čeho čím: Všemi činy svetské pochvaly b.
Pass. — po kom, pο čem (kudy). Pes po

laňkách běhá. C, V. B. s čím po rynku. Er. P.
9. B. po jeteli. Er. P. 217. Panská láska po za-
jících běhá. C. B. po noze, po ledě, po lesích,
Us., D. Krev Běhá po žilách. Lk. Běháše
jelen po horách, po vlasti. Rkk. 25. — s kým,
s čím: S přítelem. Us. S čepicí po ulici
běžel. Jeden s radosti, jiný s zármutkem
běžel. Kom. Lab. 23. Že řecké hrdiny s svým
králem běžie dnem i nocí kromě cesty v hory.
Alx. 1113. Běžte s hákama. Er. P. 257. — čím
(kudy): Má poctivosť světem běží. Er. P. 482.
Poselstvím. 1). Kůň Běží klusem, skokem,
během, D.; hupky, Us., lionem, V., pádem,
Jd., jelenem = jako jelen. Kmp. B. hupkem,
Sš. Pís. 671., velikým prchem, Výb. I., 194.,
úprkem k něčemu. St. skl. IV. 399. Řeky
šumem Běží. Č. Řeka tokem běží. Har. I.
8. Liška dolinami běží. Zpěv. L, 139. Ne-
opatrný brzo (jmění) rozptýlí a bude lotrem
běhati. Chč. 382. Hradem běhá, Rkk. 28. —
před kým, před čím: Před vozem, Us., před
nepřítelem. — od čeho, odkud: Od domu.
Háj. Neběží od něho psi s koláčky (nepředá
se). Č. — na koho, na co (kam): Na závod,
Jel., na potřebu (na stranu). Lk. Srnec běží na
pískot, na svist, Šp. B. na nepřítele (stihati
ho). Us. — D., Troj. — o co (komu): O
závod, Us., o pomoc. V. Běží tu o to, o
život, o slávu, D., V., běží o mou hlavu. Šm. Ne
o řemen, ale o celou kůži běží. V. Běží o
úraz. Us. Běží o dva krále. Br. Běží o jeho
hlavu. Běží mu více o hádku než o pravdu.
Běží mu o život, Br., o hrdlo. V. — Pozn.
Chybně klademe v tomto případě často: jedná
se oč. Vz Jednati. — v co (kam): V oheň,
Alx. 1127., v závod, v cestu. V. — za kým,
za čím: Pes za zajícem běhá, D.; za sprá-
vou, za soudem. Jg. Za patami nám běží.
T. Hned samy (děvečky) běží leckams za.
pacholky. Chč. 451. Za hříchem pokuta v pa-
tách běží. Češie za Polany neběžechu. Dal.
36. Koně za. ovsem běží a osli ho dostá-
vají. C. (Mdr. 150.). — kam, s čím,
k čemu: K pánu s psaním. Us. K cíli. Ros.
Hora běží k východu. D. Běže zmilitka ku
potoku. Rkk. (50. B. k panence. Er. P. 217.
— okolo čeho: Okolo domu, stromu. Us.,
Jg. Lavice běžely okolo stěn, chybně m.:
lavice stály podlé stěn. Bs. — kudy:
Voda přes silnici běží. Us. Přes pole. Us. —
při kom, při čem: Pes běží při pánu. Us.
Při tom běží o mé štěstí. T. I při spra-
vedlivých bojích hrozné nesnáze běží. Nz.
To při lidech běží. Nz. — Br., Kom., D. —
se: O zvířatech. Kráva se běhá = se honí.
Us. — D., Br. — aby: Běžel, aby ho spatřil.
Us. — Troj . Běží o to, aby neutekl. —
pro co: Pro pivo. Us. — proti komu,
proti čemu: Proti větru. Us. — Jg., Troj. —
z čeho, odkud: Z jednoho místa na druhé. V.
Těsto z díže běží. Us. Ze zahrady b. Us. —
(kde) na čem: Na ulici b. Ros. Rudy na
puře běží = na kolečku rudu n. uhlí v dolech
voziti (na vozíku, na hnutu). Vys. — skrze
co, kudy: Skrze stromy, skrze lidi. Us. Řeka
skrz město běží. Jg.- mezi čím, kudy: Řeka
mezi břehy běží. Kom. - mezi co, kam: (Bárta)
běží mezi nás s pilností. Kr. P. 42, — v čem:

V zahradě. Us. V patách za mnou běžela.
Er. P. 373. — Kom. — bez čeho: Bez
bot. Bez čepice někam b. Er. P. 355. —
se komu: Běhá se mi kapsa = nemám
peněz. Šm., Us. — u čeho, kde: U potoka. Us.
Něco běží u ohně, (kypí), überlaufen. Jg. —
s adv. Úzkostlivě sem tam běhati. Us. — do
čeho (kam): Běžel do dvora, Us. Oni (koně)
běží do skoku. Er. P. 414.

Běžící, laufend. Roku (léta) běžícího —
tohoto roku. Léta běžícího. 1498.

Běžiště, ě, n., Rennbahn.

Běžitý = běžící, laufend, beweglich. B.
hvězda, Jel., mysl. D.

Běžkem — během. Na Slov. Bern. Im
Laufe.

Běžmo = běžně, geschwind, eilends. Pam.
Kut.

Běžně, rychle, povrchně, lecjaks, schnell,
schleuderisch. Ne b. čísti. B. něco konati,
Kom. psáti. Ros. Knihu b. přeběhnouti. D.

Běžník, a, m., Druh pavouků, thomisus.
Krok.

Běžnosť, i, f., Flüchtigkeit, Eiligkeit.
Běžnosť času, Zeitgeist. Mus. — B. peněz,
Gangbarkeit der Münze. Jg.

Běžný, běžní = běžící, Lauf-, laufend. B.
voda, Ros., hvězda, B. posel, blesk, Hlas.;
krok, účet, plat, důchod. — B. = krátký,
flüchtig, kurz. B. přemítání listův, D., život,
V., cedule (Laufzettel), list; statek (movitý).
Reš. — B. — na spěch udělaný, povrchní,
flüchtig. B. řeč, práce, dílo, Ros., spis (vz
Spis). — B. = zběhlý, erfahren, v čem:
v právích. Ctib. had. 40. — B. = obecný,
obyčejný, častý, berný, gemein, gebräuchlich,
gewöhnlich, gangbar. B. peníze, mince, D.,
omyl, Proch., míra. Sedl. B. a obvyklý. Rk.
Stálé a běžné užitky a důchody. Ms. z 16.
stol. Směnka přijatá v penězích běžných.
J. tr. — B. = bělila. B. žena. Aesop. — B.
kráva = která se běhá, hraje, welche rin-
dert. T.

Bh. Tato skupenina souhlásek v slovan-
štině se nevyvinula, Hš.

Bi = bil. D.

Bianko z vlas. Charta bianca. Prázdný
list s jménem vydavatelovým; s druhé strany
proti jménu stoji, proč a k čemu byl vydán;
obsah pak si může napsati sám ten, kdo jej
obdržel. Jg. Vz Charta, B. kredit = úvěr
neurčitý. Rk.

Bibálek, lka, m., bibák, a, m. V. (pijan).
Süfling.

Bibí, vz Bebe.

Biblí, í, f., obyč. bible, e, f., z řec βίβλος
— kniha, Bibel. Skloňuje se jako „Zna-
mení", ale v instr. má: biblí. Biblí lesko-
vecká, litoměřická, vratislavská, mikulovská,
holomoucká, hlaholská, musejní, moravská,
táboritská, Bočkova v Stockholmě, Hro-
chova, padeřovská, šafhúská, pernštejnská,
dlouhoveská, hodějovská, kladrubská, talem-
bergská, strahovská, pražská, král. Kristiny,
česká, kutnohorská, benátská, kralická, Car-
dova atd. B. vykládati. Tkadl. Sedlákovi
vidle a knězi bible. Prov. — Má biblicko —
drahá! Rk.

Biblický. B. text, propovídky, Kom.,
sloh, Jg., příběh, dějeprava, archaeologie,