Předchozí (374)  Strana:375  Další (376) |
|
|||
375
|
|||
|
|||
Bagateli. Frašky takovými kvadraty nepo-
hnou. Na, Slov. — F. = řeč smyšlená, žva- nice, věc směšná, žert, šašek, šibřinek. Posse, Fratze, Schnurre, Tand. Frašky pro- váděti. Na Mor. Frašky si z někoho dělati. Mrk. — F., směšná hra, veselohra, Possen-, Lustspiel. Nt. Fraška, nižší druh veselohry, vyznačuje se hrubší jovialností, přecházejíc až k šutečnosti i ke karikatuře jednajících osob. Vystříhati se jest básníku všeliké níz- kosti, ledabylosti a nesouvislosti, v jakové si libují nezřídka tak zvané místní čili lo- kální frašky vídeňské a berlínské. KB. 195. Fraškář, e, m., čtverák, Possenreisser,
Tändler. Fraškopisec, sce, m. Lustspieldichter. Fraškovati s kým, žertovati. Possen
reissen, treiben. Fraškovitý, possenartig.
Frater, a, m., z lat., titul, který dávají
v klášteřích zákonníkům = bratr. Jg. Ein Frater, Ordensbruder. V obec. mluvě fláter. Fratová voda: v dolech ze skal se shro-
mažďující, opak: drnová voda. Gl. 49. Fels- wasser. Fraucimor, fraucimer, u, m., fraucimora,
y, f., z něm. Frauenzimmer. 1. Pokoj ženský, Frauenzimmer. Z fraucimeru manželky své. V. — 2. Ženština, paní n. panna. S frau- cimerem zacházeti. Sokol. — 3. Společnost' ženských šlechetných osob, družina ženská. V. Kázali jsme fraucimoru (kollektivum) i pa- cholatům vystoupiti. Žer. Záp. I. 147., Gl. V té (komoře) pro fraucimer královský bylo devět loží. Har. II. 207. (Prk. ) Frbr, říká se prchlému, prudkému, pří-
krému, rasch, gäh. V. Frc, e, m., prd, Furz. — V Praze =
frzacamt, z něm. Versatzamt, zastaváma. Dal hodinky do frcu. Us. v Praze. — F. = žert, Jux, Hetz. Frcálek, lku, m., druh šišek, länglicher
Krapfen. Frcalka, y, f., píšťala z vrbové kůry,
Pfeife von Weidenrinde. Jg. Frcan, a, m., přezdívka od sedlákův dá-
vaná měšťákům (u Holohlav). Sř. Frcati = drobným krokem choditi, trippeln.
Sych., Th. — se. Plk. Frcna, prcna, y, f., prdlavá ženská. Ros., Us.
Frčadlo, frkadlo, a, n., Kreisel. Us. Frčák, u, m., veliká píšťala ve varhanech,
Posaunbasso. Vaněk. Frče, e, f. = čamrha.
Frček, čku, m., klub kamenný n. mě-
děný, kterým se hází, discus, Wurfscheibe. Reš. — 2. Vrhcabní kámen. Damenstein. Jg. Frčeti, 3. os. pl. -čí, frč, -če (íc), el, ení;
frčívati, schnurren; frkati, schnauben. Jg. — abs. Vřeteno frčí; kolo běží a frčí. Musika tam frčí (již se ozývá). Ros. Pili by, až frčí. Kon. Kůň frčí. Us. — kde. Vše v něm hrčí, frčí, různo prší. Kom. Frčka, y, f., na Slov. a Mor. = šňupka,
Nasenstüber. Jg. Frčkár, a, m., lehkomyslný mladík, ein
leichtsinniger Junge. Na Slov. Frčkařiti, il, ení, sich leichtsinnig be-
nehmen. Koll. |
Frčkářský, lehkomyslný, leichtsinnig.
Baiz. Frčkářství, n., Leichtsinn. Bern.
Frčkovati, frčky dávati, Fipse, Nasen-
stüber geben. Na Slov. Fregatta, y, f., rychlá třístěžňová loď ná-
mořská. Rk. Vz Loď. Fregatte. Frei, něm. Bist du f. ? = Máš kdy (Brt. )
Jsi bez práce, nevázaný, volný ? — Habt ihr frei ? = Máte prázdno, prázdniny? Wir haben freien Zutritt, máme volný vchod, pří- stup; smíme volně vejíti, vstoupiti. Mit freier Hand zeichnen, od ruky (Brt. ), volnou rukou kresliti. Unter freiem Himmel, pod širým nebem. Im freien Felde, v šírém poli. Ich gehe in die freie Luft, jdu na čerstvé povětří, jdu se provětrat. Er kann frei ins Haus ge- hen, má do domu volný vstup; smí, kdy se mu líbí, do domu přijíti. Noch ist er f., svo- boden, na svobodě. Er ist nicht mehr f., už je zadán, ženat (vdaná). Ich habe freie Kost, mám stravu zdarma. Er kam frank und frei, samovolně, nevolaný, z čista jasna. Er spricht zu frei, velmi svobodně; jest prostořeký. Er gestand es ganz frei, přiznal se bez nu- cení, z příma, bez mučení. — Šr. F. Be- schäftigung, svobodný obchod (s. živnosť). Jemanden auf freien Fuss setzen, někoho na svobodu dáti. Jemanden auf freiem Fusse untersuchen, vyšetřovati koho bez vazby, o svobodě. (Prk. ) Dem Rechte freien Lauf lassen, právo před se pustiti. Freier Lehrge- genstand, svobodný (nepředepsaný) předmět. F. von einer Verbindlichkeit, prost závazku. In freier Stunde, v prázdné chvíli. Ich werde so f. sein, budu tak smělý, dovolím si to, dovolíte-li, smím-li atd. (Us. ) Frei geben, propustiti, povoliti, uvolniti; f. lassen, pustiti, propustiti; f. machen, osvoboditi někoho, něco od něčeho zprostiti, zbaviti; zboží vy- vaditi. — Rk. Freid = fraid.
Freikunst, svobodné umění, umělá hra,
umělé provedení něčeho. Freischwimmer, plavec vyučený.
Freising, Frisink, a, m., mě. v Bavorsku.
Freiwaldau, Freivaldov, a, m., Frei-
valdava, y, f., mě. v rak. Slezsku. — Frei- valdovský, Freivaldavský. Frej, e, m., z něm. Freien, milování, ná-
mluvy, zálety. Das Freien, die Buhlerei. Jg. Na f. se vydati, oddati, po freji jíti. V. Frejů hleděti. Jel. Mdlý s silným nebojuj a starý s mladým na freji nestůj. Rým. Neb se nám zdá í. jako med, ješto není než sladký jed. Lom. Freje svého s ní pilen byl. V. Páni syny své k nekázaní, frejóm a nešlechetnosti dopúští. Tov. K. 217. Bez studu bydlí ve frejích, ve smilství pokoutném. Chč. — Frejíř, e, m., milovník, záletník, der Freier, Galan, Buhler. Jg., Br., Kom. F. neupřímý. Br. — Frejířka, y, f., milá, die Freierin, Buhlerin. Tkadl., Troj., Lom. — Frejířský, milovnický, Liebes-, buhlerisch. Jg. F. nápoj, píseň, list, bujnosť. V., Kom. Vz Frejovati. Frejířík, a, m. = frejíř.
Frejířství, n., die Buhlerei, Buhlschaft.
Frejovník, a, m., milovník, Buhler. Krok.
Frejovnosť, i, f., zamilovanosť, die Ver-
buhltheit. D. ..... |
||
|
|||
Předchozí (374)  Strana:375  Další (376) |