Dávivý = k dávení. D. vinný kámen,
Brechweinstein, m. Mj. 48.

Davizvěř, e, m., psí jm., der Wildwürger.
Šm.

Dávka = daň, Giebigkeit, f. Brt. D. 206.,
J. tr. D. naturální, peněžitá, Mus. 1880. 526.,
v hotovosti, vedlejší, Nebenleistung, lesní,
Forstgabe, steliva, Streuabgabe, f. Sl. les.
D. u Římanů a Řeků. Vz Vlšk. 289., 291.
— D., die Portion, Dosis. Lékař dal ne-
mocnému dávku léku. Us. On svou dávku
už vypil. Us. Cf. Slov. zdrav.

Ďavkati = havkati, bellen. Slov. Hdž.
Šlb. 22. Slabě: davkati, tence: stékati, silně:
brechati. Zátur. Pes ďavká, havká, brechá.
Hdž. Šlb. 34.

Dávkovati = dávky platiti. Slov. Nic
nedávkuje, len sbierá. Phld. III. 353.

Davle, pl., městečko u Mníška. Vz S. N.,
Blk. Kfsk. CXL1X.

Davlice, míst. jm. Tk. 1. 218.. 435., IV.
172.

Dávlivec, vce, m. = dávivec. Slov. Bern.

Dávlivosť, i, f. = dávivosť. Slov. Bern.

Dávlivý = dávivý. Slov. Bern., Loos.

Davmo, haufenweise. Ssk.

Davue, nědavne, davnější = dávno. Laš.
Brt. D. 171.

Davní kosť. Vz Návní.

Davnica, e, f. = davice. Ssk.

Dávno. Není tomu tak příliš dávno, Us.
Dch. Jest nám d. (jsme staří). Us. Vk. Ty's
d. hloupý, chytrý (velmi). Us. Brnt., Mtc.
1878. 31., Brt. D. 206. Pro domácnosť
d. dobrý kabát, gut genug. Kos., Mour.
Tento bieše obyčej za starého dávna. BO.
D. před tím. Pass. 14. stol. D. řiekají: Mi-
lostiť jest prstem neukázati. Št. Kn. š. 42.
Nebyl jsem tam dávno, za to si tam dlouho
pobudu (v první větě míní se čas od po-
bytu uplynulý, ve druhé délka pobytu).
Brt. S. 3. v. 21.

Dávnodávný, langvergangen. Dch.

Dávnochvalný, altbeiühmt, Šm.

Dávnoletý, langjährig. D. záští, Němc,
člen spolku. Mus. 1880. 375.

Dávnopis, u, m., die Archäologie. Šm.,
Loos.

Dávnopisný, archäologisch. Šm., Loos.

Dávnosť. Což komu od d-sti příslušelo.
1464. 1). pravdě za svědka. Č. M. 62.

Dávnověk, u, m. = dávnověkosť. Šedý
d. ZČ. I. 4.

Dávnozhaslý, längsterloschen. Šm., Loos.

Dávnozvěr, a, m., das Palaiotherion. Šm.,
Loos.

Dávný. Mkl. Etym. 39. D. podání, die
Tradition, věc, Dch., věk, Mour., obyčej.
Št. lvu. š. 164. Na dávné časy (seit langer
Zeit) jsem tolik nejedla. Us. Vk. Bylo třa
povědzěc, dzěvucho davnejši, bych sobě
hledal dzévuchy švarnějši. Sš P. 371. Jest
Korintus město dávNé. Alx. Již Nejsa jeho
podruh dobře dávný čas; On jest můj d.
hněvník; Od d. času. NB. Tč. 4., 150., 168.
Jsú tomu d. chvíle na 20 let nebo více.
NB. Tč. 209. Ač má i mnoho šeředných
i dávných hřiechóv. Št. Kn. š. 17.

Davor, a, m. = Mars. Slov. Syt. Tab. 43.
Davyn, u, m., nerost. Bř. N. 179.

Dazajsta = dozajista, jistě. Slov. Ht.
Sl. ml. 164.

Dazdati se = nadíti se. Slov. Potěší ťa
pan Boh, nenazdáš sa odkál. Sl. ps. 9.

Dazule = brouk z rodu tesaříkův. D.,
astynomus, der Zimmermann. D. domácí,
a. aedilis, jedlová, a. atomarius, šedá, a.
griseus. Kk. Br. 348., Schd. II. 510., Šiř.
II. 60., Brm. IV. 196.

Dažbog. syn Svarohův (= slunce jest
syn nebe;. Vz Sbtk. Výkl. 46. Prajný v zlato-
hojnej Kremnici. D. Hol. 185. Cf. List. filol.
VII. 335.

Dážď, dáždik, dáždíček. Mkl. Etym. 39.
Cf. Dášď. Slov. Dážďu nohy visia (hnedlé
bude pršeti). Rr. Sb. Netreba kepeň predo-
šlému dážďu. Mt. S. I. 101. D. prší, len tak
leje se; Umočil ma dáždik na hoře; Dáždik
počal mrholiti. Sl. ps. 69., 217., 336. Od
Lučenca dážď idě, už moj milý nepríde; Až
bych sa ja dažďa bála, do kríčka bych ne-
stávala; Prší dážď, prší dážď, bude velká
leja, pozri si, šuhajko, do ma milej dvora;
Bez daždíčka vädne kvet, bez Janíčka pustý
svet; Dosť bolo i dažďa i velikej plušti, ale
som nemohla od velkej lúbosti (rásť). Sl.
spv. 13., 57., 114., 135 , 205. V dáždi, v plušti
na ulici kura piští, kura kričí; Po doline
dážď prší, muoj milý má mrcha klobúk ; keď
ho stretneš, rozdrap mu ho, nach naňho
dážď neprší; Prši dážď, bude v noci klzko,
čo já dbám, mám frajerku blízko; Na holi,
na holi, daždíček mrholí, kdože naše ovce
v košiari podojí? Koll. Zp. I. 9., 64., 161.,
329.

Dážditi, il, ění = pršeti. Slov. Němc. IV.
328.

Dáždivý = deštivý. Nastal d. čas. Slov.
Phld. III. 1. 12.

Dáždnik, a, m. Zeus D. = Jupiter Plu-
vius. Slov. Dbš. Uv. 13.-14. — D., a, m.
= dášdník. Slov. Ssk.

Dážďomer = dešťoměr. Slov. Ssk.

Dážďovica, e, f. = dášdovica. Slov. Ssk.

Dážďovka = dešťovka. Slov. Ssk.

Dážďovnica, e, f. = rorýs. Slov. Němc.

IV. 421. — D., der Regenschwamm. Slov.
Ssk.

Dáždovník, a, m. = dešťovka, der Regen-
wurm. Slov. Hdž. Šlb. 85. — D., pták, der
Regenpfeifer. Zátur.

Dážďový = dešťový. Veľké d. kvapky pa-
dají na soschnutú pôdu. Slov. Phld. 111. 1/12.

Daže = aby, kéž, nechť, bodej. D. teba
Parom trestal. Sb. sl. ps. I. 115.

Dba. Z toho jemu děkuji, že má na mě
tbu. Živ. otc. 53. a.

Dbal, u, m. = zvariak. Slov. Ssk.

Dbalivý. Hluší, jenž sú byli na slovo
božie netbalivi, již ho mile poslúchají. Hus
II. 16.

Dbalý čeho: poměrů spravedlivých. Msn.
Or. 156. Buďte dbali svých povinností. Brt.
S. 3 vyd. 48. Cf. Dbáti.

Dbánek, nku, m. = džbánek. Slov. Phld.

V. 66.

Dbání, n., das Achten, Sorgen. Vz Dbáti.

Dbanka, y, f. = dbenka. Slov. Rr. Sb.
Krev sa mu búrila, jako keď mlieko v dbanke
mútia. Phld. IV. 341.