551

mový, Schacht- ; prekopni, Querschlags-;
střídový, Strecken-; svážný, Bremschaeht-;
těžný, Abbau-; výchozný, Ausbiss-; ka-
menný (z jalového kamení sestavený), Stein-;
šramový (šramová noha), Bein, Satz; ztra-
cený (zanechaný, zůstavený), verlorener P.;
požárný (ohradní p. proti důlnímu požáru
č. důlním plynům). Hř.

Pilíření, n., der Pfeilerbau. Šm.

Pilírna, y, f. = pilna.

Pilířový, Pfeiler-. P. střída, Pfeilerstrecke;
dobývání, Pfeilerbau. Hř.

Pilistrát, u, m., veřeje u dveří n. oken,
Thürpfoste, f., Fensterstock, m., t. pilíře n.
sloupy po straně hoření na delších ležící
jmenují storc, lépe: podvoj. Us. Jg.

Píliti, il, en, ení, vz Píleti. — Píleti, pi-
leti, el, en, ení, dříve a na Slov. = pilou
řezati, sägen; pilníkem řezati, tříti, feilen.

Pilka, y, f., na dyhy (dyhařka), Four-
nirsäge; na kovy, Metall-; ruční, Hand-;

hieb). S. N. P. přední, D., hrubý, drobný,
vydlabací, na cín, na ocel, hladký, jemný,
s obloukem, jehlový, křivý, ploskatý, se
špičkou, Jg., ocelový, okrouhlý, ploský, Š.
a Ž., kulatý, čtverhranný, hladěcí, tříhranný,
jehlový, kovářský, křivý, na čípky, na pilky,
oblý, polooblý, ševcovský, vyhlazený, vy-
rovnavací, vývrtní, zahnutý, Kh., jazýčko-
vitý, na kružnice, mečíkovitý, nožovitý, na
pily mlýnské, Šp.; p. na kosti, vz Nástroje
k pitvě; p. pařížský na zuby, vz Nástroje
na zuby; vz také: Nástroje amputační, Cn.;
p. na kraják (Kneiffeile), na nejtky. Sp. Brázda
od p-ku, der Feilstrich. Km. P-kem vřezati,
D., pilovati, Kom., něco vybrousiti, spilo-
vati. V. Pilníky vysekávati. Staré pilníky pře-
dělati, naložiti, navařiti, umhauen, autham-
mern. Šm., Šp. Prach, který od pilníku od-
chází, odpilky slove. V. Pilník ze železa rez
stírá (zlé zlým, ostré ostrým zaháněti se
musí). Jg., Č. P. přiložiti (opraviti). V. P-ku
něčího nepotřebovati. Jel. P-kem práci pře-
táhni, má-li býti podařilá. Sych. Vezmi s se-
bou do práce pilník (popil si, buď pilen). Us.
Ber., Č. Nechceš-li dělati pilníkem (pilen býti),
budeš brzy korábníkem (chudým). Lom. Po-
třebuješ ještě pilníku (cviku). Š. a Ž. (Valter).

Pilnikář, e, m., der Feilhauer, -händler.
Jg. — Pilnikářka, y, f., Feilhändlerin, f. —
Pilnikárna, y, f., Feilfabrik, f. — Pilni-
kářský, Feilhauer-. P. tovaryš. — Pilni-
kářství, die Feilhauerei. Jg.

Pilníkov, vz Pilinkov. S. N. '

Pilniti, il, ěn, ění, fleissig machen. — se.
Ros.

Pilno, fleissig, nöthig. Máme pilno, na
pilno, wir sind sehr beschäftigt. Práce na
pilno, Postarbeit, f. Bylo na pilně. K. Poh. 425.
P. má též plur. Včil máme veliké pilna (cf.
mokra, sucha atd.). Na Zlínsku. Brt. Vz Pilný
(konec).

Pilnoluné, zastr.=plnoluní, měsíc v úplň-
ku, plenilunium, der Vollmond. MV. (Bž. 32.).

Pilnosť, i, f., bedlivost, píle, snažnosť, der
Fleiss, die Geflissenheit, Beflissenheit, Emsig-
keit, Genauigkeit. V. S obzvláštni, se vší,
se vší možnou p-stí něco dělati, se učiti.
V. S obzvláštní pilností s něčím se obírati.
Byl. S p-stí něco rozsazovati a opatrovati.
Byl. P., všecku svou p., největší p. vyna-
snažiti, vynaložiti na něco, k něčemu, k ně-
čemu přičiniti, přiložiti. V., J. tr., Brt. 4. 15.
Přičiňte p. o to. Biancof. Žádné p-sti, péče
a práce v učení nelitovati, nešetřiti. V. S p-stí
hledati, na něco patřiti, něčeho hleděti. V.
Velikou p. o něco míti, Háj.,Br.,Bl., Bart. 1.6.,
Bl. Gr. 54., při něčem, Jel., při učení. Br.
Při rodičích táž p. býti má. Bart. 1. 6. P.
a úsilí. Bart. Chce v těch věcech práci a p.
míti. BN. Však to také úředníci desk obojích
s pilností opatrovati mají. Zř. F. I. Měli
k oslu větší p. než k blížniemu (více se oň
starali). Hus. I. 412. Navykl je k p-sti. Berg.
S pilností oč státi. Troj. S žádnou p-stí. V.
P. čeho: pověsti, studium famae. V. P.
v čem: v soudu. Aqu. V p-sti popustiti,
lépe: ochabnouti, uleviti. Jv. Tvá p. při té
ráně buď na ukrocení bolesti. Lk. Z pilnosti
se stěstí rodí, lenosť holou bídu plodí. Č.
P. a bohabojnosť dá slávu a všeho hojnosť.

s oblouky, Biegel-; s rámy, Spann-; vypí-
nací. Aushäng-; kružnice, Circular-: lupín-
ková, Laub-; ocasky, Fuchsschwanz-; ocasky
lemované, Rückensäge. Šp. Oblouk, oblouček
k pilkám. Šp. P. k roubování, na větve
stojící blízko vedlé sebe, s obloukem (oby-
čejná), dole a na hoře k šroubování, k tyčce;
p. na réví; vz Nástroj zahradnický; p. no-
žovitá, Stichs., řetízková, řetízková s oblou-
kem (Mathieuova), okrouhlá (Charriéreova),
vz Nástroje resekční; p. listovní, s oblou-
kem nožovitá, vz Nástroje k pitvě; jemná
(k prácem mikroskopickým), vz Nástroj ; p.
listovní (Charriěreova), na články prstův, am-
putační s dvěma listy (Pottova a Charrirě-
reova), vz Nástroje amputační; na hráze
kostní (Brückens.), Heyova, vz Nástroje tre-
panační. Cn. — Vz Pila.

Pilkář, e, m., der Feilhauer. Vus.

Pilkovati, feilen. — co: kosu. Tkad.

Pilkovitý, pilovatý, pilovitý, sägeartig,
gesägt. Šm.

Pilna, pilírna, y, f., die Feilstätte. Berg.

Pilně, bedlivě, snažně, fleissig, emsig,
genau; komp. pilněji. P. něco dělati, se učiti,
do školy choditi, čísti, hledati, opatřiti, ohle-
dati, poslouchati, o něco se snažiti, s něčím
se obírati, se rozmýšleti, na něčem seděti,
o něco pečovati, se raditi, se brániti, V.,
se po něčem ptáti, něčeho šetřiti, se vyptá-
vati, D., přikazovati, počítati. Br. To JMK.
s pány a vládyky pilně pováživše shledali
sou, že. . . Zř. F. I. To p. uvážiti a z toho
pořádný počet učiniti povinni budou. Nar.
o h. a k.

Pilní, pilný, od pily, Säge-. P. mlýn
(pila), D., klika, kolo, rám, plech. Vys.

Pilnice, e, 1, Pillnitz, ves u Drážďan. Vz
S. N.

Pilník, u, pilníček, čku, m., die Feile.
P., nástroj ocelový, jehožto povrch má ostré,
pravidelně rozestavené zuby, které od hmoty,
přes niž se p. s dostatečným tlakem táhne,
částky (piliny, odpilky) odtrhují. Vz S. N.
P-ky jednozubé s jednou řadou, dvojzubé
s dvěma řadami zárovných zubů. U dvou-
zubých slove řada, která se dříve vysekává,
spodní zub (Unterhieb), druhá vrchní sub
(Oberhieb), obě řady činí křížový zub (Kreuz-