Předchozí (335)  Strana:336  Další (337) |
|
|||
336
|
|||
|
|||
-rčic a -rčík z -řbč, později -řčic, -řčík:
kovarčic, kovařčic, kovarčík, pekárčík. Brt. D. I. 107., 145. (Gb. H, ml. I. 335.). Rdín = hlacená červená hlína. Am. Orb.
58. Rdisec, sce, m., Rhodisonsäure. Am. Orb.
66. Rdíti se. 0 pův. slova cf. Gb. II. ml. I. 74.
rdl m. rl, d vsuto: berdla, perdličky. Gb.
II. ml. I. 409. Rdousiyý. R. dojem. Světz. 1894. 126. c.
-re mění se v -ře: vok. bratře, řéci z rek,
béřeš. Vz Gb. II. ml. I. 338. ře mění se v ři u Morkovic: řitaz. Brt. D.
II. 62. Realista. Vz Strana (3. dod.).
Řebčík, u, m. = komonka, rostl. Vz Ott.
IX. 721. Reben m. hřeben, h odsuto. Len na ř-nech
drhnouti. NZ. II. 562. Ř, střechy (kalenice). Zábř. Brt. D. II. 433. Rebentiti = brebentiti. Dšk. Jihč. I. 22.
Reberant = rebellant. Dšk. Jihč. I. 7.
Rebíček, čku, m. = modrý bez. Dmžl.
Prof. Votruba, Ř-čky = cukroví o svatbách rozhazované. N. Město na Mor. Čes. 1.V. 182. Řebř v Str. skl. 2. XXVIII. (Hanka) chyb.
m. řebří = řebřík. Vz List. fil. 1896. 323. Rebro. Namastili mu rebra (zbili ho).
Phľd. XII. 560. Odvrklo mi moje rebro (má žena). Phľd. XII. 662. — Ŕ. čertovo = med- vědí ucho, plevel v obilí. Vz Phľd. XII. 645. Rebrovník, u, m., rostl. Slov. NZ. VI. 47.
-řec, gt. -rcě, odchylkou: bratřec, trcě, Pass.
415., chytřec, trce. Gb. II. ml. I. 341. Recepta, y, f. = recept. Podle též r-ty.
Kat. z Žer. I. 258. Receptor, u, m., lat. Podružný r. (elektr.
pohon. elektromotor) = stroj, jímž nabývá se pohybu. Vz KP. VIII. 383. Řeci = já řku, jakořka. On si řeci ani
jak živ podle chuti nepokúří. Brt. D. II. 377. Recta = směnka, ve které girování od
vydavatele jest zakázáno. Vz Ott. X. 149. Řeč. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 25.,
83., 313. O strč. skloň. cf. Gb. Km. -i. 46. Stálym byť v reči (slovu dostáti); Reči sa vravia a chlieb sa jie. Phľd. 1894. 550., 470. Lidé nadělají řečí jako jaro vody. Rais. Rod. 123. V reč ho ludia vzali. Slov. Nov. Př. 616. Kaj je izba, tam je pec, kaj su lide, tam je řeč. Mor db. 74. O čem máte řeč mezi sobů. Ev. seit. 22. Joh. 16. 19. — Ř. = mluva. Poky reči poty národa, Phľd. 1893. 700. Ř. lidová. Rozpravy z r. 1892. Vz NZ. IV. 155. Ř, a mythus. Vz List. fil. 1893. 358. nn. — Ř. přímá m. nepřímé: Zvěstovala, že viděla sem Hospodina. Ev. víd. 82. Joh. 20. 18. A Václav pravic, že k němu nepůjdu. Arch. XI. 162. Apoštol ukazuje tento rozum řka, že já jsem přibit k kříži s Kristem. Chč. m. s. III. 18. Cf. Přímý (i dod.). — Reč, vrch v Požúnsku. Phľd. XII. 551. Rečenky, najades, rostl. Am. Orb. 97.
Řečiska, trati ve Frýdecku. Věst. opav.
1894. 20. Řečník, a, m. — družba, plampač. Us. na
|
Táb., u Plzně. Škar. 6., Vykl. Svat. 3. Cf.
Plampač (3. dod.). Řečný = hovorný. Val. Brt. D. II. 378.
Řečový. Rečová rovnoprávnosť. Phľd. XII.
398. Řečtina m. řeččina vl. řečščina. Gb. II.
ml. I. 523. Réda, y, f. = serpentina (cesty). Zábř.
Brt. D. II. 378. Redigovat co kde = staviti; koho kam
= vésti. Val. Brt. D. II. 518. (cizí). Redikať sa = stěhovati se. Phl'd. 1892.
583., 1893. 763. Ředkev, z sthněm. retich a to z lat. radix.
Gb. H. ml. I. 352. O strč. sklonění cf. Gb. ib. 162. Rédová, é, f., míst. jm. v Gemersku. Phl'd.
1894. 61., 1895. 349. Rédovák, u, m. Vz Tanec mor. (3. dod.).
Reduta ve stol. XVIII. a v první polovici
XIX. Vz Zbrt. Tan. 279. nn. i Regal, u, m., bud. nástroj v XVI. stol. Vz Mus. 1894. 236. Registra, vz Urbář (3. dod.).
Registrant, cf. Registrator. R. zemské
školní rady. Nár. list. 1894. č. 355. Registrativní. R. ráz geografie (jen re-
gistrující, ne uvažující a p.). Vstnk. II. 560. Registrator, u, m. R. času v hodinách.
Ott. XI. 435. b. Regruta, regrutýrka či šavlička = čes.
tanec u Rychnova. Vz NZ. II. 673. Regulator, u, m. R. v hodinách. Ott. XI.
435. b. Regulka, y, f. = pihorna (druh révy).
Brt. D II. 440. Řéha, y, m., z Řehoř. Kbrl. Sp. 9.
Řehaci, trať u Skalice ve Frýdecku. Věst.
op.1893. 13. Řeháček, čka, m., vz Řehoř (3. dod.).
Řehák, a, m., vz Řehoř (3. dod.).
Rehek. R. domácí, ruticilla tithys. Na Mor.
místy: kominářík, kominářka, čermák, foltík, chvojtík, strachopouz, třasořejk, třasořejtka, pleskač, visánek (že prý se oběsí, vybere-li mu kdo mladé). Mtc. 1893. 305. R. zahradní, r. phoenicura, na Mor. místy: vižďák, hviz- ďák, čermák, fojtík. Mtc. 1893. 305. . . Řehka, y, m., vz násl. Řehoř.
Řehník, a, m., vz násl. Řehoř.
Řehole. O strč. skloň. cf. Gb. Km. -a. 11.
Původ ř-lí. Vz Wtr. Živ. c. II. 688. nn. Řeholně. Ř. živy jsouce. Wtr. Živ. c. II.
800. Řehoř. Odtud: Beha, Řeháček, Řehák,
Řehka, Řehník, Řehořek, Řehůřek, Řehula, Řehulka, Říha, Řihák, Řiháček, Řihánek. Kbrl. Sp. 9., 13., 18. Cf. Kotk. 30. Na sv. Řehoře letí čápi přes moře. Duf. 243. Obchá- zení s Ř-řem. Vz Duf. 120. nn., Čes. 1. V. 167., 263., 452. nn., NZ. VI. 12. nn. Řehořek, řka, m., vz předcház. Řehoř.
Řechtáč, druh jablek. Ř, knížecí, soud-
kový (jablko zázvorové). Nár. list. 1896. č.299. Příl. Řehtalky, f. = jablka. NZ. V. 586. Cf.
Řehtavý, Řehtáč. |
||
|
|||
Předchozí (335)  Strana:336  Další (337) |