Předchozí (371)  Strana:372  Další (373) |
|
|||
372
|
|||
|
|||
liche Umständlichkeiten. — Formalism-us,
u, m., z lat., zachovávání povrchních způ- sobův, das Festhalten an Formalien. — For- malista, y, m., dle „Despota". Okolkář. For- malist, der an Formalitäten festhält; Kom- plimentenmacher. — Formalní, povrchních způsobův neb obřadův se týkající. Rk. For- mal, formell, die äusserliche Beschaffenheit einer Sache betreffend, förmlich. Forman, a, m., z něm. Fuhrmann, vozka,
vozataj, kočí, kárník, povozný. Jg. Ve- selý forman koňův polehčení (když správce jadrný, všecko jde jadrně). Ros. Item for- mané ať nekupují obilé na trhu než u súsed. Arch. Plz. 1. 1497. — Formánek, nku, m., u pluhu n. u vozu, hřeby na konci vozu, mezi kterými držení jest a váhy předních koní. — Jg. Formaniti, Fuhrwerk treiben. Ros., Půh.
Formanka, y, f., světnice pro formany,
Fuhrmannsstube, Us.; konírna, Pferdestall. Rk. — F., shvězdění, ein Sternbild, Fuhr- mann. Mus. Formanský. F. cesta (silnice), V., koně,
vůz. Fuhrmanns-. Format, u, m., velikost', výška a šířka
knihy, listu, das Format. F. je rozličný podlé počtu listů, na které se složí: plakat (arch nesložený), folio (arch na dva listy složený), kvart na 4, oktav na 8, dvanácterka na 12, šestnácterka, na 16, osmnácterka na 18, čtyri- advaceterka na 24 atd. (32, 36, 48) listů slo- žený. S. N. Forméř, formář, formíř, e, m., kdo formy
dělá, Formschneider, Modellmacher. Formi-ae, pl., f., dle „Růže", mě. Latia,
Gaeta, — Formijský. Formířský, Formir-, Bossir-. F. dílo. Jg.
Formířství, n. Bossirkunst.
Formovatel, e, m., der Former; učitel,
Bildner, Lehrer. Kom., Br. Formovati, z lat. utvořovati, do jisté
podoby vpravovati, formen, bilden. Jg. — co. Formuje modlu kovář, pilníkem dělá. Br. Svíčky formovati (táhnouti). 1). Obraz f., V., slova, řeč. Jg., Kom. — co komu. Dítě chod si formuje (choditi se učí). Kom. — si co jak. Krista si podlé své hlavy, bez pravidla božího slova formují. Br. — se k čemu (na nějaký způsob dělati, sich nach Jemanden formen. Jg. ). Nechtějí-li se k na- šim obyčejům f. lidé, formujeme se my k je- jich, pokud jen pro svědomí lze. Kom. K vůli vyšším se f. Jg. Formový. Form-. F. deska. Formbrett.
Kom. Formulář, e, m., z lat., vzor n. předpis
jednání, řeči n. spisu nějakého, Formular, Vorschrift, vorgeschriebene Weise, Muster. — 2. Sbírka vzorů takových. Sammlung solcher Formulare. S. N. Formule, e, f., z lat., vzorec, obrazec,
výraz, jisté spojení slov, Rk., předepsaný způsob jednání, řeči n. spisu, ku př. smlouvy. Die Formel, Redensart, Ausdruck; die durch Rechnung gefundene allgemeine Regel. Jg. Formulovati, něco dle předepsaného
vzorce (způsobu) upraviti. Rk. Formuliren. Forovati, voziti, povozem, dovážením se
živiti, Fuhrwerk treiben. — kým: osly. Štelc. |
— koho. Forujte ho ven = vyžeňte ho.
Vyforovali ho = vyhnali ho. Na Mor. Forovnictví, n., povoznictví, Fuhrwerk.
Ros. Forovník, a, m., povozník, Fuhrmann. Rk. Foršt, u, m., z něm. Forst a to z střlat.
foresta, les. — F., a, m., Förster, myslivec, les- ník, lesní. — Forštmistr, a, m., z něm. Forst- meister, nadlesní. Rk. — Forštovna, y, f., Forsthaus, Jg., myslivna. Rk. — Forštovský, Förster-, myslivecký, lesnický. — Forštov- ství, n., myslivectví, lesnictví, Försterei. Jg. Fořt, a, m., vz Foršt.
Fort, u, m., z fr. (fór), hradba, tvrze. Rk.
Kleine Festung, Nebenfestung. Fortaš, e, m. Grenzwächter. Na Slov.
Forte, it., zlat., silně (v hudbě, f. ), stark;
fortissimo (ff nebo fff), velmi silně, co nej- silněji. S. N., Hd. Fortel, e, m., z něm. Vortheil, zisk, uži-
tek, prospěch, výhoda, Nutzen, Vortheil. Něco s jistým fortelem činiti. D. — F. = způso- bilosť, chytrosť, obrat, něm. Kunst-, Hand- griff. Při každé práci nějaký f. jest. Ještě nezná fortele k té věci. Us. — F. = obmysl, úskok, lesť, oklamání, faleš, Ränke, Kniffe, D. List, Finte. Proti každému forteli najde se f. č. Pod f-lem = zchytrale. Ros. Bez f-le. Jel., V. Užívati f-le proti někomu. Jg. Vo- jenský f. (obmysl, chytrost', lesť). V. F-lem byl od něho oklamán. Br. Žižka seznav Va- lešov býti k svému forteli obrátil se. V. On jde jen na f. = na podvod. Na Mor. — Jg. Fortelník, a, m., ein ränke voller Mensch.
Štelc. Fortelnosť, i. f., chytrost', Arglist, Ränke.
Fortelný. Vz Fortel. F. = užitečný, vor-
theilhaft; lstivý, úskočný, zchytralý, listig, reich an Kunstgriffen. Jg. Kostka, věc f-ná. V. Živnosť f. Kom. Fortelovati, forteliti = úskoku hleděti,
bevortheilen. Ros. Fortepiano, a, n., z forte piano, silně,
(potom) slabě. Klavier. Fortgeld, u, m., z něm. Fahrgeld, plat
jezdcům dávaný. Gl. Fortifikace, e, f., z lat,, je vojenské opev-
nění nějakého příhodného místa, Fortifika- tion, Festungswerk, Befestigungskunst, F. polní (počasná), stálá (permanentní). Takové polní hradby jsou: linie (rovné čáry), reduty (čtverhranné), měsíčky (lunetty, pětihrany), hvězdové, mostové (před mostem), zubaté. Stálé forty: hlavní val, eškarpa, valová chodba, koliště, podkopy, baštní štíty, oponové štíty, roháč, korunní hradba, klešťová hradba, de- tašované hradby. Vz víc v S. N. III. str. 171. a násl. Fortna, y, f., fortnička, z lat. porta, brána,
branka, dvéře, die Pforte; někdy malá dvířka krom městské brány, das Stadtthürlein. Mu- sely se klíče odvésti od bran a forten. Gl. 89. Brány i fortny před sebou zavírati. V. U fortny zvoniti. Us. — F. ottomanská, tu- reckého císaře palác, dvůr i celé císařství. Die hohe Pforte. — Fortnář, fortnéř, fort- nýř, e, m. = vrátný, der Pförtner. Jel, Reš. Fortuna, y, f., lat., štěstí; Štěstěna, bo-
hyně štěstí. Audaces f. juvat, smělým štěstí přeje. — Fortun-in, ina, ino. Kom. |
||
|
|||
Předchozí (371)  Strana:372  Další (373) |