565

Pivovárna, y, f. = pivovár. Zlob.

Pivovárnice, e, f. = pivovár. Bhmr.

Pivovárnictví, n., die Bierbrauerei. Vz
Pivovárnictví. Sepsal A. Bělohoubek. V Praze
1874.

Pivovárník, a, m., sládek, der Bräuer.
Rakovničtí pivovárníci. Prov. Vz Tk. II. 545.

Pivovárnosť, i, f. — pivovarství.

Pivovarný, pivovární, z pivováru, Bräu-,
Gebräu-. P. brečka (sladké pivo). P. registra.
Mus. — Pivovárné, ého, n., plat z pivo-
váru, Gebräugeld, n. V.

Pivovarský,pivovarný, Brau-, Bräuhaus-.
P. kotel, D., cedidlo, smůla. Reš., Dch.

Pivovarství, n. Bierbrauerei, f. Us. Vz
Pivo v S. N.

Pivovod, u, m., potrubí pivní, Bierlei-
tung, f. Suk.

Pivovodný. P. trouby, roury, Bierleitungs-
röhren. Suk.

Pivsko, a, n. = pivo. Zlob.

Pivůňka, vz Pivoně.

Pixla, vz Piksla.

Pízda, y, f, koř. pis, lit. pisu, pistu (coire
cum femina), pizda, pize, pisa (kep;, Fk. 122.,
lett. pist, pisu (futuere), prus. peizda (řiť), a
příp. -da (-dь). Mkl. B. 206., aL. 128. Na
posledně vytčeném místě ukazuje Mkl. ještě
k středoněra. visellin (pije), ind. pasas, řec.
7Tioi- a lat. penis. Hý. P. tudíž —1. kep, rodidlo,
die weibliche Scham, vulva. Na Slov. a na
Mor. Plk. — 2. Přenůskou : kurva, smilnice,
běhula, die Hure, schlechte Person,uživáno
jsouc dosud hl. jako přezdívka: v Želivsku,
Sř., u Litovle. Kčr. a na mor. Drahansku :
Počkej ty zatracená, čertova p-do! Hý. —
3. Řiť, díra v zadku, das Arschloch, der Po-
dex. Zlob. Dáti komu po pízdě. Us. na mor.
Drahansku. Hý. Sr. stsl. pbzděti, lit, bezdéti,
lett, bezdet, malorus. pezďity, bzďity (u Mkl.
aL. 27) = bzdíti, bzděti, prděti, farzen. Hý.

Pízditi, il, ěn, ění. P. = kurviti, smilniti,
huren. — co. Chudoba nouzi pizdí (kuní).
Prov. Jg. Cf. Paupertas meretrix. Hý. — P.
= nejápně něco činiti. Zpizdil jsi to = po-
kazil. Sř. — se s čím. Nech toho již a ne-
pizdi se s tím ustavičně (nepiplej se, tändle
damit nicht). Mor. Hý. — se = smilniti.
V Želivsku. Sř.

Pizdnouti (zastr.), udeřiti, schlagen. —
koho čím. Kdo na tebe vzal prut, pizdni
ty ho palicí. Berla král. Vz Piznouti.

Pizgor, u, ш., brk, Kiel, m. Na Mor. Bkř.

Piznouti, znul a zl, ut, utí = pizdnouti,
udeřiti, schlagen. Na Mor. a ve Slez. Pk.,
Klš., Zkl., Tč. — co, koho. Piznu ťa! —
s kým oč. Piznúl s ním o zem. Na Mor.
Brt., Hý. — koho čím Pizdni ho míčem.
Mor. Hý.

Píždan, u, m., jm. lesa vRoznotíně u Ledče.
Km.

Pižík, a, m., Rennthierkalb, n. Mus. IV.
a. 61.

Pižlati = nožem tupým krájeti, mit stum-
pfem Messer schneiden. — co: Chléb, dřevo.
Us. — čím : kudlou.

Pížma, y, f., centaurea moschata, Bisam-
blume, f. Slov. Plk.

Pížmák, u, m., jm. pole u Příkaz na Mor.
Km.

Pížmo, a, n., moschus, Bisam, Moschus,
m. V. Vz Schd. II. 431., Kom. J. 328., S. N.
Ne všecko pížmem a kadidlem voní. Kdež
můž lejno s pížmem příslušeti, neb zlato
s hnojem ? Jg. Vz Kadidlo. — P., kejklířka,
mimulus, rostl. Schd. II. 291.

Pížmobarevný, bisamfärbig. Šm.

Pížmoň, ě, m., kabar pížmový, moschus
moschifer, Bisamthier, n. Krok.

Pižmovati, bisamen. — co, Šm.

Pížmověnka, y, f., die Bisamblume, adoxa
moschatelina, Rostl.

Pížmovitý, bisamartig. Šm.

Pížmovka, y, f. = pižmověnka, FB. 51.

Pížmovonný, nach Bisam riechend. Sléz
(B. malve, f., malva moschata), majoko (B.
narzisse, f., narcissus moschatus), tur (B. ochs,
bos moschatus). Srn.

Pížmový, Bisam-. P. srnec (pížmoň),
jablko, V., kulička, D., kočka, myš, chroust,
kůže, Jg., zápach, vůně, koláčky, Šm., skot.
S. N. — V bot. P. kvítek, Bisarablume, D.;
česnek, allium moschatum, Bisamknoblauch,
m.; čapínůsek, geranium moschatum, Bisam-
kraut, n.; lomikámen, saxifraga moschata. D,
Krok. — Jg.

Pjádliti, il, ení. — se po čem = něčeho
žádati. Us. na Mor. Brt.

Pjata, v, f., pata, die Ferse. U Opav.
Klš. U Ostravy. Tč.

Pjati, vz Píti, 2.

Pjatit za někým, za patama někomu
choditi. U Hradiště na Mor. Tč.

Pjatro, a, n. = patro ve stodole. Na
Ostrav. Tč.

Pjaty. V ty pjaty = hned, sogleich.
V Opav. Klš. Vz Pjata.

Pjiplať, v již. Čech., tiplati.

Pjiplavý, v již. Čech., malicherný (o práci).
Kts.

Pkelník, a, m., bednář, der Binder. Snad
od рьklъ, Pech, n. Gl. 231.

Pkelný m.: pekelný. Vz Bž. 3o.

PI. Z tohoto kořene vznikla slova: plápol,
páliti, poleno, pláti, plamen, popel. Vz L., Bž.31.

Plac, u, plácek, cku, m., místo široké,
otevřené, prostranství, prostrannosť, der Platz,
ein freier Raum. P. ku procházce. V. P.
závodní, k běhání o závod, ke kolbám ry-
tířským. V. P. trhový (náměstí), střelčí, po-
pravní, herní, bojovný, válečný (bojiště). Us.
Na place zůstati (padnouti). V'. Jinak: na
placu zůstati = zvítěziti. Solf. — P., jev,
veřejnost. Důvody na p. přivésti. Plk. Na
p. s něčím vyjíti, an's Licht. V., Sych. Pojď
na p. D. Nejprvnější artikul, který na plac
přijde, bude se strany religií. Břez. 209. —
P., dalekosť, prostranství, volnost', der Platz,
Raum, Ort. P. mezi dvěma věcmi. V. — P.,
místo, které věc nějaká zanímá a zanímati
má, der Platz, Raum. Mnoho placu má po-
třebí. Udělati komu p. — P., příležitost,
místo, der Spielraum, Platz, die Gelegenheit.
Pochlebníci největší plac mají při dvořích.
Plk. — Jg.

Plác! Platz! Patsch! P. uhodil sebou. Us.

Plácač, e, m., kdo plácá, der Patscher.
— P., tlachal, der Plauderer. — P., nástroj
kterým se mlat vyrovnává, píst, der Stampf-
klotz. — P., latač, der Fücker. D.



	565

	Pivovárna, y, f. = pivovár. Zlob. Pivovárnice, e, f. = pivovár. Bhmr. Pivovárnictví, n., die Bierbrauerei. Vz Pivovárnictví. Sepsal A. Bělohoubek. V Praze 1874. Pivovárník, a, m., sládek, der Bräuer. Rakovničtí pivovárníci. Prov. Vz Tk. II. 545. Pivovárnosť, i, f. — pivovarství. Pivovarný, pivovární, z pivováru, Bräu-, Gebräu-. P. brečka (sladké pivo). P. registra. Mus. — Pivovárné, ého, n., plat z pivo- váru, Gebräugeld, n. V. Pivovarský,pivovarný, Brau-, Bräuhaus-. P. kotel, D., cedidlo, smůla. Reš., Dch. Pivovarství, n. Bierbrauerei, f. Us. Vz Pivo v S. N. Pivovod, u, m., potrubí pivní, Bierlei- tung, f. Suk. Pivovodný. P. trouby, roury, Bierleitungs- röhren. Suk. Pivsko, a, n. = pivo. Zlob. Pivůňka, vz Pivoně. Pixla, vz Piksla. Pízda, y, f, koř. pis, lit. pisu, pistu (coire cum femina), pizda, pize, pisa (kep;, Fk. 122., lett. pist, pisu (futuere), prus. peizda (řiť), a příp. -da (-dь). Mkl. B. 206., aL. 128. Na posledně vytčeném místě ukazuje Mkl. ještě k středoněra. visellin (pije), ind. pasas, řec. 7Tioi- a lat. penis. Hý. P. tudíž —1. kep, rodidlo, die weibliche Scham, vulva. Na Slov. a na Mor. Plk. — 2. Přenůskou : kurva, smilnice, běhula, die Hure, schlechte Person,uživáno jsouc dosud hl. jako přezdívka: v Želivsku, Sř., u Litovle. Kčr. a na mor. Drahansku : Počkej ty zatracená, čertova p-do! Hý. — 3. Řiť, díra v zadku, das Arschloch, der Po- dex. Zlob. Dáti komu po pízdě. Us. na mor. Drahansku. Hý. Sr. stsl. pbzděti, lit, bezdéti, lett, bezdet, malorus. pezďity, bzďity (u Mkl. aL. 27) = bzdíti, bzděti, prděti, farzen. Hý. Pízditi, il, ěn, ění. P. = kurviti, smilniti, huren. — co. Chudoba nouzi pizdí (kuní). Prov. Jg. Cf. Paupertas meretrix. Hý. — P. = nejápně něco činiti. Zpizdil jsi to = po- kazil. Sř. — se s čím. Nech toho již a ne- pizdi se s tím ustavičně (nepiplej se, tändle damit nicht). Mor. Hý. — se = smilniti. V Želivsku. Sř. Pizdnouti (zastr.), udeřiti, schlagen. — koho čím. Kdo na tebe vzal prut, pizdni ty ho palicí. Berla král. Vz Piznouti. Pizgor, u, ш., brk, Kiel, m. Na Mor. Bkř. Piznouti, znul a zl, ut, utí = pizdnouti, udeřiti, schlagen. Na Mor. a ve Slez. Pk., Klš., Zkl., Tč. — co, koho. Piznu ťa! — s kým oč. Piznúl s ním o zem. Na Mor. Brt., Hý. — koho čím Pizdni ho míčem. Mor. Hý. Píždan, u, m., jm. lesa vRoznotíně u Ledče. Km. Pižík, a, m., Rennthierkalb, n. Mus. IV. a. 61. Pižlati = nožem tupým krájeti, mit stum- pfem Messer schneiden. — co: Chléb, dřevo. Us. — čím : kudlou. Pížma, y, f., centaurea moschata, Bisam- blume, f. Slov. Plk. Pížmák, u, m., jm. pole u Příkaz na Mor. Km.	Pížmo, a, n., moschus, Bisam, Moschus, m. V. Vz Schd. II. 431., Kom. J. 328., S. N. Ne všecko pížmem a kadidlem voní. Kdež můž lejno s pížmem příslušeti, neb zlato s hnojem ? Jg. Vz Kadidlo. — P., kejklířka, mimulus, rostl. Schd. II. 291. Pížmobarevný, bisamfärbig. Šm. Pížmoň, ě, m., kabar pížmový, moschus moschifer, Bisamthier, n. Krok. Pižmovati, bisamen. — co, Šm. Pížmověnka, y, f., die Bisamblume, adoxa moschatelina, Rostl. Pížmovitý, bisamartig. Šm. Pížmovka, y, f. = pižmověnka, FB. 51. Pížmovonný, nach Bisam riechend. Sléz (B. malve, f., malva moschata), majoko (B. narzisse, f., narcissus moschatus), tur (B. ochs, bos moschatus). Srn. Pížmový, Bisam-. P. srnec (pížmoň), jablko, V., kulička, D., kočka, myš, chroust, kůže, Jg., zápach, vůně, koláčky, Šm., skot. S. N. — V bot. P. kvítek, Bisarablume, D.; česnek, allium moschatum, Bisamknoblauch, m.; čapínůsek, geranium moschatum, Bisam- kraut, n.; lomikámen, saxifraga moschata. D, Krok. — Jg. Pjádliti, il, ení. — se po čem = něčeho žádati. Us. na Mor. Brt. Pjata, v, f., pata, die Ferse. U Opav. Klš. U Ostravy. Tč. Pjati, vz Píti, 2. Pjatit za někým, za patama někomu choditi. U Hradiště na Mor. Tč. Pjatro, a, n. = patro ve stodole. Na Ostrav. Tč. Pjaty. V ty pjaty = hned, sogleich. V Opav. Klš. Vz Pjata. Pjiplať, v již. Čech., tiplati. Pjiplavý, v již. Čech., malicherný (o práci). Kts. Pkelník, a, m., bednář, der Binder. Snad od рьklъ, Pech, n. Gl. 231. Pkelný m.: pekelný. Vz Bž. 3o. PI. Z tohoto kořene vznikla slova: plápol, páliti, poleno, pláti, plamen, popel. Vz L., Bž.31. Plac, u, plácek, cku, m., místo široké, otevřené, prostranství, prostrannosť, der Platz, ein freier Raum. P. ku procházce. V. P. závodní, k běhání o závod, ke kolbám ry- tířským. V. P. trhový (náměstí), střelčí, po- pravní, herní, bojovný, válečný (bojiště). Us. Na place zůstati (padnouti). V'. Jinak: na placu zůstati = zvítěziti. Solf. — P., jev, veřejnost. Důvody na p. přivésti. Plk. Na p. s něčím vyjíti, an's Licht. V., Sych. Pojď na p. D. Nejprvnější artikul, který na plac přijde, bude se strany religií. Břez. 209. — P., dalekosť, prostranství, volnost', der Platz, Raum, Ort. P. mezi dvěma věcmi. V. — P., místo, které věc nějaká zanímá a zanímati má, der Platz, Raum. Mnoho placu má po- třebí. Udělati komu p. — P., příležitost, místo, der Spielraum, Platz, die Gelegenheit. Pochlebníci největší plac mají při dvořích. Plk. — Jg. Plác! Platz! Patsch! P. uhodil sebou. Us. Plácač, e, m., kdo plácá, der Patscher. — P., tlachal, der Plauderer. — P., nástroj kterým se mlat vyrovnává, píst, der Stampf- klotz. — P., latač, der Fücker. D.