249

Sádrovitý, gypsartig. Šm.

Sádrovník, a, m., der Gypser. Šm. Vz
Sádrář.

Sádrový, ze sádry, od sádry, Gyps-. S.
barva, Rostl., kámen (sádrovec), Jg., socha,
Techn., otisk, hlať, kámen, kaše, pec, potah,
roztok, slín, stěna, strop, Šp., odlivek, Rk.,
obvazek, obvázka, Gypsverband, Dch., forma.
Prm.

Sadská, é, f., mě. v Poděbradsku. Vz S. N.,
Tk. I. 623., III. 658., Tf. 288.

Sadství, n., sazenice, der Setzling. Ms.
o štěp.

Sádší, vz Sádčí.

Sadú, zastr. = sednou. Jir.

Saduceové, akk. S-ceje, strana nábožen-
ská mezi židy. Vz S. N.

Sadze, gt. sadz, pl. = saze, der Russ. Na
Ostrav. Té.

Sadziti = saditi. Slov.

Saecularisace, e, f., z lat., propuštění
(osoby duchovní) z řádu, die Säkularisation,
Weltlichmachung. J. tr.

Saecul-um, a. n., lat., století, das Jahr-
hundert.

Safací, n., trudovatina. Sal. 26.

Safián, u, m., marokán či turecká useň,
hebká a lesklá kůže telecí, kozí dubinkovým
louhem vydělaná, na červeno n. žluto n.
modro barvená a licním dřevem upravená,
der Saffian. Jg. Vz S. N. Pán! na nohou
safián a v kapce souchotiny. Č. M. 98.

Safianictví, n., die Saffiangärberei.

Safiáník, a, m., der Saffiangärber.

Safiánový, Saffian-. S. boty, knížka. Vz
Sahan.

Safický šp. m. sapfický.

Safienský. S. holka, Blitzmädel, n. Dch.
Vz Sakyvenský.

Safiente! Cf. Safienský.

Safiko! Potz tausend! Safiko, to je fikáč
(ein Stutzer)! Us. u Poličan. Jg.

Safír, u, m., z řec, der Sapphir. Draho-
kam prohledný modrý. Jg., Kat. 975. Vz
Korunt, Sfk. 203., Bř. N. 189., Schd. II. 38.,
KP. III. 187., IV. 297. - Safírový, Sapphir-.
S. barva.

Saflor, u, m., světlice barvířská, šafrán
planý, carthamus cinctorius, rostl, bodláko-
vitá. S. N., Čl. Kv. 204., Schd. II. 281., KP.
IV. 121., Kk. 164. - S., pražená ruda na-
hnědle šedá, der Safflor. Techn.

Safra, interj. Us. Vrů. Safraholde! Safra-
holský! Safraporte! Saframente! Safraport-
ský! Šd. Cf. Lagramente! Saprlot! Sakra-
holdy! Sakrlajdy! Klš. Safralejd (u Místka).
Škd.

Safranin, u, m., barvivo. Vz Prm. III. č. 18.

Safraportský, vz Safienský.

Sagen, něm. So zu sagen překládáme:
takřka, takořka, tak říkaje, jak říkajíc. Ani
minuty tak říkaje nezahálel. Starší řeči spi-
sovné dostačují tu pouhé částice jako, až.
Byl knížeti jako pRvní Rádce. Háj. Šestý dar
jest, z něhož nás Buoh až upomíná, abychom
odpustili, kdož nám jest co učinil protivného.
St. (Brt. Km. II. 181.)

Sagitář, e, m., nadávka studentům snad
z toho pošlá, že se učili deklinovati na slově
sagitta. Psotný sagitáři! Žk. 379.

Sago, a, n., cycas circinalis, der Sagobaum.
— S., škrob ze dřeně některých palem;
u nás také ze škrobu bramborového, Sago,
n. S. bílé, bramborové, Hnědé, perlové, vý-
chodoindické, západoindické. Kh. Vz S. N.,
Schd. II. 269., Kk. 99., 121.

Sagovník, u, m., sagovnice, e, f. S. in-
dijský, sagus Rumphii, die ostindische Sago-
palme. Čl. 141., Kk. 99., 121.

Sagunt-us, a, m., Sagunt-um, a, n., mě.
stršpan. — Saguntan, a, m. — Saguntský.

Sáh, u, m., ve vých. Čech., ve Slez. a na
Mor. sáha, síha,. y, f., od sáh-nouti, pokud
člověk dosáhne. Šf., V. Koř. seg. Mkl. B. 38.,
39. S. dříví (míra tři lokte vysoká a tolikéž
široká), die Klafter. S. kostečný, Rk., čtver-
cový n. čtverečný, Quadratklafter, f. Nz. S.
činí nyní 1*90 metru; Q s. činí 3*6Q metru;
krychlový s. činí 6.820992 krychlového metru.
Vz Metr.

Sáha, y, f., vz Sáh. Kd., Tč., Flk.

Sahan, sahán, sahoun, a, m., urostlý
člověk, slombidlo, dlouhoš, der Recke, Lang-
hans, eine Standarte; též chlapkyně, lochna,
ein langes Weibsbild. D. — S., pták, kosti-
lomec, falco haliaetus, der Meeradler. D., BO.,
Ž. k. 103. 17.

Sahánek, nka, m., osobní jm. Šd.

Sahání, n., das Greifen. S. v cizí vlast-
nictví, der Eingriff in das Eigenthum eines
Anderen. J. tr.

Sahara, y, f., veliká poušť v severní Africe.
Vz více v S. N.

Sáhnouti (zastr. siehnouti; ale v jižních
Čech. a na Mor. posud: síhnout, síhat. Kts.),
ul, ut, utí ; (zastr. síci, sahu), sáhl, sažen, ení;
sahati a sáhati, sahávati. V obec. mluvě:
šáhnouti. S. = ruku vztáhnouti, aby dosáhl,
dostal (někdy s vyznamenáním moci, bez-
praví, násilí), nach etwas reichen, langen,
die Hand ausstrecken, wornach greifen, einen
Griff thun (angreifen, vorgreifen, Hand an-
legen) ; voliti, vzíti, wählen, wornach greifen;
vztahovati se, sich erstreckeH, reichen, gehen;
týkati se, sich beziehen, betreffen; s vyzna-
menáním vniknutí, působení, eindringen, ein-
wirken; přísahati, schwören. Jg. — abs.
Eva sáhla a utrhla jablko. Solf. Pokudž svě-
domí naše sahá, ničeho proti zákonům jsme
nezamýšleli. Us. Kam oči sahaly, lépe: do-
zíraly. Kam uši 3ahaly, lépe: doslýchaly.
Píseň sahá až tam, kam slunce jde m.: do-
znívá. Brt. Lakomstvie ukážeš, viece saháš
(anstreben), než máš mieti. Hus II. 72. —
(komu) kam (do čeho, nač, nad co,
pod co, přes co, za co, v co): do kapsy,
Ros., do mísy, do úřadu, do řemesla, do
práva, D., do svědomí, Us., do sadma. Vz
Sadmo. Její bílé nohy do písku sahaly (šla-
paly), její bílé ruce břehu se chytaly. Sš.
P. 88. Za klobúček sáhnul, ostrý meč vy-
táhnul. Sš. P. 150. Věž ta sahá až do nebe.
Nebude-li mi úmluv držeti, sáhnu mu na
všecko, což drží. Us. Ve běh událostí sáh-
nouti ; v něčí obor sahati. Dch. S. někomu
v srdce. Chč. 620. S. na někoho (v nepřá-
telském úmyslu). Dal. 182. S. někomu v práva.
J. tr. S. v něčí dóstojenstvie; Kdožkoli nám
v ty listy a zápisy sáhl. Arch. I. 8., 38., 66.
Moci tvoji váha do blankytu sáhá; Že Římané



	249

	Sádrovitý, gypsartig. Šm. Sádrovník, a, m., der Gypser. Šm. Vz Sádrář. Sádrový, ze sádry, od sádry, Gyps-. S. barva, Rostl., kámen (sádrovec), Jg., socha, Techn., otisk, hlať, kámen, kaše, pec, potah, roztok, slín, stěna, strop, Šp., odlivek, Rk., obvazek, obvázka, Gypsverband, Dch., forma. Prm. Sadská, é, f., mě. v Poděbradsku. Vz S. N., Tk. I. 623., III. 658., Tf. 288. Sadství, n., sazenice, der Setzling. Ms. o štěp. Sádší, vz Sádčí. Sadú, zastr. = sednou. Jir. Saduceové, akk. S-ceje, strana nábožen- ská mezi židy. Vz S. N. Sadze, gt. sadz, pl. = saze, der Russ. Na Ostrav. Té. Sadziti = saditi. Slov. Saecularisace, e, f., z lat., propuštění (osoby duchovní) z řádu, die Säkularisation, Weltlichmachung. J. tr. Saecul-um, a. n., lat., století, das Jahr- hundert. Safací, n., trudovatina. Sal. 26. Safián, u, m., marokán či turecká useň, hebká a lesklá kůže telecí, kozí dubinkovým louhem vydělaná, na červeno n. žluto n. modro barvená a licním dřevem upravená, der Saffian. Jg. Vz S. N. Pán! na nohou safián a v kapce souchotiny. Č. M. 98. Safianictví, n., die Saffiangärberei. Safiáník, a, m., der Saffiangärber. Safiánový, Saffian-. S. boty, knížka. Vz Sahan. Safický šp. m. sapfický. Safienský. S. holka, Blitzmädel, n. Dch. Vz Sakyvenský. Safiente! Cf. Safienský. Safiko! Potz tausend! Safiko, to je fikáč (ein Stutzer)! Us. u Poličan. Jg. Safír, u, m., z řec, der Sapphir. Draho- kam prohledný modrý. Jg., Kat. 975. Vz Korunt, Sfk. 203., Bř. N. 189., Schd. II. 38., KP. III. 187., IV. 297. - Safírový, Sapphir-. S. barva. Saflor, u, m., světlice barvířská, šafrán planý, carthamus cinctorius, rostl, bodláko- vitá. S. N., Čl. Kv. 204., Schd. II. 281., KP. IV. 121., Kk. 164. - S., pražená ruda na- hnědle šedá, der Safflor. Techn. Safra, interj. Us. Vrů. Safraholde! Safra- holský! Safraporte! Saframente! Safraport- ský! Šd. Cf. Lagramente! Saprlot! Sakra- holdy! Sakrlajdy! Klš. Safralejd (u Místka). Škd. Safranin, u, m., barvivo. Vz Prm. III. č. 18. Safraportský, vz Safienský. Sagen, něm. So zu sagen překládáme: takřka, takořka, tak říkaje, jak říkajíc. Ani minuty tak říkaje nezahálel. Starší řeči spi- sovné dostačují tu pouhé částice jako, až. Byl knížeti jako pRvní Rádce. Háj. Šestý dar jest, z něhož nás Buoh až upomíná, abychom odpustili, kdož nám jest co učinil protivného. St. (Brt. Km. II. 181.) Sagitář, e, m., nadávka studentům snad z toho pošlá, že se učili deklinovati na slově sagitta. Psotný sagitáři! Žk. 379.	Sago, a, n., cycas circinalis, der Sagobaum. — S., škrob ze dřeně některých palem; u nás také ze škrobu bramborového, Sago, n. S. bílé, bramborové, Hnědé, perlové, vý- chodoindické, západoindické. Kh. Vz S. N., Schd. II. 269., Kk. 99., 121. Sagovník, u, m., sagovnice, e, f. S. in- dijský, sagus Rumphii, die ostindische Sago- palme. Čl. 141., Kk. 99., 121. Sagunt-us, a, m., Sagunt-um, a, n., mě. stršpan. — Saguntan, a, m. — Saguntský. Sáh, u, m., ve vých. Čech., ve Slez. a na Mor. sáha, síha,. y, f., od sáh-nouti, pokud člověk dosáhne. Šf., V. Koř. seg. Mkl. B. 38., 39. S. dříví (míra tři lokte vysoká a tolikéž široká), die Klafter. S. kostečný, Rk., čtver- cový n. čtverečný, Quadratklafter, f. Nz. S. činí nyní 190 metru; Q s. činí 36Q metru; krychlový s. činí 6.820992 krychlového metru. Vz Metr. Sáha, y, f., vz Sáh. Kd., Tč., Flk. Sahan, sahán, sahoun, a, m., urostlý člověk, slombidlo, dlouhoš, der Recke, Lang- hans, eine Standarte; též chlapkyně, lochna, ein langes Weibsbild. D. — S., pták, kosti- lomec, falco haliaetus, der Meeradler. D., BO., Ž. k. 103. 17. Sahánek, nka, m., osobní jm. Šd. Sahání, n., das Greifen. S. v cizí vlast- nictví, der Eingriff in das Eigenthum eines Anderen. J. tr. Sahara, y, f., veliká poušť v severní Africe. Vz více v S. N. Sáhnouti (zastr. siehnouti; ale v jižních Čech. a na Mor. posud: síhnout, síhat. Kts.), ul, ut, utí ; (zastr. síci, sahu), sáhl, sažen, ení; sahati a sáhati, sahávati. V obec. mluvě: šáhnouti. S. = ruku vztáhnouti, aby dosáhl, dostal (někdy s vyznamenáním moci, bez- praví, násilí), nach etwas reichen, langen, die Hand ausstrecken, wornach greifen, einen Griff thun (angreifen, vorgreifen, Hand an- legen) ; voliti, vzíti, wählen, wornach greifen; vztahovati se, sich erstreckeH, reichen, gehen; týkati se, sich beziehen, betreffen; s vyzna- menáním vniknutí, působení, eindringen, ein- wirken; přísahati, schwören. Jg. — abs. Eva sáhla a utrhla jablko. Solf. Pokudž svě- domí naše sahá, ničeho proti zákonům jsme nezamýšleli. Us. Kam oči sahaly, lépe: do- zíraly. Kam uši 3ahaly, lépe: doslýchaly. Píseň sahá až tam, kam slunce jde m.: do- znívá. Brt. Lakomstvie ukážeš, viece saháš (anstreben), než máš mieti. Hus II. 72. — (komu) kam (do čeho, nač, nad co, pod co, přes co, za co, v co): do kapsy, Ros., do mísy, do úřadu, do řemesla, do práva, D., do svědomí, Us., do sadma. Vz Sadmo. Její bílé nohy do písku sahaly (šla- paly), její bílé ruce břehu se chytaly. Sš. P. 88. Za klobúček sáhnul, ostrý meč vy- táhnul. Sš. P. 150. Věž ta sahá až do nebe. Nebude-li mi úmluv držeti, sáhnu mu na všecko, což drží. Us. Ve běh událostí sáh- nouti ; v něčí obor sahati. Dch. S. někomu v srdce. Chč. 620. S. na někoho (v nepřá- telském úmyslu). Dal. 182. S. někomu v práva. J. tr. S. v něčí dóstojenstvie; Kdožkoli nám v ty listy a zápisy sáhl. Arch. I. 8., 38., 66. Moci tvoji váha do blankytu sáhá; Že Římané