Předchozí (312)  Strana:313  Další (314) |
|
|||
313
|
|||
|
|||
Uhýňati se = prohýbati se. Slov. Sl. ps.
136. Uhynouti = zajíti, pojiti, zu Grunde
gehen, vergehen, krepiren. — abs. Tys přeměně (= proměně) poddaný a jednú též uhyneš. Na Ostrav. Tč. V slzích plynu, div že neuhynu. Puch. komu. Uhynul mu dobytek (poscípal); Pěkný strom letos mi uhynul. Mor. Šd. Uhynulý = zahynulý, pošlý. Cf. Uhy-
nouti. U. strom. Mor. Vck. Uhýřiti se, sich abschwelgen. D.
Uhyzditi, vz Ugizdih. Us. Tč.
-uch, přípona jmen podst.: kožuch (zastr.,
kožich), D., potměluch. Mkl. B. 290., 289. (Hý. ). Uch. Bohatec se diví, čím chudý se živí:
Chudý ach a uch! ale při něm Bůh! Č. M. 168. -ůch, v okolí pražském chybná koncovka
genit. pl. jmen rodu muž.: Koupil mnoho statkůch, koňůch. Os. -ucha, přípona jmen podstat.: pastucha,
bělucha. černucha. D., Mkl. B. 292. Vz -cha. Uchabek, bku, m. = ochabení, zmenšení.
die Verminderung, das Erschlaffen. Sš. I. 115. Jestliže ú. jejich (židů) jest bohatstvím pohanstva; Úchabek a úštěrbek uvésti v co; A žádného úchabku neokoušejíc; Ú. moci; A hřích aby v mocnosti a v síle svojí u. vzal. Sš. I. 115.; II. 10. 134.: J 23., l59. (Hý. ). Uchaběti, ěl, ění, uchabovatt, uchabnouti,
bnul a bl, utí = ochabnouti, povoliti, nach- lassen, schlaff werden. — abs. Síly uchably. Us. Č. v čem. Že tedy nemají uchabo- vati ve službách svojich. Sš. II. 227. (Hý. ). Uchabiti, il, en, ení, uchabovati = ocha-
biti, Us. Č. Uchabnouti, vz Uchaběti. U., weg-
schnappen. — co komu odkud: z ruky, z kapse. U Uher. Hrad. Tč. Ucháč, e, m = ušatý, der Langohr. —
U. = krajáč, hrnec s dvěma uchama, der Henkeltopf, der Topf mit zwei Henkeln. Us. Šp., Šd., Er. U. na mléko. — U. = kotrč štěrbáková, sparassis laminosa, rostl. Rstp. 1923. Uchajati, uchajkati, einlullen, beruhigen
durchs Streicheln. — koho: dítě. Vz Cha- jati. Na Ostrav. Tč. Cf. Uchalkati. Uchál, a, m., na Slov. = škvor, der Ohr-
wurm. Jg. — U., kdo má veliké uši, der Langohr. Mor. Šd. — U., pecten, mlž. Krok. Uchalkati = uchajati, uchajkati, uchaň-
kati, uchlácholiti (durch's Streicheln) zur Ruhe bringen, beruhigen, besänftigen. Na Mor. a ve Slez. Vz Uchajati. Šd., Tč., Klš. Uchan, a, m., osob. jm. Pal. Rdh II. 127.
Uchaňkati, vz Uchalkati. koho. Rád
by ho nějak uchaňkal. Mor. Šd. Uchápati, vz Uchopiti.
Ucharliti se, il, ení = hrdlili se, trápiti
se, sich abplagen, abrackern. — čím. Ten se tím břemenem ucharlí. Slez. Šd. Na Ostrav. Tč. Uchati = ňuchati, riechen, schnuffeln.
Bzd. Uchatiti, il, cen, ení = ucha přilípati,
Henkel anmachen. — co. Hrnčíř uchatí hrnce. Us. Mý. |
Uchatý = ušatý, grossohrig. Plk. — U.
hrnec = ucháč. Us. Šd.
Uchavec, vce, m. = ucholák. Slov.
Uchavice, e, f. = klapka u čepice ku
přikrytí uší, die Ohrlappe. Us. Ucházeč, uchazeč, e, m. = žadatel, der Be-
werber, Kompetent, Kandidat, Stellensucher, Werber. U. = kdo se o něco uchází. J. tr. Spolu uchazeč, der Kompetent. J. tr. U. o nějaké místo, der Stellensucher. J. tr. Výkaz u-čů, die Kompetententabelle. J. tr. U. dívky, lépe: záletník. Km. Nabídky u-čů, Offerte der Bewerber, der Reflektirenden. Dch. U. o mistrovství, der Meisterkandidat; n. volební, der Wahlkandidat, Wahlbewerber. Šp. Domicilarové čili u-či o kanonikaty; Aby u. zběhlý byl alespoň v evangeliích. Ddk. VI. 101., IV. 36. Ucházení, n. = odcházení, das Ab- Weg-
gehen, der Abgang. — U. = utíkání, das Entweichen. U. kouře, plynu. — U. = zni- kání, das Entkommen, Entgehen. V. — U. ubývání, das Abnehmen, der Abgang, die Verminderung. D., BR. II. 79. U. sil, vody. — U. se prosba, die Kompetenz, Bewerbung, Mitbewerbung um etwas. D., J tr. Žádosť, návrh v příčině u. -se, Kom- petenzgesuch, -Vorschlag; lhůta k u., Be- werbungsfrist. J. tr. U. se o něco spolu s ji- nými, u. se o závod, vz Ucházka o závod. Nz. U. se o nevěstu. Ddk. III. 217. Ucházeti, vz Ujíti.
Ucházka, y, f., der Konkurs, die Bewer-
bung. U. veřejná. Er U. o přízeň Felixovu (captatio benevolentiae). Sš. Sk. 265., Nz. II. o závod, die Mitbewerbung. Nz.
Uchechlati, abhecheln. — co čím: něco špatným nožem, pilkou. Na Ostrav. Tč.
Uchechtati se, sich satt kichern. — nad
čím. Us Tč. Uchladiti, il, zen, ení, uchlazovati, ab-
kühlen. Ros. — co. Jir. Ves. čtení. 28. — co kde: na studeném vzduchu. Tč. Uchladnouti, dnul a dl, utí = ustyd-
nouti, kühl werden, auskühlen. Uchladla voda. Ros. Uchlácholeně = krotce, besänftigt, sanft.
Uchlácholení, n., die Besänftigung, Ver-
söhnung. Us. A tím také u. myslí zbouře- ných stalo se právě dobou, když... Ddk. III. 48.
Uchlácholenosť, i, f., die Besänftigung.
Ros. Uchlácholený; -en, a, o, besänftigt, be-
ruhigt. Kom. — čím: přímluvou. Us. Uchlácholiti, il, en, ení; uchlácholívati =
udobřiti, ukrotiti, ukojiti, besänftigen, ver- söhnen, begütigen, stillen, beschwichtigen, beruhigen. V. — koho, co. V., D., Sych. Zbuzenou nedůvěru. Pal. Dj. V. 2. 83. U. bouři. Pal. Dj. III. 3. 83. Sliby uchlácholily smýšlení odbojného Slezka. Ddk. II. 353. Chtíce ho u., dali mu titul. Bart. — koho čím: dobrotou, Mach., laskavými slovy. Vojtěch odhodlal se nejprve nabídnutím značné částky peněžní Barbarossu u. Ddk. III. 275. (Tč. ). Uchlachuniti se = usmáti, nasmáti se.
sich mit vollem Munde satt lachen. Na Ostrav. Tč. 231
|
||
|
|||
Předchozí (312)  Strana:313  Další (314) |