502

s rameny spojují. Do pasu zaklenouti. Nz. P.
klenbový, die Gurte. Bc. — P. Venušin, ce-
stum Veneris, žebernatka ploská (medusa).
Frč. 41., Schd. II. 541. — P., nebe, pásmo,
zona, Himmelsgürtel, -strich, m., Zone, f.
Jg. P. studený, mírný, horký, Nz., nebeský.
Kom. J. 783.

Pasačka, y, f. P. (husí), das Gänsemäd-
chen, Dch , das Hirtenmädchen. D.

Pasádka, y, f., nepořádek, Unordnung.
To je tam p. U Kunv. Msk.

Pasadlo, a, n., pás, der Gürtel. Mm. Izai.

Pasák, a, pasáček, čka, m., der Hirt,
Hirtenknabe, Hütbube. Pasák krávy na pastvu
žene. — P., hra v míč. Hráti na pasáka. Jg.

Pasan, a, m., sojka, antilope oryx. Schd.
II. 435.

Pásání, n., život u ženských šatů. Ta moje
kordulka má krátké p., snad se v prádle sra-
zila. Mor. Mřk.

Pasář, e, m. = pasák. Ms.

Pasař, e, m. = pasíř, Gürtler, m. Dch.

Pasargady, pl., f., byly mě. v Persii. Vz
S. N. — Pasargadan, a, m. — Pasargadský.

Pasáry, ův, pl., m., hřmot, rámus, Lärm,
m. Ti tam dělají pasáry. Us. (Brannae). Jg.
Na Mor. Kda. Také u Písku. Mg.

1. Pásati, vz Pásti.

2. Pásati, pásám a páši; opásati, paso-
vati = pasem stahovati, gürten. — koho
čím : mocí (nadati, versehen). Jg. Vz Opásati.

Pasátní vítr, vz Passat, Vítr, KP. III. 361.

Pasátový prach = meteorový. Vz S. N.

Pásatý, gestreift, gegürtet. P-ti, Gürtel-
thiere, n. Ssav. P. tráva, das Bandgras. U
Ostrav. Tč.

Pasáž, e, f., vz Passage.

Pasažér, a, m., vz Passager.

Pasážový, passážový, stroj, polední da-
lekohled k určení času a rovného výstupu
těl nebeských. Vz S. N. Das Passage-Instru-
ment, das Mittagsrohr.

Pasba, y, f., pasení, das Weiden. P-bu
vésti. Sš. O. 228.

Pasce, e, f. — pastýřka, die Kuhhirtin.
U Kunv. Msk. U N. Hermanice. Jg.

Pasec, sce, m. = malý pás, kleiner Gür-
tel. Budú mieti miesto rozkošných pascóv
tvrdé úvazky. Št. 120. — P., pastýř. P. lidí
(vůdce, vládce). Sš. J. 170.

Pasečení, n., das Aushauen des Waldes.

Paseěina, y, f., paseka, Hauwald, m. Um.
les.

Pasečiti, il, en, ení = pasekou, vzdělati,
aushauen (den Wald). — co : jedlový les.
Um. les. — P. = dováděti, lärmen. Pacholci
pasečili přes ulice s velikým Hlukem na po-
štovské trouby. Mař. Košíč. II. 112.

Pasečně, ého, n., plat za užívání paseky.
Gl. 224.

Pasečník, a, m., kdo paseky užívá. 1601.
Gl.

Pasečný. P. hospodářství (mýtné n. sečné.
když dospělý kus lesa se vyseká n. jen málo
kmenů se zůstaví, až by mladý les dospěl).
Waldhau-, Schlag-.

Pasek, sku, m. = posek. Na Slov. — P.,
u, m., vz Paseka. Na Slov.

Pásek, vz Pás. P. na krk, die Halsbinde.
Na Mor. Hý. — P., prouha, Streif, m. Zlob.

— P., podvlaky, Gesimse, n. Na Slov. —
P. starých, ein bogenförmiger Flecken der
Hornhaut. Ja.

Paseka, y, f. (zastr. pasek), od posekati,
zde se starší pa místo novějšího po udrželo,
vz a se střídá s o. Gb. — P., co po sekání
zůstalo; tak slove p. částka prkna na konci,
která nejsouc pilou dořezána dosekati n. ulo-
miti se musí. Jg. — P., na Mor. polévka
z jitrnic, die Wurstsuppe. — P., klesť, Ab-
holz, n. D. — P., hromada, kupa, Haufen,
m. Ležeti pasekou (vedle sebe, hromadně).
Jg. — P., les posekaný n. k posekání ur-
čený, mýtný les, myt, der Hau, Hieb, Schlag,
Holzschlag, Abraum, Meiss, Hauwald, die
Abholzung. Jg. P. tmavá, světlá, vyholená.
Šp. v S. N. Les na paseky dělati. Nz. Ná-
činu pasek. Bj. — P., vůbec co bývá pose-
čeno, také tráva, louka, pastvina. Kat. 718.

— P., háj (zastr.). — Paseky máselné, vz
Podsedník. Brt. — Paseky, m. rolí na Zlín-
sku. Km. — Paseka, Paseky, jména mnohých
vesnic. PL.

Pasekář, e, m. P-ři = Valaši bydlící v chý-
ších vystavených v pasekách. Bdl.
Pasekový. Domky p-vé (domunculi luci).

Bj.

Pásemnice, e, f., vz Pásmice. — P., vocha
mořská, zostera maritima, Wasserriemen, m.,
rostl. Kk. 116.

Páseň, sně, f., pásna, zástěra, Schürze, f. ;
pás, stužka. Band, n. Pásni někoho obtočiti.
Č.

Pasenec, nce, m , pasený, der Geweidete.
Duch sv. pastýře a p-ce osvěcuje a posiluje.
Sš. J. 169.

Pasení, n., das Weiden, Hüten, die Hut.
P. dobytka. P. na žalude (svinského do-
bytka). Koll. P. na provaz, na provaze. J. tr.
P. pastvy. J. tr. P-ním stráviti, pohubiti. V.
P. břicha, Kom., mysli. Jel.

Pascha, y, f., řec. a lat., velikonoce. S. N.
Aramejský tvar hebrejského slova pesach =
přechod (Exod. 12., 21., 27). Hý. P. u židů
svátek přesnic, das Pascha oder Osterfest.
A blízka byla p. židovská. Sš. J. 41.

Pasibřuch, a, m., Fresser, Schlemmer, m.
Na. Ostrav. Tč., Č.

Pasička, y, f., hruška, eine Birne. Us.

Pasigrafie, e, f., řec, písmo všeobecné.
Vz S. N.

Pásik, u, m., na Slov. pásek, vz Pás. —
P., prouh, Streif, m. P. od bití. Schlag,
Streif, m. Bern.

Pásíkovatý, gestreift. Vz Tk. II. 514.

Pásímko, a, n. Vz Pásmo.

Pasinek, nku, m., chotár, na kterém pasou,
pastviště, Weide, f. Kda.

Pasinka, y, f., kratičká zástěra (nosily
je asi před 20 lety). Us. — P., sukně s při-
šitými šlemi. Synku, nesahej mně na p-ku!
Mor. Mřk.

Pasíř, e, m., pasy dělající, Gürtler, m. V.

— Pasírba, y, m., pasírbě, ěte, n., das
Stiefkind. U Mohelnice. Tč. — Pasířka,
y, f., Gürtlerin, f. — Pasírna, y, f., Gürtlers
Werkstatt, f. — Pasířský, Gürtler-. P. to-
varyš, řemeslo ; ulice (v Praze). Vz Tk. II.
544. — Pasířství, n., zhotovování pasů ; nyní
zabývá se ražením nebo šitím rozmanitých