Předchozí (722)  Strana:723  Další (724) |
|
|||
723
|
|||
|
|||
-koli. Samo o sobě se neužívá; je přípo-
nou buď příslovcí (kdekoli) nebo zájmen (kdo- koli). Kdokoli, cokoli, kdekoli, jakžkoli, jak- koli, kudykoli, ačkoli, kdykoli, jakýkoli atd. Zájmeno a příslovce jsouc spojeno s -koli nabývá významu všeobecnosti, povšechnosti, neurčitosti. I můžeme zájmeno (příslovce) takto složené za stupňované zájmeno (pří- slovce) neurčité pokládati. Kdežkoli kto koho potka. Anth. 28. Kteréhožkoli políbím, ten jest. Br. Kdežť se koli příhodné vidí. Br. Kterakých kolivěk knih. Pass. (Mkl. S. 90). Lat. cunque. Mezi -holi a druhé k němu náležející slovce jiné části řeči mohou se klásti. Což jsi koii přiřkl. Br. Vz předchá- zející. — Přívěškem: -v, -vě, -věk, -věčně bývá sesíleno. Kdokoliv, cokolivěk. Co se tu kolivěč dálo. Lom. Kolí, n. = koly (kůl), Pfähle, Pfahhverk.
Kolím tábor obehnati. D. Dal grunt posta- viti a kolím dubovým nabíjeti. Břez. 255. K. kované a nekovaně. Us. Sbory kolím za- bili. Apol. Na kolí někoho pověsiti. V. Ke k. někoho přivázati. Háj. K. ve vodě. V. Základní k. pod práh (u jezu), Jg., pod žlaby. Us. Město k. ohražuje. Kom. A když ho (ostrova) dosáhl, kolí dal bíti, ploty dělal, aby se mu zanášel. Svěd. 1570. Koliander, lépe: koriander.
Koliba, y, f., Hütte, pastýřské obydlí na
salaši. Na Slov. KB. Kolíbati, vz Kolébati.
Kolíbavý sekáček, Wiegemesser. D. Kolíbka, vz Kolébka.
Kolibřík, a, m., malinký pták americký.
Kolibri. K. rubínový, zlatohlavý, topasový atd. S. N., Rk. Vz násl. Kolibříkovití, trochillidae, čeleď křikav.
Vz Kolibřík. Količ, c, m., lépe: kláč, kolec. Vz Kolec. D.
Kolíček, vz Kolík.
Kolíčkovati = kolíkovati. Koliha, y, f., numenius, z čeledi ptáků
slukovitých. Brach schnepfe. -vogel. S. N. Vz Frč. 346. Kolik, gt. kolika, dat. kolika, akk. kolik,
lok. kolika, instr. kolika (gt. na -a tvořený dle Slovo je zástupcem dat., lok. a instru- mentalu. Ht. Sr. ml. 253. ); n.: koliko, gt. kolika, dat. koliku, akk. koliko, lok. koliku, instr. kolikem. V prvém případě (kolik) jsou jména uvedená v nomin. a akkus. podstatná a pojí se s gt.: kolik žáků píše? kolik žáků jsi viděl; v ostatních pádech jsou přídavná a sro- vnávají se s jménem podstatným v pádě: od kolika žákův, ku kolika žákům, při ko- lika žácích, s kolika žáky? V druhém pří- padě (koliko) jsou ve všech pádech podstatná a pojí se s gt. jména, ku kterému se při- kládají: od kolika žákův, ku koliku žákův, při koliku žákův, s kolikem žákův. Ale mimo nom. a akkus. má kolik v ostatních pádech nyní do sebe více povahu adjektiva a srovnává se tedy se svým substantivem v pádě. — Tážeme se jím o počtu věcí neb osob. Kolik chlebů máte? K. jest hodin? — Zk., Kz. — Někdy se jakožto nesklonné slovce k pádům podstatných jmen přidává, což se neschvaluje. O koliko jsme čtli? Ko- náč. V kolikosi málo domích. Plác. — Stojí-li |
v hlavní větě: tolik, toliko, tolikož, věci
v počtu a množství srovnáváme a srovnáva- jíce k jednostejnosti a rovnosti množství ukazujeme. Kolikž budete míti šlechetností, tolik jako drahých kamenů budete míti ve svých korunách. Št. Kolik krajův, tolik obyčejův. Us., Zk. — Ve spojení s: -koli, -si, -s. Kolikokoli bylo těch, ješto měli pole. Ben. Odříkav opět kolikos modliteb. V. V noci pak jsem vstal a kolikosi mužů se mnou. Br. Po svatbě v málo kolikas dnech umřel. V. S kolikasi kněžími šli nahoru. Čr. Po kolikasi dnech se moře utišilo. Ler. — Taktéž se skloňují a pojí: mnoho, málo, to- liko, několiko. Vz jednotlivá. Kolík, u, kolíček, čku, m., v již. Čech.:
roubík, Pflock, kleiner Pfahl. Kolíkem něco přibiti, zatlouci. D. Stany kolíky přibiti. Kom. K. k sázení, u tenat. D. Ani kolíku na světě nemá. Vz Opuštěný. Č. — Kolíčky u hu- debních nástrojův, u houslí, harfy, basy, varhan, jimiž struny se natahují, Wirbel, Schraube bei der Geige, Stecher bei der Orgel. Jg., Kom. Basa má kolíky, cimbál hřebíky! Potz Tausend! Us., Jg. Kolika, y, f., z řec, střevní dna, žření,
hryzení, Jg., řez, žirka, ujímání. Sp. Die Kolik, Darmgicht, Leib weh. K. od překrmeni. Sp. K. od kamene, od obžerství, od kyse- losti, od nastuzení, od dny, od křeče, od krve, od žíly, od zacpání, od měsíčného, od potraceni, od průtrže, od nadýmání (kolika větrná), kovová, jaterní. Ja., Jg. Vz S. N. Kolikatina, y, f., kolikátý díl, quota. C.
Der wie vielte Theil. Kolikátý, koliký, der wie vielte (vielste).
Těmito slovy se tážeme po místě jisté řady. Kolikátý jest? Us. Kolikátého jest dnes? Kolikátý snop vystavil, kolikátý pryč odnesl? Kolikeronásobný, kolikernásobný, wie
vielfach? wie vielfältig? Kolikerý; koliker, a, o; kolikeren, ra, ro.
Sg. nom. koliker-en koliker-a koliker-o
gt. -ého -é -ého dat. -ému -é -ému
akk. n. u než. -ého -u -o
lok. -ém -é -ém
instr. -ým -ou -ým
Pl. nom. kolikeři kolikerý kolikera
n. u. než. k-ry
gt. kolikerých
dat. kolikerým
akk. kolikery kolikery kolikera
lok. kolikerých
instr. kolikerými.
Těmito slovy se tážeme po množství rozlič-
ných druhů věcí. Wie vielfach ? wie vielerlei ? Kolikery jsou borovice ? Byl. Kolikeré udělal dvéře? Troje. Us. — Pozn. Při substantivech čísla toliko množného mají do sebe také vý- znam pouhého množství. Etwelche, einige, etliche, aliquot. Kolikery dvéře? Troje = tři. — K. = několikerý. On má kolikeré šaty. Us. — Kolikerý výstupek, tolikerý trest. Jg. Koliknásobný, vz Kolikeronásobný. Zlob.
Koliko, vz Kolik. — Učinil kolikos (==.
několik) lžiček, pozlatil je. Št. |
||
|
|||
Předchozí (722)  Strana:723  Další (724) |