481

vati. Vz Marný. Č. Za dřepky otřebky;
chceš-li hrachu, dělej brachu. Č. Nevěděla co
má dělať od strachu, nasypala sočovice do
hrachu. Vz Strach. Č. Kdo h. jí, nevisí. Jg.
Více umí než h. vařiti (než chléb, než kaši
jísti). Č. Milý brachu, dokud se tomu naučíš,
ještě pojíš mnoho slovenského hrachu. (Ří-
kají Slováci. Vz Čas). Čert na něm h. mlátil
(= zďubaný od neštovic. Vz Strniště, Tělo,
Zdrápaný. ). Č. Na tom (tej) čert hrách mlátil.
Mt. S. Jest všímán jako h. u cesty. Jg.
Čistotný jako h. při cestě. Trnk. Mám se jako
h. při cestě (každý mne týrá). Má se jako h.
u cesty. (Každý ho uškubne). Vz Nešťastný.
Lb., Jg. Já se mám dosť hezky, jako h.
u cesty; kdo přijde, utrhne, uteče zas. Er.
P. 209. H. na stěnu házeti, sypati (marnou
věc činiti). Us. Jest platno, co by na stěnu
hrách sypal. Jak by h. na stěnu házel. (Vz
Nedbalý, Neposlušný. Lb. ). Č. Jakoby hrách
na stěnu metal, tak se ho to chyce. Mt. S.
Vyňali mu z hrachu slaniny a maso z polívky
(vzali mu nejlepší). H. v naději vařiti. V.
Zle jest v cizí naději hrách vařiti. V cizí
naději hrachu nevař, nemáš-li doma slanin.
Zvíš o něm, než s ním věrtel hrachu sníš
(poznáš ho). Mus. Vz Vyhrůžka. Č. Dokud
h. a kapusta, chaloupka není pusta. Pk. —
H. na Mor. = také oběd pro nejbližší příbuzné
u ženichových rodičův, který se strojívá na-
pořád tu neděli po svatbě (dobrá vůle, přá-
telský oběd). Byli jsme na hrachu. O našem
hrachu se to přihodilo. Chmela.

Hrachan, a, m., pisa, korýš. Krok.

Hracholusky, pl., dle Dolany, jm. místné.
Mus.

Hrachokam, u, m., Erbsenstein, Pisolith.
Rk. —

Hrachovatý, erbsenförmig. Jg.

Hrachovec, vce, m., tráva vikvovitá. Us.,
Dch. — H., keř, sibirischer Erbsenbaum.
Berg. — H., hra, v které se kdo čarami
křídou učiněnými zatahuje, zavaděčka, das
Verführspiel.

Hrachovík, u, m. = hrachovec, Erbsen-
baum. —

Hrachovina, y, f., sláma hrachová, Erb-
senstroh. Letí jako h. Na Mor. Má h-nu
v rnozkovici, v hlavě (o hloupém). Sych. —
H., človek chřadnoucí. Ros. — Jg.

Hrachovinový, Erbsenstroh-. H. krmení.
Svob.

Hrachoviště, ě, n., pole hrachové, Erb-
senfeld. Jg.

Hrachovitý, erbsenförmig. H. kosť v zá-
pěstí. Ssav.

Hrachovka, y, f., řešeto na hrách. Erb-
sensieb. — H-ky, hrušky. Us.

Hrachovník, u, m., rostl, vikvovitá, Erb-
senbaum. Rostl. Vz Hrachovec.

Hrachový. H. polívka, mouka, D, červ
(mida), V., keř, Plk., zrno. Us. Erbsen-. Jg.

Hrající hodiny, šp. m. hrací. Spieluhr.
Vz -cí.

Hrajieše = hrál, a, o. Kat.

Hrále, e, f. = lat. lancea, něm. Pieke,
oštěp, zastr. Výb. I.

Hramota, y, f., eupheus, kývoš. Krok.

Hramotina, y, f., hramota, písmo, list.
Schrift. Ž. kap. 70.

Hran, Hron, a, m., řeka v Uhřích, Gran. Jg.

-hran, v složených: trojhran, čtverhran,
pětihran atd., -seitig (dreiseitig).

Hran, i, f., na Mor. = hranice dříví, Holz-
stoss; haluz, větev, Ast. Jg. Vz Hrana.

Hrán, ě, hráně, ě, f. Vz Hlať.

Hrana, y, f. (zastar. hrano, a, n. ), vlastné
konec věci; kraj nějaké věci, jako sloupu,
který není prostě okrouhlý, než tříhranný,
pětihranný atd. Ros. H., ostrosť řezáním neb
stýkáním-se dvou ploch vzniklá, eine Kante.
Jg. Hrany spojkové, spoječné, Combinations-
kanten. Nz. Na hranu něco postaviti, kanten.
D. Ta kaplice jest zevnitř na několik hran
stavěna. Pref. Klobouk na tři hrany (facky,
ochlípky, střechy; tříhranný), die Krempe.
Súžichu sě v ostru hranu. Rkk. Zvon malý
ve tři hrany bije, veliký zvon ve dvě (jedním
zatáhnutím). Ros. — Hrany, v nom. a akkus.
pl. také: hrana, pl., n. Mk. Das Trauergeläut.
Hrana někomu zvoniti = zvoniti s přestáv-
kami, jako mrtvému. V Krkonoších: odrážeti.
Kb. Hrana zvoní, hrana, jak květ zašla panna.
Nej. Jedny, dvoje, troje hrany (když po jeden,
po dva, po tři dni někomu se zvoní). Us.
Zvonili mu hrany po všech farách. Star. let.
Dám ti hrana zvonit. Mor. Pís. — Hrana
a pl. hrany = hranice. Má veliké hrany bu-
kového dříví a my máme jen malou hranu.
Na Mor. Mřk. Vz Hraň.

Hranáč, e, m., hranatý, ku př. tříhranný
klín, ein eckiger Keil. Us. — H. = hrubý
a hloupý člověk, rapák, ein vierschrötiger
Kerl. D. Ty strupe, hřbete, hranáči, dřevěnko.
Us. v záp. Čech. — Hranáče, jablka žlutá a čer-
vená. Us. — H., peníz představující českého
lva a mající dvě litery: W. S. (Wladislaus
Secundus, Vladislav druhý).

Hranáče, ete, n., ein eckiger Apfel. Rk.

1. Hranák, u, m., lépe čtverec, Quadrat.
Th. —

2. Hranák, a, m., grapsus, korýš. Krok.
Hranatě, kantig.

Hranatěn, u, m., goniocarpus, rostl.

Hranatice, e, f., subuculus, sumýš. Krok.

Hranatík, u, m., tetragonia, rostl.

Hranatka, y, f., thia, červ. Krok.

Hranatodínec, nce, m., anguria, rostl.

Hranatohlav, a, m., botryocephalus, hlísta.
Krok. —

Hranatoplod, u, m., rostl., quisqualis,
Wunderstrauch.

Hranatoplodka, y, f., legousia, rostl.

Hranatoplusk, u, m., tetragonuros, ryba.
Krok.

Hranatosť, i, f., Kantigkeit.

Hranatý, na hrany udělaný, úhlovatý,
kantig. H. jehla, ječmen, zrno, sklo (prisma),
kámen. Jg., Kom. — H. = ramenatý, složitý,
vierschrötig. D. H. člověk.

Hranavka, y, f., gonium, prvok (infuso-
rium). Krok. Eckenwurm, -thierchen.

Hranba, y, f. = pohřeb. Na Slov.

Hraně, ě, f. = hráň.

Hranečné, ého, n., Petersdorf, u Olom.
Mus. —

Hráněměrství, n., Krystallometrie. Rk.

Hránění, n., Krystallisation. Č.

Hráněpis, u, m., Krystallographie. Rk.

Hráněpisec, sce, m., Krystallograph. Rk.