě celek činíc, s ostatními slo- hami společnou hlavní myšlénkou sloučena jest. Ukázka: Stesk a čin od Fr. Douchy v brněn. Obzoru 1881. č. 17. Cf. Úlomek. U. peníze. Us. — kdy kam. Sněm ke dni sv. Jana do Prahy u-ný. Pal Dj. III. 161. — nač. Plat od Římanů na Židy uložený. BR. II. 78. a. Aby k tomu byl připraven pod některú hodnú pokutú na to uloženú. Arch. III. 244. kdy kým. Podával se držeti články sněmem při volení jeho u-né. Pal. Dj. III. 3. 254. - k čemu. Čas od Boha u-ný k kázání pohanům ještě nebyl přišel. BR. II. 43. a. V času k appellací uloženém. Er. Poněvadž uterský den jest k tomu uložen, aby... Zř. F. I. D. I. Úložina, y, f. Kapustnice, konopnice
na ú-nách a rovinkách. Slov. Dbš. 51. Cf. Úlehl. Uložitel, e, m., der Niederleger, Anleger,
Unterbringer, Besteller. Jg. Uložitelka, y, uložitelkyně, ě, f., die
Anlegerin, Niederlegerin, Unterbringerin, Be- stellerin. Jg. |
||
|
|||
Předchozí (351)  Strana:352  Další (353) |